PGD

Zkratka PGD znamená preimplantační genetická diagnostika. Je to technika, která se používá na identifikaci genetických chyb u embryí, která byla vytvořená pomocí IVF. Během PGD se kontrolují geny embryí. Kontrola genů umožňuje zjistit konkrétní dědičná onemocnění, a tím zabránit přenosu onemocnění na vaše budoucí miminko.

Rozdíl a výhoda mezi PGD a prenatální diagnostikou (screeningem) je ten, že PGD se provádí ještě předtím, než se implantuje vaše embryo k vám do dělohy. Během těhotenství²⁴ by se po provedení PGD tedy neměly zjistit genetické vady, které často vedou k ukončení těhotenství. Ani tato metoda však není stoprocentní jistotou, že vaše budoucí dítě netrpí genetickou vadou, proto se i po provedení PGD v raném stadiu těhotenství doporučuje provést genetický screening a to amniocentéza¹⁷ a odběr choriových klků¹.

Popis obrázku: Snímek z mikroskopu během provádění oplodnění mimo dělohu

Kdy vám může být PGD doporučeno?

Preimplantační genetická diagnostika vám jako rodičům budoucího miminka může být doporučena tehdy, když jste vyhodnoceni jako možní přenašeči genetické abnormality.

Po PGD se přenese do dělohy jen zdravé embryo¹, snižuje se tak riziko, že dítě zdědí genetickou abnormalitu od rodičů. Zároveň se touto metodou umožňuje zjišťovat výskyt nové chromozomální mutace.

Mezi takové indikace patří:

• opakující se časté potraty³
• více než dva neúspěšné cykly IVF⁵
• nevysvětlitelná neplodnost
• vyšší věk matky
• mužské faktory neplodnosti¹
• genetické abnormality plodu v předešlých těhotenstvích
• výskyt dědičných genetických poruch v rodině

Onemocnění, která se zjišťují při PGD

Při PGD se testuje embryo na více než 100 genetických onemocnění.

Mezi některé testované onemocnění patří např. porfyrie, talasemie (dědičné krevní onemocnění, při němž je narušena tvorba bílkovinných součástí krevního barviva hemoglobinu), Alzheimerova nemoc, rakovina prsou, cystická fibróza², Downův syndrom, Pompeho nemoc (metabolická porucha), Hemofilie typu A a B, Huntingtonova nemoc, svalová dystrofie, Marfanův syndrom, různá nádorová onemocnění a množství dalších genetických poruch.

Jaká je výhoda PGD?

Výhodou této metody je to, že tato technologie může v budoucnosti odstranit některé genetické onemocnění jako je např. cystická fibróza, Huntingtonova nemoc a jiné.

Na mnohá genetická onemocnění neexistuje v dnešní době vhodná léčba, možnost předcházet jim za pomocí vyšetření je tak pro mnohé rodiče zatížené genetickým onemocněním skvělá možnost, jak zabránit přenosu na své děti.

Popis obrázku: Na moderních genetických testech jako je PGD se podílí nejlepší genetičtí lékaři a laboranti

Jak postupovat, když mám o PGD zájem?

Pokud plánujete rodičovství a máte o provedení PGD zájem, před samotným zákrokem se sejdete s genetickým poradcem. Ten na základě podrobné rodinné anamnézy a testů z krve vaší i vašeho partnera vyhodnotí riziko možného přenosu genetické abnormality z vás na potomka. Testy by se měly vykonávat na potvrzení diagnózy konkrétního genetického onemocnění, například v případě, že víte o nějakém onemocnění, které se ve vaší rodině vyskytlo.

Vyšetření se dá provést v případě, že jste již IVF podstoupili. Po oplodnění vajíčka spermií se začne postupně vyvíjet embryo. Z embrya se po oplodnění pomocí biopsie odebere vzorek, ze kterého se hodnotí genetické informace.

Postup během umělého oplodnění (IVF)

• Postup při IVF se sestává z hormonální stimulace vaječníků, z oplodnění vajíček, z vývoje embrya a přenosu embrya do dělohy.
• Po oplodnění se vytváří embryo, které se postupně dělí. Třetí den po oplodnění má embryo přibližně 6 - 10 buněk, embrya jsou tedy připravené na biopsii, která se využije při vyšetření PGD. Biopsie se může provádět i hned po oplodnění, záleží však na zvolené metodě biopsie.

Provedení tohoto testu nese i svá rizika:

• poškození embrya při získávání materiálu (embryo se ničí jako celek)
• v případě budoucího zamrazení embryí - asi 20 % zamrazených embryí nepřežije
• některé studie naznačují, že po PGD se rodí děti s nižší porodní hmotností⁵⁴
• výsledek testu nemusí být stoprocentně pravdivý
• rizika jsou podobná jako rizika při IVF

Jak probíhá samotná biopsie?

Biopsie je lékařský zákrok, při kterém se odebírá z organismu vzorek tkáně, která se vyšetřuje na přítomnost určitého onemocnění. Při PGD se biopsie odebírá z embrya, podle formy biopsie v různém časovém období vývoje budoucího dítěte. Biopsii vykonává přímo embryolog.

Při PGD biopsii se může využít těchto forem biopsie:

• Biopsie pólového tělíska - pólové tělísko je součást vajíčka, které vzniklo při dělení oocytů a obsahuje genetickou informaci, která se na vývoji budoucího miminka již podílet nebude, ale je možné z ní zjistit, jakou genetickou výbavu jste mu jako matka předala. Při biopsii tohoto typu se však nezískají se informace o genetické výbavě otce. Provádí se ihned po oplodnění vajíčka spermií, tedy několik hodin po odebrání vajíčka.
• Biopsie blastomery - blastomery jsou buňky, které vznikají postupným dělením oplodněného vajíčka na začátku vývoje zárodku. Odběr vzorků se provádí třetí den po oplodnění, když je vytvořených přibližně 8 buněk - blastomer. Odebírá se obvykle jedna blastomera. Jednou z nevýhod je, že genetická výbava jednotlivých blastomer se může lišit, proto vyšetření nemusí být plně prokazatelné. Biopsie v této fázi vývoje embrya tedy může vést k potratu, po úspěšném oplodnění je třeba provést test na genetická onemocnění (např. Downův syndrom).
• Biopsie trofoblastu - trofoblast je vrstva buněk, která se vytváří po stadiu blastomery. Je to vnější vrstva na povrchu embrya, ze které se později vytvoří placenta⁹. Tato metoda je velmi šetrná k embryu, protože embryo zůstává nedotčeno, jelikož se odebírá jen horní vrstva buněk, a to nejčastěji za pomocí laseru.

Výhody biopsie ve stadiu blastocysty

• embryo je méně traumatizované,
• odstraní se přibližně 5 buněk, což nemá na embryo žádný vliv, jako kdyby se dělala biopsie v ranějším stadiu,
• vyšší úspěšnost IVF.

Nevýhody biopsie ve stadiu blastocysty

• vyšší finanční náklady,
• embrya se musí vyvinout do stadia blastocysty, ne vždy embrya přežijí do tohoto stadia.

Nevýhody testování embrya třetí den po oplodnění

• třetí den po oplodnění embryo obsahuje přibližně 6-10 buněk a buňky embrya jsou velké,
• biopsie vyžaduje u třídenního embrya vytvoření většího otvor, čímž hrozí, že se buňky oddělí,
• embryo ztratí významnou část svého objemu.
• obecná nevýhoda vyšetření je, že může být nepřesné. Protože se z embrya odebírá jen velmi malé množství buněk, aby se nepoškodilo, vyšetření nemusí dokonale prokazovat opravdový stav embrya, jelikož oněch pár odebraných buněk může být zrovna zdravých, ale zbytek ne, či naopak.

Embryo se po biopsii musí zamrazit, protože je potřebný určitý čas, aby se získaly všechny výsledky. Získaný materiál při biopsii se dále vyšetřuje metodami PCR a Fish.

Napjatě očekávat výsledek testu budete minimálně jeden den - většina onemocnění se dá diagnostikovat do 24 hodin od biopsie. Stále se vyvíjejí techniky, které urychlují tato vyšetření, aby se embryo mohlo co nejdříve přenést do dělohy.

PCR

PCR je polymerázová řetězová reakce, při které se v rámci PGD hodnotí defekty jednotlivých genů. Při PCR se rozmnoží DNA embrya a analyzují se její jednotlivé části, protože v DNA jsou uložené genetické informace embrya. PCR je rychlý a pohodlný způsob na testování DNA vznikajícího nového života. Na vyšetření je však potřeba získat vysoce kvalitní vzorky DNA, což je někdy velmi těžké a proto mohou vzniknout falešné výsledky.

Laboratoře, které PCR vyhodnocují, musí být přísně kontrolované, aby se do vzorku nedostaly nečistoty z testovaného materiálu. Taktéž i laboratorní technici musí být velmi dobře vyškolení, aby se zabránilo všem vnějším rušivým vlivům.

FISH

Metoda FISH se provádí třetí den po oplodnění a pomocí ní se vyšetřuje 8 vybraných chromozomů. Zkratka FISH znamená fluorescenční in situ hybridizace a je to metoda, při které se odebrané vzorky dají na podložní sklíčko a smíchají se s fluorescenčními sondami.

Tyto sondy se dokáží navázat na ty části DNA, kde je určitá genetická porucha.

Chromozomy jsou struktury, které v sobě nesou DNA. Každá část DNA je zobrazená jiným barvivem. Genetik pak může rozlišit normální buňky od abnormálních.

Metoda FISH se nejčastěji používá na určení pohlaví a využívá se tak hlavně v případech, kdy je cílem odhalit v embryu onemocnění, které se váže na pohlaví budoucího dítěte. Výsledek tohoto testu je znám do 24 hodin.

Podívejte se na video, kde můžete vidět, jak preimplantační genetická diagnostika probíhá.

Video: Jak probíhá preimplantační genetická diagnostika? (ENG)

Více o PGD na modrykonik.cz

• Diskuze: PGD. Vaše zkušenosti, výsledky, kde a proč
• Diskuze: Kdy dělat PGD?
• Diskuze: PGS/PGD, byl vám předložen protokol k nahlédnutí?

Použité zdroje

1. # Preimplantation Genetic Diagnosis
2. PGD and Huntigton's disease
3. PGD

Použité zdroje obrázků

1. https://pixabay.com/cs/ivf-plodnost-neplodnost-icsi-1514174/
2. https://pixabay.com/cs/vědec-lékárna-mikroskop-chemie-2141259/