• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Prevence dětských úrazů

Všechny úrazy dětí mají své příčiny a nestávají se náhodou. Každému úrazu předchází riziková situace, kterou můžeme rozpoznat a vyhnout se jí. Úraz se tedy nemusí stát a není nevyhnutelný. Správnou a včasnou prevencí se dá všem dětským úrazům předejít.

Aktivní prevence

Dítě často správně neodhadne rizikovou situaci, přecení své síly nebo neposlechne dobře míněné rady. To vše může mít za následek úraz. V tomto případě pomůže trvalá aktivní prevence – to znamená, že dítě se v průběhu svého vývoje naučí rozeznávat riziková místa,předměty a situace a naučí se chovat bezpečně. Je nutné vysvětlit dítěti, co se mu může stát,když bude neopatrné. Dítě si musí uvědomit možné následky svého jednání a musí se chovat zodpovědně a vážit si svého zdraví.

Pasivní prevence

Velmi často je úraz způsoben nedbalostí dospělých, kteří dítě nevybavili ochrannými pomůckami nebo pro dítě nevytvořili bezpečné prostředí – doma se v dosahu dítěte nacházejí jedovaté pokojové květiny, chemikálie, léky či horké nebo ostré předměty. Odpovědnost za bezpečné prostředí neleží ovšem jen na rodičích, děti se pohybují ve škole, ve městě, hrají si na hřištích. Dospělí mohou zabezpečit nebezpečná místa, změnit místní dopravní situaci (retardéry, zóny se sníženou rychlostí, nadchody frekventovaných silnic), budovat bezpečná dětské hřiště (s měkkým povrchem, bez ostrých hran) a připravit dětem bezpečný domov.
Obě preventivní cesty (změna chování i změna prostředí) se musí kombinovat a doplňovat – i na cyklistické stezce nebo na polní cestě by měl mít cyklista přilbu, i v domě vybaveném bezpečnostními prvky musí dítě vědět, co smí a co ne.

Zajímavosti z oblasti prevence

  • Dítě může utonout i v 10 cm vody.
  • Z dětí, které zůstanou pod vodou delší dobu a ztratí při tonutí vědomí, jich umírá až 50 %.Pravděpodobnost, že dítě přežije, závisí zvláště na okolnostech v prvních deseti minutách.Bezvědomí nastává přibližně za dvě minuty, ireverzibilní poškození mozku po 4–6 minutách. Prognóza dítěte závisí na jeho stavu při příjezdu do nemocnice, intenzivní péče na ni má již jen malý dopad. Proto zůstává prevence klíčem ke snížení úmrtí a hospitalizací v důsledku tonutí.
  • Pro děti od 6 měsíců do 3 let jsou nebezpečné hračky menší než 4 cm v průměru,provazy delší než 15 cm.
  • Koncentrovaný úder do hlavy dokáže usmrtit dospělého při pádu již při rychlosti 11 km/hod.,dítě i při rychlosti nižší.
  • Čelní náraz v rychlosti 50 km/hod. do pevné překážky odpovídá pádu z výšky 4. patra domu.
  • Při střetu vozidla s cyklistou dochází nejčastěji k úderu hlavy cyklisty o kapotu vozidla, a to v rychlosti pohybující se kolem 25 km/hod.
  • Jednou ze základních příčin úmrtí a zranění cyklistů jsou poranění hlavy, která tvoří přibližně 80 % všech vážných poranění při dopravních nehodách cyklistů.
  • Cyklista nepoužívající přilbu má 6,6 krát větší možnost utrpět zranění hlavy a 8,3 krát větší možnost utrpět vážné poranění mozku.
  • Cyklistické přilby mohou snížit riziko hlavy o 85 %, úrazu mozku o 88 %.

Prevence před pády

  • hračky, židle atp. nepatří pod okno, zajistit okno tak, aby dítě nemohlo vypadnout
  • nenechávat dítě bez dozoru na balkoně a u schodů
  • volit koupi stabilní dětské židle
  • postel není trampolína, palanda není prolézačka!
  • v bačkorkách s gumovou podrážkou a ponožkách s protiskluzovou úpravou dítě neuklouzne
  • trénovat motoriku dítěte cvičením dřepů a jiných cviků
  • po dlažbě chodit opatrně, dbát, aby nebyla kluzká či mokrá, předejde se tak nekontrolovaným pádům

Prevence před popáleninami a opařeninami

  • nepít horké nápoje v přítomnosti dítěte, vždy kontrolovat teplotu nápoje před podáním dítěti
  • horké nápoje umístit do středu stolu a z dosahu dítěte, ubrusy nejlépe nepoužívat
  • vodu z kohoutků nastavit na studenou teplotu, učit dítě rozlišovat teplou a studenou vodu dle barev na vodovodní baterii
  • elektrické spotřebiče nenechávat bez dozoru a vždy z dosahu dítěte
  • hrnce na plotně umístit do zadní části plotny s rukojetí otočenou dozadu
  • žehličku nikdy nenechávat bez dozoru, dítě by se nemělo pohybovat v blízkosti žehlicího prkna

Prevence před otravou a poleptáním

  • léky, desinfekce, alkohol, saponáty, čistidla, rozpouštědla, hnojiva, chemikálie a krmení pro domácí zvířata nikdy nedávat do lahví od nápojů – držte je mimo dosah dítěte
  • kontrolovat datum spotřeby léků i potravin
  • vyvarovat se jedovatých rostlin doma i na zahradě
  • dítě bez dozoru nemá co samo dělat v dílně, sklepě ale ani doma

Prevence před dušením

  • dítěti nepatří do rukou předměty, které by mohlo vdechnout nosem nebo pusou
  • pozor na igelitové pytlíky a tašky, nepatří na hlavu!
  • důsledně vybírat hračky dle věku s označením CE, nakupovat je v ověřených obchodech, nebezpečí vdechnutí malých částí

Prevence před poraněním způsobeným ostrými předměty, nástroji či zbraněmi

  • nůžky, nože, sklo, ostré hrany, otevřené plechovky, ale i ostré rostliny pečlivě uklízet z dosahu dítěte
  • střelné zbraně lákají, netajte dítěti, že mohou i zabít, proto mu nepatří do rukou, vždy dbát na jejich správné uložení z dosahu a dohledu dítěte, náboje odkládat odděleně od zbraně

Prevence ve školce

  • učitel je autorita, musí se poslouchat, pozor však na nepřiměřenou autoritu
  • bití dítěte není výchovná metoda
  • na židli se nehoupat, nehonit se po třídě, při jídle sedět a nemluvit, nebezpečí vdechnutí jídla a riziko udušení
  • při cestě na procházku se držet ve skupině a za ruce
  • nepřeceňovat síly při hrách na prolézačkách a jiném zahradním náčiní

Prevence při sportu

  • chodit s dítětem na bezpečná hřiště, bazény, kluziště, sjezdovky a vždy ho mít pod dohledem
  • dohodnout se předem, kdo dítě sleduje, je důležitá důslednost a jasná pravidla
  • používat ochranné pomůcky např. při jízdě na kole, odrážedle, na lyžích atp.
  • posilovat psychomotorické vlastnosti dítěte, pravidelně cvičit, zařadit cviky na rovnováhu, rychlost, vytrvalost, pružnost a obratnost
  • učit dítě již v útlém věku plavat, vydechovat do vody a umět zadržet dech, ale pozor při křeči, skoku do vody a nevhodném pádu i když dítě umí plavat, se může utopit! Vždy mít dítě pod dozorem!
  • lyžovat pod vedením zkušeného lyžaře
  • kontrolovat únavu dítěte, minimalizovat vhodným oblečením podchlazení či přehřátí, pravidelně doplňovat tekutiny zvláště při vyšší fyzické námaze

Prevence v přírodě

  • ke hrám volit bezpečná, certifikovaná hřiště a pískoviště, oplocená, označená, udržovaná
  • dítě při hře bedlivě sledovat, učit ho chovat se bezpečně na hracích prvcích, pevně se držet a nepřeceňovat se, strach je moudrý rádce
  • ověřit si před hrou čistotu hřiště (výskyt zvířecích exkrementů či injekčních stříkaček – riziko nemoci či poranění)
  • při cestě lesem držet dítě v dohledu, poučit ho, že se v lese nic nejí, pokud to rodič či dospělá osoba předem neshlédne

Prevence před tonutím

  • nenechávat dítě samotné ve vaně, používat protiskluzové podložky
  • nenechávat dítě bez dozoru u bazénu a bazén zabezpečit oplocením
  • jímky, septiky, studny vždy neproniknutelně zakrýt
  • u vodních toků nenechávat nikdy dítě bez dozoru
  • nepodceňovat chladnost vody v řece, potoku, rybníku i dítě, které umí plavat, může postihnout křeč s rizikem utopení

Prevence před popálením

  • zápalky, zapalovač vůbec nepatří dítěti do ruky, ani by neměly být v dosahu
  • prskavky a zábavní pyrotechnika může být užívána jen dospělými, a to pouze v zákonem povolené bezpečnostní třídě (max. třída II.)
  • svíčku by rodiče vždy měli umístit do středu stolu z dosahu dítěte, před spánkem či opuštěním místnosti na delší čas vždy zhasnout
  • pokud rodiče kouří v místnosti, vždy na bezpečném místě, mimo postel a neusínat!
  • při požáru nikdy nejezdit výtahem, použít schody a zejména se držet dospělé osoby
  • na topení nepatří žádné předměty ani hračky, nesušit na něm ani výkresy
  • na lampičky nepatří žádné předměty, látky, hračky ani přívěšky
  • otevřený oheň venku se nepřeskakuje
  • rozdělávat oheň v lese je zakázáno, není to vhodné ani na otevřené louce se senem či na poli
  • nerozdělávat oheň za větrného počasí, ohniště vždy ohraničit – např. kruhem z kamenů
  • při bouřce na otevřeném prostranství lehnout na zem a čekat, než se přežene
  • při bouřce se nikdy neschovávat pod strom, převis, do vody (je vodivá) či k žádnému vysokému objektu

Prevence před nebezpečnými osobami a proti rizikovému chování v kolektivu

  • naslouchat problémům, které dítě tíží, může se mu dít něco, co je mu nepříjemné
  • potřebuje důvěřovat nejlépe dospělému, kterému se může svěřit - rodiče nepodceňujte své děti!
  • jindy veselé dítě je apatické, může se stát obětí šikany i v takto útlém věku s trvalými následky
  • dítě pláče, netěší se do školky? Mluvením, důvěrou a nasloucháním se může nebezpečná příčina vysvětlit dříve, než-li napáchá nenapravitelné škody v psychice dítěte

Prevence před poraněním zvířaty

  • cizí pes ani jiné zvíře se nehladí, může ošklivě pokousat
  • i vlastního psa mít vždy v dohledu při hře s dítětem, může také ublížit

Prevence v dopravě

  • dítě umí přecházet bezpečně ulici od cca 12 let
  • držet dítě za ruku při pohybu na pozemních komunikacích
  • být příkladem a správně i bezpečně přecházet, používat nadchod, podchod a přechod se semafory
  • tramvaj má před chodci přednost, chodec nemá na přechodu absolutní přednost!
  • dávat dítěti oděvy, obuv nebo tašku s reflexními prvky
  • hra nepatří na silnici ani poblíž silnice, ale na hřiště
  • ve skupině na procházce, užívat reflexní prvky, jako jsou vesty, pásky, za doprovodu dospělých vpředu a vzadu
  • dítě předškolního věku jezdí na kole jen za dohledu dospělé osoby
  • velikost a typ jízdního kola musí odpovídat věku dítěte a terénu
  • vždy používat pomůcky zejména helmu, chrániče na ruce a nohy a úzké kalhoty a vhodnou obuv

Prevence v autě

  • děti do 12 let a do 150 cm musí jezdit pouze v dětských zádržných systémech
  • autosedačka musí odpovídat váze a velikosti dítěte, bez správného použití je bezúčelná
  • dítě za jízdy zabavit a důsledně ho učit, že při jízdě se sedí v klidu

Související články

Více o prevenci dětských úrazů na modrykonik.cz

Reference ( použité zdroje)

  1. Pediatrie pro praxi
  2. http://www.viod.cz/editor/assets/download/publikace/urazy%20deti.pdf
  3. http://www.centrumprevence.cz/img/prevence_urazu.pdf
  4. http://www.prevencedetem.cz/prevence-urazu-deti/
Wiki Modrý koník je Vaše encyklopedie. Je tvořena Vašimi vědomostmi a zkušenostmi s cílem pomoci jiným. Chybí Ti něco k tomuto tématu? Neváhej a napiš nám.
Změň nebo doplň článek
Uveřejněné informace nenahrazují návštěvu zkušeného odborníka (lékaře, právníka a pod.)

Má osobní zkušenost s prevencí dětských úrazů

  • Prevencí bylo hlavně předvídání a povídání.

     •  lauramyn
    9.11.2014 v 15:51 To se mi líbí
    Mám pět dětí a zatím můžu říct, že jsme žádný větší úraz nezažili. Sama sebe se ptám proč? Zřejmě mám opatrné děti, nebo hodně štěstí. Krom toho třeba přemýšlím jak úrazům předcházet. Snažím se dívat dopředu a nenechávat vše náhodě. Možná tím, že respektuji vývoj dítěte, tak vnímám období, kdy nenechám dítě bez dohledu. To rozhodně bylo tak do tří let. Pak už spíše vím, co děti dělají, a tak předpokládám, co by se mohlo stát a dle toho je poučím, pokud je to nutné, nebo připravím prostor na bezpečnou hru.

    Jedna velmi důležitá věc, která zřejmě vede k tomu, že si děti samy dávají na sebe pozor, je povídání si o všem. Občas narazím na něco, co se někomu stane a využiji toho k povídání. U větších dětí fungují pohádky, které vymýšlíme a do kterých se krásně dá vložit vše.

    Doporučila bych všem zajímat se o bezpečnost a vézt k ní i děti formou pro ně zajímavou. Pohádky a hlavně ty vymyšlené je jistě budou zajímat. Starší děti zajímají příběhy ze života. A těch je opravdu hodně :slight_smile:
    Mám pět dětí a zatím můžu říct, že jsme žádný větší úraz nezažili. Sama sebe se ptám proč? Zřejmě mám opatrné děti, nebo hodně štěstí. Krom toho třeba přemýšlím jak úrazům předcházet. Snažím se dívat dopředu a nenechávat vše náhodě. Možná tím, že respektuji vývoj dítěte, tak vnímám období, kdy nenechám dítě bez dohledu. To rozhodně bylo tak do tří let. Pak už spíše vím, co děti dělají, a tak předpokládám, co by se mohlo stát a dle toho je poučím, pokud je to nutné, nebo připravím prostor na bezpečnou hru.

    Jedna velmi důležitá věc, která zřejmě vede k tomu, že si děti samy dávají na sebe pozor, je povídání si o všem. Občas narazím na něco, co se někomu stane a využiji toho k povídání. U větších dětí fungují pohádky, které vymýšlíme a do kterých se krásně dá vložit vše.

    Doporučila bych všem zajímat se o bezpečnost a vézt k ní i děti formou pro ně zajímavou. Pohádky a hlavně ty vymyšlené je jistě budou zajímat. Starší děti zajímají příběhy ze života. A těch je opravdu hodně :slight_smile:
  • Umožnili jsme synovi se naučit padat

     •  cobaltino
    4.11.2014 v 17:13 To se mi líbí
    Když si náš syn začal stoupat (cca v osmi měsících), začal také samozřejmě padat. Někdy v té době začal lézt a dlouho před tím se plazil. Takže například na posteli nemohl být nechán bez dozoru. I z toho důvodu jsme na ostré hrany konferenčního stolku nalepili chrániče z IKEY. Sice je malý ještě nevyužil, ale já jsem si ušetřila mnoho modřin :grinning:

    Snažili jsme se syna co nejdříve naučit slézat z postele a gauče, ale povedlo se to až po dvou měsících. (I tak udivoval okolní dospěláky, že v deseti měsících sám sleze a teď v jedenácti se na to ani už nemusí soustředit).

    Mezidobí, než to uměl, jsme vždy byli poblíž, ale snažili jsme se ho nechytat moc brzy a nebránit mu ve zkoumání svých dovedností. Prakticky jsme ho asistovaně nechali padat, tzn. že jsme dopad mírnili, aby nebyl moc silný, ale aby pocítil, že spadl. Zároveň jsme to komentovali, že udělal bác, spadl a že to asi bolí. Když plakal, kojení vždy ihned pomohlo, stejnětak pofoukání bolístky. (To je mimochodem vědecky ověřené a navzájem si s manželem taky foukáme na zranění :grinning: - informace o tom, že se na postižené místo fouká, v mozku částečně přehluší informaci, že to místo bolí).

    Manžel s touto metodou (asistovaný pád) měl větší problémy, měl víc snahu ho chytat dřív, než vůbec začal padat. Ale taky se to naučil. Několikrát jsem si říkala - tak a teď žuchne a já ho nestačím chytit, ale v těchto případech mne vždy mile překvapil a třeba slezl z boku gauče po rukách (udržel celé své tělo jen na rukách).

    Teď už obchází nábytek a občas stojí bez držení a pády jsou velmi vyjímečné - a vždy se jim snaží zabránit, nepadá jak pytel.

    Někde jsem četla, že děti, které jejich rodiče chytají ještě před pádem, si na jejich asistenci tak zvyknou, že mají pocit, že ty chytající ruce jsou jejich součástí a pak spadnou jak hrušky klidně na hlavu v přítomnosti svých rodičů. Protože to, že je máma zrovna otočená zády, vůbec nezaregistrují - vždycky tam ty ruce byly, tak na ně spoléhají. Tomu jsme se chtěli vyhno...
    Když si náš syn začal stoupat (cca v osmi měsících), začal také samozřejmě padat. Někdy v té době začal lézt a dlouho před tím se plazil. Takže například na posteli nemohl být nechán bez dozoru. I z toho důvodu jsme na ostré hrany konferenčního stolku nalepili chrániče z IKEY. Sice je malý ještě nevyužil, ale já jsem si ušetřila mnoho modřin :grinning:

    Snažili jsme se syna co nejdříve naučit slézat z postele a gauče, ale povedlo se to až po dvou měsících. (I tak udivoval okolní dospěláky, že v deseti měsících sám sleze a teď v jedenácti se na to ani už nemusí soustředit).

    Mezidobí, než to uměl, jsme vždy byli poblíž, ale snažili jsme se ho nechytat moc brzy a nebránit mu ve zkoumání svých dovedností. Prakticky jsme ho asistovaně nechali padat, tzn. že jsme dopad mírnili, aby nebyl moc silný, ale aby pocítil, že spadl. Zároveň jsme to komentovali, že udělal bác, spadl a že to asi bolí. Když plakal, kojení vždy ihned pomohlo, stejnětak pofoukání bolístky. (To je mimochodem vědecky ověřené a navzájem si s manželem taky foukáme na zranění :grinning: - informace o tom, že se na postižené místo fouká, v mozku částečně přehluší informaci, že to místo bolí).

    Manžel s touto metodou (asistovaný pád) měl větší problémy, měl víc snahu ho chytat dřív, než vůbec začal padat. Ale taky se to naučil. Několikrát jsem si říkala - tak a teď žuchne a já ho nestačím chytit, ale v těchto případech mne vždy mile překvapil a třeba slezl z boku gauče po rukách (udržel celé své tělo jen na rukách).

    Teď už obchází nábytek a občas stojí bez držení a pády jsou velmi vyjímečné - a vždy se jim snaží zabránit, nepadá jak pytel.

    Někde jsem četla, že děti, které jejich rodiče chytají ještě před pádem, si na jejich asistenci tak zvyknou, že mají pocit, že ty chytající ruce jsou jejich součástí a pak spadnou jak hrušky klidně na hlavu v přítomnosti svých rodičů. Protože to, že je máma zrovna otočená zády, vůbec nezaregistrují - vždycky tam ty ruce byly, tak na ně spoléhají. Tomu jsme se chtěli vyhnout a myslím, že se nám zatím daří - syn padá zásadně na zadeček, hlavu si chrání nejvíc a rukama se zachytává kde to jde, jen aby pádu zabránil.

    Samozřejmě čekám další nevyhnutelné pády při začátcích chůze, ale snad už má dobré základy. Beru to tak, že chybama se člověk učí, tak mu dovoluji je v rámci mezí udělat :wink:

    V jiných oblastech zastávám pedagogiku Montessori, takže radši učíme syna s věcmi opatrně zacházet, než abychom mu je zakazovali používat (a pak se třeba divili, když by se k nim náhodou dostal).

    Ještě bych k bezpečnosti v autě doplnila, že dítě má sedět co nejdéle v protisměru (je to pro jeho nezralou páteř to nejlepší) - v severských zemích tak sedí děti až do čtyř pěti let (chce to ale speciální sedačku, která není levná, ale zase ji může dítě využívat i pět let - některé modely se dají použít jak proti, tak po směru).