• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Placenta praevia

PlacentaPlacenta praevia nebo také vcestné lůžko je problémem během těhotenství, kdy placenta roste v nejnižší části dělohy a pokrývá všechny otvory do pochvy nebo jen část otvoru do pochvy. Tento stav je definován jako růst placenty blízko děložního čípku a je to jedna z hlavních příčin vaginálního krvácení ve druhém a třetím trimestru. Tato porodní komplikace zvyšuje morbiditu (nemocnost) a mortalitu (úmrtnost) matky i plodu.

Rizikové faktory a příčina

Proč placenta praevia vzniká není přesně známo. Předpokládá se, že při vzniku této patologie placenty jde o kombinaci více rizikových faktorů, které mohou způsobit, že placenta roste v dolním segmentu dělohy. Mezi rizikové faktory patří:

Nejčastější příčinou krvácení ve třetím trimestru je placenta praevia. Žena při krvácení nepociťuje bolest. Těhotná žena začne krvácet, protože ve třetím trimestru se mění dolní segment děložní, připravuje se na porod, čili se ztenčuje. Při krvácení se uvolní trombin, což je látka, která se přirozeně nachází v krvi a zabraňuje krvácení. Na druhé straně trombin způsobí, že děloha se začne stahovat a nastanou kontrakce. Výsledným stavem je krvácení s kontrakcemi dělohy a hrozí předčasný porod.

Dělení

Známe čtyři stupně placenty praevia:

  • Stupeň 1 - (minor) placenta je zejména v horní části dělohy, částečně zasahuje do dolního děložního prostoru, nedosahuje na vnitřní branku.
  • Stupeň 2 - (marginalis) placenta dosahuje k děložnímu čípku, ale nepřekrývá ho.
  • Stupeň 3 - (partialis) placenta překrývá děložní čípek.
  • Stupeň 4 - (totalis) placenta kompletně pokrývá děložní čípek (nejzávažnější typ placenty praevia).

Placenta praevia

Příznaky

Hlavním příznakem je náhlé krvácení z pochvy, které často začíná na konci druhého trimestru nebo začátkem třetího trimestru. Některé ženy mají i křeče.
Těhotenství a placenta praevia

  • Placenta praevia může být bez klinických projevů a zjistí se náhodně při ultrazvukovém vyšetření.
  • Typickým projevem je bezbolestné krvácení, které se objeví obvykle po 28. týdnu těhotenství, pokud se krvácení objeví dříve, může se projevit pouze jako špinění.
    • krvácení je obvykle náhlé, silné a netrvá dlouho;
    • ženy s placentou praevia mají až 14 krát vyšší riziko, že začnou krvácet během těhotenství, než ženy, které tuto patologii placenty nemají.
  • Asi 10% žen pociťuje bolest při krvácení, ale souvisí to s tím, že dojde k odtržení placenty, čili k abrupci placenty.
  • U 50% žen se spustí porod do několika dnů po krvácení.
  • Plod je při placentě praevia v 15% případech uložený šikmo nebo příčně.

Prognóza (vyhlídky)

Placenta praevia komplikuje přibližně 5 z 1000 porodů. Až 50% žen může předčasně porodit. Předčasný porod nastane zejména u žen, které mají čtvrtý stupeň placenty previa, čili placenta pokrývá zcela děložní čípek. Hrozí i vyšší riziko smrti, tedy že dojde k úmrtí matky nebo plodu při porodu.

Komplikace

Komplikace, které mohou nastat u matky:

Při masivním krvácení je při porodu někdy nezbytné provést hysterektomii, tedy chirurgicky odstranit dělohu.

Komplikace, které mohou nastat u plodu:

Určení onemocnění

Lékař by měl pomýšlet na placentu praevia u každé ženy, která začne krvácet už po 20. týdnu těhotenství. Vaginální vyšetření by se nemělo provádět, pokud se lékař domnívá, že jde o placentu, která je uložena blízko děložního čípku.

Diagnóza se určuje na základě ultrazvukového vyšetření. Transvaginální ultrazvuk má dobrou přesnost při určení okrajů placenty. Někdy lékař může nesprávně určit diagnózu, a to tehdy, pokud je přeplněný močový měchýř nebo placenta je na začátku těhotenství uložena nízko, ale v průběhu těhotenství se posouvá směrem nahoru. V takových případech je lepší, pokud se ultrazvukové vyšetření dělá častěji.

Léčba

Hospitalizace v nemocnici - placenta praevia
Placenta praevia se dá léčit a cílem léčby je zmírnit symptomy (příznaky) a prodloužit těhotenství. Pokud je placenta blízko, nebo pokrývá část děložního čípku, lékař doporučí:

  • snížení aktivity,
  • klid na lůžku,
  • kontrolu hodnot krevního obrazu,
  • žádný sex, žádné tampóny,
  • při známkách anemizace podávání preparátů železa nebo transfuzní léčba,
  • užívání kyseliny listové.

Pokud je krvácení těžší, bude muset být budoucí rodička hospitalizována. Dítě může být sledováno pomocí CTG. Pokud je to možné, tak je vhodné, aby se porod odložil do 38. týdne těhotenství, aby se minimalizovaly novorozenecké komplikace. Téměř všechny ženy s placentou praevia rodí císařským řezem. Vaginální porod při třetím a čtvrtém stupni placenty praevia by mohl způsobit těžké krvácení - smrtící pro matku i dítě.

Při prvním a druhém stupni placenty praevia je možné porodit vaginálně. U porodu však musí být přítomen anesteziolog, porodník a neonatolog a musí být připravena krev, která se podá pacientce v případě velké ztráty krve.

Pokud je žena těhotná méně než 34. týdnů, podají se jí kortikosteroidy, které pomohou s dozráním plic miminka pro případ předčasného porodu.

Těhotná žena bez příznaků krvácení je neustále sledována, je poučena o tom, že v případě krvácení musí jít ihned do nemocnice, neměla by být sama doma a být daleko od nejbližší nemocnice.

Je třeba mít na paměti, že:

  • vaginální vyšetření při porodu se nesmí provádět, protože hrozí, že rodička začne silně krvácet.
  • při podávání transfuze je nutné sledovat tepovou frekvenci (tep) a krevní tlak.
  • při silném krvácení lze podat oxytocin a prostaglandiny, které pomáhají i při atonii dělohy (ochabnutí dělohy).
  • při závažném krvácení je nutné indikovat porod bez ohledu na gestační věk dítěte.

Farmakoterapie

  • Tokolýza - je to potlačení aktivity dělohy, oddaluje se tak porod. Pokud u placenty praevia dochází ke slabému krvácení, tak se ženě podávají léky, které zabraňují kontrakcím.
  • Podání léků, které zastavují krvácení.
  • Kortikosteroidy v případě předčasného porodu, nejlepších výsledků dosahuje podání kortikosteroidů minimálně 48 hodin před porodem.
  • Podání transfuze - může se podat krev, plazma nebo krystaloidy (elektrolytové roztoky). Lékař vybere nejvhodnější preparát podle krevního obrazu.

Chirurgická terapie

Během krvácení se mohou provést následující chirurgická opatření:

  • podvázání cév - silnému krvácení lze zabránit tak, že se podvážou cévy, které jsou za krvácení zodpovědné.
  • v některých případech je nutné přistoupit k hysterektomii, která se provede ihned po císařském řezu.

Více o chirurgickém odstranění dělohy naleznete v samostatném článku: Hysterektomie.

Související články

Více o placentě praevia na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://www.nlm.nih.gov/medlineplus/ency/article/000900.htm
  2. http://www.cyh.com/healthtopics/healthtopicdetails.aspx?p=438&np=462&id=2785
  3. http://en.wikipedia.org/wiki/Placenta_praevia
  4. http://emedicine.medscape.com/article/262063-overview#a0156
  5. http://www.patient.co.uk/doctor/placenta-praevia
Wiki Modrý koník je Vaše encyklopedie. Je tvořena Vašimi vědomostmi a zkušenostmi s cílem pomoci jiným. Chybí Ti něco k tomuto tématu? Neváhej a napiš nám.
Změň nebo doplň článek
Uveřejněné informace nenahrazují návštěvu zkušeného odborníka (lékaře, právníka a pod.)

Má osobní zkušenost s placentou praevia

  • Placenta partialis

     •  simulinecka1
    1.11.2016 v 18:16 To se mi líbí
    Měla jsem placentu na stupni číslo 3, ale k postupujícímu těhotenství se krásně posouvala nahoru, takže jsem ráda, že to šlo a i když pomalinku ale šlo.

    Takže maminky nezoufejte, ve většině případů to dopadne dobře! :slight_smile:
    Měla jsem placentu na stupni číslo 3, ale k postupujícímu těhotenství se krásně posouvala nahoru, takže jsem ráda, že to šlo a i když pomalinku ale šlo.

    Takže maminky nezoufejte, ve většině případů to dopadne dobře! :slight_smile:
  • Placenta praevia centralis

     •  katerinahelena
    5.8.2016 v 09:05 To se mi líbí
    Také bych se chtěla podělit s mojí zkušeností, ikdyž ale ještě nevím, jak vše dopadne ( termín porodu listopad 2016 ). V diskuzi všechny píšete, že vám byla diagnostikovaná placenta praevia kolem 20 tt, já to například vím od 5 tt a od té doby pouze sledujeme, zda se to trošku vytáhne nahoru nebo ne. Stejně tak krvácení píšete právě až kolem 20 tt a výš, já měla krvácení už v 8tt a 12 tt dost masivní. Po kapačkách a zklidnění jsem byla vždy propuštěna domů a musím zaklepat, že od 12 tt mám klid. Do 16 tt jsem mírně tmavě špinila, ale po dobrání hormonů na vyživování placenty jsem špinit přestala úplně. Nevím, co tedy můžu očekávat, protože názory se různí. V nemocnici mi řekli, že nejhorší mám za sebou v 1. - 2. trimestru, pak už jen kolem porodu mohou přijít veškeré ty možné komplikace, co všechny zde uvádíte. Šetřím se tedy maximálně a po vašich zkušenostech to šetření zdvojnásobím.

    Nyní jsem ve 23 tt a mám už delší dobu tlak "na spodek", ale to je prý normální, právě to chce ten klid nejlépe na lůžku.

    Jinak se standardně starám o chod domácnosti, vše v klidu, bez těžkých břemen. No, dost jste mi zde nahnaly strach :grinning: , protože já dělala vše do této doby přirozeně dle toho, jak se cítím a jak mi to vyhovuje. Samozřejmě s velkou opatrností.

    Budu ráda za každý uběhlý týden a určitě připojím další své zkušenosti...
    Také bych se chtěla podělit s mojí zkušeností, ikdyž ale ještě nevím, jak vše dopadne ( termín porodu listopad 2016 ). V diskuzi všechny píšete, že vám byla diagnostikovaná placenta praevia kolem 20 tt, já to například vím od 5 tt a od té doby pouze sledujeme, zda se to trošku vytáhne nahoru nebo ne. Stejně tak krvácení píšete právě až kolem 20 tt a výš, já měla krvácení už v 8tt a 12 tt dost masivní. Po kapačkách a zklidnění jsem byla vždy propuštěna domů a musím zaklepat, že od 12 tt mám klid. Do 16 tt jsem mírně tmavě špinila, ale po dobrání hormonů na vyživování placenty jsem špinit přestala úplně. Nevím, co tedy můžu očekávat, protože názory se různí. V nemocnici mi řekli, že nejhorší mám za sebou v 1. - 2. trimestru, pak už jen kolem porodu mohou přijít veškeré ty možné komplikace, co všechny zde uvádíte. Šetřím se tedy maximálně a po vašich zkušenostech to šetření zdvojnásobím.

    Nyní jsem ve 23 tt a mám už delší dobu tlak "na spodek", ale to je prý normální, právě to chce ten klid nejlépe na lůžku.

    Jinak se standardně starám o chod domácnosti, vše v klidu, bez těžkých břemen. No, dost jste mi zde nahnaly strach :grinning: , protože já dělala vše do této doby přirozeně dle toho, jak se cítím a jak mi to vyhovuje. Samozřejmě s velkou opatrností.

    Budu ráda za každý uběhlý týden a určitě připojím další své zkušenosti...
  • Naděje umírá poslední

     •  mogwaika
    5.8.2015 ve 13:45 To se mi líbí
    Já přicházím s trochu pozitivnějším příspěvkem.

    Placentu praevia centralis mi diagnostikovali ve 12tt, kdy jsem skončila v nemocnici s krvácením. Gynekoložka mě připravovala na císařský řez, šance na změnu je prý minimální. Ve 24tt už byla placenta marginalis, ve 32tt jsem byla otevřená na 2 prsty, hrdlo zašlé, zátka odešlá, placenta stále marginalis, ale už 12mm od hrdla. Zkrátím to, rodila jsem 39+2, placenta 2cm od hrdla, porod proběhl přirozeně. Celé těhotenství jsem měla přísný klidový režim, užívala vysoké dávky magnesia a doklepali jsme to až do konce. :slight_smile:
    Já přicházím s trochu pozitivnějším příspěvkem.

    Placentu praevia centralis mi diagnostikovali ve 12tt, kdy jsem skončila v nemocnici s krvácením. Gynekoložka mě připravovala na císařský řez, šance na změnu je prý minimální. Ve 24tt už byla placenta marginalis, ve 32tt jsem byla otevřená na 2 prsty, hrdlo zašlé, zátka odešlá, placenta stále marginalis, ale už 12mm od hrdla. Zkrátím to, rodila jsem 39+2, placenta 2cm od hrdla, porod proběhl přirozeně. Celé těhotenství jsem měla přísný klidový režim, užívala vysoké dávky magnesia a doklepali jsme to až do konce. :slight_smile:
  • Vcestná placenta

     •  lennji
    29.5.2015 ve 13:11 To se mi líbí
    Přidávám se do klubu... Ve 28.týdnu jsem začala krvácet, nechali si mě v nemocnici a tvrdili, že to nic není. Asi po 3 dnech to začalo slábnout a krev už nebyla jasně červená, ale tmavá, černá a stará. Těšila jsem se, jak půjdu domů, ale najednou se krvácení opět vrátilo, a to celkem hodně. Když ze mě začaly létat krevní sraženiny, byla jsem okamžitě transportována vrtulníkem z Jablonce n/N do Ústí n/L, kde jsem šla okamžitě na sál. Celková narkóza, císař a jeden den na JIP.

    Narodily se holčičky, dvojčátka, s váhou 1100 a 1200g. Zatím jsou v inkubátorech a doufáme, že bude vše v pořádku. Moc sdílní na info tady nejsou, na co se samy nezeptáte, tak nevíte. :slight_smile:
    Přidávám se do klubu... Ve 28.týdnu jsem začala krvácet, nechali si mě v nemocnici a tvrdili, že to nic není. Asi po 3 dnech to začalo slábnout a krev už nebyla jasně červená, ale tmavá, černá a stará. Těšila jsem se, jak půjdu domů, ale najednou se krvácení opět vrátilo, a to celkem hodně. Když ze mě začaly létat krevní sraženiny, byla jsem okamžitě transportována vrtulníkem z Jablonce n/N do Ústí n/L, kde jsem šla okamžitě na sál. Celková narkóza, císař a jeden den na JIP.

    Narodily se holčičky, dvojčátka, s váhou 1100 a 1200g. Zatím jsou v inkubátorech a doufáme, že bude vše v pořádku. Moc sdílní na info tady nejsou, na co se samy nezeptáte, tak nevíte. :slight_smile:
  • Placenta praevia marginalis

     •  andys
    7.1.2015 v 10:07 To se mi líbí
    V 17+5 tt jsem byla hospitalizována v nemocnici se silným krvácením. Měli jsme opravdu dost strach, protože to bylo regulérní krvácení, jako na měsíčky. Diagnosa: Placenta praevia marginalis.

    Po přísném klidu na lůžku (nesměla jsem ani na WC) jsem si tam ještě 2 dny poležela a protože se to celé uklidnilo, mohla jsem domů, ale dál ještě ležet 1,5 týdne. Nic, kromě Magnesia, mi nedali. U mého Gyn.Dr. se ukázalo, že placenta je stále dole, ale tím, že nekrvácí, nemusíme mít obavy, ještě je aspoň 5- 10 týdnů času dost na to, aby se to vyšplhalo. Nevadí i prý, když je k tomu hnědý výtok - to jsou ještě pozůstatky. Jen s čistým / rudým krvácením mám zase přijít.

    Můžu normálně do práce, trochu se šetřit (žádný sport, žádné tahání těžkých věci, žádný sex), ale jinak vše jako dřív. Podám hlášení jak to bude pokračovat dál. :sunglasses:
    V 17+5 tt jsem byla hospitalizována v nemocnici se silným krvácením. Měli jsme opravdu dost strach, protože to bylo regulérní krvácení, jako na měsíčky. Diagnosa: Placenta praevia marginalis.

    Po přísném klidu na lůžku (nesměla jsem ani na WC) jsem si tam ještě 2 dny poležela a protože se to celé uklidnilo, mohla jsem domů, ale dál ještě ležet 1,5 týdne. Nic, kromě Magnesia, mi nedali. U mého Gyn.Dr. se ukázalo, že placenta je stále dole, ale tím, že nekrvácí, nemusíme mít obavy, ještě je aspoň 5- 10 týdnů času dost na to, aby se to vyšplhalo. Nevadí i prý, když je k tomu hnědý výtok - to jsou ještě pozůstatky. Jen s čistým / rudým krvácením mám zase přijít.

    Můžu normálně do práce, trochu se šetřit (žádný sport, žádné tahání těžkých věci, žádný sex), ale jinak vše jako dřív. Podám hlášení jak to bude pokračovat dál. :sunglasses:
  • Placenta praevia 4. stupeň

     •  jnvlk
    5.9.2014 v 09:04 To se mi líbí
    Já jsem mírně krvácela a špinila celý těhotenství od 16. týdne. Měla jsem pouze ležet, že jedině tak je možnost dítě udržet, když už nějaké problémy nastaly. Měla jsem větší dávky hořčíku a ascorutinu. Placenta byla přes porodní cesty, ale to se do určitého stádia těhotenství neřeší. Ve 26. týdnu mi doktor na genetice určil vcestnou placentu praevii a říkal, že to vypadá, že tam mám i srůsty a že doporučuje od 31. týdne hospitalizaci v nemocnici, jelikož jsem to měla do nemocnice hodinu autem a pokud by došlo k masivnímu krvácení, tak by to nešlo stihnout. Ve 30. týdnu mě zkontroloval, jestli se situace nezměnila a nezměnila, tak jsem další týden do nemocnice odjela.

    Ležela jsem v Plzni na Lochotíně, kde jsem šla na magnetickou rezonanci pro podezření na placentu accreta a srůsty byly potvrzeny a k tomu přídatná placenta na zadní stěně. Ve 32. týdnu jsem začala krvácet, dostala jsem kapačky, zvýšené dávky hořčíku a ještě nějaký lék na zklidnění. Po krevních testech mi navýšili i železo a těhotenství se udrželo do 36+0 (36+2 byl plánován císařský řez). Od večera jsem necítila pohyby, sestřička mi ozvy ráno v šest na požádání zkontrolovala a vše bylo v pořádku, v půl sedmý jsem začala hodně krvácet a jela na sál. Malý byl za chvíli na světě, měl vodu na plicích, ale vše dobře dopadlo. Vážil 2,4kg.

    On byl na JIP a já jeden den na JIP, kde za mnou byla laktační sestra, naučila mě odstříkávat mlezivo, sestry ho malému odnášely. Taky mi tam bylo oznámeno, že mi zachránili dělohu, potom jsem ležela 7 dní na pooperačním oddělení, odkud jsem každé tři hodiny za malým odcházela s odstříkaným mlékem a sestřičky mi pomáhaly s přikládáním k prsu, bohužel pořád spal, takže byl krmen sondičkou do žaludku. Po 7 dnech jsme se dostali spolu na pokoj a během tří dnů pil z prsu a dokrmován odstříkaným mlékem byl 3x denně.

    Těhotenství s vcestnou placentou bylo hodně zatěžující, protože už jeden klouček doma byl a ten mě hodně postrádal. Nicméně díky skvělé péči rodiny a perso...
    Já jsem mírně krvácela a špinila celý těhotenství od 16. týdne. Měla jsem pouze ležet, že jedině tak je možnost dítě udržet, když už nějaké problémy nastaly. Měla jsem větší dávky hořčíku a ascorutinu. Placenta byla přes porodní cesty, ale to se do určitého stádia těhotenství neřeší. Ve 26. týdnu mi doktor na genetice určil vcestnou placentu praevii a říkal, že to vypadá, že tam mám i srůsty a že doporučuje od 31. týdne hospitalizaci v nemocnici, jelikož jsem to měla do nemocnice hodinu autem a pokud by došlo k masivnímu krvácení, tak by to nešlo stihnout. Ve 30. týdnu mě zkontroloval, jestli se situace nezměnila a nezměnila, tak jsem další týden do nemocnice odjela.

    Ležela jsem v Plzni na Lochotíně, kde jsem šla na magnetickou rezonanci pro podezření na placentu accreta a srůsty byly potvrzeny a k tomu přídatná placenta na zadní stěně. Ve 32. týdnu jsem začala krvácet, dostala jsem kapačky, zvýšené dávky hořčíku a ještě nějaký lék na zklidnění. Po krevních testech mi navýšili i železo a těhotenství se udrželo do 36+0 (36+2 byl plánován císařský řez). Od večera jsem necítila pohyby, sestřička mi ozvy ráno v šest na požádání zkontrolovala a vše bylo v pořádku, v půl sedmý jsem začala hodně krvácet a jela na sál. Malý byl za chvíli na světě, měl vodu na plicích, ale vše dobře dopadlo. Vážil 2,4kg.

    On byl na JIP a já jeden den na JIP, kde za mnou byla laktační sestra, naučila mě odstříkávat mlezivo, sestry ho malému odnášely. Taky mi tam bylo oznámeno, že mi zachránili dělohu, potom jsem ležela 7 dní na pooperačním oddělení, odkud jsem každé tři hodiny za malým odcházela s odstříkaným mlékem a sestřičky mi pomáhaly s přikládáním k prsu, bohužel pořád spal, takže byl krmen sondičkou do žaludku. Po 7 dnech jsme se dostali spolu na pokoj a během tří dnů pil z prsu a dokrmován odstříkaným mlékem byl 3x denně.

    Těhotenství s vcestnou placentou bylo hodně zatěžující, protože už jeden klouček doma byl a ten mě hodně postrádal. Nicméně díky skvělé péči rodiny a personálu v nemocnici vše dobře dopadlo a už jsme všichni pohromadě doma.
  • Placenta praevia centralis

     •  kikna90
    1.8.2014 ve 14:35 To se mi líbí
    Ahoj, já mám taky tak trochu zkušenost s placentou praevia centralis, ale jen krátkou - já se to dozvěděla v necelém 25.tt těhotenství.

    Já nejdřív začala špinit, ale pak minulý týden jsem jen chviličku krvácela, tak jsem hned jela do Motola na rizikové. Nejdříve jsem ale byla u své doktorky, ale ta mě poslala právě na vyšetření a tam zjistili, že mi placenta přesahuje vnitřní hrdlo o 14mm a pak, jak mě hospitalizovali, tak mi v den propouštění dělali kontrolní UTZ a placenta mi přesahovala o 18mm. Tak mi hned naordinovali léky jako magnezii laciti a Utrogestan. Prý mi to možná pomůže než porodím, ale asi budu muset rodit císařem.

    Budu ráda, když to bude vše v pořádku a porodím v termínu. Při prvním dítěte jsem něco takového neměla, tak se bojím, jak to teď bude.
    Ahoj, já mám taky tak trochu zkušenost s placentou praevia centralis, ale jen krátkou - já se to dozvěděla v necelém 25.tt těhotenství.

    Já nejdřív začala špinit, ale pak minulý týden jsem jen chviličku krvácela, tak jsem hned jela do Motola na rizikové. Nejdříve jsem ale byla u své doktorky, ale ta mě poslala právě na vyšetření a tam zjistili, že mi placenta přesahuje vnitřní hrdlo o 14mm a pak, jak mě hospitalizovali, tak mi v den propouštění dělali kontrolní UTZ a placenta mi přesahovala o 18mm. Tak mi hned naordinovali léky jako magnezii laciti a Utrogestan. Prý mi to možná pomůže než porodím, ale asi budu muset rodit císařem.

    Budu ráda, když to bude vše v pořádku a porodím v termínu. Při prvním dítěte jsem něco takového neměla, tak se bojím, jak to teď bude.
  • Placenta praevia centralis

     •  bublinkak
    3.1.2014 ve 13:27 To se mi líbí
    Ve 20.tt mi doktorka řekla, že mám vcestné lůžko, ale že se ještě může vytáhnout. Bohužel se nevytáhlo a v 31.tt jsem začala krvácet. Těhotenství se ještě udrželo do 35+5 a potom jsem musela akutně na císař, protože srdešní ozvy nebyly nic moc a ubývala mi plodová voda.

    Upozornili mě, že pokud by byly komplikace, budou mi muset vzít dělohu, ale to se dělá jen v nejnutnějším případě. Večer v deset hodin jsem šla na císaře a ráno v jedenáct jsem šla ještě na druhou operaci, při které mi odebrali dělohu. Bohužel jsem měla placentu vrostlou do dělohy a nepřestávalo to krvácet. Po operaci jsem strávila dva dny na ARO a potom už se to jen zlepšovalo. Dostala jsem 7 krevních konzerv, aby nahradily ztrátu krve.

    Jsem ráda, že to mám za sebou a mám dvě zdravé děti.
    Myslím si, že jinak udělat nic nejde. V těhotenstí jsem byla v klidu a stejně jsem začala krvácet.
    Ve 20.tt mi doktorka řekla, že mám vcestné lůžko, ale že se ještě může vytáhnout. Bohužel se nevytáhlo a v 31.tt jsem začala krvácet. Těhotenství se ještě udrželo do 35+5 a potom jsem musela akutně na císař, protože srdešní ozvy nebyly nic moc a ubývala mi plodová voda.

    Upozornili mě, že pokud by byly komplikace, budou mi muset vzít dělohu, ale to se dělá jen v nejnutnějším případě. Večer v deset hodin jsem šla na císaře a ráno v jedenáct jsem šla ještě na druhou operaci, při které mi odebrali dělohu. Bohužel jsem měla placentu vrostlou do dělohy a nepřestávalo to krvácet. Po operaci jsem strávila dva dny na ARO a potom už se to jen zlepšovalo. Dostala jsem 7 krevních konzerv, aby nahradily ztrátu krve.

    Jsem ráda, že to mám za sebou a mám dvě zdravé děti.
    Myslím si, že jinak udělat nic nejde. V těhotenstí jsem byla v klidu a stejně jsem začala krvácet.
  • Placenta praevia centralis

     •  rudovap
    2.11.2013 v 17:26 To se mi líbí
    Potkalo mě něco podobného. Byla jsem podruhé těhotná a můj gynekolog mě také upozornil, že to vypadá na placenta praevia centralis. Vůbec jsem netušila co to znamená a jak moc to nakonec ovlivní náš život.

    Lékař mi vysvětlil, že se to dost často stává, pokud byl první porod veden císařským řezem, po kterém zůstane na děloze jizva. Placenta při dalším těhotenství se pak může (ale nemusí) v jizvě zachytit (dokonce přirůst.

    Ani mě se to nevytáhlo. První krvácení ve 20tt, byla jsem pár dní hospitalizována a zklidnilo se to. Snažila jsem se být v klidu, ale nemůžete nedělat nic. Navíc doma už mám 5ti letého syna. Vše se vyhrotilo ve 30tt (přesně v den synových narozenin) kdy přišlo masívní krvácení. Jela jsem rovnou do porodnice Podolí v Praze (kde jsem byla registrována a chodila každých 14 dní na kontrole díky té placentě). Hned mi dali kortikoidy na dozrávání plic mimi a řekli, že počkáme 24 hodin. Znamenalo to 24 hodin ležet v porodním boxu na porodním sále (naštěstí s manželem, malého hlídali moji rodiče).

    Krvácení ustalo a mimi se zdálo být v pořádku, v nemocnici jsem ležela ještě 5 týdnů (psychicky i fyzicky neuvěřitelně náročných). Lékaři řešili jak provést porod, s touto komplikací nemůžete rodit přirozeně a navíc hrozí vykrvácení, odnětí dělohy atd. Nakonec se sešel tým různých specialistů a určili datum, kdy provedou zákrok. Požádali mě, zda mohou operaci natáčet, protože je to unikátní a potřebují to sdílet s ostatními v zahraničí, do skript atd. Vše dopadlo výborně, malá je v pořádku (drobné výkyvy motoriky díky 35tt, jinak zatím nic) a já jsem se taky zahojila.

    Co bych udělala jinak? Chtěla bych, aby si maminky uvědomovaly, že císařský řez (u mého prvního dítěte byl akutní, tj. nebyl "na přání") Vás může hodně ovlivnit do budoucna. Sama za sebe bych ocenila více informací od lékařů co se bude dít, a co mohu ovlivnit a jaká jsou opravdu všechna rizika. Jinak jsem si psychicky i fyzicky sáhla na dno a znovu si uvědomila, jak báječnou oporu mám v ...
    Potkalo mě něco podobného. Byla jsem podruhé těhotná a můj gynekolog mě také upozornil, že to vypadá na placenta praevia centralis. Vůbec jsem netušila co to znamená a jak moc to nakonec ovlivní náš život.

    Lékař mi vysvětlil, že se to dost často stává, pokud byl první porod veden císařským řezem, po kterém zůstane na děloze jizva. Placenta při dalším těhotenství se pak může (ale nemusí) v jizvě zachytit (dokonce přirůst.

    Ani mě se to nevytáhlo. První krvácení ve 20tt, byla jsem pár dní hospitalizována a zklidnilo se to. Snažila jsem se být v klidu, ale nemůžete nedělat nic. Navíc doma už mám 5ti letého syna. Vše se vyhrotilo ve 30tt (přesně v den synových narozenin) kdy přišlo masívní krvácení. Jela jsem rovnou do porodnice Podolí v Praze (kde jsem byla registrována a chodila každých 14 dní na kontrole díky té placentě). Hned mi dali kortikoidy na dozrávání plic mimi a řekli, že počkáme 24 hodin. Znamenalo to 24 hodin ležet v porodním boxu na porodním sále (naštěstí s manželem, malého hlídali moji rodiče).

    Krvácení ustalo a mimi se zdálo být v pořádku, v nemocnici jsem ležela ještě 5 týdnů (psychicky i fyzicky neuvěřitelně náročných). Lékaři řešili jak provést porod, s touto komplikací nemůžete rodit přirozeně a navíc hrozí vykrvácení, odnětí dělohy atd. Nakonec se sešel tým různých specialistů a určili datum, kdy provedou zákrok. Požádali mě, zda mohou operaci natáčet, protože je to unikátní a potřebují to sdílet s ostatními v zahraničí, do skript atd. Vše dopadlo výborně, malá je v pořádku (drobné výkyvy motoriky díky 35tt, jinak zatím nic) a já jsem se taky zahojila.

    Co bych udělala jinak? Chtěla bych, aby si maminky uvědomovaly, že císařský řez (u mého prvního dítěte byl akutní, tj. nebyl "na přání") Vás může hodně ovlivnit do budoucna. Sama za sebe bych ocenila více informací od lékařů co se bude dít, a co mohu ovlivnit a jaká jsou opravdu všechna rizika. Jinak jsem si psychicky i fyzicky sáhla na dno a znovu si uvědomila, jak báječnou oporu mám v manželovi a širší rodině. Je to za námi a doufám, že časem i trochu zapomenu.
  • Placenta previa a náš předčasný porod

     •  maudn
    2.11.2013 v 07:39 To se mi líbí
    Ve 20. týdnu mi řekli, že mám placentu v porodních cestách, a tak budu muset rodit císařem,ale že je velká pravděpodobnost, že se placenta pohne- nepohla se ani o milimetr.
    S každou kontrolou to bylo jistější. Ze začátku jsem to oplakala, jak jsem přesáhla 28. týden, tak jsem se zklidnila a byla v pohodě, že nejhorší je za mnou. Měla jsem v té době dost stresu, protože jsem měla malé státnice a do toho zkoušky, ale pak už jsem jen doma odpočívala,ale o týden později jsem začala špinit, tak jsem jela hned do nemocnice, kde si mě týden nechali, pak propustili, doma jsem pak měla něco mezi poslíčky a kontrakcemi (sprcha nepomohla) a po 6 hodinách pláče jsem zase musela nazpět. Dostala jsem kapačky a již mě odmítli pustit domů (pouze na revezr). Měla jsem před sebou dva měsíce pobytu v nemocnici, možná trochu méně k vůli císaři. Jenže cca po 10 dnech jsem začala šíleně krvácet, nechali mě do večera na JIP a pak těhotenství ukončili. Syn se narodil 33+0, žádná slast, následky předčasného porodu jsou a byly (očička, vojtovka, střeva?), ale zvládáme to!
    Ve 20. týdnu mi řekli, že mám placentu v porodních cestách, a tak budu muset rodit císařem,ale že je velká pravděpodobnost, že se placenta pohne- nepohla se ani o milimetr.
    S každou kontrolou to bylo jistější. Ze začátku jsem to oplakala, jak jsem přesáhla 28. týden, tak jsem se zklidnila a byla v pohodě, že nejhorší je za mnou. Měla jsem v té době dost stresu, protože jsem měla malé státnice a do toho zkoušky, ale pak už jsem jen doma odpočívala,ale o týden později jsem začala špinit, tak jsem jela hned do nemocnice, kde si mě týden nechali, pak propustili, doma jsem pak měla něco mezi poslíčky a kontrakcemi (sprcha nepomohla) a po 6 hodinách pláče jsem zase musela nazpět. Dostala jsem kapačky a již mě odmítli pustit domů (pouze na revezr). Měla jsem před sebou dva měsíce pobytu v nemocnici, možná trochu méně k vůli císaři. Jenže cca po 10 dnech jsem začala šíleně krvácet, nechali mě do večera na JIP a pak těhotenství ukončili. Syn se narodil 33+0, žádná slast, následky předčasného porodu jsou a byly (očička, vojtovka, střeva?), ale zvládáme to!
  • Vcestná placenta

     •  romantika
    1.11.2013 ve 20:11 To se mi líbí
    Já patřím k lepším případům. Dokonce mi byla zjištěna až kolem 24. týdne, kdy jsem po 3D ultrazvuku vznesla dotaz, proč je dítě tak zamotané ve šňůře. Do cca 14 dní potom už byla jen asi cm od branky a do porodu se vytáhla a hodnocena byla jako bezproblémová.

    Díky vcestné placentě jsem měla velice aktivní dělohu a během celého těhotenství od úplného začátku jsem měla tuhnutí klidně i 4x do hodiny. Prostě pořád.
    Holčička se narodila zdravá, jen měla šňůru kolem krku třikrát omotanou, ale to jsme také zvládly, protože tím, že byla placenta dole, stačila šňůra délkou tak, aby dítě netáhla zpět.

    Moje doporučení je zajít si na 3D ultrazvuk, pro potěšení i pro jistotu. Ikdyž dítě kontrolují docela dost, problémy s placentou a její kontrolování se nijak neprovádí pokud nejsou úplně zjevné příčiny.
    Já patřím k lepším případům. Dokonce mi byla zjištěna až kolem 24. týdne, kdy jsem po 3D ultrazvuku vznesla dotaz, proč je dítě tak zamotané ve šňůře. Do cca 14 dní potom už byla jen asi cm od branky a do porodu se vytáhla a hodnocena byla jako bezproblémová.

    Díky vcestné placentě jsem měla velice aktivní dělohu a během celého těhotenství od úplného začátku jsem měla tuhnutí klidně i 4x do hodiny. Prostě pořád.
    Holčička se narodila zdravá, jen měla šňůru kolem krku třikrát omotanou, ale to jsme také zvládly, protože tím, že byla placenta dole, stačila šňůra délkou tak, aby dítě netáhla zpět.

    Moje doporučení je zajít si na 3D ultrazvuk, pro potěšení i pro jistotu. Ikdyž dítě kontrolují docela dost, problémy s placentou a její kontrolování se nijak neprovádí pokud nejsou úplně zjevné příčiny.
  • 4.stupeň placenty previa

     •  misa.patrik
    1.11.2013 v 07:43 To se mi líbí
    Byla mi zjištěna placenta previa centralis ve 20.tt, kde mi gynekolog řekl, že tím jak bříško poroste, tak se ještě muže placenta vytáhnout.

    Já jsem byla bohužel z těch, komu se placenta nevytáhla, ale naštěstí se štastným koncem. Od toho 20.tt jsem špinila, občas slaboulince zakrvácela, pokaždé jsem jela do nemocnice a pokaždé mě poslali domů, že to nic není (což mě dneska mrzí, že jsem nejela rovnou do Poruby, tam by si mě nechali) bohužěl ve 25.tt jsem začala krvácet masivně, tak mě transportovali RZ do Porubské nemocnice ještě 2v1 v případě, že by se muselo rodit, že by měl Adámek větší šance přežít, protože tam jsou na to připraveni. Tam mě udrželi ještě týden a bohužel 26+3tt jsem začala zase masivně krvácet a to už jsem byla v ohrožení života i já a proto se lékaři rozhodli těhotenství ukončit.

    Adámek měl 790g a 35cm. Je to můj bojovník. Zvládli jsme to!
    Každopádně, pokud mohu poradit, minimální stres, hodně odpočívat, nenechat se odbýt lékařem, pokud se opravdu necítíte dobře, máte právo být hospitalizována.
    Byla mi zjištěna placenta previa centralis ve 20.tt, kde mi gynekolog řekl, že tím jak bříško poroste, tak se ještě muže placenta vytáhnout.

    Já jsem byla bohužel z těch, komu se placenta nevytáhla, ale naštěstí se štastným koncem. Od toho 20.tt jsem špinila, občas slaboulince zakrvácela, pokaždé jsem jela do nemocnice a pokaždé mě poslali domů, že to nic není (což mě dneska mrzí, že jsem nejela rovnou do Poruby, tam by si mě nechali) bohužěl ve 25.tt jsem začala krvácet masivně, tak mě transportovali RZ do Porubské nemocnice ještě 2v1 v případě, že by se muselo rodit, že by měl Adámek větší šance přežít, protože tam jsou na to připraveni. Tam mě udrželi ještě týden a bohužel 26+3tt jsem začala zase masivně krvácet a to už jsem byla v ohrožení života i já a proto se lékaři rozhodli těhotenství ukončit.

    Adámek měl 790g a 35cm. Je to můj bojovník. Zvládli jsme to!
    Každopádně, pokud mohu poradit, minimální stres, hodně odpočívat, nenechat se odbýt lékařem, pokud se opravdu necítíte dobře, máte právo být hospitalizována.