Takže.. povím vám příběh o vytoužené Lilince 🙂

Psal se rok 2012.. měsíc květen... Po společném rozhodnutí jsem vysadila antinu 🙂 Vzhledem k mému onemocnění štítné žlázy jsem nikdy neměla pravidelný menzes, takže jsem musela začít chodit na vyvolávání a počítat si, kdy to mám dostat 🙂 V lednu 2013 jsem stále nebyla těhule, tak jsem podstoupila pár lehkých vyšetření a na ultazvuku mi zjstili, že nemám ovulaci.. Prostě že nemám žádné plodné dny.. Chtěli mi udělat laparoskopicky nějakou operaci a vzhledem k tomu, že nevěřím doktorům v mém městě, tak jsem chtěla na operaci do Brna. Jela jsem tam na vyšetření a doktorka tam mi jen potvrdila anamnézu.. Navrhla mi, že se může nechat vyšetřit i přítel a nabídla mi umělé oplodnění.. Na to jsem ji vysvělila, že mi je 21 let a mám ještě dost času na "snažení"... tak jsem dál chodila pouze na vyvolávací injekce, ale díky mé práci jsem nemohla chodit tak pravidelně (pracovala jsem od 8.00 do 20.00)... 26.4.2013 jsem byla na další vyvolávačce, ale upppss.. kde nic tu nic :D Tak jsem si 10.5.2013 udělala test.. a uppss :D Byl pozitivní.. chtělo se mi brečet... První co mě napadlo bylo, že přeci nejsem "plodná" tak je to možný? 🙂) Tak jsem valila na gyndu (byla jsem zrovna ve městě a test si dělala na záchodcích restaurace :D)... a jak naschvál bylo z technických důvodů zavřeno.. Byl to pátek, takže zadrž zuby a vydrž do pondělí, holka :D :D Doma jsem si udělala ještě druhý test a k mému údivu byl zas pozitivní 🙂) Valila jsem k nejlepší kámošce, někomu jsem to musela říct 🙂 Chtěla jsem to vydržet a nic příteli neříct, ale tak mě nasral, že jsem mu to musela vpálit do obličeje :D A zmlkl :D :D V pondělí jsme jeli na gyndu a dr. mi jen potvrdila, že jsem těhu podle MS-10.2.2013 mi vypočítala temín 17.11.2013 a objednala mě na ultazvuk.. Na UTZ mi doktor řekl, že to vypadá menší než vypočítala mudra a že jsem nejspíš 10+4 🙂) Byli jsme šťastní ♥ Dokonce nejšťastnější a teď, když vám to popisuju, chce se mi brečet 🙂* Těhotenství probíhalo celkem dobře 🙂 V 16tt jsem podstoupila povinný screening a zjistili mi vyšší hodnotu AFP, musela jsem do Hradce Králové na genetiku, kde mi byl nabídnut odběr plodové vody, ten jsem odmítla, jelikož bylo větší riziko odběru než samotná vyšší hodnota. Tak jsme těhulkovali dál.. Nevyhly se mi klasický problémy jako návaly horka a chladu, pocity na zvracení (ikdyž zvracela jsem za celý těhu jen jednou, prostě mi jen navalovalo), navíc jsem díky těhu poznala pálení žáhy.. Dál jsem chodila na pravidelný kontroly.. Ve 20tt nám na UTZ doktor řekl, že čekáme holčičku a doktor jen potvrdil ze screeningu pozdější termín a to 11.12.2013 🙂) Vše probíhalo jak mělo, nakupovali jsme výbavičku, oblečení atd atd 🙂) A najednou byl listopad, blížil se první termín 🙂 doma vše nachystáno, taška sbalená.. Den termínu a nic.. Chodila jsem dál na kontroly a doktoři počítali s druhým termínem.. Párkrát jsem byla "plašit" na gyndě, ale vždy zavřeno, ikdyž doktorka říkala, že se to chystá.. 9.12.13 v noci jsem byla plašit kvůli odtoku "čehosi" na porodním, ale křivka nic, stále zavřeno a plodovka to nebyla.. 9.12.13 jsem byla objednaná na křivku, mluvila jsem s doktorkou o nočním plašení a ona mi nabídla ulrazvuk, aby se zjistilo, že plodovky je stále dost 🙂 Tak jsem souhlasila.. Na vyšetření mi zjistila, že plod je hodně velký-odhad váhy na 4060 g já měřím 156 cm a vážívala jsem 45 kg 🙂)  taky zjistila, že ultrazvukový termín byl špatně!! Byla jsem ten den 41+3, zavolala si kolegu, aby ji to potvrdil a uppss, chtěli si mě tam rovnou nechat, tak jsem zděšeně vyhrkla, že aspoň odpoledne, abych si zajela pro tašku a tak :D .. prostě jsem dostala bobky :D... Do teď jsem tolik chtěla rodit a najednou už ne :D... nástup jsem měla na 16.30...  Z toho stachu mi zřejmě praskla voda, tak jsem odjela do porodky už ve dvě, kontrola vody a vážně plodovka, na křivce byli vidět kontrakce, otevřená na dva.. Tak jsme se zabydleli s přítelem v porodním boxu 🙂) Bohužel jsem měla streptokoka, takže kapačka a já se nesměla moc hýbat.. šlo to dál, za necelé dvě hoďky otevřena na tři.. Kolem šesté mi udělali klystýr.. Za mě teda nic přjemnýho, nevydržela jsem ani minutu a už jsem seděla na záchodě :D :D tam "dole" se nic nedělo a tak jsem dostala kapačku na vyvolání a k tomu znova ATB na streptokoka.. Bylo kolem osmé... Už jsem začínala cítit fakt bolesti.. a furt nic.. tak mi zvýšili dávku toho vyvolávacího sajrajtu :D Kontrakce jsem měla po třech minutách.. Při kontrole zjištěno, že jsem otevřená na 3,5.. Od desíti jsem měla kontra po jedné až dvou min.. Bolelo to jako prase a furt nic... začla jsem prosit o něco na bolest, ale bylo pozdě.. ve 23.30 furt jen 3,5, takže mi byl objednán sál na půlnoc.. A začalo to.. sice jsem měla po těch ukrutných bolestech cítit úlevu, že už to bude "hotovo", ale cítila jsem jen strach.......... Sekce bylo to, co jsem nechtěla.. Tolik jsem se těšila, že budu mít maličkou ještě špinavoučkou u sebe, že si projdu vším tím tlačením... a bohužel mi to bylo odepřeno.. a to jsem ani nezažila kontra, co vás nutí tlačit.. ortel byl jasný..AKUTNÍ SEKCE!! Celou půlhodinu jsem plakala a plakala.. přítel se mě snažil utěšit, ale nešlo to zastavit.. klepala jsem se jak ratlík.. vzali mi všechno stříbro, vyholili a vycévkovali, stále jsem měla konta po minutě.. tolik to bolelo a já furt jen plakala a plakala.. Cévkování bylo děsný.. Jsem hold cíťa.. Nebyla jsem připravená na to, že to zkončí sekcí.. Bylo pár minut před půlnocí a mě nasadili anděla a položili na lehátko, které mě mělo odvézt na sál.. Přítel mě až k výtahu držel za ruku, řekla jsem mu, jak ho miluju a stále jsem plakala, zavřely se dveře výtahu a já jela o pato níž na sál.. tam mě čekali doktoři a sestry.. klepela jsem se furt, nevím jestli strachy, zimou nebo bolestí, dostala jsem poslední kontra.. Doktor mi přiložil masku s kyslíkem, já ji prodýchala a anesteziolog mi popřál dobrou noc.. Přesně v 00.09 se narodilo to naše štěstí.. Příteli ji dali do náruče prý v 00.11 🙂 Bylo 10.12.13 🙂 mě zašili a někdy kolem půl druhé, říkal přítel, jsem přijela na lehátku já. Přítel říkal, že jsem ječela bolestí přes celou chodbu, tak za mnou utíkal a chytl mě ruku, řekl, že máme nádhernou holčičku, mě ubytovali na pokoji a jeho poslali domů, že mi stejně už nijak nepomůže... Celou noc jsem skoro nespala.. furt jsem zvonila na sestry a brečela bolestma.. kolem půl šesté mi teprve přinesli Lindušku.. Tak jsem ji chovala a vítala.. princezna moje ♥ Celý ten den jsem ležela v posteli, ráno mi odstranili cévku.. Hned ráno přišel přítel.. vyzvedl u miminek to naše a byl se mnou na pokoji celé dopoledne.. pak přišel ještě poo 🙂) laktace se mi rozjela 12.12.13, takže další pocit štěstí.. 🙂 13.12.13 na můj svátek už byla Lilinka se mnou na pokoji. V neděli 15.12.13 nás propustili.. Bohužel jsem si hned za dva dny po propuštění udělala na jízvě hematom, takže každý den převaz následující týden a něco.. No jo :D hold jsem neměla tahat to vypraný prádlo, doktoři to říkali :D Ale byl tu nepořádek, protože jak naschvál v den porodu odvezla večer sanita přítelovu mamku do špitálu, takže jezdil dopoledne k ní a odpoledne za námi.. tudíž na úklid mu nezbyl čas a ani energie.. což chápu a nevyčítám mu to ;) Je to můj miláček a jsem mu vděná za všechno.... za to štěstí, co teď hajá v postýlce i za to jak moc pomáhá 🙂 Vaří, umývá nádobí, stará se o malou a vše bez keců.. A víte co je zajímavé, moje milé maminky koníkovky.. V těch bolestech jsem prohlásila, že druhý dítě ani za nic nechci, ale ve chvíli, kdy jsem konečně dostala malou do náruče, jsem naprosto ZAPOMNĚLA na veškerou tu bolest.. fakt jak kdyby mi to vylili z mozku 🙂 nevím to do teď..  Druhé mimi určitě chci, my oba.. Jsem jedináček a chci, aby mělo alespoň naše dítě sourozence.. už jsme o tom i mluvili.. doufám jen, že už to nezkončí akutkou a ikdyby to znovu nevyšlo a musela jsem na sekci, půjdu do spinálu.. No uvidíme.. ♥

Děkuji vám, těm, které si celý tento dlouhý příběh přečetli 🙂 ♥

Mimo jiné v mém těhu byla osudová desítka. 10.2. jsem dostala poslední menzes, 10.5. jsem zjistila těhulkování, byla jsem v 10 tt, a v neposlední řadě se 10.12. narodila naše dcera ♥

Závě zní: ONA MI ZA TO VŠE STÁLA ♥