S sebou na cesty nezapomeňte přibalit léky na:

• TEPLOTU – Paralen čípky, sirup Nurofen (2 druhy-např.Panadol a Ibalgin, jeden lék v sirupu-tbl., druhý v čípcích), ev. pokud dítě trpí na vysoké teploty, pak i Diazepam tbl.(na předpis!), z homeopatik Belladona CH5(nebo 9).
• PODPORU IMUNITY (pokud bývá dítě opakovaně nemocné) – Echinacea nebo Oscillo.
• BOLESTI V KRKU – pastilky např. Septilen, NeoAngin, nebo z homeopatik Homeogéne (angínový typ), Homeovox (chrapot, laryngitis).
• PRŮJEM – Lactobacil, Imodium, černé uhlí.
• ZVRACENÍ – lze běžně použít pouze homeopatikum Ipecacuanha CH 5 (nebo 9, nebo 15) 5gr. na dávku a 2-3 dávky po hodině, pak podle potřeby.
• RÝMU – Vincentka, nebo mořská voda, Olynth, nebo Nasivin, z homeopatik Coryzalia cucavé tbl. nebo Euphorbium sprej.
• KAŠEL – odkašlávací (např.Mucosolvan, Bronchipret), tlumící (např.Stoptussin), z homeopatik – Stodal nebo Drosetux (vhodnější pro alergiky).
• ZÁNĚT SPOJIVEK – Omisan baby, Ophthalmo Septonex kapky.
• ZÁNĚT UCHA (pokud na něj dítě trpívá) – Otobacid, Otipax kapky (oboje na předpis!)
• ŠTÍPANCE – krém Cicaderma, gel Dapis (může se s ním na slunce), gel Fenistil.
• RÁNY – náplasti, mýdlo a voda, Peroxid, po vyčištění nejdříve kolem rány, pak po vytvoření strupu i na strup -Cicaderma krém, pokud je modřina, podvrtnutí, namožené svaly-Arnigel.
• POPÁLENINY – Panthenol, Arnigel, pak Cicaderma, ev. Calcium Pantothenicum, na sluneční kopřivku – Dapis gel.
• KOPŘIVKU – Dapis gel, Fenistil gel.
• BOLAVÝ KRK – je vhodné mít s sebou šátek na ovázaní.
• KLÍŠŤATA – kleštičky na vytočení klíštěte a jakákoli dezinfekce (nejlépe Iodisol), také jako novinku doporučujeme IXODERM, tím se klíště zakape, ono uschne a cca za po 5 min. se sloupne.

zdroj: www.pumrova.cz/lekarnicka-na-cesty/ upraveno podle našich zkušeností

"U civilizovaných národů se hovoří o fenoménu porodního traumatu. Pokud jej budeme nahlížet z pohledu principů kontinua, zjistíme, co jej může způsobovat: používání ocelových nástrojů, ostré světlo, gumové rukavice, zápach desinfekce a anestetik, hlasité zvuky nebo zvuky přístrojů. Zážitky miminka během netraumatického porodu se musí shodovat s pradávným očekáváním jeho a jeho matky. Mnoho zdravých kultur nechává matku, aby porodila své dítě bez jakékoli pomoci, zatímco jiné, stejně tak rozumné, předepisují, aby jí někdo pomáhal. Je jedno, jak se miminko narodí, vždycky je hned po narození v těsném tělesném kontaktu s matkou. Miminko odpočívá na mámě, která ho hladí, aby se uklidnilo. Když začne samo dýchat, je přestřižena pupeční šňůra, která mezitím dotepala. Pak je malý tvoreček bez prodlení přiložen k prsu - bez jakéhokoli oddalování jako koupání, vážení nebo lékařské prohlídky. Po skončení porodu totiž nastává důležité období, kdy se matka a miminko poprvé setkávají jako dva oddělení jedinci, v tuto chvíli dochází závažné události: procesu seznamování mláděte, vtisku. Je dobře známo, že si spousta malých zvířat po porodu "vtiskuje" matku. Housata si po vylíhnutí vštěpují do paměti nejbližší pohybující se předmět. Normálně to má být matka, ale i kdyby to byla mechanická hračka...

U člověka, na rozdíl od většiny ostatních živočišných druhů, je naopak nutné, aby si matka vštípila do mysli dítě, protože lidské mládě je natolik bezmocné, že nemůže nikoho následovat ani nijak přispět k udržení kontaktu se svou matkou. Umí akorát signalizovat, pokud se jí nedaří uspokojit jeho očekávání.

Tento pud vtisku je ze všeho nejdůležitější. Je tak silný, že má přednost před všemi ostatními vjemy. Je jedno, jak je matka unavená, zda má hlad či žízeň nebo jiné osobní potřeby, všechno je přepsáno touhou krmit a chovat toho malého, ne zrovna hezkého cizince. Bez tohoto pudu bychom nepřežili všechny ty stovky tisíců generací. Ke vtisku, ke kterému dochází v důsledku celého řetězce hormonálně spouštěných událostí při porodu, musí dojít hned, jinak bude pozdě. Prehistorická matka si nemohla dovolit nevšímat si novorozence byť jen na pár minut, tak je to naléhavé. Toto opatření je základním předpokladem pro hladký průběh následných podnětů a reakcí na ně po celý jejich společný život.

Pokud je vtisku zabráněno, pokud je dítě odneseno pryč v okamžiku, kdy matka cítí potřebu se s ním mazlit, přiložit ho k prsu, obejmout ho a přitisknout na své srdce, nebo pokud je matka pod vlivem léků, že si sbližování plně neužije, co se stane? Dostaví se stav smutku. ...

Když potom moderní porodnice zavede ještě i kojení podle harmonogramu, matka ve stavu smutku má pocit viny, že není schopná "cítit se jako matka" nebo že "své dítě dost nemiluje"...

Novorozenec, jehož kůže touží po odvěkém doteku živého těla, hebkého a teplého, je zabalen do suché látky bez života. Někdo ho strčí do vozíčku, a ať pláče, jak pláče, je ponechán v tom očistci, který se vůbec nehýbe (poprvé v celém jeho životě, který byl dosud nekončícím blahem v děloze, poprvé během dlouhé doby evoluce). Jediné zvuky, které slyší, jsou nářky ostatních obětí té samé nepopsatelné agonie..."

str. 73-75, Jean Liedloffová, Koncept kontinua - Hledání ztraceného štěstí pro nás a naše děti, DharmaGaia Praha 2007