Novorozenecká žloutenka aneb strašák maminek během prvních dnů v porodnici: Prevencí je časté kojení hned po porodu

„My byli se žloutenkou v porodnici 12 dní. Pamatuju si, jak už jsem z toho byla hysterická. Nejdřív mi první 3 dny všichni říkali, jak je žlutý a že ho mám dávat na světlo. Tím přístrojem na měření měl vyšší hodnoty, ale ne na fototerapii. Jenomže byl únor a sluníčko nikde. Pak 4. den všechny maminky propouštěli domů a mě ne. Další den malého sebrali, protože mu hodnoty vylétly hodně vysoko. Na fototerapii byl dva dny a pak mi ho vrátili a zase se mu to vyhouplo...

Já už jsem byla nešťastná, že nás nepustí nikdy domů, protože když odbouráme žloutenku, bude zase málo přibírat a tak dále. Také jsem malého neměla u sebe a chodila za ním ho jen kojit. Ale nakonec to nějak uteklo a pak se na to rychle zapomene. Lepší, než kdyby nás pustili domů a pak jsme se museli do nemocnice vracet,” popisuje svůj zážitek z porodnice maminka z Modrého koníka. 

Konečně máte u sebe miminko, které jste devět měsíců nosila a nemohla se dočkat této chvíle. Některé maminky si ale bohužel v porodnici vyslechnou, že má jejich děťátko novorozeneckou žloutenku. Po porodu s vámi cloumají hormony a jste plná emocí, o to máte větší strach, aby bylo všechno v pořádku. Proč vlastně novorozenecká žloutenka vzniká? A co se bude dít s vaším miminkem? 

Každý druhý novorozenec

Novorozenecká žloutenka postihuje přes polovinu novorozenců, u dětí nedonošených se objeví až v 80 % případů. Prevencí je časté a neomezované kojení.

„Malý se narodil 36+3, váhu měl 2830 g, já po císaři ležela a on byl na nedonošencích. Dobelhala jsem se za ním až druhý den a malý cucnul třikrát a usnul. Chodila jsem za ním každé tři hodiny, pak mi ho další den konečně přivezli na pokoj a stresovali, kolik musí vypít, dokrmovali uměle. Pak přišli s tím, že má žloutenku a půjde na fototerapii.

Tam jsem chodila také každé tři hodiny, musel vypít 50 ml a on vždy tak 35 ml maximálně. A to jsem ho musela pořád budit, šťouchat pod bradou, hýbat prsem, lechtat na zátylku. Ze stresu mi ubylo mlíčko. Tak jsem začala brát homeopatika a pak jsem naštěstí měla dost, tak jsem začala odsávat. Další den mi ho vrátili na pokoj. Snažili jsme se, jak to šlo a vypil vždy tak 45-50 ml, tak nás nechali bez dokrmu a další den jsme mohli jít domů. Z té žloutenky jsou mimča unavená a nemají sílu. Hlavně je během kojení nehladit po hlavičce, to uspává!”

Proč novorozenecká žloutenka vzniká?

Když je plod ještě v matčině děloze, tak okolo něj panuje jiné prostředí než po porodu. Získává kyslík z matčiny krve skrze placentu, tato krev je ale přirozeně méně okysličená. Aby se v tomto prostředí mohl plod správně vyvíjet, musí být této situaci jeho organismus přizpůsoben. Jeho červené krvinky obsahují jiný druh červeného barviva než u již narozených dětí, tzv. fetální hemoglobin. Díky němu mohou krvinky roznášet a uvolňovat kyslík i v prostředí, kde je kyslíku méně, tedy v děloze. Navíc má plod červených krvinek mnohem více než dospělý člověk. V děloze to takhle funguje skvěle.

Po porodu je ale situace jiná. Miminko začíná dýchat samo a fetální hemoglobin i zvýšený počet červených krvinek je zbytečný, proto se krvinky začínají rozpadat. Tímto rozpadem se do krve uvolňuje červené krevní barvivo (hemoglobin), které je dále metabolizováno na bilirubin, žluté krevní barvivo. Zároveň se vytváří hemoglobin nový, takže se vašemu děťátku nemůže nic stát. Bilirubin zpracovávají játra a nakonec odchází stolicí pryč z těla. Játra novorozence ale nejsou ještě dostatečně zralá, část bilirubinu dokáží zpracovat, ale s jeho velkým nadbytkem si poradit neumí, prostě nestíhají. U nedonošených je tato situace kvůli větší nezralosti ještě horší. Proto se začne bilirubin ukládat ve tkáních a u miminka to pozorujeme jako žluté zbarvení kůže a očního bělma.

U dětí narozených v termínu se novorozenecká žloutenka objevuje kolem 3. dne po porodu a do několika dní ustoupí. U předčasně narozených dětí se objevuje dříve, již druhý den po porodu a trvá delší dobu. Specifická je takzvaná žloutenka kojených dětí, kdy žloutenka přetrvává právě kvůli kojení. Proč to tak je, to se přesně neví. O ní se dočtete dále.

Jak to prožívají maminky?

Pro novopečenou maminku je tato situace náročná. Po porodu je kvůli hormonům citlivá, snadno ji něco rozpláče a to, že jí miminko na několik dnů odeberou do inkubátoru na fototerapii, jí rozhodně nepřidá. Je důležité myslet na to, že je to pro dobro miminka. Doktoři ví, co dělají a také se třeba uklidňovat tím, že novorozenecká žloutenka je normální jev, nic vzácného. Dále radí jedna maminka z diskuze: „My byli kvůli žloutence v porodce 14 dnů, z toho deset dnů na malého svítili, ale měl k tomu ještě nějaké další problémy. Řekla bych, že minimálně u 50 % matek je to už v porodnici šíleně náročné. Pracují i hormony. To, že se mamince chce jen plakat, je normální. Ve většině případů to bude ustupovat. Důležité je co nejvíce se mazlit s miminkem, když ho vyndají z inkubátoru, to pomůže oběma. Snažit se pravidelně jíst, pít a odpočívat, co to jde, klidně i jen ležet. A myslet na to, že teď je nejhůř a už se to bude jen zlepšovat.”

Jak se novorozenecká žloutenka léčí

V porodnici chodí pravidelně sestra měřit speciálním přístrojem hodnotu bilirubinu. Jde o snímání z kůže, miminko to nebolí a ani si toho nevšimne. Pokud je hodnota mírně zvýšená doporučí vám sestra co nejvíce kojit a vystavovat miminko dennímu světlu, které urychluje rozpad bilirubinu v krvi. Pomáhá dát ho s postýlkou k oknu a pokud je v místnosti dostatečné teplo, trochu ho i odhalit, aby přirozené světlo dopadalo na větší část pokožky. Nesmíte ho ale vystavit na slunce, pokožka miminka je velmi citlivá a jen by mu to ublížilo.

Někdy je nutná fototerapie

Pokud je naměřená hodnota bilirubinu vyšší, kontroluje se ještě krevním testem a následně musí miminko podstoupit fototerapii. Sestry si ho vezmou k sobě a dají ho do inkubátoru, kde na něj svítí modré světlo. Miminko má na sobě pouze plenku a má zakryté oči. Díky této metodě se bilirubin přeměňuje na látku rozpustnou ve vodě a může tak odcházet močí z těla ven. O délce fototerapie rozhoduje lékař na základě naměřených hodnot bilirubinu. Vypadá to sice hrozně, ale nemusíte se bát, fototerapie miminku neublíží. Jen si pobudete o něco déle v porodnici.

Ve výjimečných případech nezabírá ani fototerapie, tak musí lékaři přistoupit k tzv. výměnné transfuzi, kdy vymění krev miminka s vysokým obsahem bilirubinu za krev bez bilirubinu: „Můj malý měl hodnoty žloutenky hodně vysoké, což je opravdu nebezpečné. Fototerapie nezabírala, takže mu měnili krev v týdnu života. Bylo to hrozné. Teď mu dělali odběr krve, protože se jim pořád nezdá a bilirubin má v krvi pořád, sice ne už tolik, ale je tam, navíc do toho zvýšené jaterní testy. Takže čekáme na další kontrolní odběr a pak se uvidí. Ale myslím, že lékaři to mají pod kontrolou a není se čeho bát.”

Jaká hodnota bilirubinu už je moc?

Maminky se často ptají, jaká hodnota je už zvýšená a při jaké hodnotě je už konečně pustí domů. To se ale nedá tak lehce určit. Jak to funguje, vysvětluje jedna maminka v diskuzi: „Co jsem pochytila v porodnici, tak ona neexistuje jedna konkrétní hodnota bilirubinu, při které pouští všechny děti domů. Mají na to nějaké tabulky a tam se zohledňuje v jakém týdnu těhotenství bylo dítě narozeno a kolik dnů je právě staré. Čím donošenější dítě bylo a čím je starší, tím vyšší hladinu si může dovolit, aby ho pustili domů. Takže se nedá říct, až budete mít hodnotu 250, půjdete domů. Doktoři prostě každý den zjištěnou hodnotu dají do tabulek a podle toho se rozhodují o dalším postupu.”

Pozor na odlišný Rh-faktor matky a miminka

Novorozenecká žloutenka vzniká dále v případech, kdy má matka a dítě odlišnou krevní skupinu. Nejzávažnější případy jsou při odlišném Rh-faktoru a to tehdy, když má matka faktor negativní a miminko pozitivní (zejména v dalších těhotenstvích). V takových případech se v těhotenství, zvláště pak při porodu mohou do krve dítěte dostat matčiny protilátky proti krvinkám plodu, dojde k jejich masivnímu rozpadu a uvolnění velkého množství bilirubinu. Dítěti hrozí, že se bilirubin začne ukládat do mozkové tkáně, což může způsobit poškození mozku. Naštěstí je takto dramatický průběh dnes již velmi vzácný a lékaři si s ním umějí poradit. Při Rh-inkompatibilitě matky a dítěte se Rh-negativní matce po porodu Rh-pozitivního dítěte aplikují tzv. „anti-D protilátky“, které tlumí tvorbu matčiných protilátek proti červeným krvinkám dítěte a při následujícím porodu tak uchrání případného dalšího Rh-pozitivního sourozence před vznikem závažné žloutenky. 

Kojení jako prevence novorozenecké žloutenky

Účinnou prevencí vzniku novorozenecké žloutenky je dostatečné a neomezované kojení. Když dítě přijímá více potravy, odchází rychleji stolice a s ní i bilirubin, který se tak v těle nehromadí. Děti, které mají žloutenku, bývají ale více spavé a pít se jim moc nechce, takže to někdy může být oříšek. Nicméně nejen z tohoto důvodu po porodu co nejvíce miminko kojte. Pokud není možné z nějakého důvodu kojit, pomůže v tomto případě i mléko umělé.

„Miminko, které má žloutenku, je mnohem víc unavené, takže je potřeba ho budit a krmit v pravidelných intervalech, aby hezky přibíralo (to je i podmínka propuštění z porodnice). Malého jsem budila tím, že jsem na něj celou dobu během kojení mluvila, šťouchala do tvářiček, pokud usínal. Každé miminko trochu ubyde na váze ze začátku, než se kojení rozjede, důležité je nepropadat panice a depresi. Jak začne žloutenka ustupovat, tak bude i miminko čilejší.”

Žloutenka kojeného dítěte

Jsou ale naopak známy případy, kdy při kojení žloutenka u miminka stále přetrvávala (až 4 měsíce po porodu). Není jasné, proč se tak děje. Pomocí může být přerušit na jeden až dva dny kojení a miminko krmit mlékem odstříkaným, které bylo ohřívané při 56 stupních po dobu 15 minut, v horších případech je nutné alespoň částečně najet na umělé mléko. Hodnoty bilirubinu klesnou a poté je možné se zase vrátit zpátky ke kojení. Hodnoty už zůstanou v normě.

Při jakýchkoli pochybnostech se poraďte s lékařem, protože hodnoty bilirubinu v krvi je nutné sledovat a případně opakovaně podstoupit fototerapii či zvolit jiný vhodný způsob léčby. „Malá měla žloutenku 3. den po porodu. Zůstaly jsme v porodnici o 2 dny déle s tím, že po ozáření lampou hodnota prudce klesla. Ale když jsme se vrátily domů, viděla jsem, že malá zase pomalu žloutne. Byl listopad, sluníčko nikde. Nakonec mi poradila primářka z porodnice, abych malé dva dny odstříkávala mlíčko a ohřívala ho. Mateřské mléko prý obsahuje něco, co zpomaluje odbourávání bilirubinu. Tak jsem to zkusila a po dvou dnech byly hodnoty v normě.”

Svoji zkušenost přidává i další maminka: „Naše malá měla žloutenku tři měsíce, pak mi doktorka doporučila pár dní ohřívat mateřské mléko. Po dvou dnech žloutenka ustoupila. V MM je něco, co některým dětem brání se žloutenky zbavit. Každopádně není potřeba přecházet na UM, stačí odsávat a ohřívat, pár dní musí stačit. Já jsem to tedy nezvládala odsát všechno, takže jsem kombinovala s UM a vrátila se ke kojení. Problém to nebyl a žloutenka konečně zmizela.”

Novorozeneckou žloutenkou onemocní každý druhý novorozenec. Je to nepříjemné zejména proto, že jste odloučena od svého čerstvě narozeného miminka, které vám donesou pouze na kojení a koupání. Ve většině případů se není čeho bát. 

Zdroj:

emoci.vitalion.cz

porodnice.cz