Novorozenec

Novorozenec je termín pro právě narozené dítě a používá se na označení dítěte od narození do konce 28. dne života, v prvním týdnu života jde o časného novorozence. V novorozeneckém období se dítě adaptuje na nové prostředí a matka v tomto období prochází obdobím šestinedělí.

Více o 1. měsíci života dítěte se dočtete v samostatném článku: 1. měsíc vývoje dítěte2.

Gestační věk novorozence

Podle gestačního věku se novorozenec dělí do tří skupin:

Více o jednotlivých týdne posledních tří měsíců těhotenství v samostatném článku: Třetí trimestr13.

Somatický vývoj novorozence

  • Eutrofický novorozenec - porodní hmotnost se pohybuje mezi 5. a 95. percentilem příslušnému k dané délce těhotenství24
  • Hypertrofický novorozenec - porodní hmotnost je nad 95. percentilem příslušnému k dané délce těhotenství
  • Hypotrofický novorozenec - porodní hmotnost je pod 5. percentilem příslušnému k dané délce těhotenství

Novorozenec narozený v termínu

Novorozenec

  • novorozenec má kůži pokrytou mazivem (vernix caseosa) ze zrohovatělých buněk povrchové vrstvy kůže a z tuku
  • kůže je elastická, neprůsvitná
  • barva kůže je růžová, krátce po narození jsou prstíky modrasté
  • podkožní tuk je asi 2-3 mm
  • na zádech, krku a hrudníku je lanugo
  • na kůži trupu a končetin je exanthema alergicum neonatorum
  • cystické rozšíření mazových žlázek na kůži nosu, čela a tváři - miliárie (drobné bělavé uzlíky velikosti špendlíkové hlavičky, miznou za 1- 2 týdny)
  • nehty dosahují okrajů prstů
  • ušní boltce jsou tuhé, vymodelované
  • pupečník odstupuje ve středu bříška
  • prsní bradavky mají dobře viditelnou areolu, průměr asi 3-4 mm
  • testes (varlata) u chlapců jsou hmatné v šourku a kůže šourku je rýhovaná
  • u děvčat velké stydké pysky (labia maiora) překrývají malé stydké pysky (labia minora)
  • chodidla jsou rýhovaná po celé ploše
  • svalový tonus (svalové napětí) je na dolních končetinách zvýšené

Narození dítěte před termínem (před 38. týdnem)

  • novorozenec má lanugo hustě po celém těle
  • kůže je sytěčervená, průsvitná, s hojnou žilovou kresbou, chybí podkožní tuk
  • nehty nedosahují konce prstů
  • boltec je měkký, netvarovaný
  • úpon pupečníku odstupuje blíže k symfýze (sponě), není ve středu břicha
  • prsní bradavky jsou malé, jen bod, bez areoly
  • testes (varlata) jsou u chlapců nesestouplá do šourku, chybí rýhovaní šourku
  • u děvčat prominují (vyvyšují) malé stydké pysky a klitoris
  • chodidla jsou hladká, jen přední třetina rýhovaná
  • svalový tonus (svalové napětí) je snížené

Narození dítěte po termínu (po 42. týdnu)

  • kůži má bílou, suchou, neelastickou, pergamenovou, až popraskanou
  • mázek je redukovaný a nebo úplně chybí, lanugo není přítomno
  • nehty přesahují konce prstů
  • pupeční pahýl je pigmentovaný, žlutě barevný
  • rýhy na chodidlech jsou po celé ploše hluboké
  • motorika je aktivní

Novorozenec a péče o něj

Ihned po porodu je novorozenec podán matce (pokud to zdravotní stav matky i dítěte alespoň trochu dovolí), jedná se o tzv. bonding33, který je velmi vyznamný jak pro maminku, tak pro miminko. Součástí vyšetření dítěte po porodu, ideálně na těle matky v kontaktu kůži na kůži, je také tzv. apgar skóre67, jehož výsledky určí, zda je novorozenec1 zdravý a vitální. Mázek není vhodné omývat, je důležitý pro pokožku miminka (podporuje její adaptaci na vnější prostředí, chrání ji proti vysušení a infekcím), jeho vůně podporuje tvorbu vazby maminky na miminko17 a zvyšuje pravděpodobnost kojení70 (plodová voda voní podobně jako mateřské mléko). Během alespoň dvouhodinového nerušeného bondingu by miminko ideálně mělo dospět k samopřisátí5 a poprvé se napít kolostra3. Teprve až poté (nebo ještě později) by miminko měla sestřička zvážit a změřit a znovu ihned předat mamince.
První rok života dítěte

Více o tom, jakou péči novorozenec po porodu potřebuje, najdete v článku: Ošetření novorozence po porodu3.

Během dnů, které tráví dítě s matkou v porodnici je dítě podrobeno různým vyšetřením, jejich seznam najdete v samostatném článku: Screeningove vyšetření novorozenců1.


Po porodu nebo i během něj se může novorozenec8 setkat s traumaty nebo syndromy, které mu znesnadní první dny na světe. Takovými problémy mohou být:

Fyziologický úbytek hmotnosti

U každého novorozence dochází po porodu v prvních 3-4 dnech k poklesu jeho hmotnosti. Způsobený je fyziologicky nízkým příjmem tekutin (kolostra3), ztrátou tekutin odchodem stolice, močí a ztrátou mazu. Úbytek hmotnosti nemá přesahovat 10% porodní hmotnosti a má se u plně kojených70 dětí vyrovnat do tří týdnů (výjimečně až šesti týdnů) od porodu.

Propuštění z porodnice

Pokud je novorozenec zdravý, nemá novorozeneckou žloutenku11 a ani matka nemá nějaké zdravotní problémy nebo komplikace, jsou většinou 4. den po porodu29 propuštěni domů, možností je i ambulantní porod (dřívější odchod po podepsání reverzu). Rodiče někdy mají z prvních dnů strach, neví, jak bude den s dítětem probíhat, jak se o něj správně starat a pečovat, jak a kdy jej koupat, kojit, přebalovat apod.
Novorozenec na procházce

Více o tom, jakou péči novorozenec potřebuje, se dočtete v samostatném článku: Péče o novorozence.

Součástí péče o novorozence jei stříhání nehtů, kojení70, přebalování33, dále procházky5 nebo rozvíjení dítěte pomocí hraček5.

Více o novorozenci na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://lekari.porodnice.cz
  2. http://www.solen.cz/pdfs/ped/2004/06/07.pdf
  3. http://cs.wikipedia.org/wiki/Novorozenec
  4. http://files.gastroped.cz/200000163-4a2514c70f/doporuceni-vyziva-kojencu-a-batolat-2014.pdf
  5. http://www.neonatology.cz/upload/neonatologie.web360.cz/Neolisty/neolisty20131.pdf
  6. http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2013/03/17.pdf

Hodnocení a zkušenosti s novorozencem

Máš zkušenost s novorozencem?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
kolmenka  10. led 2016

Krásné období

Bylo to asi úplně nejkrásnějších období. Malej dělal pokroky a já jen žasla.
romancam  31. srp 2015

Zachránce malíček

Když se narodil náš novorozenec, netušila jsem, že si budu užívat hned první noc.

Ráda bych sem proto napsala svou zkušenost o zachránci malíčku. Malá brečela, já byla vyděšená, že má hlad. Sestry tvrdily, že nemá a druhou noc jsem na nich vymámila dvacku vody a vyspala jsem se tři hodiny. Když jsem žadonila o fígle, jak na řvoucí dítě, které nechce prso, dostala se mi rada mezi dveřmi - chce jen trénovat sací reflex, strčte ji do pusy obráceně malíček.

Dudlík jak je známo je nežádoucí, ale malíček v pohodě. Zbylé noci jsem tedy při řevu strkala do pusy malíček, bříškem k hornímu patru a malá tahala a tahala, až usnula. Každé ráno jsem na něm měla varhánky, ale i kdyby mi měl prst upadnout, tak je mi to jedno. Pak už jsme ji stejně musely přikrmit, neboť tři kapky mleziva ji nevytrhly. I tak se ale muselo dodržet minimálně 2,5h mezi jídlem, a tak zase zabíral malíček.

Takže maminky, jež jste (nebo budete) vykulené ze svého prcka, jako jsem byla já, nebojte se strčit jim do ruky prst, minimálně na chvíli to zabere. ;-)
klarina_f  9. dub 2015

Bez problémů

Lukáš se narodil 3,1 kg a 49 cm, apgar skóre 10-10-10, neměl žloutenku, kojení bez problémů, říkal si sám po cca dvou hodinách.
Beata se narodila 3,7 kg a 52 cm, apgar skóre 10-10-10, neměla žloutenku, kojení bez problémů, říkala si sama po cca dvou hodinách. Bea měla kolem krku pupeční šňůru.
Oba měli úbytek na váze, ale to každé miminko. Byli hodní, spinkali... Ani jeden neměl dudlík.
Oba mamináči. :)

Na žádné kurzy (jak manipulovat s novorozencem, jak koupat...) jsem nechodila. Dostala jsem knížku o péči, ale byla jsem špatný čtenář, nebavilo mě to. Dala jsem na svůj instinkt, a když jsem opravdu nevěděla, zeptala jsem se.

Obě děti jsem koupala ve vodě, každý den. Mazala jsem bambuckým máslem, Indulonou, aby pokožka nebyla suchá. Nemám pro děti zatím žádné šampony, ani mýdla.
Pro syna jsem prala v Lovele, pak jsem přešla na Persil, u dcery jsem prala rovnou v pracím gelu, který používáme my.
1 člověk považuje za užitečné
hanncca  7. dub 2015

Moji malí novorozenci

2010....Míša, 33tt, 2480g 49cm
2012....Vojta, 38tt, 2780g 47cm

Oba pod 3 kila, oba celkem vlasatí, oba hodní novorozenci. Plně kojení.
Přípravu jsem myslím nepodcenila, co jsem potřebovala, jsem měla. Samozřejmě... první koupání, první pochování, vše bylo první a bála jsem se toho. Ale instinkt matka nezapře a není třeba se bát. Většina žen to v sobě má.

Míša nedonošený, apgar 8-8-9, nicméně byl šikovný a brzo dýchal úplně sám, měl novorozeneckou žloutenku. Na nedonošencích strávil jeden týden, pak jej kvůli místu převezli zpět do porodnice, kde se narodil. Tam jsme spolu byli 4 dny a také tam byl pod světlem ještě kvůli žloutence. Na nedonošencích dostával mlíko stříkačkou, v porodnici neměl problém a kojila sem ho. S porodní váhou domů nešel, ale brzo to nabral. Vojtík donošený, apgar 10-10-10, ihned po porodu jsem ho měla na bříšku a strašně si to užívala. U prvního jsem o to byla ochuzená, kojení nám šlo také na jedničku.

Oba byli moc hodní, velice málo plačtivá miminka, s dudlíkem a plínkou na mazlení, krásně spali, prospívali a teď jsou z nich už velcí kluci...
1 člověk považuje za užitečné
evaamy  23. bře 2015

Péče

Podcenila jsem přípravu co se týče péče o tělíčko (kůži) novorozence. Vůbec jsem nevěděla jak ho okoupat, jak s ním manipulovat a nevěděla jsem, co je a není normální.

Příště bych si koupila nějakou knížku (péče o pupík, moučnivka, potničky, záhyby na těle s oloupanou kůži, jak ho oblékat...).
pablinka  2. pro 2014

Syn necelých 42 týdnů, dcera 38 týdnů

Syn se narodil na konci 42. týdne a vypadal jako malý stařeček. Silně vrásčitý, svraštělý a u prstů se mu loupala kůže. Musela jsem ho hodně promazávat. Měl i dlouhé nehty. Říkali mi, že to je tím, jak si u mě dlouho pobyl. Kvůli dlouhému porodu měl na hlavičce tzv. porodní nádor, tedy hlavičku takovou protáhlou s boulí, ale to asi do 2 dnů zmizelo. Měl 3 030 g.

Dcera se narodila v ukončených 39 týdnech těhotenství a vážila 3 160 g. Výše popsané rysy ona neměla. Ale měla zvýšené hodnoty žloutenky. V porodnici i doma jsme ji pak museli vystavovat u okna na sluníčko.
krabice1983  10. kvě 2013

Předčasně narozená dvojčata v 29 tt

.Dlouho jsme se snažili s manželem o miminko, ale trvalo to moc dlouho, tak jsme podstoupili IVF po stimulačním programu, kdy jsem do sebe napíchala několik injekcí hormonů a snědla nespočet prášků, se zdařilo na poprvé a já měla na testu dvě čárky. Nechala jsem si zavést dvě embrya. Při představě to vše podstupovat znova, jsem si říkala, ať se ujme alespoň jedno. Po vyšetření ultrazvuku, kde ťukala dvě srdíčka, jsme měli s manželem slzy v očích. A kdo by neměl, že?
A tak začalo moje těhotenství. Dál jsem polykala léky a píchala injekce na udržení těhotenství. Do práce jsem už nechodila, jen jsem ležela a podle rad lékařů odpočívala. Vše probíhalo celkem dobře, až na ranní nevolnosti a teda na moji dost nepříjemnou gynekoložku, která mi na ultrazvuku nikdy nic pořádně nevysvětlila, to docela šlo. Byla jsem ráda, že mi vždycky řekla, že je vše jak má být. Tak jsem si užívala, četla na internetu, jak se mají miminka vyvíjet apod. Ve 20tt jsme jeli do Českých Budějovic na větší ultrazvuk. Byli jsme nadšeni, milá paní doktorka nám sdělila, že je vše v pořádku a že čekáme dva kluky. Byl to nádherný zážitek, chtěla jsem se na ně na ultrazvuku dívat děsně dlouho. Vše bylo v pohodě.
Až přišel ten den. Já byla 23+4tt, byla středa, 19.30 hodin, vím tohle úplně přesně. Začínaly zprávy, manžel si načal víno a plánovali jsme, jaké koupíme postýlky a výbavičku. Z pověrčivosti jsem si dopředu nic nenakoupila! Šla jsem na záchod a začala jsem krvácet a docela dost silně. Ty vteřiny byly šílený. Hned jsme jeli na pohotovost, s tím, že nazpátek budu řídit já, že manžel popíjel vínečko. V tu chvíli jsem však netušila, že se můj pobyt v nemocnici prodlouží na tak dlouhou dobu. Bylo 19.října 2011. Na pohotovosti mi dělali hrozně dlouho ultrazvuk. Nic neříkali a já jen a jen brečela. Hned mě odvedli na pokoj, napojili na „kapačku“ a musela jsem jen ležet. Bylo to šílený. Manžel za mnou jezdil každý den.
Už, už to vypadalo nadějně, že bych snad mohla jít domu, ozvy byly v pořádku, já poctivě ležela, polykala prášky a volala sestřičky, aby mě odpojili z „kapaček“, abych mohla na záchod. Jídlo jsem jedla v „pololehu“. Jenomže se mi začal hodně zkracovat děložní čípek a dost mi tvrdlo břicho. Nastal rychlý převoz sanitkou do Českých Budějovic. Celou cestu jsem probrečela, nad hlavou mi lítala „kapačka“ a já se hrozně bála, co bude dál.
Přijali mě na porodní sál. To byl šok! Sepsali tam se mnou spousta papírů, udělali ultrazvuk, vyšetřili a převezli na pokoj. Bylo všechno strašně dlouhý a mě už ze všeho bylo špatně. Začal kolotoč „kapaček“, monitorů, ultrazvuků a já byla špatná, že jsem tak daleko od rodiny. Vůbec jsem si neuvědomovala to, že můžu být ráda za to, kde jsem. Břicho mi tvrdlo dál, ale bolesti jsem už neměla a ani jsem už nekrvácela.
Až zase přišel ultrazvuk, já se těšila, že uvidím kloučky na ultrazvuku a uslyším, jak jim bijou srdíčka. Říkala jsem si, kolik tak můžou vážit. Tak tam tak ležím a doktor říká různá čísla, kterým jsem absolutně nerozuměla. Jen ty gramy mi nějak neseděly. Jeden klouček se za posledních 14 dnů vůbec nevyživoval. Nic nepřibral a hrozilo, že by mohl umřít a druhý, aby to nebylo vše, měl omotanou pupeční šňůru kolem krku a hrozilo mu udušení.
Bylo po poledni a mně doktor sdělil, že ve 14.00 půjdu na sál. Ihned jsem volala manželovi, ten okamžitě přijel a utěšoval mě, že to bude dobrý. Bála jsem se o kluky, aby byli zdraví. Vždyť jsou tak maličkatý. Byla jsem 29+5tt, byla středa 30.11.2011 a ve 14.00 hodin jsem šla na sál na akutní císařský řez. Narodili se nám dva kluci, Vojtíšek 1340g a Matyášek 990g. Vojtíšek měl po porodu problémy s dýcháním.
Já jsem kluky viděla až čtvrtý den. Bylo mi strašně zle, dva dny jsem jen zvracela. Ale manžel za nimi i za mnou jezdil každý den. Tak jsem viděla kluky jen na fotkách, kde byli vidět jen hadičky a čepička na hlavičce. Čtvrtý den jsem nesla odstříkané mlíčko a mohla jsem se na moje dětičky poprvé podívat.
Strašně jsem se bála, ale i těšila, byl to zvláštní pocit. Přišla jsem na resuscitační JIP, kde byly inkubátory zakryté dekami. Sestřičky tam byly milý, ukázaly mi jak si správně dezinfikovat ruce, obléknout si empír a první pohled na mého kloučka byl nepopsatelný, byl tak malinký, samá hadička, čepička na hlavičce, v nosánku „nozdrilky“, hadičky byly podložený vatou, aby neměli otlačeniny. Začala jsem brečet, že to snad není možný, kde se stala ta chyba, že jsem nebyla schopná tomu maličkému dát prostor, aby byl v bříšku co nejdéle. Samozřejmě si mě všimly sestřičky, uklidnily mě a řekly mi, že tohle je ten větší. No tak to jsem šla do mdlob. Jak může vypadat ještě menší? Odvedli mě za Matyáškem. Nebyl ani vidět, jen ta velká plínka a hadičky.
Měla jsem štěstí, že byl zrovna volný pokoj a já mohla nastoupit na neonatologii za kloučkama. Nastal kolotoč. Nosila jsem jim odstříkané mlíko podle rozpisu a mohla jsem je chodit „klokanit“, každého jednou za den, jednu hodinu. Kluci byli moc šikovní, a i když Vojtíšek měl problémy s dýcháním, vypadával nám občas i při „klokanění“. No nic příjemného to teda není. Tak jsme „klokanili“ s kyslíkem. Přišel den, kdy mi dali kluky na pokoj. Nejdříve před tím byli na intermediální péči, kde jsem se je učila přebalovat, ale netrvalo to dlouho a já je měla u sebe. Měla jsem z toho strach, jestli to zvládnu.
Prožili jsme s klukama náš první Štědrý den a první silvestr v nemocnici. Mně to bylo celkem jedno, byla jsem tak zvyklá na nemocniční prostředí, že mi to ani nepřišlo. Samozřejmě jsem myslela na manžela, na všechny moje blízké. Pro nikoho z naší rodiny to nebylo jednoduché. A já kluky kojila, kojila a kojila, aby mi pěkně přibírali a mohli jsme jít domu. Až to přišlo 20.ledna v sobotu jsem volala manželovi, že si pro nás může přijet. Dali jsme ty naše drobečky do sedaček, kde nebyli ani vidět. A pádili jsme domů.
Už jsme byli kompletní celá naše velká rodina. Byli jsme a doufám, že můžu říct, že jsme šťastní. Teď už jsme si navykli na ježdění po doktorech. Je toho moc! Rehabilitace, cvičení Vojtovou metodou, neurologie, plicní, kardiologie. Ale to je to nejmenší, co může být. Doufám, že postupem času budou kontroly ubývat a nebudeme jezdit tak často.
Je to běh na dlouhou trať a není to jednoduchý. Ale člověk musí věřit a bojovat. Nikdy nic nevzdávat. Malinkatý drobečci, už toho tolik dokázali, tak mi jim to musíme oplatit.
Moc děkujeme neuvěřitelným doktorům na neonatologii v Českých Budějovicích, skvělým sestřičkám, které byly úžasné.
8 lidí považuje za užitečné

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce