Rozvíjejte EQ už v dětském věku aneb emoční inteligence jako sociální výhoda

Na pískovišti jste velmi často svědkyní zajímavých scén. Zrovna nedávno jsem viděla, jak se jedna holčička uprostřed pískoviště z ničeho nic rozplakala. Bez viditelné příčiny. A v tu chvíli se okolo začaly dít věci - několik dětí k ní přišlo a začalo ji utěšovat. Pár dětem to bylo úplně jedno a plačící dítě ignorovaly. A několika dalším byl její pláč viditelně proti srsti, tak pískoviště opustily a šly si hrát jinam. V které skupině dětí by asi bylo vaše dítě?

Emoční inteligence

Pojem emoční inteligence se v psychologii objevuje poměrně nově -  od 90. let minulého století. Prvně jej použili američtí psychologové Peter Salovey a John D. Mayer. A ptáte se, co to vlastně je? Je zajímavé, že ani do dnešního dne se všichni psychologové neshodnou na jedné definici. Emoční inteligence by se dala popsat takto:

• schopnost pracovat se svými pocity,
• schopnost vnímat a pracovat s pocity ostatních,
• umění pocity rozvíjet (své i ostatních),
• umění motivovat sebe i ostatní,
• sebeovládání,
• vytrvalost 

Zkrátka a dobře - emoční inteligence je plná dovedností, které jsou někde na rozhraní rozumu a pocitů.

EQ

EQ je zkratka, která se používá pro označení tzv. emočního kvocientu. Znáte IQ? Tak EQ je něco podobného. Tak jak IQ měří inteligenci, používá se EQ právě pro změřní emoční inteligence. Nenechte se však zmýlit - tím, co emoční inteligenci tvoří je tak nějak dáno, že její změření není jednoduchá disciplína. Samozřejmě se můžete na internetu setkat s různými EQ testy, ale to pravé ořechová to nebude. Zkuste si jen představit, jak se asi měří to, jak je člověk laskavý nebo vytrvalý. 

Se skutečným testem EQ se tak většinou setkají rodiče, u jejichž dítěte existuje podezření na Aspergerův syndrom, Rettův syndrom nebo nějakou jinou formu autismu. U těchto dětí je totiž jedním z ukazatelů na konkrétní poruchu právě jejich práce s emocemi. 

EQ se proto v běžném životě používá spíše jako obecnější ukazatel toho, jak moc je člověk "pocitový". Tedy například "ti mají ale vysoký EQ" může být řečeno o skupině dětí, které na pískovišti běžely holčičku utěšit a zeptat se jí, co se stalo. Naopak děti s nízkým EQ byly ty, které zůstaly sedět a pláč jejich malé kolegyňky s nimi ani nehnul. 

Proč emoční inteligenci rozvíjet

Důvodů, proč se s dětmi věnovat rozvoji emoční inteligence je hned několik:

• Lepší zvládání konfliktních situací - lidé s vyšším EQ dokáží své emoce lépe ovládat, nešijí vše "horkou jehlou" a před pronesením unáhlených vět si situaci dobře promyslí, záleží jim totiž na pocitech jiných lidí a uvědomují si, že by je mohli ranit. To je nesmírně důležité nejen pro vaše rodinné vztahy, ale také v navazování a udržení přátelství a později také partnerského života. 
• Motivace a dosahování cílů (disciplína) - děti, které mají lépe rozvinutou emoční inteligenci jsou odolnější proti stresu. Dokáží motivovat samy sebe a je pro ně tak snadnější dosáhnout stanoveného cíle. Navíc jsou trpělivější.
• Benefit do následujících let - emoční inteligenci můžeme trénovat a zlepšovat po celý náš život. Pokud na tom začnete s dítětem pracovat již v jeho útlém věku, má perfektně nakročeno do budoucna. Přirozeně totiž bude tíhnout k tomu, aby se stále zlepšovalo. 
• Sociální výhoda - všimly jste si někdy, například na třídním srazu, že někteří jedničkáři ze třídy si nevedou až tak dobře? Zato spolužák, který sotva "prošel" osmou třídou to má naopak? Může za tím být právě emoční inteligence a to, že spolužák s pětkami na vysvědčení se tak nějak umí lépe poprat se životem než jeho inteligentnější kolega. 

Rozvojové hry

Děti (od batolat až po předškolní věk) si prakticky neustále hrají. Na to je dobré myslet, ať chcete dítě v tomto věku naučit cokoli. Běžte na to ideálně přes hru.

Odpočinek a zklidnění

Dětský den je plný dobrodružství - prakticky od rána až po večerní usínání dítě stále něco objevuje, řeší nové situace, musí se vypořádat s řadou nelehkých úkolů. Proto, aby dokázalo dobře vnímat své emoce nebo emoce ostatních, se musí naučit v prvé řadě trochu uklidnit a zrelaxovat. Ideální doba na tato cvičení je například před spaním, kdy už je dítě v peřinkách.

"No to by mě tedy zajímalo, jak mám ten náš pytel blech zklidnit!" Je to vlastně docela jednoduché - právě formou hry. Ta navíc nemusí být nikterak dlouhá, pro začátek stačí třeba 5 minut každý večer. Pokud vytrváte v pravidelnosti, může se ze zklidňování stát prima rituál a uvidíte, že zanedlouho začne potomek s cvičeními i přes den, když si bude chtít trochu "vydechnout". Využít můžete následující tipy:

• kreslení na záda (pro starší školkové a školní děti) - kreslíte dítěti na záda různé tvary (zvířátka, písmena, čísla, apod.) a to hádá, co to je,
• dechová cvičení - s batolaty budou muset mít často i dechová cvičení nějaký cíl (například foukačka s polystyrenovým míčkem, bublifuk, foukací harmonika), s většími dětmi už můžete provádět zklidňující dechová cvičení například v rámci přípravy do postele (na 3 doby nádech, na 5 dob výdech), jde o to, aby se dítě co nejvíce soustředilo na svůj dech,
• čtení - asi nejčastější a nejoblíbenější zklidňovací činnost - čtení říkanek, příběhů nebo klasických pohádek, kdy dítě (nejlépe před spaním) už leží v peřinách a naslouchá.

Kromě toho, že dítěti pravidelné zklidňování přinese větší rozvahu (nebude vše šít tzv. horkou jehlou), vybaví ho také odolností. Děti, které jsou od dětství seznamovány s dechovým cvičením jsou v dospělosti méně výbušné. Dokáží totiž automaticky mnoho situací tzv. "vydýchat". 

Hry s emocemi

Hry s emocemi zařazujte dětem do jejich repertoáru aktivit co nejdříve. Začít můžete v podstatě už u miminek. Stačí na ně jednoduše dělat obličeje a pak pojmenovávat, co se ve vás odehrává (např. když se smějete, doprovodíte tuto situaci informací, že jste veselá apod.).

Batolata pak mohou bavit třeba emoční kartičky - jednotlivé lidské emoce (smutek, naštvání, radost, pláč, neutrální výraz, překvapení, zkrátka cokoli, co vás napadne) namalujte na papír a když dítě na nějakou emoci ukáže, můžete mu vyprávět o tom, co znamená a jak se projevuje. S dětmi předškolního věku pak můžete tuto hru povýšit například o to, že společně vzpomínáte na lidi a situace, které jste viděli příslušnou emoci projevovat. 

Práce s vlastními pocity

Jistě jste si už sama všimla toho, že dítě se učí tak nějak automaticky. Že funguje jako taková houba, která neustále nasává vše, co se okolo děje. A toho můžete bez obav využít i u těchto cvičení. Párkrát za den (ne příliš často, aby se z hry nestalo pro dítě "zlo", dejme tomu tak 3x denně) zkuste vychytat různá emoční vypětí - například když se dítě vzteká, když se směje a když pláče. Což nebude příliš těžké, protože děti ve věku od 3 let jsou takové malé emoční uzlíčky. A otázkami ho veďte k příčině jeho stavu a k tomu, aby si uvědomilo, jak moc danou situaci prožívá. Otázky, které můžete použít:

• Proč se vztekáš/směješ/pláčeš?
• Co se stalo?
• Jak moc se zlobíš/raduješ/jsi smutný? (tuto otázku používejte v případě, že dítě chápe pojmy hodně/málo nebo dokáže vyjádřit stupnici 1 - 5, 1  - 10 apod.)
• Jsi smutný/veselý víc, než včera, když se stalo - a popište situaci z předešlého dne a podobně. 

Můžete také společně zavzpomínat na situace, kdy se kolem vás někdo jiný vztekal/radoval nebo plakal a popovídat si o tom, co se stalo. 

Příklad v nás

Jak už je uvedeno výše - děti jsou jako houby a nasávají vše, co je obklopuje. A i tady samozřejmě platí, že dítě se učí nejlépe nápodobou. Buďte pro vaše dítě oporou - odře-li si při sportu koleno, neodbývejte ho slovy, že to nic není, ale reagujte adekvátně situaci a dítě politujte a povzbuďte k dalším výkonům.

Mluvte o svých pocitech - pokud jste smutná, řekněte to (ono to stejně vycítí) a nebojte se mu popsat i situaci, která za vaším smutkem stojí (samozřejmě adekvátně věku).

Mluvte o pocitech jiných lidí - vysvětlete klidně dítěti, proč se ti dva mladí lidé na ulici drží za ruce a líbají se. Zkrátka a dobře - mluvte se svým potomkem o tom, co cítíte a co cítí on. Je to to nejlepší, co pro něj můžete udělat. 

Zdroj informací:

http://www.motherbabychild.com/2017/education/emotionally-intelligent-child/

http://gokids.cz/5-pravidel-pro-vychovu-emocne-inteligentnich-deti-jiz-od-narozeni/

http://www.terahry.cz/dite-a-emoce/