Porod dvojčat

Porod dvojčat patří do skupiny otázek, které napadnou mezi prvními maminku očekávající dvojčátka.

Běžná délka těhotenství je 40 týdnů. Dvojčata se považují za donošené už ve 38. týdnu těhotenství21. Většinou se těhotenství ukončuje dříve jak ve 40. týdnu. Dvojčata bývají oproti stejně starým "monodětem" připraveny na život mimo bříško už o dva týdny dříve.

Vaginální porod a nebo císařský řez?

O způsobu vedení porodu - vaginální porod29 a nebo císařský řez81 - rozhoduje individuálně lékař a nebo lékařské konzílium. Kromě jiného zvažuje také průběh těhotenství, celkový stav rodičky a plodů (jejich polohu a hmotnost), ale také obvyklé zkušenosti a postupy daného pracoviště.

Poloha plodů

Vaginální porod se doporučuje jen v případě, že jsou oba plody otočeny hlavičkou dolů, případně když první plod (ten, který je v pánvi níže) je hlavičkou dolů a druhý koncem pánevním.

Počet placent

Rozhodujícím faktorem je i počet placent - jestli mají dvojčata jednu společnou placentu9 a nebo dvě. Při dvou placentách je možné rodit spontánně. Mají-li dvojčata jednu společnou placentu, tak se ve vyspělých zemích indikuje plánovaný císařský řez81 ve 36.týdnu těhotenství, bez ohledu na polohy plodů. U vaginálního porodu je vysoké riziko, že po porodu prvního plodu, plodu A, zůstanou doširoka otevřeny cévy v té části placenty, odkud bylo porozeno první dítě. Plod B je ohrožen, že "vykrvácí" z poloviny placenty.

Proč ve 36.týdnu? Ze souhrnných studií jednoznačně vyplývá, že po 36.týdnu u dvojčat s jednou placentou výrazně stoupá riziko náhlého úmrtí jednoho a nebo obou plodů. Proto se doporučuje vykonat císařský řez tak "brzy", když je riziko komplikací ještě relativně malé, ale zároveň jsou děti v podstatě zralé.

Více o porodu dvojčat na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://pregnancy.about.com/

Hodnocení a zkušenosti s porodem dvojčat

Máš zkušenost s porodem dvojčat?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
maivana  7. bře 2017

Porod dvojčátek jako narozeninový dárek

Porod byl vyvolaný 37+2 tt, v 7 ráno mi zavedli tabletku a šla jsem "čekat" do porodního boxu. Tam jsem zavolala manželovi, že může pomalu přijet. Kolem 8. hodiny začaly mírné bolesti, docela rychle se to stupňovalo, tak jsem šla už i s manželem do sprchy. Z tama jsem brzy utekla, protože mi bylo z té teplé vody špatně. Tak jsem jen měnila polohy a zatla zuby, když to šlo, vykládala jsem s manželem. Po kontrole kolem půl 10 se kolem mě začalo shromažďovat víc a víc lidí, dopočítala jsem se jedenácti. Píchli mi vodu a může se tlačit, po pár zatlačeních v 10:10 hodin se narodila Beátka, když mi ji ukázali, vyhrkly mi slzy jak byla malinká (2250g).

Všichni říkali jak je krásná a velká na to, že je z dvojčátek. Jedna PA mi držela přes břicho druhé mimčo a další PA ho držela za hlavičku zevnitř ať směřuje tím správným směrem a nezačne se tam točit. Říkali, že až ucítím kontrakce, tak můžu znovu tlačit. No a já jsem nic necítila. Manžel přešlapoval a bylo vidět jak je nervozní, nakonec v 10:18 se narodil Románek (2260g). Manžel říkal, že to bylo nejhorších 8 minut v jeho životě.

Bylo to nádherný, úžasný zážitek a přála bych to každé dvojčátkové mamince.
4 lidé považují za užitečné
pavcas  8. dub 2015

Přirozený a pohodový porod dvojčat

Celé moje druhé těhotenství jsem ze všech stran slýchala, že dvojčata se mnohdy rodí předčasně a bude div, když je donosím do 38. týdne. Také jsem byla bombardována smutnými příběhy o zpackaných vaginálních porodech, každý znal někoho, kdo znal někoho, komu porod dopadl tragicky. Okolí mě div ne násilím strkalo do porodu císařským řezem, který jsem však nechtěla, takže jsem se celé těhotenství stresovala myšlenkami na porod a strachem, že porodím předčasně. Moje realita byla ale nakonec úplně jiná, než tohle všechno.

Čekala jsem bi-bi dvojčata počatá přirozenou cestou, oba dva chlapečky. Celé těhotenství probíhalo absolutně výborně, neměla jsem vůbec žádné problémy, ani jednou jsem nebyla hospitalizovaná a až do porodu jsem byla velmi aktivní a kupodivu i velmi pohyblivá. Přibrala jsem celkem 14 kg. Rodila jsem ve Vyškově, kde jsem se hned na první kontrole domluvila, že bych kluky ráda nosila co nejdéle, nesouhlasím totiž s rutinním vyvoláváním porodu již v 38tt. Lékaři byli velmi vstřícní, takže se mi podařilo donosit dvojčata až do 40+4tt, kdy na mě už povolali pana primáře, že druhá placenta ultrazvukem nejde vidět (byla na zadní stěně) a že tedy raději vyvoláme, pro případ, že by už byla opotřebovaná. S tím jsem souhlasila, takže kluci se narodili 4 dny po termínu.

Podle ultrazvuků se kluci pořád točili, zvlášť Lukášek - naše dvojče B, byl pokaždé jinak. Nakonec ještě den před porodem byla situace taková, že A bylo natočeno hlavičkou a B koncem pánevním. Já jsem si strašně moc přála rodit spontánně, císařského řezu jsem se bála a taky jsem o ten porod prostě nechtěla přijít. Byla jsem připravena se za vaginální porod třeba i bít, ale nebylo to vůbec třeba, moje přání jim vůbec nepřišlo divné a respektovali ho.

Ráno v 7:50 mi na předpokojíčku porodního sálu zavedli tabletu s tím, že si nejsou jisti, jestli díky ní porodím, že prostě uvidíme. A ejhle, do půl hodiny se začaly dít věci. Začaly mi hned celkem silné kontrakce, po hodině mě přišla porodní asistentka vyšetřit a konstatovala, že jsem skoro na 6 cm a že je to teda rychlovka a že mě stěhují na porodní sál. Volala jsem manžela, aby to vůbec stihl (naštěstí stihl). Přišla lékařka a provedla dirupci vaku blan, protože mi stále neodtékala plodová voda. Poté se vše ještě zrychlilo a najednou porodní asistentka volá "už jste na 9, za chvilku to bude, zavolám na novorozenecké". A pak se porodní box během několika minut zaplnil následujícími: 2x porodní asistentka, 2x dětský lékař, 2x dětská sestra, 1x gynekoložka, 1x zástupce primáře porodního oddělení a 2x mladý lékař na zaučení.

Prvního syna jsem rodila za pomocí porodní asistentky. Nejprve mě nastřihla a posteskla si, že nebýt té polohy KP, zvládla bych to jistě bez nástřihu (škoda, no) a pak 4 zatlačení byl venku, bylo to velmi rychlé. Nebylo potřeba žádného oxytocinu ani ničeho jiného. Apgar skore měl 9 10 10, na chvilku mi ho položili na břicho a pak ho hned odnesli do vedlejší místnosti na vyšetření. Vážil 2830 gramů. Já se hned musela soustředit na rození druhého chlapečka. Toho jsem rodila za pomocí lékařky. Podali mi do žíly spasmolytika, aby se mi prudce nestáhla děloha a druhého syna to nějak nepoškodilo. Do porodních cest šel však nožičkou, takže mi zakázali tlačit, lékařka do mě sáhla a nožičku mu zatlačila zpět, takže na druhý pokus už se tlačil ven pěkně zadečkem. Vše ještě zkontroloval pohmatem zástupce primáře a konečně jsem dostala povolení tlačit. Druhého syna jsem tlačila trochu delší dobu, tím zadečkem to prostě tak dobře nešlo, přesto se narodil 10 minut po svém starším bratrovi. Apgar skóre měl 7 9 10, nadýchal se trochu plodové vody, takže mi ho krátce položili na břicho a odnesli odsát vodu, za chvilku mi ho ale vrátili a to jsem ho už rovnou nakojila. Vážil 3240 gramů.

Oba kluci se narodili naprosto zdraví, porod proběhl absolutně bez problémů a s minimem medikace. S kojením jsme neměli a dosud nemáme žádné problémy (dnes je klukům přesně 9 měsíců), z porodnice nás hned 3. den propustili domů. Tímto bych chtěla uklidnit všechny nastávající maminky dvojčat, že opravdu ne všechna dvojčata se rodí předčasně a ne všechny jejich porody musí být císařským řezem. :-)
13 lidí považuje za užitečné
herminka  8. lis 2014

Můj porod dvojčat

Když jsem se dozvěděla, že čekám dvojčata, bylo mi jasné, že v těhotenství i u porodu musím počítat s jakoukoli eventualitou. Přesto jsem velmi doufala, že těhotenství proběhne bez komplikací a že situace bude vhodná pro spontánní porod (dvojčata byla biamniální bichoriální).

V těhotenství jsem byla celkem 6 týdnů hospitalizována pro hrozící předčasný porod, ale jak už to tak bývá, v termínu (který je určen u bi-bi dvojčat jako nejzazší v 38+6 tt) se dětem ven nechtělo. Obě byly v poloze podélné hlavičkou, proto spontánnímu porodu nic nebránilo. 38+6 padalo na sobotu, povedlo se mi domluvit případné vyvolání porodu "až" na pondělí, doufala jsem, že je děti ještě přes víkend umoudří, ale marně.

V pondělí jsem tedy nastoupila na vyvolání. Po KTG, sepsání všech náležitostí, ultrazvuku a vyšetření, mi byla v 7.30 hod. zavedena polovina tablety Prostinu. Po necelé hodině jsem začala pociťovat mírné bolesti, které se stupňovaly, po klystýru mi praskla plodová voda (bohužel nevím přesný čas, ale mohlo být cca okolo 9. hodiny), od té doby jsem měla silné křížové bolesti. Škemrala jsem o epidurál, protože mě děsila představa takových bolestí ještě několik hodin - jaké bylo moje překvapení, když po vyšetření lékař zahlásil "jdeme rodit". Lékaři původně nechtěli provádět nástřih hráze, ale nakonec přece jen malý nástřih nutný byl. V 10.15 se narodil plod A, syn, 2950 g. Protože Béčko prožívá druhou dobu porodní dvakrát, lékaři nechtěli nic ponechat náhodě a dostala jsem do žíly infuzi oxytocinu, aby se porod druhého dvojčete příliš neprotahoval. Lékařka, která vedla porod, se přesvědčila, zda je plod B stále hlavičkou, a v podstatě hned jsem začala tlačit druhé miminko. To šlo už poměrně snadno, i když jsem už byla dost unavená z předchozího tlačení. Dcerka se narodila v 10.22 s váhou 2850 g. Porod placenty a šití byly už jen formality. Protože se jednalo o druhý porod, zavinování dělohy bylo trochu bolestivé, ale celkově jsem byla po porodu velice rychle čilá.

Přestože vyvolávaný porod bolel víc, než porod předchozí, který se rozjel sám, a porodit dvojčata je řece jen náročnější než porod jednoho dítěte, mám na něj moc hezké vzpomínky. Asii bych nedělala nic jinak a chci povzbudit všechny maminky dvojčat, aby se o spontánní porod aspoň pokusily, pokud je to samozřejmě možné.
11 lidí považuje za užitečné

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce