Rozmazlený jedináček: Co je pravdou a co předsudkem?

Jakmile je vysloveno slovo jedináček, často nám automaticky v mysli naskočí: sobec, rozmazlenec, případně chudáček.  Jsou na tom tedy děti, které vyrůstají se sourozenci, lépe? Ano i ne...

Nabízí se názor, že děti vyrůstající spolu s dalšími dětmi, budou přizpůsobivější, získají automaticky lepší komunikační a vyjednávací dovednosti, nebudou citově závislí na jednom nebo dvou lidech, a tudíž lépe vybaveny do života. Realita je ale taková, že existují jedináčci, kteří naprosto přirozeně navazují kontakty, jsou empatičtí a nemají potřebu držet se máminy sukně. A jsou děti z vícečetných rodin, které se celý život cítí být „ti druzí, třetí“, stále s někým bojují o pozornost a snaží se prosadit na úkor ostatních.

Neodsuzujme předem jedináčky

Být jedináčkem není volbou dítěte. A především - každý jedináček není rozmazlený a fixovaný na rodiče.  Nepasujme dítě předem do role ochuzeného o něco, co nezná a hlavně, za co nemůže. Nepodsouvejme mu s lítostí v hlase: „Tobě je doma smutno, ty si nemáš s kým hrát, viď? Pokud je to pravda, nijak mu tím nepomůžeme. Často to ale bývá tak, že nejpozději s nástupem do školky dítě potkává kamarády, později spolužáky, se kterými tráví hodně času a navazuje úzké citové vazby. Úvahy o smutku a nedostatku možnosti hrát si, většinou nejsou na místě.

Neodsuzujme předem rodiče

Jsou nejrůznější důvody, proč mají rodiče jedno dítě. Nepříznivá ekonomická a sociální situace, zdravotní důvody, ale i fakt, že žena zůstala po rozvodu s dítětem sama a nemá nového partnera.  Může jít i o rozhodnutí rodičů, kteří to cítí tak, že je to pro ně i pro dítě nejlepší. Respektujme životní okolnosti i postoje druhých. Není dobré se vyptávat, kdy přijde další dítě s radou, že život bude pro všechny lepší, veselejší. Nemusí to být pravda.   

Jak je to s rozmazleností

Někteří rodiče mají tendenci svým dětem dovolit a pořídit vše, co chtějí.  Chtějí pro ně TO NEJLEPŠÍ. Aby nemusely strádat a mít vše pro to, aby se cítily šťastné. Aby to měly jinak, než to měli oni. Pokud jim však neumí říci NE, děti se nenaučí slevit z nároků, znát určité hranice a budou požadovat stále víc. Naučí se - stačí si jen říci nebo hodně chtít – a dostanu to. Tady už je zaděláno na sobectví a rozmazlenost.  Bohužel, tendenci preferovat a ulehčovat dítěti mají rodiče v mnoha rodinách i s více dětmi! Nejčastěji se jedná o prvorozené dítě, a v početných rodinách, o to nejmladší. Rozmazlenost je věcí výchovy, nezávisí na počtu dětí v rodině.

Máme jedno dítě – minusy

• Dítě často vyžaduje hru s dospělým nebo jeho přítomnost.
• Obtížnější adaptace na kolektiv pří nástupu do školky.
• Rodiče musí častěji aktivně podněcovat kontakt s příbuznými nebo s lidmi, kteří mají děti.
• Dítě nemá „parťáka“ na hrátky a aktivity, které dospělé moc nebaví.
• Děti kreativně vymyslí hry a blbiny, které dospělé nikdy nenapadnou.
• Dítě se nemá komu svěřit, pokud se dostane s rodiči do konfliktu.
• Pro dítě je psychicky náročné, žije-li s jedním rodičem, který z různých důvodů strádá.
• V dospělém a pokročilém věku člověku často osoby blízké, čili i sourozenec, chybí.

Máme jedno dítě - plusy

• Dítě často lépe a dříve mluví.
• Dítě se snáze rozumí s dospělými, rychleji dozrává.
• Je přirozeně nuceno k navazování kontaktů s cizími dětmi/lidmi.
• Jediné dítě je i svým způsobem jedinečné, tuto výjimečnost dítě pozitivně vnímá.
• Nezažívá sourozenecké půtky, ústrky a „boj o pozici“.
• Rychleji se naučí samostatnosti, snáze a rychleji se rozhoduje.
• Rodiče mají možnost větší investice do vzdělání a koníčků dítěte.
• Jednodušší organizace hlídání a vyzvedávání dítěte rodičů, kteří se věnují kariéře.

Je to vůbec možné?

Jedna studie dospěla k závěru, že z 500 britských dětí se jako nejvíce šťastní cítili jedináčci.

Jaký názor na téma jedináček mají jiné ženy?

Rada závěrem pro ty, kteří mají jedináčky

Rádi byste, aby z vašeho dítěte jedináčka vyrostl dobrý člověk se smyslem pro fair play, spokojený, samostatný a zdravě sebevědomý?

Když dítě nezahltíte péčí a pozorností, nebudete na něj mít přehnané nároky, poskytnete mu možnost uplatnit jeho talent a dopřejete mu nejrůznější podněty ke hře a komunikaci s dětmi různého věku, eliminujete možné problémy spojené s výchovou i citovými vazbami na absolutní minimum.

Autor: Mgr. Charlotte Benátská

Zdroj informací:

https://www.telegraph.co.uk/news/health/children/8132758/Only-children-are-the-happiest-says-new-study.html