• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Oznámení těhotenství

Oznámení těhotenství je jednou z věcí, která čeká na každou těhotnou ženu a je to jedna z hezkých povinností a překvapení jak vzhledem k rodině, tak hlavně k partnerovi, přátelům a nebo také vůči zaměstnavateli.

Související články

Více o oznámení těhotenství na modrykonik.cz

Wiki Modrý koník je Vaše encyklopedie. Je tvořena Vašimi vědomostmi a zkušenostmi s cílem pomoci jiným. Chybí Ti něco k tomuto tématu? Neváhej a napiš nám.
Změň nebo doplň článek
Uveřejněné informace nenahrazují návštěvu zkušeného odborníka (lékaře, právníka a pod.)

Má osobní zkušenost s oznámením těhotenství

  • Oznámení

     •  martinaatru
    27.9.2017 v 17:14 To se mi líbí
    Mimčo jsme neplánovali, nicméně stalo se. Vzhledem tomu, že naše situace byla trochu složitější, oznámení manželovi proběhlo velice trapně a příště to tedy uděláme jinak. Přišla jsem o jeho emoce, ikdyž vím, že byl rád stejně jako já nakonec, někdy si člověk holt musí projít prvotním šokem.

    Test jsem si dělala v práci, jelikož jsem s tím nepočítala tak jsem byla opravdu v šoku a jediný způsob bylo to, že jsem to ze sebe musela dostat! :D Manželovi jsem to sdělila trapně po messengeru a oba jsem koukali jako blázni. No oznámila, jen jsem poslala foto pozitivního testu. :grinning: Moc romantiky v tom nebylo, ale přece po prvotním šoku jsme byli ti nejšťastnější dva lidi na celém světě. Příště na to půjdu už jinak... :D

    Rodině už jsme si dali záležet a oznámili to se vší parádou o Vánocích - rodiče dostali spešl dáreček s fotkou z ultrazvuku.
    Mimčo jsme neplánovali, nicméně stalo se. Vzhledem tomu, že naše situace byla trochu složitější, oznámení manželovi proběhlo velice trapně a příště to tedy uděláme jinak. Přišla jsem o jeho emoce, ikdyž vím, že byl rád stejně jako já nakonec, někdy si člověk holt musí projít prvotním šokem.

    Test jsem si dělala v práci, jelikož jsem s tím nepočítala tak jsem byla opravdu v šoku a jediný způsob bylo to, že jsem to ze sebe musela dostat! :D Manželovi jsem to sdělila trapně po messengeru a oba jsem koukali jako blázni. No oznámila, jen jsem poslala foto pozitivního testu. :grinning: Moc romantiky v tom nebylo, ale přece po prvotním šoku jsme byli ti nejšťastnější dva lidi na celém světě. Příště na to půjdu už jinak... :D

    Rodině už jsme si dali záležet a oznámili to se vší parádou o Vánocích - rodiče dostali spešl dáreček s fotkou z ultrazvuku.
  • Poukazy pro rodinu

     •  bajjunka
    6.3.2017 ve 21:58 To se mi líbí
    O tom, že chci mimčo, jsem mluvila hodně dlouho. Po vysazení prášků jsem nemluvila snad o ničem jiném. Nedokázala jsem ani na nic jiného myslet. Že jsem vysadila antikoncepci moji rodiče věděli, takže při každé víkendové návštěvě u nich jsem neunikla otázce, kdy z nich uděláme prarodiče. Nakonec jsme to před nimi tajily asi dva týdny.

    K oznámení jsme využily výročí mých rodičů a tchýniny narozeniny. Každý dostal obálku, kde byla fotografie dvou pozitivních testů, malé fazolky z gyndy a nápis "za chvíli jsem tady". K tomu každý z nich dostal své poukazy s nápisy:
    - poukaz na vození kočárku
    - poukaz na rozmazlování
    - poukaz na přebalování
    - poukaz na krmení.... a u všech ještě nápis "platnost od listopad 2016"

    Rodiče mají výročí na Apríla, takže chvíli trvalo, než nám to celé opravdu uvěřili. :slight_smile: :pregnant_woman:
    O tom, že chci mimčo, jsem mluvila hodně dlouho. Po vysazení prášků jsem nemluvila snad o ničem jiném. Nedokázala jsem ani na nic jiného myslet. Že jsem vysadila antikoncepci moji rodiče věděli, takže při každé víkendové návštěvě u nich jsem neunikla otázce, kdy z nich uděláme prarodiče. Nakonec jsme to před nimi tajily asi dva týdny.

    K oznámení jsme využily výročí mých rodičů a tchýniny narozeniny. Každý dostal obálku, kde byla fotografie dvou pozitivních testů, malé fazolky z gyndy a nápis "za chvíli jsem tady". K tomu každý z nich dostal své poukazy s nápisy:
    - poukaz na vození kočárku
    - poukaz na rozmazlování
    - poukaz na přebalování
    - poukaz na krmení.... a u všech ještě nápis "platnost od listopad 2016"

    Rodiče mají výročí na Apríla, takže chvíli trvalo, než nám to celé opravdu uvěřili. :slight_smile: :pregnant_woman:
  • Naše oznámení

     •  veronika_23
    5.3.2017 ve 14:11 To se mi líbí
    Miminko jsme plánovali již delší dobu a když se konečně podařilo a na testu se objevily vytoužené dvě čárky, tak jsem okamžitě volala mojí mamince, natěšené babičce. Po potvrzení od doktora jsem o tom informovali tchýni a kamarády. Širšímu okolí jsme to řekli až po prvním trimestru. :slight_smile: Miminko jsme plánovali již delší dobu a když se konečně podařilo a na testu se objevily vytoužené dvě čárky, tak jsem okamžitě volala mojí mamince, natěšené babičce. Po potvrzení od doktora jsem o tom informovali tchýni a kamarády. Širšímu okolí jsme to řekli až po prvním trimestru. :slight_smile:
  • Oznámení těhotenství rodině

     •  tekame
    2.12.2016 v 10:11 To se mi líbí
    Už jsou to sice tři roky, ale my oznamovali těhotenství rodokmenem. Všichni se sešli na nějakém promítání fotek a my jim rozdali stočené roličky papíru, že když je teď moderní dělat všem rodokmeny, tak pro ně máme taky jeden... Trvalo jim to docela dlouho, než to pochopili a jediná budoucí teta se nesměle zeptala: to jako znamená, že budu teta? :slight_smile: Pak se to rozjelo, když všichni pochopili. Jenom to datum narození prcka se pak lišilo skoro o měsíc. :wink: Už jsou to sice tři roky, ale my oznamovali těhotenství rodokmenem. Všichni se sešli na nějakém promítání fotek a my jim rozdali stočené roličky papíru, že když je teď moderní dělat všem rodokmeny, tak pro ně máme taky jeden... Trvalo jim to docela dlouho, než to pochopili a jediná budoucí teta se nesměle zeptala: to jako znamená, že budu teta? :slight_smile: Pak se to rozjelo, když všichni pochopili. Jenom to datum narození prcka se pak lišilo skoro o měsíc. :wink:
  • Zázrak, povedlo se !!!

     •  magieee
    12.8.2016 v 17:39 To se mi líbí
    S manželem sme se snažili o miminko dlouhých sedm let. Bylo to hodně náročné a psychicky i vyčerpávajíci, protože jsme bohužel museli pomocí IVF. Na 6x to vůbec nevyšlo, ikdyž vše probíhalo v klidu, ale miminko se mnou nikdy nechtělo zůstat.

    Před necelým rokem sme se objednali na jinou kliniku a podstoupili znovu všechny testy, protože potřebovali co nejnovější, aby věděli, jak nejlépe na to a v červnu jsme začali.

    Nikomu jsme nic neřekli a tajili to, kdyby to nevyšlo, tak abychom pak znovu neposlouchali lítost a řeči, že to vyjde příště, protože nás to stálo i hodně peněz a na další by nebylo. Vydržela jsem se na test podívat opravdu až po 14 dnech, abych byla kdyžtak zklamaná co nejpozději.
    Šla jsem si udělat test v neděli ráno do koupelny a manžel čekal v posteli. Když se začal proužek zjevovat, vypadalo to, že bude jen jeden a pak najednou.... Nemohla jsem tomu uvěřit! Byl to příval energie a štěstí, které jsem zažila poprvé v životě. K manželovi jsem se vrátila s vážnou tváří a nachvíli se otočila a pak se obrátila a vrhla se na něj, smála se a říkal, že jsem těhotná, povedlo se, budeš taťka. Nikdo v tu chvíli nebyl šťastnější než my!

    Moji rodiče byli v karavnu v jednom kempu i s rodinou a já se celá klepala a musela jim to říct. Chtěla jsem až po 3 měsících, ale i tak byl problém to tajit a teď už by to na mě poznal každý. Test jsem si vyfotila a jeli jsme. Byla to přepadovka, kterou nikdo nečekal. Byli rádi, že nás vidí. Máma začala vařit kávu a já šla za ní, že jí chci něco ukázat a ukázala jsem jí na mobilu foto testu. Chvíli se na to koukala a trvalo, než jí došlo, na co to vážně kouká a pak mě začala s nadšením objímat a brečet. Byla hrozně šťasná a táta se to pochopitelně dozvěděl ani ne do minuty a utekla slza i jemu, ikdyž se to snažil skrýt. Všichni byli nadšení a byl to pro mě úžasný den.

    Jako poslední se to dozvěděla moje babička, které mělo být za měsíc 80, tak jsem si to nechala jako malé překvapení. Po chvíli, co jsme přijeli jsem j...
    S manželem sme se snažili o miminko dlouhých sedm let. Bylo to hodně náročné a psychicky i vyčerpávajíci, protože jsme bohužel museli pomocí IVF. Na 6x to vůbec nevyšlo, ikdyž vše probíhalo v klidu, ale miminko se mnou nikdy nechtělo zůstat.

    Před necelým rokem sme se objednali na jinou kliniku a podstoupili znovu všechny testy, protože potřebovali co nejnovější, aby věděli, jak nejlépe na to a v červnu jsme začali.

    Nikomu jsme nic neřekli a tajili to, kdyby to nevyšlo, tak abychom pak znovu neposlouchali lítost a řeči, že to vyjde příště, protože nás to stálo i hodně peněz a na další by nebylo. Vydržela jsem se na test podívat opravdu až po 14 dnech, abych byla kdyžtak zklamaná co nejpozději.
    Šla jsem si udělat test v neděli ráno do koupelny a manžel čekal v posteli. Když se začal proužek zjevovat, vypadalo to, že bude jen jeden a pak najednou.... Nemohla jsem tomu uvěřit! Byl to příval energie a štěstí, které jsem zažila poprvé v životě. K manželovi jsem se vrátila s vážnou tváří a nachvíli se otočila a pak se obrátila a vrhla se na něj, smála se a říkal, že jsem těhotná, povedlo se, budeš taťka. Nikdo v tu chvíli nebyl šťastnější než my!

    Moji rodiče byli v karavnu v jednom kempu i s rodinou a já se celá klepala a musela jim to říct. Chtěla jsem až po 3 měsících, ale i tak byl problém to tajit a teď už by to na mě poznal každý. Test jsem si vyfotila a jeli jsme. Byla to přepadovka, kterou nikdo nečekal. Byli rádi, že nás vidí. Máma začala vařit kávu a já šla za ní, že jí chci něco ukázat a ukázala jsem jí na mobilu foto testu. Chvíli se na to koukala a trvalo, než jí došlo, na co to vážně kouká a pak mě začala s nadšením objímat a brečet. Byla hrozně šťasná a táta se to pochopitelně dozvěděl ani ne do minuty a utekla slza i jemu, ikdyž se to snažil skrýt. Všichni byli nadšení a byl to pro mě úžasný den.

    Jako poslední se to dozvěděla moje babička, které mělo být za měsíc 80, tak jsem si to nechala jako malé překvapení. Po chvíli, co jsme přijeli jsem ji objala a říkám: "Babičko budeš znovu prababička". Ptala se od koho, protože můj bratr čeká už druhé o měsíc dřív a já ji řekla: "No hádej?" Koukala na mě a ptala se: "Vážně?" a já "ano!". Byl to pro ni nějšťastnější a nejhezčí dárek, co dostala už i proto, že jsem její jediná vnučka a měla strach, že dítě už mít nikdy nebudeme.

    Tohle jsou nejhezčí okamžiky života a každej by si je měl užít co nejvíc s lidma, kteří vás mají moc rádi.

    Je to dlouhé a možná nudné, ale NEJKRÁSNĚJŠÍ PŘÍBĚH MÉHO ŽIVOTA a už se těším, až sem budu psát: NARODILO SE MI ZDRAVÝ ZLATÍČKO!! :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: :wink:
  • Je to tam! - náš vytoužený Andílek :-)

     •  jankavranova
    5.7.2016 ve 20:38 To se mi líbí
    Podařilo se "nám" otěhotnět při svatební cestě loni v listopadu. Nečekala jsem, že to půjde tak rychle (podle doktora mě měly čekat 2-3 potraty, díky VVV dělohy), ale zadařilo se. V prosinci jsem cítila, že něco není v pořádku, ale 2 testy, které jsem si dělala nedopadly pozitivně, ovšem nedalo mi to a za dva dny jsem poprosila manžela, jestli by jeden test cestou nekoupil a světe div se, těhotenský test byl pozitivní. :slight_smile:

    Jelikož do toho všeho vyšly vánoční svátky, k doktorovi jsem se dostala až v 9.1., do té doby jsme nikomu nic neřekli, věděli jsme to jen my 2.
    Rodině jsme to oznámili až po 1. screeningu (přelom ledna a února), který dopadl dobře a zatím to vypadalo, že i těhotenství bude, byť rizikové, v pořádku. I pro pana doktora jsem s malou v bříšku byla malým zázrakem, který nečekal.

    Koupila jsem takové 3 skládací krabičky malou-menší-nejmenší, do které jsme pořídili malé bačkůrky. A tak, když rodiče rozbalovali jejich dáreček na ně v poslední krabičce, čekalo příjemné překvapení v podobě bačkůrek se vzkazem:"Ahoj babi a dědo, jmenuji se Andílek, na svět bych měl/-a přijít v srpnu a už teď vás mám moc rád."
    Podařilo se "nám" otěhotnět při svatební cestě loni v listopadu. Nečekala jsem, že to půjde tak rychle (podle doktora mě měly čekat 2-3 potraty, díky VVV dělohy), ale zadařilo se. V prosinci jsem cítila, že něco není v pořádku, ale 2 testy, které jsem si dělala nedopadly pozitivně, ovšem nedalo mi to a za dva dny jsem poprosila manžela, jestli by jeden test cestou nekoupil a světe div se, těhotenský test byl pozitivní. :slight_smile:

    Jelikož do toho všeho vyšly vánoční svátky, k doktorovi jsem se dostala až v 9.1., do té doby jsme nikomu nic neřekli, věděli jsme to jen my 2.
    Rodině jsme to oznámili až po 1. screeningu (přelom ledna a února), který dopadl dobře a zatím to vypadalo, že i těhotenství bude, byť rizikové, v pořádku. I pro pana doktora jsem s malou v bříšku byla malým zázrakem, který nečekal.

    Koupila jsem takové 3 skládací krabičky malou-menší-nejmenší, do které jsme pořídili malé bačkůrky. A tak, když rodiče rozbalovali jejich dáreček na ně v poslední krabičce, čekalo příjemné překvapení v podobě bačkůrek se vzkazem:"Ahoj babi a dědo, jmenuji se Andílek, na svět bych měl/-a přijít v srpnu a už teď vás mám moc rád."
  • Neočekávaně očekávané těhotenství

     •  obyvatelka
    2.6.2016 ve 20:37 To se mi líbí
    Mám za sebou dva potraty, poslední letos v lednu 2016, kdy jsem musela na revizi. Doktor doporučil si teď dát nějakou dobu pozor, než budou hotové všechny testy, které mi chtěl kvůli potratům udělat. Nicméně manžel si jednou pozor nedal a v březnu 2016 jsem den před termínem MS měla opět pozitivní test. Nicméně jsem to tušila už několik dnů předtím, příznaky byly jasné! :grinning:

    Manželovi jsem nic neřekla, dokud mi doktor ten den později těhotenství nepotvrdil. Jelikož měl odpolední a já jela ráno po doktorovi do práce, tak jsem mu šťastnou novinku zavolala. Neměl absolutně tušení, že by se něco takového mohlo stát, myslel si totiž, že už přišla mrcha. :grinning: Před odchodem k doktorovi jsem schovala těhotenský test do šuplíku v ložnici a po kontrole jsem mu volala a oznámila mu, že má průser a že se má podívat do šuplíku, co vlastně provedl. Poté následovalo 10 vteřin ticha a pak věta: no to si děláš prdel?! :grinning:

    Rodině jsem těhotenství dlouho tajila, až v 17. týdnu jsme oba s manželem slavili narozeniny u nás doma, kde jsem se producírovala s tričkem Baby loading. Trvalo jim dlouho, než na to přišli, o to víc byli v šoku, jelikož jsme se snažili pět let a máme rozjetou i adopci, takže nepočítali s tím, že kvůli mým zdravotním problémům se někdy zadaří. :slight_smile:
    Mám za sebou dva potraty, poslední letos v lednu 2016, kdy jsem musela na revizi. Doktor doporučil si teď dát nějakou dobu pozor, než budou hotové všechny testy, které mi chtěl kvůli potratům udělat. Nicméně manžel si jednou pozor nedal a v březnu 2016 jsem den před termínem MS měla opět pozitivní test. Nicméně jsem to tušila už několik dnů předtím, příznaky byly jasné! :grinning:

    Manželovi jsem nic neřekla, dokud mi doktor ten den později těhotenství nepotvrdil. Jelikož měl odpolední a já jela ráno po doktorovi do práce, tak jsem mu šťastnou novinku zavolala. Neměl absolutně tušení, že by se něco takového mohlo stát, myslel si totiž, že už přišla mrcha. :grinning: Před odchodem k doktorovi jsem schovala těhotenský test do šuplíku v ložnici a po kontrole jsem mu volala a oznámila mu, že má průser a že se má podívat do šuplíku, co vlastně provedl. Poté následovalo 10 vteřin ticha a pak věta: no to si děláš prdel?! :grinning:

    Rodině jsem těhotenství dlouho tajila, až v 17. týdnu jsme oba s manželem slavili narozeniny u nás doma, kde jsem se producírovala s tričkem Baby loading. Trvalo jim dlouho, než na to přišli, o to víc byli v šoku, jelikož jsme se snažili pět let a máme rozjetou i adopci, takže nepočítali s tím, že kvůli mým zdravotním problémům se někdy zadaří. :slight_smile:
  • Test

     •  yorii
    26.5.2016 v 17:25 To se mi líbí
    Já jsem si dělala vždycky test tak, že u toho byl přítel. Vylezla jsem z toalety, čekali jsme, co tedy bude... A čárka "jsem těhotná" se objevila dříve, než "nejsem těhotná", takže jsme byli šťastní jak blechy. Přítel si test dokonce nadšeně vyfotil jako památku a taky mě poprosil, abych ho schovala, s čímž jsem souhlasila, i když se to někomu může zdát hloupé. Moc jsme si s přítelem miminko přáli a s následným sdělováním přátelům a rodičům jsme si nedělali hlavu. Zavolali jsme to všem, které jsme měli rádi aniž by to bylo potvrzeno gynekologem a byla to velká radost. Někdo namítá, že by se těhotenství do určitého měsíce nemělo prozrazovat k vůli riziku potratu, ale já jsem celkem pozitivní člověk a jeden z těch, který může bezpečně říci, že se mu to nevymstilo. Navíc samovolný potrat a jakékoliv jiné komplikace mohou nastat i v pozdějším stadiu těhotenství, takže mi to přijde hloupé hrotit a zbytečně se stresovat. :slight_smile: Já jsem si dělala vždycky test tak, že u toho byl přítel. Vylezla jsem z toalety, čekali jsme, co tedy bude... A čárka "jsem těhotná" se objevila dříve, než "nejsem těhotná", takže jsme byli šťastní jak blechy. Přítel si test dokonce nadšeně vyfotil jako památku a taky mě poprosil, abych ho schovala, s čímž jsem souhlasila, i když se to někomu může zdát hloupé. Moc jsme si s přítelem miminko přáli a s následným sdělováním přátelům a rodičům jsme si nedělali hlavu. Zavolali jsme to všem, které jsme měli rádi aniž by to bylo potvrzeno gynekologem a byla to velká radost. Někdo namítá, že by se těhotenství do určitého měsíce nemělo prozrazovat k vůli riziku potratu, ale já jsem celkem pozitivní člověk a jeden z těch, který může bezpečně říci, že se mu to nevymstilo. Navíc samovolný potrat a jakékoliv jiné komplikace mohou nastat i v pozdějším stadiu těhotenství, takže mi to přijde hloupé hrotit a zbytečně se stresovat. :slight_smile:
  • Originálně pro rodinu

     •  elekthra
    6.5.2016 ve 20:49 To se mi líbí
    Manžel věděl o těhotenství okamžitě, jak jsem počůrala papírek, stál nademnou a kontroloval. :grinning:

    Přemýšleli jsme, jak to originálně říci rodině.
    První těhotenství jsme prarodičům darovali "poukaz na vnouče" (poukaz není směnitelný za peníze a nevztahuje se na něj 2letá záruční doba).
    Druhé těhotenství jsme oznámili tak, že jsem nechala synovi natisknout na triko nápis "budu velkej brácha" a vypustili jsme ho na návštěvě u prarodičů do obýváku... Chvíli to trvalo, než si všimli, ale o to větší překvapení to bylo! :grinning:
    Manžel věděl o těhotenství okamžitě, jak jsem počůrala papírek, stál nademnou a kontroloval. :grinning:

    Přemýšleli jsme, jak to originálně říci rodině.
    První těhotenství jsme prarodičům darovali "poukaz na vnouče" (poukaz není směnitelný za peníze a nevztahuje se na něj 2letá záruční doba).
    Druhé těhotenství jsme oznámili tak, že jsem nechala synovi natisknout na triko nápis "budu velkej brácha" a vypustili jsme ho na návštěvě u prarodičů do obýváku... Chvíli to trvalo, než si všimli, ale o to větší překvapení to bylo! :grinning:
  • Byli jsme v tom spolu

     •  terka78max
    3.4.2016 v 07:30 To se mi líbí
    Partner to věděl zároveň se mnou. :slight_smile:

    Protože já jsem takovej nevěřící Tomáš a říkala jsem si, že se mi z nervů posunula MS.

    Bolela mě prsa už snad týden.

    A já jednoho dne řekla, že bych si měla asi koupit test. Přítel řekl, že už by bylo na čase. Po prvním testu jsme na něj oba koukali a říkali si, že asi nic. Přítel jen dodal: "Jsem z toho zmatenej, asi nic". Já bláhová si myslela, že obě čárky musej mít stejně výrazný odstín barvy. :slight_smile: A test vyhodila. Pak jsem tady na MK zjistila, že i slabší čárky, než jsme měli my, jsou potvrzením těhotenství, tak jsem milej test vytáhla z koše a začala testovací lavina ob den. :slight_smile: Krásně čárečka sílela a za týden už jsem byla u svého gynekologa a on mi potvrdil těhotenství 5+2. :slight_smile:

    Někdy mě mrzí,že to nebylo pro přítele překvapení,které jsem si v duchu kolikrát plánovala :slight_smile:

    Ale to jak mu zářili oči,když jsem mu v čekárně na gynekoligii,řekla,že máme fazolku tam kde má bejt to je nezapomenutelné. :slight_smile:
    Partner to věděl zároveň se mnou. :slight_smile:

    Protože já jsem takovej nevěřící Tomáš a říkala jsem si, že se mi z nervů posunula MS.

    Bolela mě prsa už snad týden.

    A já jednoho dne řekla, že bych si měla asi koupit test. Přítel řekl, že už by bylo na čase. Po prvním testu jsme na něj oba koukali a říkali si, že asi nic. Přítel jen dodal: "Jsem z toho zmatenej, asi nic". Já bláhová si myslela, že obě čárky musej mít stejně výrazný odstín barvy. :slight_smile: A test vyhodila. Pak jsem tady na MK zjistila, že i slabší čárky, než jsme měli my, jsou potvrzením těhotenství, tak jsem milej test vytáhla z koše a začala testovací lavina ob den. :slight_smile: Krásně čárečka sílela a za týden už jsem byla u svého gynekologa a on mi potvrdil těhotenství 5+2. :slight_smile:

    Někdy mě mrzí,že to nebylo pro přítele překvapení,které jsem si v duchu kolikrát plánovala :slight_smile:

    Ale to jak mu zářili oči,když jsem mu v čekárně na gynekoligii,řekla,že máme fazolku tam kde má bejt to je nezapomenutelné. :slight_smile:
  • Krásný Valentýn

     •  fouskovi
    4.2.2016 v 16:46 To se mi líbí
    Já jsem to manželovi nadělila k Valentýnu, že budeme brzy tři a on mi řekl, že to tušil, že jsem taková jiná, ale měl z toho strašnou radost. :slight_smile: Já jsem to manželovi nadělila k Valentýnu, že budeme brzy tři a on mi řekl, že to tušil, že jsem taková jiná, ale měl z toho strašnou radost. :slight_smile:
  • Jak jsi to věděl ??

     •  clarushe
    10.1.2016 ve 21:21 To se mi líbí
    Vím, že je to zajímavé, ale mě to řekl můj přítel. Víš, zlato, ty jsi těhotná. Koukala jsem na něj jako 5 na 6. Vyvalila jsem na něj oči s tím, že to tak není! :slight_smile: Další den jsme si koupili test a už to na nás vykouklo. A já si naivně myslela, že mi není dobře z těch veder... Vím, že je to zajímavé, ale mě to řekl můj přítel. Víš, zlato, ty jsi těhotná. Koukala jsem na něj jako 5 na 6. Vyvalila jsem na něj oči s tím, že to tak není! :slight_smile: Další den jsme si koupili test a už to na nás vykouklo. A já si naivně myslela, že mi není dobře z těch veder...
  • Překvapení

     •  kolmenka
    10.1.2016 v 17:25 To se mi líbí
    Test jsem dala do krabičky od náramku. Test jsem dala do krabičky od náramku.
  • On to věděl..

     •  kac97
    6.10.2015 ve 12:49 To se mi líbí
    Než jsem vůbec stačila zjistit, že jsem těhotná, tak to na mě přítel poznal. Prý jsem se chovala jinak. Když jsem mu řekla, že čekáme miminko, byl jak vyměněný. I slzička mu ukápla. :hearts:

    Rodině jsem to oznámila velice brzo, některým členům jsem to dala jako dárek k narozeninám a s některými jsem si sedla a popovídala o tom. Jelikož jsem dost mladá, moc mi "nefandili". Za to teď už se toho drobečka nemůžou dočkat.
    Než jsem vůbec stačila zjistit, že jsem těhotná, tak to na mě přítel poznal. Prý jsem se chovala jinak. Když jsem mu řekla, že čekáme miminko, byl jak vyměněný. I slzička mu ukápla. :hearts:

    Rodině jsem to oznámila velice brzo, některým členům jsem to dala jako dárek k narozeninám a s některými jsem si sedla a popovídala o tom. Jelikož jsem dost mladá, moc mi "nefandili". Za to teď už se toho drobečka nemůžou dočkat.
  • Když otěhotní zdravotník..

     •  darkness
    4.9.2015 ve 12:10 To se mi líbí
    V době, kdy jsem otěhotněla, jsem pracovala v nemocnici. Takže když jsem si jednoho krásného rána našla dvě čárky na testu, rovnou jsem v práci požádala vyšokované kolegyňky o odběr krve, ať netápu. :slight_smile: HCG bylo pozitivní a já jsem hlavně měla pocit, že své sladké tajemství musím chránit před světem co nejdýl.

    "Co nejdýl" trvalo přesně půl hodiny, od zjištění výsledku. :sweat_smile: Poněvadž mi nedošlo, že jakmile se výsledky s mým jménem objevily v "systému", mohl si to v podstatě přečíst veškerý lékařský a sesterský personál. :sweat_smile: Takže jsem příjmala gratulace sestřiček, lékařů a manželovi jsem honem honem volala do práce, že jako bude konečně TÁTA.

    A ano, měla jsem vizi oznámení u večeře při svíčkách, či překvapení s háčkovaných botiček, ale vzhledem k tomu, že tu novinu už před mým mužem věděl "celý špitál", nevydržela jsem tajit ani připravovat nic. :slight_smile:
    V době, kdy jsem otěhotněla, jsem pracovala v nemocnici. Takže když jsem si jednoho krásného rána našla dvě čárky na testu, rovnou jsem v práci požádala vyšokované kolegyňky o odběr krve, ať netápu. :slight_smile: HCG bylo pozitivní a já jsem hlavně měla pocit, že své sladké tajemství musím chránit před světem co nejdýl.

    "Co nejdýl" trvalo přesně půl hodiny, od zjištění výsledku. :sweat_smile: Poněvadž mi nedošlo, že jakmile se výsledky s mým jménem objevily v "systému", mohl si to v podstatě přečíst veškerý lékařský a sesterský personál. :sweat_smile: Takže jsem příjmala gratulace sestřiček, lékařů a manželovi jsem honem honem volala do práce, že jako bude konečně TÁTA.

    A ano, měla jsem vizi oznámení u večeře při svíčkách, či překvapení s háčkovaných botiček, ale vzhledem k tomu, že tu novinu už před mým mužem věděl "celý špitál", nevydržela jsem tajit ani připravovat nic. :slight_smile:
  • Plánování

     •  nigrinka
    3.8.2015 ve 14:34 To se mi líbí
    Jako spousta žen jsem si i já plánovala jak to oznámím rodině a partnerovi. Hledala jsem inspiraci na internetu a v podvědomí doufala, že to nevykecám.

    Jenže čas udělal své. :grinning: O miminko jsme se snažili déle než jsem měla v plánu a po objevení 2 čárek jsem vše vykecala mamce. :grinning: Takže jako první to věděla ona a přítel vzápětí. Druhý den mi to potvrdil doktor, a tak už se to dozvěděla většina příbuzenstva. S přítelem jsme to jeho rodičům chtěli oznámit společně, ale jelikož jsem na začátku těhotenství byla hodně unavená a byla zvyklá chodit brzo spát, tak jsem ho neuhlídala a taky to rodičům vykecal. :grinning: Jsme zkrátka oba moc ukecaný a tohle tajemství se nám nepodařilo utajit. :grinning:
    Jako spousta žen jsem si i já plánovala jak to oznámím rodině a partnerovi. Hledala jsem inspiraci na internetu a v podvědomí doufala, že to nevykecám.

    Jenže čas udělal své. :grinning: O miminko jsme se snažili déle než jsem měla v plánu a po objevení 2 čárek jsem vše vykecala mamce. :grinning: Takže jako první to věděla ona a přítel vzápětí. Druhý den mi to potvrdil doktor, a tak už se to dozvěděla většina příbuzenstva. S přítelem jsme to jeho rodičům chtěli oznámit společně, ale jelikož jsem na začátku těhotenství byla hodně unavená a byla zvyklá chodit brzo spát, tak jsem ho neuhlídala a taky to rodičům vykecal. :grinning: Jsme zkrátka oba moc ukecaný a tohle tajemství se nám nepodařilo utajit. :grinning:
  • Všichni čekali jak to dopadne.

     •  mmirunda
    6.7.2015 v 09:58 To se mi líbí
    Jelikož jsem musela podstoupit IVF, tak nějaké tajemné oznamování se nekonalo. Přítel samozřejmě všechno věděl a oba jsme netrpělivě čekali, než si budu moct udělat po ET test. Měla jsem ho dělat až za 14 dnů, což se prostě nedalo vydržet. Testovala jsem 5.den po ET a byl tam duch, mohl být ještě z léků, ale já věřila a doufala. Svoje podezření, že to vyšlo, jsem řekla pouze svojí švagrové, ke které jsem denně chodila na injekce Agolutinu. Šestý den po ET čárka sílila a já se začala radovat a oznámila to naprosto neoriginálně všem, že to prostě a jednoduše vyšlo!! Jelikož jsem musela podstoupit IVF, tak nějaké tajemné oznamování se nekonalo. Přítel samozřejmě všechno věděl a oba jsme netrpělivě čekali, než si budu moct udělat po ET test. Měla jsem ho dělat až za 14 dnů, což se prostě nedalo vydržet. Testovala jsem 5.den po ET a byl tam duch, mohl být ještě z léků, ale já věřila a doufala. Svoje podezření, že to vyšlo, jsem řekla pouze svojí švagrové, ke které jsem denně chodila na injekce Agolutinu. Šestý den po ET čárka sílila a já se začala radovat a oznámila to naprosto neoriginálně všem, že to prostě a jednoduše vyšlo!!
  • Měla jsem plán, ale nakonec to bylo jinak...

     •  favofrenki
    9.4.2015 ve 12:47 To se mi líbí
    Vždycky jsem chtěla těhotenství manželovi oznámit nějak romanticky, ideálně s fotkou z UTZ. No ale když jsem po 15m konečně nečekaně objevila dvě čárky, mé plány vzaly za své. :grinning: Když se manžel objevil ve dveřích, culila jsem se jak sluníčko. Ukázala jsem mu test a ptala se ho, co vidí. Řekl, že dvě čárky, a já se rozbrečela. Tak chvíli koukal na mě a na test a pak se slzama v očích řekl: to jako fakt?

    Druhé těhotenství jsem se zařekla, že počkám na potvrzení dr. Ale druhý den po tom, co jsem objevila ducha, jsem to zase vyžvanila. Tentokrát jsem se ptala, co bude dělat v říjnu. Nechápal, proč se ptám, tak jsem mu řekla, že když to dobře dopadne, stavili bychom se v porodnici pro miminko. :grinning:

    No a po třetí vycházel TP na září, kdy má manžel narozeniny. To jsem fakt chtěla vydržet do kontroly, ale nevyšlo to. :grinning: Takže jsem mu oznámila, že pro něj už mám dárek k narozkám. Prý že je brzo. Tak jsem mu říkala, že za to tak úplně nemůžu a že budeme mít miminko. :smile:
    Vždycky jsem chtěla těhotenství manželovi oznámit nějak romanticky, ideálně s fotkou z UTZ. No ale když jsem po 15m konečně nečekaně objevila dvě čárky, mé plány vzaly za své. :grinning: Když se manžel objevil ve dveřích, culila jsem se jak sluníčko. Ukázala jsem mu test a ptala se ho, co vidí. Řekl, že dvě čárky, a já se rozbrečela. Tak chvíli koukal na mě a na test a pak se slzama v očích řekl: to jako fakt?

    Druhé těhotenství jsem se zařekla, že počkám na potvrzení dr. Ale druhý den po tom, co jsem objevila ducha, jsem to zase vyžvanila. Tentokrát jsem se ptala, co bude dělat v říjnu. Nechápal, proč se ptám, tak jsem mu řekla, že když to dobře dopadne, stavili bychom se v porodnici pro miminko. :grinning:

    No a po třetí vycházel TP na září, kdy má manžel narozeniny. To jsem fakt chtěla vydržet do kontroly, ale nevyšlo to. :grinning: Takže jsem mu oznámila, že pro něj už mám dárek k narozkám. Prý že je brzo. Tak jsem mu říkala, že za to tak úplně nemůžu a že budeme mít miminko. :smile:
  • Vánoční dárek

     •  adenka84
    8.4.2015 v 19:22 To se mi líbí
    Obě děti máme za pomocí CARU, takže manžel to vždy věděl ve stejnou dobu jako já. Tajit to před ním logicky nešlo... u první dcery to věděla celá rodina.

    Snažení o druhé miminko bylo naše tajemství. Nikdo z rodiny netušil, že jezdíme opět do Caru. Dcerunce byli 2 roky a 2 měsíce, když jsem otěhotněla. Bylo to těsně před Vánoci. Přesně 20.12. 2013 jsem se dozvěděla, že to klaplo. S manželem jsme se oba těšili na Štědrý den, až to rodině oznámíme. Večer byl jeden z nejkrásnějších, co jsme kdy zažili. Doma jsme si pěkně v klidu ve třech rozbalili dárečky a poté se vydali na Štědrovečerní nadílku ke tchánům. Rozbalovali jsme si dárečky, pěkně se při tom radovali a bavili. Dcera byla ze všech dárečků nadšená. Po rozbalování jsme si v klidu sedli k pohádce a uvařili čajíček.

    Po chvíli jsem se chytla za čelo a vykřikla: Marunko my jsme trdla, my zapomněli dát babičce a dědovi ještě jeden dáreček... běž pro něj na chodbu. Dcera přišla s Vánoční obálkou, kterou podávala babičce. Babička - jééé ty jsi nám něco namalovala viď? Jaké bylo překvapení, když vytáhla z obálky fotku Marunkys textem, kde znělo "Milá babičko a milý dědečku, máme pro vás úžasnou zprávičku. Maruška bude mít brzy bratříčka nebo sestřičku. Ano, je to tak, v srpnu k nám přiletí vrána nebo čáp...
    No, dojetí a radost nemusím ani popisovat... buleli jsme všichni, i dědeček.

    Další den vše naprosto stejně probíhalo u mých rodičů. Doják jako hrom. O to víc je to těšilo, když věděli, že máme problémy a že se možná už žádného vnoučátka nedočkají...
    Obě děti máme za pomocí CARU, takže manžel to vždy věděl ve stejnou dobu jako já. Tajit to před ním logicky nešlo... u první dcery to věděla celá rodina.

    Snažení o druhé miminko bylo naše tajemství. Nikdo z rodiny netušil, že jezdíme opět do Caru. Dcerunce byli 2 roky a 2 měsíce, když jsem otěhotněla. Bylo to těsně před Vánoci. Přesně 20.12. 2013 jsem se dozvěděla, že to klaplo. S manželem jsme se oba těšili na Štědrý den, až to rodině oznámíme. Večer byl jeden z nejkrásnějších, co jsme kdy zažili. Doma jsme si pěkně v klidu ve třech rozbalili dárečky a poté se vydali na Štědrovečerní nadílku ke tchánům. Rozbalovali jsme si dárečky, pěkně se při tom radovali a bavili. Dcera byla ze všech dárečků nadšená. Po rozbalování jsme si v klidu sedli k pohádce a uvařili čajíček.

    Po chvíli jsem se chytla za čelo a vykřikla: Marunko my jsme trdla, my zapomněli dát babičce a dědovi ještě jeden dáreček... běž pro něj na chodbu. Dcera přišla s Vánoční obálkou, kterou podávala babičce. Babička - jééé ty jsi nám něco namalovala viď? Jaké bylo překvapení, když vytáhla z obálky fotku Marunkys textem, kde znělo "Milá babičko a milý dědečku, máme pro vás úžasnou zprávičku. Maruška bude mít brzy bratříčka nebo sestřičku. Ano, je to tak, v srpnu k nám přiletí vrána nebo čáp...
    No, dojetí a radost nemusím ani popisovat... buleli jsme všichni, i dědeček.

    Další den vše naprosto stejně probíhalo u mých rodičů. Doják jako hrom. O to víc je to těšilo, když věděli, že máme problémy a že se možná už žádného vnoučátka nedočkají...
  • Vytoužené a promyšlené

     •  sammaelka
    7.4.2015 ve 22:30 To se mi líbí
    Po dlouhých letech a marném snažení jsme přistoupili k IVF. Poprvé se nezadařilo a mě se hroutil svět. V CAR na nás čekaly dvě mražená embryjka a o měsíc později jsme zkusili KET.
    Testování jsem se hrozně moc bála, vidět bílý test už snad po milionté v životě jsem nechtěla. K testování (tři dny před "doporučeným" termínem) mě přemlouval manžel a také u toho byl, takže jemu jsem nic neoznamovala... postupně se vybarvující čárky jsme sledovali s pláčem a v objetí.

    Měsíc na to měl můj tatínek narozeniny, a tak jsme se rozhodli to jemu a zbytku rodiny ohlásit při této příležitosti. Koupili jsme velké A4 přání, vytvořili křížovku, jejíž tajenku tvořilo "Čekáme miminko", a tu jsme přilepili na zadní stranu toho přáníčka. Foto z ultrazvuku a předpokládaný termín porodu jsme pak předali zvlášť.

    Manželovým rodičům to oznámil manžel větou "My jsme těhotný". :slight_smile:
    Po dlouhých letech a marném snažení jsme přistoupili k IVF. Poprvé se nezadařilo a mě se hroutil svět. V CAR na nás čekaly dvě mražená embryjka a o měsíc později jsme zkusili KET.
    Testování jsem se hrozně moc bála, vidět bílý test už snad po milionté v životě jsem nechtěla. K testování (tři dny před "doporučeným" termínem) mě přemlouval manžel a také u toho byl, takže jemu jsem nic neoznamovala... postupně se vybarvující čárky jsme sledovali s pláčem a v objetí.

    Měsíc na to měl můj tatínek narozeniny, a tak jsme se rozhodli to jemu a zbytku rodiny ohlásit při této příležitosti. Koupili jsme velké A4 přání, vytvořili křížovku, jejíž tajenku tvořilo "Čekáme miminko", a tu jsme přilepili na zadní stranu toho přáníčka. Foto z ultrazvuku a předpokládaný termín porodu jsme pak předali zvlášť.

    Manželovým rodičům to oznámil manžel větou "My jsme těhotný". :slight_smile:
  • Dlouhé napínání

     •  nebetka
    7.4.2015 ve 22:13 To se mi líbí
    Manžel o těhotenství věděl ještě dřív, než jsem si udělala test. Říkala jsem mu, že mám takový divný pocit a že by to mohlo tentokrát vyjít. Byl se mnou, když jsem si dělala test, ale dlouho si nechtěl připustit, že se nám to povedlo. Nevěřil tomu, že by se nám naše přání konečně splnilo. Mé těhotenství zůstalo pro všechny ostatní, až do čtvrtého měsíce, tajemstvím. Báli jsme se totiž, aby to nedopadlo špatně, jak se nám už, bohužel, dvakrát stalo.

    Rodičům jsme to oznámili na svátek Martina, pozvali jsme je na husu a dostali krásné přáníčko, kde byla fotka miminka. Všichni si poplakali a začali se těšit na jejich úžasnou vnučku. V práci jsem to oznámila také až ve čtvrtém měsíci.

    A ještě napíšu, jak se o mém těhotenství dozvěděla parta kamarádek. Byly jsme na večeři, jedna kamarádka v osmém měsíci, druhá v pátek. Obě mluvily o tom, kdy mají termín a z legrace se zeptaly, kdy mám termín já. Vůbec to netušily, že jsem taky těhotná. :slight_smile:
    Manžel o těhotenství věděl ještě dřív, než jsem si udělala test. Říkala jsem mu, že mám takový divný pocit a že by to mohlo tentokrát vyjít. Byl se mnou, když jsem si dělala test, ale dlouho si nechtěl připustit, že se nám to povedlo. Nevěřil tomu, že by se nám naše přání konečně splnilo. Mé těhotenství zůstalo pro všechny ostatní, až do čtvrtého měsíce, tajemstvím. Báli jsme se totiž, aby to nedopadlo špatně, jak se nám už, bohužel, dvakrát stalo.

    Rodičům jsme to oznámili na svátek Martina, pozvali jsme je na husu a dostali krásné přáníčko, kde byla fotka miminka. Všichni si poplakali a začali se těšit na jejich úžasnou vnučku. V práci jsem to oznámila také až ve čtvrtém měsíci.

    A ještě napíšu, jak se o mém těhotenství dozvěděla parta kamarádek. Byly jsme na večeři, jedna kamarádka v osmém měsíci, druhá v pátek. Obě mluvily o tom, kdy mají termín a z legrace se zeptaly, kdy mám termín já. Vůbec to netušily, že jsem taky těhotná. :slight_smile:
  • Pár hodin, ale málem jsem to nevydržela

     •  ginnevra
    11.3.2015 v 16:19 To se mi líbí
    To, že jsem těhotná, jsem zjistila v práci. Jsem zdr. sestra a kvůli nevolnostem mi kolegyně na denní službě prostě odebrala krev. Pár hodin na to jsem měla výsledek, velmi pozitivní výsledek s velmi vysokým hCG (byla jsem v osmém týdnu), a to bylo také naposledy, co jsem byla v práci. Ale k věci.

    Zavolala jsem manželovi, jestli by mě mohl vyzvednout v práci a zalhala mu, že tam za mě zůstane kolegyně, která zase potřebuje jít dříve domů zítra. Cestou jsme se zastavili na nákup a pak jsem nutně potřebovala koupit lístky na premiéru filmu, na který jsem se těšila skoro rok. Tak jsme jeli, vystáli frontu a já už byla netrpělivá jako nikdy před tím. :grinning: Přijeli jsme domů, řekla jsem manželovi, ať si sedne, že s ním musím mluvit. Ten si zřejmě myslel, že se stalo něco v práci, protože jsem skončila dřív, a to se ještě nikdy nestalo. Takže jsem to na něj jednoduše s úlevou vybalila, a jeho reakce? První, co řekl? „Musíme začít šetřit". :grinning:
    To, že jsem těhotná, jsem zjistila v práci. Jsem zdr. sestra a kvůli nevolnostem mi kolegyně na denní službě prostě odebrala krev. Pár hodin na to jsem měla výsledek, velmi pozitivní výsledek s velmi vysokým hCG (byla jsem v osmém týdnu), a to bylo také naposledy, co jsem byla v práci. Ale k věci.

    Zavolala jsem manželovi, jestli by mě mohl vyzvednout v práci a zalhala mu, že tam za mě zůstane kolegyně, která zase potřebuje jít dříve domů zítra. Cestou jsme se zastavili na nákup a pak jsem nutně potřebovala koupit lístky na premiéru filmu, na který jsem se těšila skoro rok. Tak jsme jeli, vystáli frontu a já už byla netrpělivá jako nikdy před tím. :grinning: Přijeli jsme domů, řekla jsem manželovi, ať si sedne, že s ním musím mluvit. Ten si zřejmě myslel, že se stalo něco v práci, protože jsem skončila dřív, a to se ještě nikdy nestalo. Takže jsem to na něj jednoduše s úlevou vybalila, a jeho reakce? První, co řekl? „Musíme začít šetřit". :grinning:
  • Ani jedno velké oznamování

     •  claire90
    11.3.2015 v 11:35 To se mi líbí
    U první dcerky jsem s těhotenstvím zrovna nějak nepočítala. Víkend, co u mě tehdy ještě přítel byl, nebyl nikterak pohodový, k tomu já před očekávanou MS dostala opravdu hnusnou chřipku a tak jsem zpoždění připisovala jí.

    Asi po týdnu mě mamina donutila udělat test, během chviličky se vykreslily // a já začla bulet. Hned jsem psala na skype chlapovi i mamině. Jak mi pak tchýně prozradila, manžel začal skákat radostí, až si rozbil tablet. :sweat_smile: Máma nelenila a bez mého vědomí obvolala téměř celou rodinu. :sweat_smile:
    Necelý týden po prvním testu jsem šla na gyndu. Z ní k babičce, která to ještě nevěděla a po otázce, co mi je, že jsem tam musela, jí to hned došlo. Prý "jéé můj trpaslíček bude mít miminko". :slight_smile:

    U druhého těhotenství jsem si chtěla oznámení užít. Přece jen s životem v zahraničí by to neměl být problém. Omyl! Koncem 09/2014 jsme jeli do ČR, já tušila, že se hned zadařilo a i kdyby ne, chtěla jsem si udělat zásobu testů. Hned odpoledne po koupi první krabičky jsem musela jít jeden vyzkoušet. Měla jsem před termínem MS, čekání bylo nekonečné, ale přeci jen ta mrška vykoukla. Hned jsem to strašně tajně ukazovala manželovi. Nejdřív nic neviděl, a pak se mu hned rozzářila kukadla a že to musí hned všem říct. :sweat_smile: Bránit mu by nemělo smysl, a tak se chlubil hned každému, kdo se zeptal "co nového". A to jsem tentokrát chtěla udělat překvápko. Chtěla jsem babičce poslat hrníček s odkrývající se fotkou, kde by byla malá s fotkou z utz a text, a ta by to mohla prozradit dál, než bychom opět přijeli. No nic, třeba někdy příště. :slight_smile:
    U první dcerky jsem s těhotenstvím zrovna nějak nepočítala. Víkend, co u mě tehdy ještě přítel byl, nebyl nikterak pohodový, k tomu já před očekávanou MS dostala opravdu hnusnou chřipku a tak jsem zpoždění připisovala jí.

    Asi po týdnu mě mamina donutila udělat test, během chviličky se vykreslily // a já začla bulet. Hned jsem psala na skype chlapovi i mamině. Jak mi pak tchýně prozradila, manžel začal skákat radostí, až si rozbil tablet. :sweat_smile: Máma nelenila a bez mého vědomí obvolala téměř celou rodinu. :sweat_smile:
    Necelý týden po prvním testu jsem šla na gyndu. Z ní k babičce, která to ještě nevěděla a po otázce, co mi je, že jsem tam musela, jí to hned došlo. Prý "jéé můj trpaslíček bude mít miminko". :slight_smile:

    U druhého těhotenství jsem si chtěla oznámení užít. Přece jen s životem v zahraničí by to neměl být problém. Omyl! Koncem 09/2014 jsme jeli do ČR, já tušila, že se hned zadařilo a i kdyby ne, chtěla jsem si udělat zásobu testů. Hned odpoledne po koupi první krabičky jsem musela jít jeden vyzkoušet. Měla jsem před termínem MS, čekání bylo nekonečné, ale přeci jen ta mrška vykoukla. Hned jsem to strašně tajně ukazovala manželovi. Nejdřív nic neviděl, a pak se mu hned rozzářila kukadla a že to musí hned všem říct. :sweat_smile: Bránit mu by nemělo smysl, a tak se chlubil hned každému, kdo se zeptal "co nového". A to jsem tentokrát chtěla udělat překvápko. Chtěla jsem babičce poslat hrníček s odkrývající se fotkou, kde by byla malá s fotkou z utz a text, a ta by to mohla prozradit dál, než bychom opět přijeli. No nic, třeba někdy příště. :slight_smile:
  • Oznámeno veřejně až s průkazkou

     •  dandah
    10.3.2015 v 10:13 To se mi líbí
    Když jsem si dělala první test, byl u toho se mnou i manžel, takže jsme na to oba koukali jak z jara. Pak jsem to svěřila jen sestře a nejlepší kamarádce, která byla zrovna taky těhotná, tak jsem jí musela udělat radost. Mým a manželovým rodičům jsme to řekli až v 9 tt, kdy jsme to měli potvrzené z UTZ, že je srdíčko a vše OK.
    A zbylý svět se to dozvěděl, až když jsem ve 13 tt dostala na gyndě průkazku a kdy byl za mnou první trimestr. Nevěřím sice tomu, že se to "dá zakřiknout", když se to řekne dříve, ale já prostě chci si ty první týdny nechat jen pro sebe a své blízké.
    Když jsem si dělala první test, byl u toho se mnou i manžel, takže jsme na to oba koukali jak z jara. Pak jsem to svěřila jen sestře a nejlepší kamarádce, která byla zrovna taky těhotná, tak jsem jí musela udělat radost. Mým a manželovým rodičům jsme to řekli až v 9 tt, kdy jsme to měli potvrzené z UTZ, že je srdíčko a vše OK.
    A zbylý svět se to dozvěděl, až když jsem ve 13 tt dostala na gyndě průkazku a kdy byl za mnou první trimestr. Nevěřím sice tomu, že se to "dá zakřiknout", když se to řekne dříve, ale já prostě chci si ty první týdny nechat jen pro sebe a své blízké.
  • Různé reakce

     •  lenjii
    9.3.2015 v 16:48 To se mi líbí
    Manžel mi na fotku dvou čárek odepsal "co to znamená" :grinning:. Oznámení bylo na dvě etapy.

    První - řekla jsem to hned a druhá - až po svatbě, na které jsem skončila 12tt. První etapa byla krásná, maminka měla radost, nejbližší kamarádky taky, úsměv a radost.
    Manžel to sám oznamoval u nich doma a podle toho, co si pamatuju, žádná zvláštní radost tam nebyla. Po svatbě jsme to řekli všem, a tak normálka. :slight_smile:

    Příště někdy to udělám stejně. Nejbližším ihned, zbytku až po 12tt.
    Manžel mi na fotku dvou čárek odepsal "co to znamená" :grinning:. Oznámení bylo na dvě etapy.

    První - řekla jsem to hned a druhá - až po svatbě, na které jsem skončila 12tt. První etapa byla krásná, maminka měla radost, nejbližší kamarádky taky, úsměv a radost.
    Manžel to sám oznamoval u nich doma a podle toho, co si pamatuju, žádná zvláštní radost tam nebyla. Po svatbě jsme to řekli všem, a tak normálka. :slight_smile:

    Příště někdy to udělám stejně. Nejbližším ihned, zbytku až po 12tt.
  • Manžel to věděl dřív než já...

     •  terry1512
    9.3.2015 v 15:46 To se mi líbí
    Bylo to takhle jednou odpoledne a manžel se s vykulenýma očima přiřítil ze školy s otázkou, kde je ta teta (chápej MS). :grinning: Vždy chodila pravidelně jak hodinky. Tak se ptám, co je za datum? Byla jsem totiž na neschopence a nějaký dny a datum už tuplem, my byly jaksi šumák.

    Manžel prohlásil: "Je 10.4. takže seš určitě těhotná." Tak jsem ho poslala do lékárny pro test, jelikož jsem měla nechodící sádru, musel tam jít sám. Doběhl domů a říká, běž se otestovat.

    Nakonec jsem testovala až ráno, protože je to lepší a když jsem vyšla z koupelny, manžel už seděl na posteli a netrpělivě čeká, co ze mě vypadne.
    Já ubrečená jak želva, přes slzy jsem na něj ani neviděla, podala jsem mu test. Manžel jen suše prohlásil ,,Já to říkal."

    Takže žádné velké oznamování neproběhlo.Pak začal brečet taky, nevím, jestly štěstím nebo ze zoufalství. :grinning: Každopádně ten den do školy nešel a skoro celej den mi mluvil do pupíku.
    Bylo to takhle jednou odpoledne a manžel se s vykulenýma očima přiřítil ze školy s otázkou, kde je ta teta (chápej MS). :grinning: Vždy chodila pravidelně jak hodinky. Tak se ptám, co je za datum? Byla jsem totiž na neschopence a nějaký dny a datum už tuplem, my byly jaksi šumák.

    Manžel prohlásil: "Je 10.4. takže seš určitě těhotná." Tak jsem ho poslala do lékárny pro test, jelikož jsem měla nechodící sádru, musel tam jít sám. Doběhl domů a říká, běž se otestovat.

    Nakonec jsem testovala až ráno, protože je to lepší a když jsem vyšla z koupelny, manžel už seděl na posteli a netrpělivě čeká, co ze mě vypadne.
    Já ubrečená jak želva, přes slzy jsem na něj ani neviděla, podala jsem mu test. Manžel jen suše prohlásil ,,Já to říkal."

    Takže žádné velké oznamování neproběhlo.Pak začal brečet taky, nevím, jestly štěstím nebo ze zoufalství. :grinning: Každopádně ten den do školy nešel a skoro celej den mi mluvil do pupíku.
  • Testni sám ;-)

     •  miru001
    6.3.2015 v 15:43 To se mi líbí
    Nabídla jsem manželovi, že uděláme těhotenský test (moc si další miminko přál). Zatím netušil. Tak ano, že uděláme, ale když jsem řekla, aby ho udělal on, prý ne, že musím já (prosím Vás, samozřejmě s mou ranní močí :grinning: už jsem dostala dotaz, jak je možné vidět // z moči manžela :wink: ). No ne – sama ho dělat nebudu. :wink:

    Po chvíli jsem pochopila, proč nechtěl test dělat sám. :grinning: Holky, kdybyste viděly, jak se mu klepaly ruce! :slight_smile: :hearts: Pak jsem dala test na polici a čekali jsme. Po 4 minutách, že se jde podívat :slight_smile: (předtím jsem se ho zeptala, kdy je to pozitivní - abych měla jistotu, že sám ví - načtený návod měl skoro slovo od slova :grinning: ). Já se koukala jinam - chtělo se mi smát. :wink: A po vteřině slyším : "Tyjo, hele, co tohle znamená?" - podívala jsem se na něj - holky, normálně červený vzrušením v obličeji, jiskrné oči, jak se mu tam draly slzy a úsměv od ucha k uchu. :slight_smile: :hearts: Tak jsem se začala smát taky a on - tak jsme těhotní? Říkám ano, jsme těhotní. :slight_smile: A dostala jsem pusu. :slight_smile:

    Holky, doporučuju! :slight_smile: Má to co do sebe, když si tím chlap projde sám! :wink:

    No a rodině jsme to řekli v 16.tt na Vánoce formou přáníčka s ultrazvukem. :slight_smile:
    Nabídla jsem manželovi, že uděláme těhotenský test (moc si další miminko přál). Zatím netušil. Tak ano, že uděláme, ale když jsem řekla, aby ho udělal on, prý ne, že musím já (prosím Vás, samozřejmě s mou ranní močí :grinning: už jsem dostala dotaz, jak je možné vidět // z moči manžela :wink: ). No ne – sama ho dělat nebudu. :wink:

    Po chvíli jsem pochopila, proč nechtěl test dělat sám. :grinning: Holky, kdybyste viděly, jak se mu klepaly ruce! :slight_smile: :hearts: Pak jsem dala test na polici a čekali jsme. Po 4 minutách, že se jde podívat :slight_smile: (předtím jsem se ho zeptala, kdy je to pozitivní - abych měla jistotu, že sám ví - načtený návod měl skoro slovo od slova :grinning: ). Já se koukala jinam - chtělo se mi smát. :wink: A po vteřině slyším : "Tyjo, hele, co tohle znamená?" - podívala jsem se na něj - holky, normálně červený vzrušením v obličeji, jiskrné oči, jak se mu tam draly slzy a úsměv od ucha k uchu. :slight_smile: :hearts: Tak jsem se začala smát taky a on - tak jsme těhotní? Říkám ano, jsme těhotní. :slight_smile: A dostala jsem pusu. :slight_smile:

    Holky, doporučuju! :slight_smile: Má to co do sebe, když si tím chlap projde sám! :wink:

    No a rodině jsme to řekli v 16.tt na Vánoce formou přáníčka s ultrazvukem. :slight_smile:
  • Slzy štěstí

     •  katkammv
    15.2.2015 ve 14:40 To se mi líbí
    Pamatuji si tu chvíli dodnes. V práci na noční jsme s kamarádkou rozebíraly, jak máme rozházané cykly, co a jak na nás působí (věděla, že se o miminko snažíme). Také do mě stále hučela, že musím testovat, a tak jsme po noční jely ještě nakoupit nějaké jídlo domů, a k tomu i test. No prostě, doma jsem nic neřekla, můj musel jít na fušku a já si řekla, že počkám. Zvědavost byla ale silnější a okamžitě se nám zjevily dvě čárky a já seděla jak opařená v slzavém údolí.

    Manžel, když se vrátil, tak jsem mu skočila kolem krku a oznámila mu, ať mě naposledy potěžká a jestli mě bude stále milovat s 15ti kily navíc. :grinning: Měl radost a bečeli jsme oba dva. Holt romantika se nekonala, byla jsem tak šťastná, že jsem mu to hned vyklopila :slight_smile: .
    Pamatuji si tu chvíli dodnes. V práci na noční jsme s kamarádkou rozebíraly, jak máme rozházané cykly, co a jak na nás působí (věděla, že se o miminko snažíme). Také do mě stále hučela, že musím testovat, a tak jsme po noční jely ještě nakoupit nějaké jídlo domů, a k tomu i test. No prostě, doma jsem nic neřekla, můj musel jít na fušku a já si řekla, že počkám. Zvědavost byla ale silnější a okamžitě se nám zjevily dvě čárky a já seděla jak opařená v slzavém údolí.

    Manžel, když se vrátil, tak jsem mu skočila kolem krku a oznámila mu, ať mě naposledy potěžká a jestli mě bude stále milovat s 15ti kily navíc. :grinning: Měl radost a bečeli jsme oba dva. Holt romantika se nekonala, byla jsem tak šťastná, že jsem mu to hned vyklopila :slight_smile: .
  • Nevydržela jsem to moc dlouho

     •  maminkazdenicka
    15.2.2015 ve 12:30 To se mi líbí
    Manžel se to dozvěděl den po mě, 19.8.2014. Chtěla jsem sice vydržet dýl, až bych to měla potvrzeno od doktora a měla popř. i fotečku, ale já měla takovou radost, že bych to dýl nevydržela. I ten jeden den byl pro mě nekonečný. Koupila jsem bodýčka, zabalila s těhu testy a s dopisem, že malé má 1 mm, ale už teď se na tatínka moc těší. Brečeli jsme oba a manžel si šel dát panáka. :grinning: Manžel se to dozvěděl den po mě, 19.8.2014. Chtěla jsem sice vydržet dýl, až bych to měla potvrzeno od doktora a měla popř. i fotečku, ale já měla takovou radost, že bych to dýl nevydržela. I ten jeden den byl pro mě nekonečný. Koupila jsem bodýčka, zabalila s těhu testy a s dopisem, že malé má 1 mm, ale už teď se na tatínka moc těší. Brečeli jsme oba a manžel si šel dát panáka. :grinning:
  • Ne-chtěné překvapení

     •  petrajavor
    15.2.2015 v 10:23 To se mi líbí
    Pamatuji si ten den jako dneska. Bylo 12.10.2011 a já byla v Podolí u nového lékaře. Díky prvnímu nepovedenému těhotenství a genetické vadě jsem tam byla na konzultaci. Hned první, co mi lékař řekl a kladl na srdce bylo, že dalších 12 měsíců nesmím otěhotnět. To bylo v 8 ráno... pár hodin na to mi doktor oznámil, že jsem těhotná a máme 14 dní na to si rozmyslet, co dál.

    Vždy, když jsem v okolí řekla, že jsem těhotná, našel se někdo, kdo měl radost. Třeba zdravotní sestra, co neznala mou diagnózu. Když jsem to naprosto neromanticky a s pláčem volala manželovi, byl radostí bez sebe. Můj táta konstatoval, že jsme blázni (byl můj doprovod v nemocnici) a moje máma se mnou 2 měsíce nemluvila. Po rozhodnutí si miminko nechat jsme obvolali rodinu a vyvěsili tuhle informaci na facebook.

    Takže bez romantiky a velkých gest, s o to větší radostí. :slight_smile:
    Pamatuji si ten den jako dneska. Bylo 12.10.2011 a já byla v Podolí u nového lékaře. Díky prvnímu nepovedenému těhotenství a genetické vadě jsem tam byla na konzultaci. Hned první, co mi lékař řekl a kladl na srdce bylo, že dalších 12 měsíců nesmím otěhotnět. To bylo v 8 ráno... pár hodin na to mi doktor oznámil, že jsem těhotná a máme 14 dní na to si rozmyslet, co dál.

    Vždy, když jsem v okolí řekla, že jsem těhotná, našel se někdo, kdo měl radost. Třeba zdravotní sestra, co neznala mou diagnózu. Když jsem to naprosto neromanticky a s pláčem volala manželovi, byl radostí bez sebe. Můj táta konstatoval, že jsme blázni (byl můj doprovod v nemocnici) a moje máma se mnou 2 měsíce nemluvila. Po rozhodnutí si miminko nechat jsme obvolali rodinu a vyvěsili tuhle informaci na facebook.

    Takže bez romantiky a velkých gest, s o to větší radostí. :slight_smile:
  • Dárek k výročí

     •  veroniquecz
    13.2.2015 v 15:08 To se mi líbí
    Pozitivní těhotenský test se mi ukázal přesně v dne našeho prvního výročí svatby, takže dárek byl více než jasný. Knížka pro budoucího tatínka už byla koupená déle, přibalila jsem test a dárek byl hotov. Manžel byl dojatý a neskutečně šťastný. <3 Rodině jsme to oznámili až po NT screeningu na oslavě manželových 30. Bylo to velké překvapení, nikdo to nečekal a maminka to oplakala. Podali jsme to stylem dopisu od miminka a moc se všem líbil. :slight_smile: Pozitivní těhotenský test se mi ukázal přesně v dne našeho prvního výročí svatby, takže dárek byl více než jasný. Knížka pro budoucího tatínka už byla koupená déle, přibalila jsem test a dárek byl hotov. Manžel byl dojatý a neskutečně šťastný. <3 Rodině jsme to oznámili až po NT screeningu na oslavě manželových 30. Bylo to velké překvapení, nikdo to nečekal a maminka to oplakala. Podali jsme to stylem dopisu od miminka a moc se všem líbil. :slight_smile:
  • Je to dar, který jsem dostala

     •  lauramyn
    12.2.2015 v 19:40 To se mi líbí
    První tři děti potěšili všechny, čtvrtou jsme plánovali později, tak nás překvapila, :slight_smile: ale rodina se spíše radovala a brácha si doteď dělá srandu, že to není Emilka, ale omylka.

    Až u pátého byla situace hodně odlišná. Já jsem věděla, že zažívám obrovskou radost a že jsem dostala DAR v podobě toho, že můžu zažít přirozený porod (čtyři jsem měla vyvolané a první klešťový - všechny mi zanechaly trauma).

    Věděla jsem, že mí rodiče mi budou oporou, a taky jsem jí od nich dostala. Poprvé jsme s manželem oznamovali novinku i dětem, předtím byly všechny malé, tak jsme to moc neřešili. Udělali jsme hostinu, zavolali děti a tajemně jsme jim oznamovali, že máme pro ně jednu novinku. Trochu jsme je i napínali, hádaly, co by to mohlo být, netrefily se. Když jsem jim to oznámila, tak nastala neskutečná obrovská emotivní reakce šťastných sourozenců. Netušila jsem, jak se děti můžou tak těšit na sourozence, ale doteď jsou z malého nadšeni.

    Manželovy rodiče zprávu přijali s radostí a překvapením, ale jsou za vnoučátko rádi. Jediný, kdo byl asi v šoku, byl můj bratr, který i Emilku nazval omylkou, tentokrát už byl úplně rozladěný. To je ale jeho starost.

    On neví proč to tak je. Já to VÍM. Je to můj dar, který jsem dostala.
    První tři děti potěšili všechny, čtvrtou jsme plánovali později, tak nás překvapila, :slight_smile: ale rodina se spíše radovala a brácha si doteď dělá srandu, že to není Emilka, ale omylka.

    Až u pátého byla situace hodně odlišná. Já jsem věděla, že zažívám obrovskou radost a že jsem dostala DAR v podobě toho, že můžu zažít přirozený porod (čtyři jsem měla vyvolané a první klešťový - všechny mi zanechaly trauma).

    Věděla jsem, že mí rodiče mi budou oporou, a taky jsem jí od nich dostala. Poprvé jsme s manželem oznamovali novinku i dětem, předtím byly všechny malé, tak jsme to moc neřešili. Udělali jsme hostinu, zavolali děti a tajemně jsme jim oznamovali, že máme pro ně jednu novinku. Trochu jsme je i napínali, hádaly, co by to mohlo být, netrefily se. Když jsem jim to oznámila, tak nastala neskutečná obrovská emotivní reakce šťastných sourozenců. Netušila jsem, jak se děti můžou tak těšit na sourozence, ale doteď jsou z malého nadšeni.

    Manželovy rodiče zprávu přijali s radostí a překvapením, ale jsou za vnoučátko rádi. Jediný, kdo byl asi v šoku, byl můj bratr, který i Emilku nazval omylkou, tentokrát už byl úplně rozladěný. To je ale jeho starost.

    On neví proč to tak je. Já to VÍM. Je to můj dar, který jsem dostala.
  • Oznámení těhotenství

     •  opravdova_luzy
    11.2.2015 ve 02:47 To se mi líbí
    Já jsem těhotenství čekala, a tak mě až tak moc nepřekvapilo, spíš jsem měla neskutečnou radost, že ta chvíle je už konečně tady. Byla jsem ten den v práci, a do konce směny mi zbývaly asi tři hodiny. Měla jsem najednou pocit, že nejsou tři, ale nejméně třicet. Pořád jsem hypnotizovala hodiny, a nemohla se dočkat, až mě (tehdy ještě přítel) vyzvedne a pojedeme domů, kde mu to řeknu.

    Udělala jsem si v práci tři testy, které jsem si nachystala do obálky. Po příjezdu domů se šel přítel osprchovat a já mezitím ohřála večeři. Počkala jsem ještě, až to sní, protože mi bylo jasné, že pak do sebe nasouká maximálně panáka.

    Když dojedl a díval se na televizi, jsem si k němu přisedla a podala mu onu obálku. Zeptal se, co to je, tak já na něj, ať se podívá a uvidí. Koukal nechápavě dovnitř, poté testy vytáhl a pořád nic. Po chvilce se zeptal: "To je jako na drogy...?" :sweat_smile: :rolling_eyes: No, jistě... :grinning: Odpověděla jsem jen: "Ne..." a dál už se jen zeptal, jestli jsem teda těhotná.
    Takovou jeho reakci (až teda na dotaz ohledně testů na drogy :D) jsem přesně čekala. Věděla jsem, že bude mít radost, ale jako spoustu věcí, to nejprve musí vstřebat.

    S dvojitým panákem whisky seděl v houpacím křesle a díval se střídavě na mě a někam do rohu obýváku. Nemůžu říct, že mě to v tu chvíli krapátko nezamrzelo, že nevýskal radostí, ale zase jsem věděla, že zítra už to vnitřně přijme a začne se těšit. A tak tomu i bylo. :slight_smile:

    Teď jsem ve 35. tt, čekáme holčičku a musím říct, že je z ní na větvi snad více než já :grinning:.
    Já jsem těhotenství čekala, a tak mě až tak moc nepřekvapilo, spíš jsem měla neskutečnou radost, že ta chvíle je už konečně tady. Byla jsem ten den v práci, a do konce směny mi zbývaly asi tři hodiny. Měla jsem najednou pocit, že nejsou tři, ale nejméně třicet. Pořád jsem hypnotizovala hodiny, a nemohla se dočkat, až mě (tehdy ještě přítel) vyzvedne a pojedeme domů, kde mu to řeknu.

    Udělala jsem si v práci tři testy, které jsem si nachystala do obálky. Po příjezdu domů se šel přítel osprchovat a já mezitím ohřála večeři. Počkala jsem ještě, až to sní, protože mi bylo jasné, že pak do sebe nasouká maximálně panáka.

    Když dojedl a díval se na televizi, jsem si k němu přisedla a podala mu onu obálku. Zeptal se, co to je, tak já na něj, ať se podívá a uvidí. Koukal nechápavě dovnitř, poté testy vytáhl a pořád nic. Po chvilce se zeptal: "To je jako na drogy...?" :sweat_smile: :rolling_eyes: No, jistě... :grinning: Odpověděla jsem jen: "Ne..." a dál už se jen zeptal, jestli jsem teda těhotná.
    Takovou jeho reakci (až teda na dotaz ohledně testů na drogy :D) jsem přesně čekala. Věděla jsem, že bude mít radost, ale jako spoustu věcí, to nejprve musí vstřebat.

    S dvojitým panákem whisky seděl v houpacím křesle a díval se střídavě na mě a někam do rohu obýváku. Nemůžu říct, že mě to v tu chvíli krapátko nezamrzelo, že nevýskal radostí, ale zase jsem věděla, že zítra už to vnitřně přijme a začne se těšit. A tak tomu i bylo. :slight_smile:

    Teď jsem ve 35. tt, čekáme holčičku a musím říct, že je z ní na větvi snad více než já :grinning:.
  • Poučení pro příště!

     •  verka_motylek
    10.2.2015 ve 23:31 To se mi líbí
    Těhotenství jsem oznamovala celkem 3x, ale hned z toho prvního oznamování jsem se velmi poučila.

    Poprvé jsem otěhotněla ,,náhodou", ale miminko jsme stejně měli v plánu (jen třeba o půl roku později), takže jsem byla tou nejšťastnější na světě! Na manžela jsem to vybafla, hned jak jsem našla dvě čárky na testu. Ještě chudák spal. :grinning: Bláhově jsem to hned po potvrzení těhotenství doktorem řekla i širší rodině! V 8tt jsem potratila a musela na revizi. Nikomu bych nepřála říkat každému tuhle hroznou zprávu! Takže jsem se opravdu POUČILA.

    Další dvě těhotenství jsem oznamovala širší rodině a okolí až po 12tt, a kdyby to šlo, možná bych to řekla klidně až v polovině. O to víc se z toho pak všichni radují. :wink:
    Těhotenství jsem oznamovala celkem 3x, ale hned z toho prvního oznamování jsem se velmi poučila.

    Poprvé jsem otěhotněla ,,náhodou", ale miminko jsme stejně měli v plánu (jen třeba o půl roku později), takže jsem byla tou nejšťastnější na světě! Na manžela jsem to vybafla, hned jak jsem našla dvě čárky na testu. Ještě chudák spal. :grinning: Bláhově jsem to hned po potvrzení těhotenství doktorem řekla i širší rodině! V 8tt jsem potratila a musela na revizi. Nikomu bych nepřála říkat každému tuhle hroznou zprávu! Takže jsem se opravdu POUČILA.

    Další dvě těhotenství jsem oznamovala širší rodině a okolí až po 12tt, a kdyby to šlo, možná bych to řekla klidně až v polovině. O to víc se z toho pak všichni radují. :wink:
  • Hlavně se nebát

     •  kacik87
    10.2.2015 v 10:41 To se mi líbí
    Pro nás bylo rozhodování se o miminku veřejnou záležitostí. Myslím mezi rodinou, přáteli a v práci. Jsem v tomhle dost upřímný člověk. Když jsem v lednu 2013 už nenačínala další plátíčko HA, věděli to všichni.

    Po pár měsících jsem toho litovala. Neustálé dotazy "tááák úúž?" mi začali vadit. Nevěděla jsem, proč to nejde, a každý měsíc jsem byla zklamanější. Když se po půl roce objevily konečně na testu dvě čárečky, rozhodli jsme se s mužem, že to utajíme. Bála jsem se, aby se něco nepokazilo.

    Můj strach a neustálé obavy, že něco není v pořádku se naplnily a v srpnu jsem bohužel musela jít na potrat. Miminko se nevyvíjelo-zamlklé těhotenství. Když jsem ležela v nemocnici, nikdo to nevěděl, jen v práci. Manžel byl skvělý, moc mi pomáhal, i když i jeho to muselo moc bolet.

    Na začátku listopadu jsem znovu svírala v rukách pozitivní těhotenský test a rozhodla jsem se, že tentokrát to dopadne dobře. Ještě ten den jsem rozeslala zprávu po rodině, že za osm měsíců budeme mít nového člena rodiny. V práci jsem oznámila, že ode dneška žádné stresy a přepracování, a přátelům, že je konec flámování. Nebála jsem se, věděla jsem, že to bude dobré a že rodina, přátelé a spolupracovníci mě podpoří a pomůžou mi.

    Mělo to velmi pozitivní efekt. Každý mi pomáhal a naše malá Emilka, která má teď 6 a půl měsíce, je moc usměvavé miminko. Věřím tomu, že je to i tím, že měla maminka takové pohodové těhotenství.
    Pro nás bylo rozhodování se o miminku veřejnou záležitostí. Myslím mezi rodinou, přáteli a v práci. Jsem v tomhle dost upřímný člověk. Když jsem v lednu 2013 už nenačínala další plátíčko HA, věděli to všichni.

    Po pár měsících jsem toho litovala. Neustálé dotazy "tááák úúž?" mi začali vadit. Nevěděla jsem, proč to nejde, a každý měsíc jsem byla zklamanější. Když se po půl roce objevily konečně na testu dvě čárečky, rozhodli jsme se s mužem, že to utajíme. Bála jsem se, aby se něco nepokazilo.

    Můj strach a neustálé obavy, že něco není v pořádku se naplnily a v srpnu jsem bohužel musela jít na potrat. Miminko se nevyvíjelo-zamlklé těhotenství. Když jsem ležela v nemocnici, nikdo to nevěděl, jen v práci. Manžel byl skvělý, moc mi pomáhal, i když i jeho to muselo moc bolet.

    Na začátku listopadu jsem znovu svírala v rukách pozitivní těhotenský test a rozhodla jsem se, že tentokrát to dopadne dobře. Ještě ten den jsem rozeslala zprávu po rodině, že za osm měsíců budeme mít nového člena rodiny. V práci jsem oznámila, že ode dneška žádné stresy a přepracování, a přátelům, že je konec flámování. Nebála jsem se, věděla jsem, že to bude dobré a že rodina, přátelé a spolupracovníci mě podpoří a pomůžou mi.

    Mělo to velmi pozitivní efekt. Každý mi pomáhal a naše malá Emilka, která má teď 6 a půl měsíce, je moc usměvavé miminko. Věřím tomu, že je to i tím, že měla maminka takové pohodové těhotenství.
  • Starším sourozencum neříkat nic:)

     •  kazy
    9.2.2015 v 17:19 To se mi líbí
    Prvni syn mi "překřížil" dovolenou v Tunisu. Měla jsem jít s mamkou vybírat zájezd a nakonec to vypadalo, že vyrazí sama, tak jí říkám: "Nechoď dřív než se uvidíme potřebuji to s tebou osobně probrat" a opakovala jsem ji to dost naléhavě. Byl to telefonát, u kterého jsem zrovna seděla na toaletě a ona říká: "A proč, co se děje, jsi těhotná nebo co???" Jo, povídám. A ona: "No to je pěkný" - takovym tim tónem, jako že jsem tu dovolenou zkazila. "Ale takhle jsem to oznámit zrovna nechtěla" říkám, položila jsem telefon a rozbrečela se. Mamka hned volala zpátky, že má samozřejmě radost, jen ji to překvapilo. Odpustila jsem jí hned a už jsme se jen těšily. :slight_smile:

    Druhého syna jsem oznamovala na pouti, říkám bráchovi: "Dělala jsem si IQ test a zjistili mi dva mozky" :slight_smile: Ten čučel než pochopil! :slight_smile:

    Oznámení o třetím zařídil nejstarší syn, a to jsem na sebe byla trochu naštvaná. Pamatuju si jak měl můj taťka slzy v očích, když jsem mu říkala o prvním (nebo druhém?) a těšila jsem se na to znovu, ale to jsme zrovna přijeli si vyzvednout prvorozeného z víkendu u nich a jáá říkám: "Tak mame pro vás překvápko" a tatík suše: "On už nám Jenda něco říkal"...Hm tak nic, to jsme to do něj neměli doma tak hustit. :slight_smile:
    Prvni syn mi "překřížil" dovolenou v Tunisu. Měla jsem jít s mamkou vybírat zájezd a nakonec to vypadalo, že vyrazí sama, tak jí říkám: "Nechoď dřív než se uvidíme potřebuji to s tebou osobně probrat" a opakovala jsem ji to dost naléhavě. Byl to telefonát, u kterého jsem zrovna seděla na toaletě a ona říká: "A proč, co se děje, jsi těhotná nebo co???" Jo, povídám. A ona: "No to je pěkný" - takovym tim tónem, jako že jsem tu dovolenou zkazila. "Ale takhle jsem to oznámit zrovna nechtěla" říkám, položila jsem telefon a rozbrečela se. Mamka hned volala zpátky, že má samozřejmě radost, jen ji to překvapilo. Odpustila jsem jí hned a už jsme se jen těšily. :slight_smile:

    Druhého syna jsem oznamovala na pouti, říkám bráchovi: "Dělala jsem si IQ test a zjistili mi dva mozky" :slight_smile: Ten čučel než pochopil! :slight_smile:

    Oznámení o třetím zařídil nejstarší syn, a to jsem na sebe byla trochu naštvaná. Pamatuju si jak měl můj taťka slzy v očích, když jsem mu říkala o prvním (nebo druhém?) a těšila jsem se na to znovu, ale to jsme zrovna přijeli si vyzvednout prvorozeného z víkendu u nich a jáá říkám: "Tak mame pro vás překvápko" a tatík suše: "On už nám Jenda něco říkal"...Hm tak nic, to jsme to do něj neměli doma tak hustit. :slight_smile:
  • Muselo to ven

     •  ewulka88
    9.2.2015 v 10:22 To se mi líbí
    Když jsem šla k dr. aby mi potvrdil těhu, tak jsem šla ještě s manželem na oběd a dělala si srandu, že co kdyby tam byli 2 prcci a jestli mají dvojčátka v rodině. Samozřejmě nemáme ani my ani manžel. A jaké bylo mé překvapení, když tam opravdu dva prcci byli. Nevěděla jsem jestli se smát nebo plakat. Když jsem vyšla z ordinace, tak jsem to volala manželovi a ten to vzal s klidem největšího pohodáře a mnohém lépe než já. :slight_smile: No a jelikož jsem musela zůstat hned od začátku na rizikovém těhotenství, tak to muselo jít ven už i v rodině a jaké bylo překvapení všech, když tam byli 2. :slight_smile: Když jsem šla k dr. aby mi potvrdil těhu, tak jsem šla ještě s manželem na oběd a dělala si srandu, že co kdyby tam byli 2 prcci a jestli mají dvojčátka v rodině. Samozřejmě nemáme ani my ani manžel. A jaké bylo mé překvapení, když tam opravdu dva prcci byli. Nevěděla jsem jestli se smát nebo plakat. Když jsem vyšla z ordinace, tak jsem to volala manželovi a ten to vzal s klidem největšího pohodáře a mnohém lépe než já. :slight_smile: No a jelikož jsem musela zůstat hned od začátku na rizikovém těhotenství, tak to muselo jít ven už i v rodině a jaké bylo překvapení všech, když tam byli 2. :slight_smile:
  • A je to tu...

     •  barcuca
    3.2.2015 ve 14:25 To se mi líbí
    Už dlouho jsem miminko chtěla a i když je manžel o 6 let starší, zastával názor, že nejdříve dostuduji a pak se uvidí. Byla jsem na něj naštvaná, ale postupem času musím přiznat, že měl pravdu. Jelikož jsem studovala biologii a chemii, což obnášelo několik laborek a návštěv chemčáren, stejně bych musela studium přerušit. Takhle jsem si odbyla VŠ a mohli jsme se začít snažit.

    Snažit jsme se začali v červenci po státnicích a mezi tím jsme naplánovali svatbu na 4.10.2014 (nechtěla jsem mít miminko jako svobodná a zároveň jsem se eventuálně nechtěla vdávat s velkým bříškem). Moje mamka to všechno prožívala se mnou, jelikož máme dobrý vztah a v tu dobu jsme bydleli ještě u našich. Měla strach, abych s otěhotněním neměla problém, jelikož jí trvalo se mnou otěhotnět téměř 8 let. Proto jsem také počítala, že to chvilku potrvá. Po zkouškách jsem potřebovala zhubnout, a tak jsem začala každé ráno běhat. Jenže najednou měla přijít první menstruace a nic. No říkala jsem si, že to mám ještě k nervům. Ale zvědavost byla silnější než já, a tak jsem si udělala test, ale čárka nikde. No, popravdě jsem byla smutná, ale řekla jsem si, že by to bylo opravdu štěstí otěhotnět hned.

    Po pěti dnech kdy menstruace stále nepřicházela jsem si udělala test znovu a byla tam! Sice strašně slabounká, ale byla. Běžela jsem za mamkou a řvu: Jsem těhotná! Mamka vzala ten těhotenský test, asi pět minut na něj koukala, stále si ho přitahovala a odtahovala od očí, nasadila brýle a pak prohlásila, že tam nic nevidí. Řikám: "ježiši mami ty to nevidíš, ta čárka?" Večer jsem ji s nadšením ukazovala teď už manželovi a on také nic neviděl. S dalšími dny čárka sílila a já vyrazila k doktorovi, který mi tu novinku sdělil.

    Jelikož jsem pověrčivá nechtěla jsem si to zakřiknout. Proto jsme se dohodli, že zatím nikomu nic nepovíme. Další, komu jsme to oznámili, byli manželovi rodiče a můj taťka. Rozhodli jsme se, že to uděláme na večeři, kde se dohadovala svatba. Jejich reakce byla taková jakou jsem pře...
    Už dlouho jsem miminko chtěla a i když je manžel o 6 let starší, zastával názor, že nejdříve dostuduji a pak se uvidí. Byla jsem na něj naštvaná, ale postupem času musím přiznat, že měl pravdu. Jelikož jsem studovala biologii a chemii, což obnášelo několik laborek a návštěv chemčáren, stejně bych musela studium přerušit. Takhle jsem si odbyla VŠ a mohli jsme se začít snažit.

    Snažit jsme se začali v červenci po státnicích a mezi tím jsme naplánovali svatbu na 4.10.2014 (nechtěla jsem mít miminko jako svobodná a zároveň jsem se eventuálně nechtěla vdávat s velkým bříškem). Moje mamka to všechno prožívala se mnou, jelikož máme dobrý vztah a v tu dobu jsme bydleli ještě u našich. Měla strach, abych s otěhotněním neměla problém, jelikož jí trvalo se mnou otěhotnět téměř 8 let. Proto jsem také počítala, že to chvilku potrvá. Po zkouškách jsem potřebovala zhubnout, a tak jsem začala každé ráno běhat. Jenže najednou měla přijít první menstruace a nic. No říkala jsem si, že to mám ještě k nervům. Ale zvědavost byla silnější než já, a tak jsem si udělala test, ale čárka nikde. No, popravdě jsem byla smutná, ale řekla jsem si, že by to bylo opravdu štěstí otěhotnět hned.

    Po pěti dnech kdy menstruace stále nepřicházela jsem si udělala test znovu a byla tam! Sice strašně slabounká, ale byla. Běžela jsem za mamkou a řvu: Jsem těhotná! Mamka vzala ten těhotenský test, asi pět minut na něj koukala, stále si ho přitahovala a odtahovala od očí, nasadila brýle a pak prohlásila, že tam nic nevidí. Řikám: "ježiši mami ty to nevidíš, ta čárka?" Večer jsem ji s nadšením ukazovala teď už manželovi a on také nic neviděl. S dalšími dny čárka sílila a já vyrazila k doktorovi, který mi tu novinku sdělil.

    Jelikož jsem pověrčivá nechtěla jsem si to zakřiknout. Proto jsme se dohodli, že zatím nikomu nic nepovíme. Další, komu jsme to oznámili, byli manželovi rodiče a můj taťka. Rozhodli jsme se, že to uděláme na večeři, kde se dohadovala svatba. Jejich reakce byla taková jakou jsem předpokládala (prostě nijaká). Nemáme spolu nějak skvělý vztah a tak jsem si to už předem rozmlouvala. Taťka svoje city nikdy nedával najevo, takže to jako vždy moc nekomentoval.

    Největší radost z toho měla moje ségra. Na oslavě babičky jsem nepila a svedli jsme to na to, že já piju vždy, tak že dneska si chce dát Tomáš pivo, a tak se obětuji. Navíc mě už od začátku trápily poměrně silné těhotenské nevolnosti, takže jsem toho moc nepojedla a i vzhledově jsem na tom nebyla nejlíp. Ségra se na mě po chvíli podívala a říká: Ty jsi v tom viď? =)

    Zbytku rodiny jsem to oznámila na koláčích, moje sestřenka prohlásila, že to věděla, že si všimla, že nepiju (jako kdybych byla nějaká pijanka, můj vrchol je sklenička vína). Kamarádům jsem to oznámila až na svatbě, kde už jsem měla po prvním trimestru, ale to už u nás na vesnici věděla kdejaká babička. No hold na vesnici se nic neutají...=)
  • Romantika se nekonala :-)

     •  rituska88
    26.1.2015 v 11:13 To se mi líbí
    Že jsem těhotná jsem se dozvěděla až na konci 9. týdne těhotenství, když jsem si šla na gynekologii pro ,,vyvolávačku" - do té doby jsem vůbec nic netušila a když jsem z úst doktora uslyšela tu větu, málem mě trefil šlak. :slight_smile: S miminkem jsme v tu dobu opravdu nepočítali, a navíc to byla strašná náhoda, že se tak stalo. Myšlenky jsem měla úplně někde jinde než jak to nejvhodněji oznámit rodině a příteli.

    Protože na gyndu mě doprovázela mamka, která čekala v čekárně, tak ta to věděla vlastně hned, prostě to na mě poznala, když jsem vylezla z ordinace, aniž bych cokoli řekla a na rovinu se mě zeptala. :slight_smile: Potom jsme jely k nim a ona samozřejmě hned, že to mám říct taťkovi. Ten pohotově odpověděl:,,A co?" a já neměla ani čas nad tím přemýšlet a jenom řekla: ,,Že čekáme miminko". První reakcí rodičů byl šok, protože to taky nečekali a miminko přišlo docela v nevhodnou dobu, ale potom se hned začali těšit a plánovat s námi.

    No a jak se to dozvěděl přítel? Když jsem přijela domů, spal po noční. Vzbudil se a ptal se mě, jak jsem dopadla u doktora (do té doby jsme si mysleli, že mi prostě jako už mnohokrát předtím jen vynechala MS, píchnou mi vyvolávačku a všechno bude OK). Bála jsem se, jak zareaguje a nechtěla jsem mu to hned říct, ale vymýšlet si nějaké hlouposti se mi taky nechtělo, takže nakonec jsem mu vzala ruku, položila si ji na břicho a řekla mu, jak se věc má. A jeho reakce? Vyvalil na mě oči a řekl: ,,Hovno?!" :grinning: Byl to pro něho taky šok, ale bála jsem se zbytečně, byl moc rád, objal mě a ujistil mě, že to spolu všechno zvládneme. :slight_smile:

    No, takže u nás se žádná romantika nekonala, ale s odstupem času mi to vůbec nevadí. :slight_smile: Třeba se mi to příště povede zařídit o to lépe a romantičtěji. :slight_smile:
    Že jsem těhotná jsem se dozvěděla až na konci 9. týdne těhotenství, když jsem si šla na gynekologii pro ,,vyvolávačku" - do té doby jsem vůbec nic netušila a když jsem z úst doktora uslyšela tu větu, málem mě trefil šlak. :slight_smile: S miminkem jsme v tu dobu opravdu nepočítali, a navíc to byla strašná náhoda, že se tak stalo. Myšlenky jsem měla úplně někde jinde než jak to nejvhodněji oznámit rodině a příteli.

    Protože na gyndu mě doprovázela mamka, která čekala v čekárně, tak ta to věděla vlastně hned, prostě to na mě poznala, když jsem vylezla z ordinace, aniž bych cokoli řekla a na rovinu se mě zeptala. :slight_smile: Potom jsme jely k nim a ona samozřejmě hned, že to mám říct taťkovi. Ten pohotově odpověděl:,,A co?" a já neměla ani čas nad tím přemýšlet a jenom řekla: ,,Že čekáme miminko". První reakcí rodičů byl šok, protože to taky nečekali a miminko přišlo docela v nevhodnou dobu, ale potom se hned začali těšit a plánovat s námi.

    No a jak se to dozvěděl přítel? Když jsem přijela domů, spal po noční. Vzbudil se a ptal se mě, jak jsem dopadla u doktora (do té doby jsme si mysleli, že mi prostě jako už mnohokrát předtím jen vynechala MS, píchnou mi vyvolávačku a všechno bude OK). Bála jsem se, jak zareaguje a nechtěla jsem mu to hned říct, ale vymýšlet si nějaké hlouposti se mi taky nechtělo, takže nakonec jsem mu vzala ruku, položila si ji na břicho a řekla mu, jak se věc má. A jeho reakce? Vyvalil na mě oči a řekl: ,,Hovno?!" :grinning: Byl to pro něho taky šok, ale bála jsem se zbytečně, byl moc rád, objal mě a ujistil mě, že to spolu všechno zvládneme. :slight_smile:

    No, takže u nás se žádná romantika nekonala, ale s odstupem času mi to vůbec nevadí. :slight_smile: Třeba se mi to příště povede zařídit o to lépe a romantičtěji. :slight_smile:
  • Podruhé jsem využila šanci

     •  nikolletta87
    5.1.2015 ve 21:46 To se mi líbí
    Jelikož má můj drahý o mých dnech lepší přehled než já sama, poprvé jsem šanci neměla. Podruhé se ale naskytla, díky drobnému nedorozumění. A bylo mi divné, že se nervozně nevyptává. :grinning:

    Jedno ráno, když ještě spal, jsem připravila pytlíček a do něj dala vzkaz "Klokan přiletí v dubnu." a k tomu těhotenský pozitivní test. Pytlíček jsem pověsila na okno v obýváku. Poněkud splýval s ficusem. :sweat_smile: Na psacím stole jsem nechala nenápadný vzkaz, že mám pro něj překvapení, ať hledá. Já bych kolem chodila klidně týdny a vzkazu si nevšimla a on rozespalý (!) si všimnul okamžitě. :astonished: Vůbec netušil o co jde a byl opravdu mile zmatený. :dizzy_face: Nechala jsem ho tápat, ať si "hru" užije. Pytlíček ale našel nedlouho na to. Byl chudák úplně v šoku, protože byl přesvědčen, že mám menses (malé nedorozumění se špiněním) a navíc jsme doma měli teprve osmiměsíční dcerku. :grinning:

    Tomu prostě říkám PŘEKVAPENÍ!
    Jelikož má můj drahý o mých dnech lepší přehled než já sama, poprvé jsem šanci neměla. Podruhé se ale naskytla, díky drobnému nedorozumění. A bylo mi divné, že se nervozně nevyptává. :grinning:

    Jedno ráno, když ještě spal, jsem připravila pytlíček a do něj dala vzkaz "Klokan přiletí v dubnu." a k tomu těhotenský pozitivní test. Pytlíček jsem pověsila na okno v obýváku. Poněkud splýval s ficusem. :sweat_smile: Na psacím stole jsem nechala nenápadný vzkaz, že mám pro něj překvapení, ať hledá. Já bych kolem chodila klidně týdny a vzkazu si nevšimla a on rozespalý (!) si všimnul okamžitě. :astonished: Vůbec netušil o co jde a byl opravdu mile zmatený. :dizzy_face: Nechala jsem ho tápat, ať si "hru" užije. Pytlíček ale našel nedlouho na to. Byl chudák úplně v šoku, protože byl přesvědčen, že mám menses (malé nedorozumění se špiněním) a navíc jsme doma měli teprve osmiměsíční dcerku. :grinning:

    Tomu prostě říkám PŘEKVAPENÍ!
  • Naplánuj si dovču

     •  klarabrno
    4.12.2014 ve 12:19 To se mi líbí
    Malou jsme neplánovali, zapomněla jsem si jít na gyndu pro prášky, tak jsem si říkala, že měsíc vynechám a pak je začnu brát znovu, když mi bylo už 14dní divně, tak jsem mrkla do kalendáře a zjistila, že jsem před 14ti dny měla dostat menstruaci.... Šla jsem si koupit test. A jasně, byly tam dvě jak na dálnici. Psala jsem příteli: "Víš, jak mi bylo blbě? Tak jsem si koupila těhotenský test, chceš vědět jak dopadl?" Napsal: "Asi jo. :slight_smile:" a já mu napsala: "Nahlaš si v práci na konec října dovolenou, taťko!" Přišlo mi: "No tak jo, mamko!" :grinning: Malou jsme neplánovali, zapomněla jsem si jít na gyndu pro prášky, tak jsem si říkala, že měsíc vynechám a pak je začnu brát znovu, když mi bylo už 14dní divně, tak jsem mrkla do kalendáře a zjistila, že jsem před 14ti dny měla dostat menstruaci.... Šla jsem si koupit test. A jasně, byly tam dvě jak na dálnici. Psala jsem příteli: "Víš, jak mi bylo blbě? Tak jsem si koupila těhotenský test, chceš vědět jak dopadl?" Napsal: "Asi jo. :slight_smile:" a já mu napsala: "Nahlaš si v práci na konec října dovolenou, taťko!" Přišlo mi: "No tak jo, mamko!" :grinning:
  • Krásnej sen

     •  kejtyna
    13.11.2014 ve 21:57 To se mi líbí
    S testem jsem docela vyčkávala, protože měsíc před jsem měla menstruaci opožděnou a nic z toho nebylo, tak jsem se nechtěla zklamat. Když už mi to nedalo a vyskočily na mě ty dvě dálnice, tak jsem hrozně litovala, že už je 2. dubna, a ne prvního, protože bych to mohla oznámit úplně všem a nikdo by mi nevěřil, protože přece apríl. Takhle jsem to jen vybalila na ještě skoro spícího chlapa, který si chudák až do odpoledne myslel, že se mu to jen zdálo. :grinning: S testem jsem docela vyčkávala, protože měsíc před jsem měla menstruaci opožděnou a nic z toho nebylo, tak jsem se nechtěla zklamat. Když už mi to nedalo a vyskočily na mě ty dvě dálnice, tak jsem hrozně litovala, že už je 2. dubna, a ne prvního, protože bych to mohla oznámit úplně všem a nikdo by mi nevěřil, protože přece apríl. Takhle jsem to jen vybalila na ještě skoro spícího chlapa, který si chudák až do odpoledne myslel, že se mu to jen zdálo. :grinning:
  • Tak hold na tu dovolenou pojedeme jindy no! :-D

     •  senoritapetra
    12.11.2014 ve 12:06 To se mi líbí
    Otěhotněla jsem v době, kdy jsem to vůůůůbec nečekala (duben-květen 2014). Plánovali jsme, kam pojedeme na dovolenou teď v červenci, zamluvili si termíny v práci, intenzivně jsme hledali, kam že bychom to vůbec vlastně chtěli jet. Na nějaké snažení jsme prděli, chtěli jsme si užít dovču a léto. Bylo mi jen divné, že jsem neměla vůůůůbec žádný PMS jako obvykle, nebolely mě prsa, nebylo mi divně nebo blbě jako obvykle, spíš jsem měla křeče kolem žaludku, v břiše to střílelo až do zad, jako bych měla spíš dostat nějakou ošklivou chřipku. Potuploval to oběd, kdy mi přestala chutnat česnečka v mé oblíbené restauraci.

    Šla jsem tedy do lékárny, počurkla papírek v práci, šoupla ho zpátky do obalu, ani jsem se na něj nekoukala a spěchala k autu a domů, zrovna jsem končila. V autě jsem mrkla, jak to dopadlo, a čuměla jsem, jak puk. :slight_smile: Dva dny před MS, neplánovaně, žádný slabý duch, ale regulérní dvě lajny. Psala jsem okamžitě mamce, že už vyjíždím (byly jsme domluvené na kafe) a že jí musím něco ukázat. Sotva zabouchla dveře, mávala jsem jí papírkem před nosem, jestli vidím dvojmo jen já nebo to tam taky vidí, nevěřila jsem tomu. Viděla, řekla, ať zkusím ještě zítra a usmívala se.

    Manželovi jsem to oznámila, až když mi to potvrdil i digitální test, který mi nikdy doposud nelhal. Napsala jsem si zrcadlově na břicho Vráně na palubě (jmenuji se Vránová) a špulila při společné koupeli břuch, co je na mně nového. Řekl jen hmm, pěkné, a podával mi vychlazené pivo, co si vzal s sebou do vody. Říkám nemůžu! .. Proč?.. No jsem přece těhotná, neee?! .. ticho.. Faaaakt? Cooo? A já si říkal, proč ta malůvka... Jo jo, já si kreslím po břiše, protože mě to prostě jen baví! :grinning: Zasmáli jsme se, manžel mě začal pusinkovat a slzet. :slight_smile:

    Zbytku rodiny jsme to oznámili o něco později, ale neřešili jsme nějaké týdny, jestli to vyjde nebo jestli už můžeme. Všichni měli velikou radost, gratulovali a moc se na prďolku těší(me). :dizzy_face:
    Otěhotněla jsem v době, kdy jsem to vůůůůbec nečekala (duben-květen 2014). Plánovali jsme, kam pojedeme na dovolenou teď v červenci, zamluvili si termíny v práci, intenzivně jsme hledali, kam že bychom to vůbec vlastně chtěli jet. Na nějaké snažení jsme prděli, chtěli jsme si užít dovču a léto. Bylo mi jen divné, že jsem neměla vůůůůbec žádný PMS jako obvykle, nebolely mě prsa, nebylo mi divně nebo blbě jako obvykle, spíš jsem měla křeče kolem žaludku, v břiše to střílelo až do zad, jako bych měla spíš dostat nějakou ošklivou chřipku. Potuploval to oběd, kdy mi přestala chutnat česnečka v mé oblíbené restauraci.

    Šla jsem tedy do lékárny, počurkla papírek v práci, šoupla ho zpátky do obalu, ani jsem se na něj nekoukala a spěchala k autu a domů, zrovna jsem končila. V autě jsem mrkla, jak to dopadlo, a čuměla jsem, jak puk. :slight_smile: Dva dny před MS, neplánovaně, žádný slabý duch, ale regulérní dvě lajny. Psala jsem okamžitě mamce, že už vyjíždím (byly jsme domluvené na kafe) a že jí musím něco ukázat. Sotva zabouchla dveře, mávala jsem jí papírkem před nosem, jestli vidím dvojmo jen já nebo to tam taky vidí, nevěřila jsem tomu. Viděla, řekla, ať zkusím ještě zítra a usmívala se.

    Manželovi jsem to oznámila, až když mi to potvrdil i digitální test, který mi nikdy doposud nelhal. Napsala jsem si zrcadlově na břicho Vráně na palubě (jmenuji se Vránová) a špulila při společné koupeli břuch, co je na mně nového. Řekl jen hmm, pěkné, a podával mi vychlazené pivo, co si vzal s sebou do vody. Říkám nemůžu! .. Proč?.. No jsem přece těhotná, neee?! .. ticho.. Faaaakt? Cooo? A já si říkal, proč ta malůvka... Jo jo, já si kreslím po břiše, protože mě to prostě jen baví! :grinning: Zasmáli jsme se, manžel mě začal pusinkovat a slzet. :slight_smile:

    Zbytku rodiny jsme to oznámili o něco později, ale neřešili jsme nějaké týdny, jestli to vyjde nebo jestli už můžeme. Všichni měli velikou radost, gratulovali a moc se na prďolku těší(me). :dizzy_face:
  • "Hysterické" oznámení

     •  jituso
    11.11.2014 ve 13:26 To se mi líbí
    Já jsem si těhotenský test udělala jenom tak "ze srandy". Neměla sem nikdy pravidelnou menstruaci, takže sem si říkala (jako každý měsíc), že se to určitě opět nepovedlo. Počůrala sem papírek a během asi 5 vteřin na mě vykoukla dálnice jako hrom. Tak sem letěla za manželem, hodně brzo ráno ho vzbudit, ať se podívá, že jsem asi těhotná. Koukl na pračku a řekl "Ano jsi těhotná...dobrou noc." Dal mě pusu a zase usnul. :grinning: Rodičům jsme to vydrželi neříct asi 2 týdny, a pak jsme prostě řekli, že naši rodiče budou prarodiče. No reakce byly zajímavé, ale uf, je to za náma a teďka se všichni těší na vnučku. Já jsem si těhotenský test udělala jenom tak "ze srandy". Neměla sem nikdy pravidelnou menstruaci, takže sem si říkala (jako každý měsíc), že se to určitě opět nepovedlo. Počůrala sem papírek a během asi 5 vteřin na mě vykoukla dálnice jako hrom. Tak sem letěla za manželem, hodně brzo ráno ho vzbudit, ať se podívá, že jsem asi těhotná. Koukl na pračku a řekl "Ano jsi těhotná...dobrou noc." Dal mě pusu a zase usnul. :grinning: Rodičům jsme to vydrželi neříct asi 2 týdny, a pak jsme prostě řekli, že naši rodiče budou prarodiče. No reakce byly zajímavé, ale uf, je to za náma a teďka se všichni těší na vnučku.
  • HNED!

     •  rozzaarka
    9.11.2014 ve 20:07 To se mi líbí
    Po několikadenní nevolnosti, kterou jsem sváděla na dlouhou cestu ze svatby a únavy spojenou s oslavou svatby zde v ČR jsem už musela uznat, že z dlouhé cesty a oslavy už to nebude. Nemyslela jsem si, že by se nám povedlo otěhotnět hned, proto to nebylo první, co mě napadlo. Až pátý den žaludku na vodě mě donutil udělat těhotenský test během toho, kdy manžel ráno venčil psa. Hned jak otevřel dveře, mávala jsem mu před očima dvěma čárkami. :slight_smile: Kromě mé maminky jsme to všem řekli až po prvním screeningu, když jsme věděli, že je vše v pořádku. Po několikadenní nevolnosti, kterou jsem sváděla na dlouhou cestu ze svatby a únavy spojenou s oslavou svatby zde v ČR jsem už musela uznat, že z dlouhé cesty a oslavy už to nebude. Nemyslela jsem si, že by se nám povedlo otěhotnět hned, proto to nebylo první, co mě napadlo. Až pátý den žaludku na vodě mě donutil udělat těhotenský test během toho, kdy manžel ráno venčil psa. Hned jak otevřel dveře, mávala jsem mu před očima dvěma čárkami. :slight_smile: Kromě mé maminky jsme to všem řekli až po prvním screeningu, když jsme věděli, že je vše v pořádku.
  • Oznámení těhotenství

     •  framboise
    8.11.2014 ve 12:47 To se mi líbí
    Den před očekávanou menstruací odpoledne jsem si udělala test a hned jeho výsledek řekla manželovi. :slight_smile: Měl svátek, ale to byla spíše náhoda, a měl velkou radost, zároveň byl i překvapený, že už. :slight_smile: Nedokázala bych to před ním nějakou dobu tajit a vymýšlet překvapení, prostě jsem mu to musela hned říct. :grinning: Jsem ráda, že jsem to měla s kým sdílet. Oba jsme hleděli jak blázen a říkali si "To jako fakt :grinning:?".

    Rodičům jsem tuto událost, že budou poprvé prarodiči, chtěla říct 10. května na taťkovy narozeniny, ale nevydrželi jsme to. Navíc se mi klenulo bříško a měla jsem nevolnosti, takže se to dozvěděli taky hodně brzy - v dubnu. :slight_smile:
    Stejně tak v práci jsem oznámila své těhotenství nejprve kolegovi (v dubnu) a potom šéfům (v půlce května po I. velkém ultrazvuku) kvůli nevolnostem, které nešlo utajit. :slight_smile:
    Den před očekávanou menstruací odpoledne jsem si udělala test a hned jeho výsledek řekla manželovi. :slight_smile: Měl svátek, ale to byla spíše náhoda, a měl velkou radost, zároveň byl i překvapený, že už. :slight_smile: Nedokázala bych to před ním nějakou dobu tajit a vymýšlet překvapení, prostě jsem mu to musela hned říct. :grinning: Jsem ráda, že jsem to měla s kým sdílet. Oba jsme hleděli jak blázen a říkali si "To jako fakt :grinning:?".

    Rodičům jsem tuto událost, že budou poprvé prarodiči, chtěla říct 10. května na taťkovy narozeniny, ale nevydrželi jsme to. Navíc se mi klenulo bříško a měla jsem nevolnosti, takže se to dozvěděli taky hodně brzy - v dubnu. :slight_smile:
    Stejně tak v práci jsem oznámila své těhotenství nejprve kolegovi (v dubnu) a potom šéfům (v půlce května po I. velkém ultrazvuku) kvůli nevolnostem, které nešlo utajit. :slight_smile:
  • Dudlík

     •  holkavbotech
    8.11.2014 v 00:18 To se mi líbí
    Ještě v ten den, kdy jsem si udělala těhotenský test a na něm se objevily dvě rudé dálnice, jsem se rozhodla to manželovi oznámit. Koupila jsem dudlík a domluvila se s ním, že se po práci sejdem ve městě. Sešli jsme se, já mu dala dárek a trvalo několik minut, než mu to vůbec došlo. Ještě v ten den, kdy jsem si udělala těhotenský test a na něm se objevily dvě rudé dálnice, jsem se rozhodla to manželovi oznámit. Koupila jsem dudlík a domluvila se s ním, že se po práci sejdem ve městě. Sešli jsme se, já mu dala dárek a trvalo několik minut, než mu to vůbec došlo.
  • Joo, ať žije těhu průkazka

     •  lucielo
    8.11.2014 v 00:11 To se mi líbí
    Za přítelem jsem běžela hned s mamatestem, ale jak to sakra oznámit rodině? Mama byla jasná, té jsem to musela říct hned v práci, protože byla moje vedoucí. Ostatním jsem měla v plánu to tajit co nejdýl, ale nakonec mě máti ukecala, abych to řekla všem, a tak jsem na všechny vytahovala těhu průkazku. Někdo se radoval, někdo si myslel, že to je sranda. Přátelům a známým jsem to říkat nechtěla, no ale to by se moje milá maminka nesměla jednou opít tak, že to vykecala té "největší drbně", a už to jelo - a pak sama nechápala, jak to všichni vědí :slight_smile: Za přítelem jsem běžela hned s mamatestem, ale jak to sakra oznámit rodině? Mama byla jasná, té jsem to musela říct hned v práci, protože byla moje vedoucí. Ostatním jsem měla v plánu to tajit co nejdýl, ale nakonec mě máti ukecala, abych to řekla všem, a tak jsem na všechny vytahovala těhu průkazku. Někdo se radoval, někdo si myslel, že to je sranda. Přátelům a známým jsem to říkat nechtěla, no ale to by se moje milá maminka nesměla jednou opít tak, že to vykecala té "největší drbně", a už to jelo - a pak sama nechápala, jak to všichni vědí :slight_smile:
  • Všichni jsme na to čekali

     •  krabice1983
    7.11.2014 v 11:49 To se mi líbí
    Jelikož jsme po dlouhém snažení podstoupili IVF a měla jsem dané, kdy si mám udělat těhotenský test, tak jsme jen čekali na daný termín.

    Vydržela jsem skoro celou tu dlouhou dobu, ale den před termínem, kdy jsem si sama měla udělat test, my bylo divně, ze všeho mě pálila žáha a já si tajně test doma udělala. Byl pozitivní, já byla šťastná a nikomu jsem to neřekla.

    Až druhý den, kdy to mělo být oficiální, jsme byli s manželem oba doma, šla jsem si udělat ještě jeden a zase jsem byla šťastná. :grinning: Letěla jsem do ložnice jako malinký dítě, když dostane mlsku, bylo to krásný.
    Ale pravda je taková, že jsem si vždycky představovala, že to dám manželovi jako dárek narozeninám, k výročí nebo k svátku, že čekáme miminko, ale i tohle bylo krásný.

    Rodiče se to dozvěděli ještě ten den, jelikož věděli, že jsme podstoupili IVF, takže jim to zatajovat nebylo na místě.
    Asi bych to ani jinak neudělala. :wink:
    Jelikož jsme po dlouhém snažení podstoupili IVF a měla jsem dané, kdy si mám udělat těhotenský test, tak jsme jen čekali na daný termín.

    Vydržela jsem skoro celou tu dlouhou dobu, ale den před termínem, kdy jsem si sama měla udělat test, my bylo divně, ze všeho mě pálila žáha a já si tajně test doma udělala. Byl pozitivní, já byla šťastná a nikomu jsem to neřekla.

    Až druhý den, kdy to mělo být oficiální, jsme byli s manželem oba doma, šla jsem si udělat ještě jeden a zase jsem byla šťastná. :grinning: Letěla jsem do ložnice jako malinký dítě, když dostane mlsku, bylo to krásný.
    Ale pravda je taková, že jsem si vždycky představovala, že to dám manželovi jako dárek narozeninám, k výročí nebo k svátku, že čekáme miminko, ale i tohle bylo krásný.

    Rodiče se to dozvěděli ještě ten den, jelikož věděli, že jsme podstoupili IVF, takže jim to zatajovat nebylo na místě.
    Asi bych to ani jinak neudělala. :wink:
  • Je to tam?

     •  misuulee
    7.11.2014 v 10:13 To se mi líbí
    U nás pro tatínka překvápko nebylo, po proběhlém IVF se mnou trpělivě čekal, desatý den jsme zkusili těhotenský test a čárka se ukazála. Slabší ale ukazála. Oba jsme měli slzavé oči a věděli, že vyhráno není. Po potvrzení z krve a potvrzení srdíčka a že mimi je kde má, jsme řekli rodičům.

    Ostatním postupně až po prvním screningu.
    U nás pro tatínka překvápko nebylo, po proběhlém IVF se mnou trpělivě čekal, desatý den jsme zkusili těhotenský test a čárka se ukazála. Slabší ale ukazála. Oba jsme měli slzavé oči a věděli, že vyhráno není. Po potvrzení z krve a potvrzení srdíčka a že mimi je kde má, jsme řekli rodičům.

    Ostatním postupně až po prvním screningu.
  • Poukázky

     •  kacajak
    7.11.2014 v 08:36 To se mi líbí
    Těhotenství jsme si nechali nejdříve potvrdit od dr. Řekli jsme si o první fotku a udělali poukázky, pro prarodiče, praprarodiče atd. :slight_smile: Mělo to veliký úspěch :slight_smile: Těhotenství jsme si nechali nejdříve potvrdit od dr. Řekli jsme si o první fotku a udělali poukázky, pro prarodiče, praprarodiče atd. :slight_smile: Mělo to veliký úspěch :slight_smile:
  • Nejhezčí dovolená

     •  gabrielave
    6.11.2014 v 16:20 To se mi líbí
    Můj manžel nikdy nebyl na překvapení, tak jsem si říkala, že i tentokrát se s ním hned podělím o moji radost.

    Po zjištění dvou čárek jsem za ním letěla a ukazovala jsem mu, že to vyšlo. On se nato díval a říká, že tomu nerozumí. Tak jsem mu vysvětlovala, že když je jedna čárka, tak je test negativní a když jsou dvě tak pozitivní. A on "hmm, to je hezký a co znamená, že je pozitivní?" To už mi vyjely oči a čuměla jsem na něho vyjeveně, jestli si ze mě dělá srandu. Tak jsem mu řekla "miláčku, jsem těhotná!" Tak se na mě podíval, kroutil hlavou a říkal, že tomu nevěří. Jak to můžu poznat z počúraného papírku.

    Nicméně za tři dny jsme odjeli na dovolenou k moři a už to začalo. Dávej na sebe pozor, můžeš tohle jíst? V noci mi hladil bříško a mě to přišlo tak roztomilý, že mi celá dovolená přišla jako nejhezčí dovolená v životě, protože jsem nikdy tak opečovávaná od svého manžela nebyla :slight_smile:
    Můj manžel nikdy nebyl na překvapení, tak jsem si říkala, že i tentokrát se s ním hned podělím o moji radost.

    Po zjištění dvou čárek jsem za ním letěla a ukazovala jsem mu, že to vyšlo. On se nato díval a říká, že tomu nerozumí. Tak jsem mu vysvětlovala, že když je jedna čárka, tak je test negativní a když jsou dvě tak pozitivní. A on "hmm, to je hezký a co znamená, že je pozitivní?" To už mi vyjely oči a čuměla jsem na něho vyjeveně, jestli si ze mě dělá srandu. Tak jsem mu řekla "miláčku, jsem těhotná!" Tak se na mě podíval, kroutil hlavou a říkal, že tomu nevěří. Jak to můžu poznat z počúraného papírku.

    Nicméně za tři dny jsme odjeli na dovolenou k moři a už to začalo. Dávej na sebe pozor, můžeš tohle jíst? V noci mi hladil bříško a mě to přišlo tak roztomilý, že mi celá dovolená přišla jako nejhezčí dovolená v životě, protože jsem nikdy tak opečovávaná od svého manžela nebyla :slight_smile:
  • Překvapení?

     •  apacheee
    5.11.2014 v 08:57 To se mi líbí
    Když jsme se s manželem začali snažit o miminko, ptala jsem se ho, jak by se o tom chtěl dozvědět :slight_smile: Já bych preferovala nějaké super překvapení, ale manžela znám léta a myslela jsem si, že by o nic takového nestál. Samozřejmě jsem měla pravdu - chtěl to oznámit úplně normálně a všechno se mnou prožívat od začátku.

    Když mi ráno vyšel TT slabě pozitivní - šla jsem papírek ukázat manželovi, jestli čárky taky vidí. Viděl, ale žádné nadšení se nekonalo. Bylo mi to líto a celý den v práci mi to vrtalo hlavou. Večer jsem se ho zeptala, proč nemá radost. No a ukázalo se, že si myslel, že je to ovulační test :slight_smile:
    Když jsme se s manželem začali snažit o miminko, ptala jsem se ho, jak by se o tom chtěl dozvědět :slight_smile: Já bych preferovala nějaké super překvapení, ale manžela znám léta a myslela jsem si, že by o nic takového nestál. Samozřejmě jsem měla pravdu - chtěl to oznámit úplně normálně a všechno se mnou prožívat od začátku.

    Když mi ráno vyšel TT slabě pozitivní - šla jsem papírek ukázat manželovi, jestli čárky taky vidí. Viděl, ale žádné nadšení se nekonalo. Bylo mi to líto a celý den v práci mi to vrtalo hlavou. Večer jsem se ho zeptala, proč nemá radost. No a ukázalo se, že si myslel, že je to ovulační test :slight_smile:
  • Oznámení

     •  marie_anna
    4.11.2014 v 10:46 To se mi líbí
    První těhotenství jsem oznámila manželovi, mamince a několika kamarádkám hned po pozitivním testu, ostatním v osmém týdnu, kdy na UTZ bylo vidět srdíčko. Ale nebrala jsem to podle srdíčka, ale prostě podle ultrazvukového potvrzení. Nevěděla jsem těhdy tolik o zamlklých těhotenstvích a spontánních potratech, tak jsem nic neřešila.

    Druhé jsem zas mamince a manželovi oznámila ihned po prvním duchovi, ostatním po ultrazvuku v 7. týdnu (ani nebylo srdíčko :grinning:).

    Nevěřím, že by se předčasným oznámením něco dalo zakřiknout, pokud by měl v těhotenství nastat problém, může nastat kdykoli, takže netrvám na dosažení dvanáctého týdně. :slight_smile:)
    První těhotenství jsem oznámila manželovi, mamince a několika kamarádkám hned po pozitivním testu, ostatním v osmém týdnu, kdy na UTZ bylo vidět srdíčko. Ale nebrala jsem to podle srdíčka, ale prostě podle ultrazvukového potvrzení. Nevěděla jsem těhdy tolik o zamlklých těhotenstvích a spontánních potratech, tak jsem nic neřešila.

    Druhé jsem zas mamince a manželovi oznámila ihned po prvním duchovi, ostatním po ultrazvuku v 7. týdnu (ani nebylo srdíčko :grinning:).

    Nevěřím, že by se předčasným oznámením něco dalo zakřiknout, pokud by měl v těhotenství nastat problém, může nastat kdykoli, takže netrvám na dosažení dvanáctého týdně. :slight_smile:)
  • Muselo to ven

     •  p_ch
    3.11.2014 ve 20:04 To se mi líbí
    První těhotenství nebylo úplně plánované takže zjištění // na testu byl šok. Měla jsem totiž 3 dny do svatby. Jelikož je docela blbé, když nevěsta nepije ( a hlavně já v té době), tak jsme to museli všem ještě před svatbou oznámit. První těhotenství nebylo úplně plánované takže zjištění // na testu byl šok. Měla jsem totiž 3 dny do svatby. Jelikož je docela blbé, když nevěsta nepije ( a hlavně já v té době), tak jsme to museli všem ještě před svatbou oznámit.
  • První a druhé radostné, třetí .....

     •  lilithka
    3.11.2014 ve 13:21 To se mi líbí
    První mimčo jsem manželovi oznámila hned po prvním duchovi na testu, rodině jsem v den mých narozenin ukázala první fotku z UTZ. Radost na všech frontách.

    Druhé manžel taky věděl hned, rodině to oznámila dcera "budem mít mimi". Radost, jen mamka mi pořád říkala, proč tak brzo, že ta první bude ochuzená. Nevím teda o co :stuck_out_tongue_closed_eyes:

    Třetí... Jak to popsat? Týden po vynechání MS jsem držela test s dálnicí jak blázen, začala jsem brečet, manžel zbledl. Jak je to možný, když jsem si dával pozor??? Vidina návratu do práce a stavba baráčku byla v tahu. Já jsem teda hned pronesla, že musím na potrat. Manžel byl už tehdy rozumný a řekl, že to přece nemůžeme. Ještě ten večer jsem jela ze známosti na UTZ do nemocnice a těhu se potvrdilo a domluvila jsem se s doktorkou kdy mám přijít, že se domluvíme na ukončení. Jela jsem tam tehdy s mamkou, manžel byl s dětmi. Mamka s úlevou souhlasila. Kam by jsme ho prý dali (bydlíme v 2+1). Doma s manželem debata, otevřel mi oči, že pro naše chvilkové pohodlí a dopřání dětem výběh na vlastní zahradě za domem to třetí nehodíme přes palubu, že se to všechno porostě o jednu mateřskou prodlouží. Že žijí lidi i hůř. Co jsem si nadrobili, musíme si i sníst.

    Začala jsem se těšit. Chvílemi pochybovat, chvílemi těšit. Moje sestra, ketrá mi v těhu vše zařizuje (porodní asistentka) mi řekla, že mě podrží, ať se rozhodnu tak nebo tak. To samé jsem čekala i u mamky, ale ta dala dost jasně najevo svůj názor. Několikrát jsem to obrečela a už vím, co své dceři nesmím nikdy udělat. Naštěstí se to po fotce z UTZ ve 12tt změnilo a začala se zajímat. Já se teď třeťátku pořád v duchu omlouvám a myslím, že to bude pěkný rozmazlenec, že budu mít pořád výčitky :sweat_smile:
    První mimčo jsem manželovi oznámila hned po prvním duchovi na testu, rodině jsem v den mých narozenin ukázala první fotku z UTZ. Radost na všech frontách.

    Druhé manžel taky věděl hned, rodině to oznámila dcera "budem mít mimi". Radost, jen mamka mi pořád říkala, proč tak brzo, že ta první bude ochuzená. Nevím teda o co :stuck_out_tongue_closed_eyes:

    Třetí... Jak to popsat? Týden po vynechání MS jsem držela test s dálnicí jak blázen, začala jsem brečet, manžel zbledl. Jak je to možný, když jsem si dával pozor??? Vidina návratu do práce a stavba baráčku byla v tahu. Já jsem teda hned pronesla, že musím na potrat. Manžel byl už tehdy rozumný a řekl, že to přece nemůžeme. Ještě ten večer jsem jela ze známosti na UTZ do nemocnice a těhu se potvrdilo a domluvila jsem se s doktorkou kdy mám přijít, že se domluvíme na ukončení. Jela jsem tam tehdy s mamkou, manžel byl s dětmi. Mamka s úlevou souhlasila. Kam by jsme ho prý dali (bydlíme v 2+1). Doma s manželem debata, otevřel mi oči, že pro naše chvilkové pohodlí a dopřání dětem výběh na vlastní zahradě za domem to třetí nehodíme přes palubu, že se to všechno porostě o jednu mateřskou prodlouží. Že žijí lidi i hůř. Co jsem si nadrobili, musíme si i sníst.

    Začala jsem se těšit. Chvílemi pochybovat, chvílemi těšit. Moje sestra, ketrá mi v těhu vše zařizuje (porodní asistentka) mi řekla, že mě podrží, ať se rozhodnu tak nebo tak. To samé jsem čekala i u mamky, ale ta dala dost jasně najevo svůj názor. Několikrát jsem to obrečela a už vím, co své dceři nesmím nikdy udělat. Naštěstí se to po fotce z UTZ ve 12tt změnilo a začala se zajímat. Já se teď třeťátku pořád v duchu omlouvám a myslím, že to bude pěkný rozmazlenec, že budu mít pořád výčitky :sweat_smile:
  • Nejhezčí vánoční dárek

     •  zuzmenda
    3.11.2014 ve 12:09 To se mi líbí
    Otěhotněla jsem v říjnu 2013 a že jsem těhotná jsem se dozvěděla zhruba v 7.týdnu.

    I když jsem si několik měsíců plánovala, jak tuto radostnou událost oznámím příteli a rodině, realita byla trošku jiná. U přítele se žádné velké překvapení nekonalo, věděl, že jsem byla na kontrole kvůli dlouhodobým bolestem břicha (v té době mě opravdu nenapadlo, že bych mohla být "v tom") a také věděl, že při poslední kontrole, kdy mi brali krev, mi paní dr. řekla, že to cysta není, ale pro jistotu udělají odběry kvůli možnému těhotenství. Nevěřila jsem tomu ani trochu, ale když mi pak sestřička do telefonu řekla " gratuluji, maminko", měla jsem neuvěřitelnou radost.

    Přítel toho dne došel domů a když viděl můj úsměv, bylo mu vše hned jasné. Takže oznámení se obešlo bez honosných vzkazů, usvědčujících těhotenských testů apod. Začali jsme pomalu vymýšlet, jak radostnou novinu oznámíme rodině. Mí rodiče byli tou dobou v Thajsku a měli se vracet v listopadu, pár dní po tátových narozeninách. Taťkovi jsme k narozkám mimojiné věnovali i "šampón pro správného dědečka" a vyprávění zážitků z Thajska vystřídalo devítiměsíční těšení se na vnučku:slight_smile:

    No a zbytku rodiny jsme novinku oznámili jak jinak než na Vánoce, i když skrýt těhotenské nevolnosti bylo někdy velmi velmi krušné. :slight_smile:
    Otěhotněla jsem v říjnu 2013 a že jsem těhotná jsem se dozvěděla zhruba v 7.týdnu.

    I když jsem si několik měsíců plánovala, jak tuto radostnou událost oznámím příteli a rodině, realita byla trošku jiná. U přítele se žádné velké překvapení nekonalo, věděl, že jsem byla na kontrole kvůli dlouhodobým bolestem břicha (v té době mě opravdu nenapadlo, že bych mohla být "v tom") a také věděl, že při poslední kontrole, kdy mi brali krev, mi paní dr. řekla, že to cysta není, ale pro jistotu udělají odběry kvůli možnému těhotenství. Nevěřila jsem tomu ani trochu, ale když mi pak sestřička do telefonu řekla " gratuluji, maminko", měla jsem neuvěřitelnou radost.

    Přítel toho dne došel domů a když viděl můj úsměv, bylo mu vše hned jasné. Takže oznámení se obešlo bez honosných vzkazů, usvědčujících těhotenských testů apod. Začali jsme pomalu vymýšlet, jak radostnou novinu oznámíme rodině. Mí rodiče byli tou dobou v Thajsku a měli se vracet v listopadu, pár dní po tátových narozeninách. Taťkovi jsme k narozkám mimojiné věnovali i "šampón pro správného dědečka" a vyprávění zážitků z Thajska vystřídalo devítiměsíční těšení se na vnučku:slight_smile:

    No a zbytku rodiny jsme novinku oznámili jak jinak než na Vánoce, i když skrýt těhotenské nevolnosti bylo někdy velmi velmi krušné. :slight_smile:
  • Mami, tati JSEM TĚHOTNÁ !!!

     •  nikolapomahacova
    3.11.2014 v 11:15 To se mi líbí
    Byla středa 26. září 2012 a ráno mi vyšel pozitivní těhotenský test, pro jistotu jsem ho odpoledne provedla několikrát. Bože? Jsem těhotná...

    Vyšla jsem celá ubrečená z koupelny, první mě uviděl brácha ''Ségra, co se děje?'' se zeptal. Odpovím strachy ''Jsem těhotná, ale neříkej to našim''. Sedím v pokoji, to prázdno v hlavě, tma a neznámo přerušil brácha vkročením do pokoje, se slovy ''No ale musíš to říct!'' Rodičům odešla návštěva. "Mami, můžu s Tebou mluvit?''. "Ano", odpověděla mamka. Vytahuji ty počůrané pozitivní testy a říkám ''Jsem těhotná !!!'' Mami, co se teď bude dít?

    Hlavou mi probleskl i potrat, ne nesmím. Musíme to říci tátovi, přišel do pokoje a mamka řekla: "Nikolka je těhotná" - (původně si myslela, že je to další žert, ale ty papírky ji vyvedly z omylu). Pořád vidím táty ustrašený výraz jak koukal z okna, ani nechci vědět, co se mu honilo hlavou.. To, co nastalo později, mě mile překvapilo. Rodiče mě objali a řekli ''Společně to zvládneme, neboj!''

    No a druhý den už jsem měla těhotenství potvrzené u svého gynekologa. Pak jsem to řekla dědečkovi a strýcům, co mě všichni podpořili, jen babička a děda z tátovy strany si neodpustili přednášku o ochraně, ačkoliv jsem ji brala...
    Byla středa 26. září 2012 a ráno mi vyšel pozitivní těhotenský test, pro jistotu jsem ho odpoledne provedla několikrát. Bože? Jsem těhotná...

    Vyšla jsem celá ubrečená z koupelny, první mě uviděl brácha ''Ségra, co se děje?'' se zeptal. Odpovím strachy ''Jsem těhotná, ale neříkej to našim''. Sedím v pokoji, to prázdno v hlavě, tma a neznámo přerušil brácha vkročením do pokoje, se slovy ''No ale musíš to říct!'' Rodičům odešla návštěva. "Mami, můžu s Tebou mluvit?''. "Ano", odpověděla mamka. Vytahuji ty počůrané pozitivní testy a říkám ''Jsem těhotná !!!'' Mami, co se teď bude dít?

    Hlavou mi probleskl i potrat, ne nesmím. Musíme to říci tátovi, přišel do pokoje a mamka řekla: "Nikolka je těhotná" - (původně si myslela, že je to další žert, ale ty papírky ji vyvedly z omylu). Pořád vidím táty ustrašený výraz jak koukal z okna, ani nechci vědět, co se mu honilo hlavou.. To, co nastalo později, mě mile překvapilo. Rodiče mě objali a řekli ''Společně to zvládneme, neboj!''

    No a druhý den už jsem měla těhotenství potvrzené u svého gynekologa. Pak jsem to řekla dědečkovi a strýcům, co mě všichni podpořili, jen babička a děda z tátovy strany si neodpustili přednášku o ochraně, ačkoliv jsem ji brala...