Jaký je rozdíl mezi pasivním a samostatným sedem dítěte? Tvrzení, že by mělo umět sedět už v 6 měsících, nevěřte

V motorickém vývoji dítěte je několik mezníků, které se obecně považují za důležité. Hlavně první rok života je viditelně pokrokový. Maminky si daná data píší do pamětních knížek, babičky, tety i sousedky se ptají, zda už umí a zná to nebo ono. A sezení je jistě jedním takovým významným bodem. Oproti jiným pokrokům není samotné sezení tak jednoznačné. Proč tomu tak je?

Což znamená, že dítě umí sedět?

Za správný samostatný sed se považuje schopnost dítěte posadit se jen s vlastní pomocí a to do kříže z polohy na bříšku (případně z polohy na čtyřech). Zde může nastat problém, když se za sed považuje poloha opřeného dítěte o opěradlo, o polštáře, či jakékoliv sezení, ke kterému se dítě nedopracovalo samo, ale pomohlo mu. Tehdy určitě není správné konstatovat, že dítě umí sedět. Navíc dáváním dítěte do takové polohy, na kterou ještě není zralé a nedostalo se k ní přirozeným vývojem, mu můžete uškodit.

Správný vývoj sezení dítěte

Představa, že děťátko bude sedět na místě a až pak se vydá objevovat svět, je mylná. Většina dětí se nejprve plazí, později leze, případně se i staví na nohy a až potom dospěje k sedu. To má velký význam, aby si dítě trénovalo svalstvo krku, zádové svaly a hluboké svaly trupu potřebné ke zdravému držení těla.

K samostatnému sedu bez opory se dítě může dopracovat dvěma způsoby:

•  když je na bříšku, opře se o jednu ruku, dá se na bok - předvede tzv. "plážovou polohu". Z této boční polohy se rukama odtlačí do šikmého sedu, který předchází samostatnému sedu,
• z polohy na čtyřech vychýlí pánev do jedné strany a postupně si vyloží před sebe obě nohy.

Zpočátku se přidržuje země a až v okamžiku, když si ruce uvolní, aby si mohlo hrát, nastal samostatný sed. Obě posloupnosti jsou správné. Důležité však je, že se k sedu dostane ne zepředu, ale do kříže, s využitím šikmých břišních svalů. Tehdy dokáže sedět pevně a rovně.

Ve kterém věku se dítě umí samo posadit?

Jako při každém dětském pokroku, i zde je to velmi individuální. Uvádí se, že u většiny dětí k tomu dojde mezi 8. a 9. měsícem. Není se však čeho obávat, pokud i později. Tempo vývinu je u každého dítěte jiné. Jen ho nechte dostatečně se pohybovat ve volném prostoru a ono se posadí právě, když nastane na to správný čas.

Možná se setkáte s tvrzením, že dítě by mělo sedět už v 6. měsíci. Určitě nepanikařte, jde o mýtus. Z hlediska vývoje je něco takového naprosto nereálné. V žádném případě není třeba dítě, které ještě nedospělo k samostatnému sedu, posazovat.

Nevhodnost pasivního sedu

Sed dítěte, které se ještě neumí samo posadit a bylo do dané polohy posazené dospělým, se nazývá pasivní sed. Za takovýto typ sedu se považuje sezení dítěte obloženého polštáři, opřeného o něco, posazeného v kočárku, či v jídelní židli, ale i posazeného na kolenou. Pasivní sezení není pro dítě ničím prospěšné, právě naopak. Může zapříčinit nepříznivé následky a to hlavně bolesti zad, či dokonce skoliózu v pozdějším věku, protože jeho pohybový aparát neměl možnost vyvíjet se správným způsobem. Kromě toho, děti, které jsou často vystaveny pasivnímu sedu, mohou přeskočit fázi lezení, což je velká škoda z hlediska širokého významu tohoto vývojového období.

Odborníci upozorňují na nežádoucí možnost, když se dítě natahuje za něčím z polohy pololeže (např. v autosedačce) a posadí se přitažením za ruce. Takový sed se rovněž považuje za pasivní. Dítě se k němu nedostalo správným způsobem, aby si upevnilo svalstvo na sezení potřebné.

Sezení dítěte a rozpor dvou generací

Dané poznatky ohledně začínajícího sezení dítěte jsou jen nedávným zjištěním. V knihách a příručkách, které měla k dispozici generace nynějších prarodičů, bylo uváděno něco jiného. A tak se nemůžete divit, že se stále setkáváte s nesprávným postojem, že dítě by mělo sedět už jako půlroční a je třeba mu k tomu nějakým způsobem pomoci.

Bohužel i v současné literatuře se můžete setkat s podněcováním k pasivnímu sedu a to hlavně v literatuře amerického původu. Nenechte se zmást. Dnes už se ví, že nejvíce prospěšné pro dítě bude, když mu k sezení nebudete pomáhat. Jen mu umožněte volně se pohybovat, aby se k správnému samostatnému sedu vyvinulo co nejpřirozenějším způsobem.

Zdroje:

rehamoon.sk

solen.cz

poliklinikaprosek.cz