Stresové emocionální pocení: Jak nad ním vyhrát?

Všichni to známe. Když jsme nervózní, nebo nám na něčem záleží (prezentace v práci, schůzka), začneme se potit. Srdce nám tepe až v krku, po čele nám tečou kapičky potu a tváře nám rudnou. Vždy se to objeví v tu nejhorší možnou chvíli. Přitom pocení je běžným fyziologickým procesem těla, za den se přirozeně vyloučí asi jeden litr potu.

Na prvním místě je potřeba odlišit, co je termoregulace a co je stres. Proč se tělo potí v obou dvou případech? Úkolem termoregulace je tělo ochladit, pokud je přehřáté, například, když sportujete, nebo když je venku úmorné horko. Stresové pocení je o něco složitější děj. Je hormonálně podmíněný a dochází k němu logicky ve chvílích, které provází emocionální vypětí a stres.

Apokrinní a ekrinní žlázy - jaký je rozdíl?

V těle máme dva základní druhy potních žláz - žlázy apokrinní a žlázy ekrinní. Pokud se jedná o pocení z důvodů termoregulačních, aktivují se převážně žlázy ekrinní, které jsou maličké a rovnoměrně rozprostřené po celém těle. Pokud se jedná o stresové pocení, pot se vylučuje hlavně z apokrinních žláz. Velké apokrinní žlázy se vyskytují hlavně v podpaží, v okolí třísel, konečníku a v oblasti dlaní a plosek nohou. Při stresovém pocení se mohou aktivovat také menší potní žlázky, hlavně na čele, v dekoltu a na zádech.

Sympatikus neovlivníme

Během emocionálního stresu se aktivuje sympatikus. To je ta část vegetativního (=autonomního) nervstva, která má za úkol adaptovat tělo na zátěž. Během jeho aktivity se vyplavuje z nadledvinek adrenalin a po nějakém čase i “stresový” hormon kortizol. Sympatikus pak ovlivňuje i další hormonální sled reakcí, které přispívají celkové adaptaci na stresovou zátěž pro organismus. 

Během ní se zrychlí tepová frekvence srdce, zrychlí se dech, krev se přesune do svalů a začne se vyplavovat glukóza do krve, aby tělo mělo odkud čerpat energii, kterou dosud mělo uloženou v zásobách. Spolu s tím se aktivuje i pocení, protože i svaly začnou více pracovat a potní apokrinní žlázy jsou nervově zásobeny právě sympatickým nervstvem. 

Vegetativní systém ale nelze nijak ovlivnit. Sympatikus je v trvalé rovnováze s parasympatikem, regulují všechny životně důležité funkce a připravují tělo na různé situace. Dalo by se říci, že oproti sympatiku parasympatický nervový systém udržuje organismus v klidu a bezpečí, převažuje například ve spánku nebo po obědě během trávení.

Deodorant nebo antiperspirant?

Pot se skládá z 99 % vody a zbylé procento tvoří odpadní látky. Pot sám o sobě nezapáchá, ovšem během stresových situací se urychluje rozklad mikroorganismů běžně přítomných na kůži, které jsou nejvíce přítomny právě v místě apokrinních žláz. Na to, aby se zápach překryl nebo dokonce eliminoval, jsou vyvinuty deodoranty a antiperspiranty.

Deodoranty zápach potu pouze překrývají, jejich nevýhodou je nutnost použití několikrát za den, aby byly dostatečně účinné a vy jste se cítili komfortně. Antiperspiranty oproti nim zabraňují množení kožních bakterií, díky kterým zápach vzniká. Tím pádem se netvoří ani nepříjemný zápach potu.

První pomoc při stresovém pocení

• Vyhýbejte se spouštěčům stresového pocení - alkoholu, cigaretám nebo dokonce obyčejné kávě a černému čaji. Dokáží v těle totiž spustit sympatikus a zvýšit produkci adrenalinu a dalších stresových hormonů. Odborníci také doporučují vyhýbat se ostrým a kořeněným pokrmům.
• Dodržujte dostatečný pitný režim. Ač to zní paradoxně, tělo se bude chtít ochlazovat a o to více se potit v případě, že bude mít tekutin nedostatek, protože bude ve stresu.
• Noste volnější pohodlné oblečení, aby pokožka mohla dýchat a pot se mohl volným prostorem odpařovat. Ideálním materiálem je bavlna, avšak na ní jsou koláčky vytvořené z potu velmi dobře vidět, což vám může nepříjemné situace ještě o to více zhoršovat.
• Najděte si vhodný deodorant nebo antiperspirant, který vám bude vyhovovat. Pokud nezaberou, zkuste se zeptat v lékárně.
• Z řad babských rad se na nadměrné pocení doporučuje šalvějový čaj. Louhujte šalvěj tři minuty v horké vodě a pijte třikrát denně jeden šálek po dobu maximálně jednoho měsíce.
• Zapracujte na svém sebevědomí! Nejdůležitější ale na provedení nejnáročnější bod. Naučte se mít rádi sami sebe a ocenit svou práci. Spoustě lidem na vnitřní klid pomáhá meditace nebo fyzická aktivita, kdy vypnou všechny své negativní myšlenky a naberou na sebedůvěře.

Pokud ani tak nadměrné stresové pocení neustupuje, konzultujte svůj problém s lékařem. Někdy se totiž nemusí jednat jen o vypjaté situace, ale může to být projev dalšího onemocnění - jako je třeba cukrovka, nemoci štítné žlázy nebo onkologická onemocnění.

Nadměrnému pocení se odborně říká hyperhidróza a pokud se člověk dostane až do takové fáze, že se začne vyhýbat společenským událostem a veřejným situacím, je nejvyšší čas vyhledat psychologa a svůj psychický strach řešit pomocí psychoterapie.

Autor: Michaela Kožíšková