• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Strategie při výběru jména

Strategií při výběru jména je několik. V minulosti se výběr jména pro dítě řídil rodinnými tradicemi, příp. dítěti připadlo jméno ze dne, kdy se narodilo. Dnes mají rodiče širší výběr a v podstatě volnou ruku. Každý rodič se však nakonec přikloní a použije alespoň jednu z níže uvedených strategií.

  • Popularita jména - co aktuálně "letí"
  • "Klasika"
  • Výjimečnost jména
  • Význam, charakteristika jména
  • Po známé osobnosti
  • Rodinné tradice
  • Délka jména
  • Zvukomalebnost = zda se hodí k příjmení
  • Několik jmen
  • Líbí se mi / Nelíbí se mi
  • Horoskop (např. numerologie)

Související články

Více o strategiích při výběru jména na modrykonik.cz

Externí linky

  1. Charakteristika křestních jmen: http://www.mojosud.sk/?charakteristika-krstnych-mien
  2. Křestní jména: http://www.krstne-mena.eu/
  3. http://www.mojetehotenstvi.cz/seznamjmen
Wiki Modrý koník je Vaše encyklopedie. Je tvořena Vašimi vědomostmi a zkušenostmi s cílem pomoci jiným. Chybí Ti něco k tomuto tématu? Neváhej a napiš nám.
Změň nebo doplň článek
Uveřejněné informace nenahrazují návštěvu zkušeného odborníka (lékaře, právníka a pod.)

Má osobní zkušenost se strategií při výběru jména

  • Nečekaná holčička

     •  verusche
    12.9.2016 ve 13:32 To se mi líbí
    S výběrem jména jsme měli jasno hned.
    Bude to určitě kluk, říkali, takže Péťa po tatínkovi - ne, nebylo to z hlavy mého manžela, ale z mé, protože tohle jméno se mi líbí a protože k našemu příjmení se těžce vybírá nějaké hezké jméno :grinning: a to byl jeden z faktorů pro výběr.
    1. hezky sedí k příjmení
    2. alespoň měsíc +/- od data narozenin
    3. nesmí být v rodině, krom dědičnosti po tatínkovi

    Umíte si tedy jistě představit ten šok, když nám řekli, že je to holčička.

    A začalo to, tohle ne, budou jí říkat jako klukovi, tu už máme, to není hezké, to zní tvrdě... Nejtěžší úkol na světě byl před námi.
    A pak to přišlo, úplně samo. Na pivním festivalu jsme se bavili, bavili, až to bylo. Řešilo se, že já chci Emu či Amálku, manžel Karolínku, pak se přešlo na pohádky a bylo to...... Bude to Štěpánka. Podle naší milované Čertovy nevěsty.

    Sice bude mít neskutečně dlouhé jméno, svátek 2 měsíce před Vánocemi a narozeninami (termín 24.12.) a iniciály Š.Š., ale jsme tím jménem nadšení a na naši princeznu pohádkovou se moc těšíme.
    S výběrem jména jsme měli jasno hned.
    Bude to určitě kluk, říkali, takže Péťa po tatínkovi - ne, nebylo to z hlavy mého manžela, ale z mé, protože tohle jméno se mi líbí a protože k našemu příjmení se těžce vybírá nějaké hezké jméno :grinning: a to byl jeden z faktorů pro výběr.
    1. hezky sedí k příjmení
    2. alespoň měsíc +/- od data narozenin
    3. nesmí být v rodině, krom dědičnosti po tatínkovi

    Umíte si tedy jistě představit ten šok, když nám řekli, že je to holčička.

    A začalo to, tohle ne, budou jí říkat jako klukovi, tu už máme, to není hezké, to zní tvrdě... Nejtěžší úkol na světě byl před námi.
    A pak to přišlo, úplně samo. Na pivním festivalu jsme se bavili, bavili, až to bylo. Řešilo se, že já chci Emu či Amálku, manžel Karolínku, pak se přešlo na pohádky a bylo to...... Bude to Štěpánka. Podle naší milované Čertovy nevěsty.

    Sice bude mít neskutečně dlouhé jméno, svátek 2 měsíce před Vánocemi a narozeninami (termín 24.12.) a iniciály Š.Š., ale jsme tím jménem nadšení a na naši princeznu pohádkovou se moc těšíme.
  • Výběr klasiky

     •  bustedka
    1.8.2016 ve 20:51 To se mi líbí
    Má pravidla pro výběr byla: aby jméno nebylo v rodině, hodilo se k příjmení, nebylo atypické a hlavně, aby svátek nepřipadal +/- měsíc k TP. Důvod byl prostý - znala jsem pár lidí, kteří měli narozeniny a svátek v rozmezí pár dnů a těžce to snášeli.

    Tehdejší přítel však měl rázný názor, že v případě syna bude jmeno JÁN (je Slovák) s tím, že holku nechá na mě, ale líbí se mu Tereza.

    Jméno JAN mám v rodině asi 5x, navíc nechci děti pojmenovávat po rodičích. U chlapeckých jmen jsem měla jiné kandidáty. U holky se mi vesměs žádné jméno nelíbilo, ale Tereza mě docela oslovila. :slight_smile:

    No a tak jsem se modlila, aby potvrdili holčičku, protože bychom v opačném případě absolvovali asi hodně dlouhou a nepříjemnou diskuzi.
    Má pravidla pro výběr byla: aby jméno nebylo v rodině, hodilo se k příjmení, nebylo atypické a hlavně, aby svátek nepřipadal +/- měsíc k TP. Důvod byl prostý - znala jsem pár lidí, kteří měli narozeniny a svátek v rozmezí pár dnů a těžce to snášeli.

    Tehdejší přítel však měl rázný názor, že v případě syna bude jmeno JÁN (je Slovák) s tím, že holku nechá na mě, ale líbí se mu Tereza.

    Jméno JAN mám v rodině asi 5x, navíc nechci děti pojmenovávat po rodičích. U chlapeckých jmen jsem měla jiné kandidáty. U holky se mi vesměs žádné jméno nelíbilo, ale Tereza mě docela oslovila. :slight_smile:

    No a tak jsem se modlila, aby potvrdili holčičku, protože bychom v opačném případě absolvovali asi hodně dlouhou a nepříjemnou diskuzi.
  • Jednoduchá strategie

     •  elekthra
    6.5.2016 ve 21:00 To se mi líbí
    S manželem jsme především dbali na to, aby jméno nebylo v rodině (ani v širší), aby nemohli říkat "super, jmenuje se po mně". A jméno Antonín byl po seškrtání všech jmen v kalendáři jednoznačný vítěz. :slight_smile:

    Chtěli jsme jméno české, ne moc obvyklé a hlavně aby se dobře zdrobňovalo a i "v mládí i stáří" se mu dalo nějak pěkně říkat. :slight_smile:
    S manželem jsme především dbali na to, aby jméno nebylo v rodině (ani v širší), aby nemohli říkat "super, jmenuje se po mně". A jméno Antonín byl po seškrtání všech jmen v kalendáři jednoznačný vítěz. :slight_smile:

    Chtěli jsme jméno české, ne moc obvyklé a hlavně aby se dobře zdrobňovalo a i "v mládí i stáří" se mu dalo nějak pěkně říkat. :slight_smile:
  • Hodnotí celá rodina

     •  mavega
    1.2.2016 v 17:55 To se mi líbí
    Nejprve jsme s manželem prošli kalendář a vybrali jména, na kterých jsme se shodli. Pak jsme je sepsali a členové naší rodiny a nejbližší kamarádi dostali za úkol obodovat, jak se jim jména líbí. Pak jsme body sečetli a vybrali ta nejlepší jména. No a nakonec jsme se před porodem úplně těsně rozhodli pro jméno, které neprošlo ani do výběru od nás. :slight_smile: A teď jsme spokojení. Nejprve jsme s manželem prošli kalendář a vybrali jména, na kterých jsme se shodli. Pak jsme je sepsali a členové naší rodiny a nejbližší kamarádi dostali za úkol obodovat, jak se jim jména líbí. Pak jsme body sečetli a vybrali ta nejlepší jména. No a nakonec jsme se před porodem úplně těsně rozhodli pro jméno, které neprošlo ani do výběru od nás. :slight_smile: A teď jsme spokojení.
  • Myslíme už i na školu...

     •  miiisaaa
    8.1.2016 ve 14:51 To se mi líbí
    U nás je to tak, že jasně chceme české jméno k českému příjmení. Pokud má někdo cizojazyčné příjmení, tak by mi cizí jméno nevadilo. Dále, aby nebylo "profláknuté", ale zase ne ani moc jedinečné. :grinning: Myslíme už i na školní docházku a takový Alfréd...no, nikdo mi nevymluví, že by si z něj nedělali spolužáci legraci. :confounded: U nás je to tak, že jasně chceme české jméno k českému příjmení. Pokud má někdo cizojazyčné příjmení, tak by mi cizí jméno nevadilo. Dále, aby nebylo "profláknuté", ale zase ne ani moc jedinečné. :grinning: Myslíme už i na školní docházku a takový Alfréd...no, nikdo mi nevymluví, že by si z něj nedělali spolužáci legraci. :confounded:
  • Stragedie při výběru jména

     •  adenka84
    30.11.2015 ve 21:19 To se mi líbí
    My chtěli s manželem jména pro své děti ryze české - tuze moc se nám oboum už dávno, než jsme čekali první dceru, líbilo jméno Marie. Navíc jak manželova tak i moje babička byla Marie, a tak i to k tomu přispělo, že jsme tak po několika letech skutečně svou dceru pojmenovali.

    Jako druhé jméno pro holčičku jsme si vysnili Annu a protože jsme nevěděli, zda druhé dítě bude, jelikož jsme na první dceru čekali dlouho, tak jsme nechali dceru pokřtít pod jménem Anna.

    Po třech letech se nám narodila opět holčička, kterou jsme i tak pojmenovali Annou a nechali ji pro změnu pokřtít jménem Marie, takže máme doma Marii Annu a Annu Marii.
    My chtěli s manželem jména pro své děti ryze české - tuze moc se nám oboum už dávno, než jsme čekali první dceru, líbilo jméno Marie. Navíc jak manželova tak i moje babička byla Marie, a tak i to k tomu přispělo, že jsme tak po několika letech skutečně svou dceru pojmenovali.

    Jako druhé jméno pro holčičku jsme si vysnili Annu a protože jsme nevěděli, zda druhé dítě bude, jelikož jsme na první dceru čekali dlouho, tak jsme nechali dceru pokřtít pod jménem Anna.

    Po třech letech se nám narodila opět holčička, kterou jsme i tak pojmenovali Annou a nechali ji pro změnu pokřtít jménem Marie, takže máme doma Marii Annu a Annu Marii.
  • Výběr jména podle numerologie

     •  adinka_k
    7.11.2015 v 16:48 To se mi líbí
    Stejně jako datum svatby jsme nenechali náhodě, pro výběr jména jsem se dívala do knížky Jméno je tvůj osud. Podlé této knížky jsem si seškrtala předvybraná jména se "špatnou karmou" a po dalším seškrtání nám zůstala tři jména: Adéla, Stella, Laura. Tak jsem znovu mrkla do knížky a tam to jméno doporučovali. A tak máme Lauru. ;)

    Obvykle to moc často lidem neříkám, prostě pro mě to bylo důležité, alespoň nějaké vodítko z numerologie, které ráda věřím.
    Stejně jako datum svatby jsme nenechali náhodě, pro výběr jména jsem se dívala do knížky Jméno je tvůj osud. Podlé této knížky jsem si seškrtala předvybraná jména se "špatnou karmou" a po dalším seškrtání nám zůstala tři jména: Adéla, Stella, Laura. Tak jsem znovu mrkla do knížky a tam to jméno doporučovali. A tak máme Lauru. ;)

    Obvykle to moc často lidem neříkám, prostě pro mě to bylo důležité, alespoň nějaké vodítko z numerologie, které ráda věřím.
  • Žádný kalendář či strategie

     •  gepe
    20.7.2015 v 18:19 To se mi líbí
    U nás to bylo rychlé a jednoduché. V cca šestém měsíci jsme se začali jednou bavit o tom, že asi budeme muset vybrat nějaké jméno pro holku a pro kluka. Manžel ihned řekl kluka, já se zadumala - ok :slight_smile: tak ještě pro holku, cca 2 minuty přemýšlení, řekl holku, já se zadumala - ok :slight_smile: Až následně jsme se podívali, a to díky prarodičům, zda daná jména jsou vůbec v kalendáři a ano, byla.

    Tak jsme ke jménům došli, jednodušše, bez jakýchkoliv invencí z venku, kalendářů, knížek, bez trendů i konzultací. :slight_smile:
    U nás to bylo rychlé a jednoduché. V cca šestém měsíci jsme se začali jednou bavit o tom, že asi budeme muset vybrat nějaké jméno pro holku a pro kluka. Manžel ihned řekl kluka, já se zadumala - ok :slight_smile: tak ještě pro holku, cca 2 minuty přemýšlení, řekl holku, já se zadumala - ok :slight_smile: Až následně jsme se podívali, a to díky prarodičům, zda daná jména jsou vůbec v kalendáři a ano, byla.

    Tak jsme ke jménům došli, jednodušše, bez jakýchkoliv invencí z venku, kalendářů, knížek, bez trendů i konzultací. :slight_smile:
  • Náš výběr

     •  blanka.k
    17.7.2015 ve 12:11 To se mi líbí
    Od 12tt nám potvrzovali kluka (+ na dalších spec.vyšetřeních kvůli VVV)., takže jsme vybírali jen klučičí. Naše požadavky (i když nakonec ne všechny jsme dodrželi)
    - jméno nesmí být v nejbližší rodině
    - ani jednoslabičné, ani dlouhé
    - manžel chtěl bez diakritiky a spíše "mezinárodní" (něco jako Martin, Petr.. že prý kdyby šel pracovat do zahraničí v dospělosti :D ), ale ne "cizí"
    - aby neměl svátek blízko narozenin , Vánoc :slight_smile:
    - ideálně, aby obsahovalo "R", protože máme "měkké" příjmení

    Takže v "TOP 10" byl Marek, Radek, Petr, Jiří, Jakub, Tomáš, Michal
    Od 12tt nám potvrzovali kluka (+ na dalších spec.vyšetřeních kvůli VVV)., takže jsme vybírali jen klučičí. Naše požadavky (i když nakonec ne všechny jsme dodrželi)
    - jméno nesmí být v nejbližší rodině
    - ani jednoslabičné, ani dlouhé
    - manžel chtěl bez diakritiky a spíše "mezinárodní" (něco jako Martin, Petr.. že prý kdyby šel pracovat do zahraničí v dospělosti :D ), ale ne "cizí"
    - aby neměl svátek blízko narozenin , Vánoc :slight_smile:
    - ideálně, aby obsahovalo "R", protože máme "měkké" příjmení

    Takže v "TOP 10" byl Marek, Radek, Petr, Jiří, Jakub, Tomáš, Michal
  • Demokratická dohoda

     •  kaalla
    16.7.2015 ve 13:04 To se mi líbí
    My jsme měli při výběru jména jen několik kritérií. Nechtěli jsme nic exotického, k našemu typicky českému příjmení by se to nehodilo. Nechtěli jsme žádné jméno, které se v rodině nebo u blízkých přátel už objevilo a chtěli jsme jméno, které se dá hezky zdrobňovat.

    Každý z nás udělal seznam jmen, která se mu líbí a nakonec nám zůstalo pět klučičích a pět holčičích, na kterých jsme se shodli. Postupně nám jména odpadávala až máme nakonec Kačenku.
    My jsme měli při výběru jména jen několik kritérií. Nechtěli jsme nic exotického, k našemu typicky českému příjmení by se to nehodilo. Nechtěli jsme žádné jméno, které se v rodině nebo u blízkých přátel už objevilo a chtěli jsme jméno, které se dá hezky zdrobňovat.

    Každý z nás udělal seznam jmen, která se mu líbí a nakonec nám zůstalo pět klučičích a pět holčičích, na kterých jsme se shodli. Postupně nám jména odpadávala až máme nakonec Kačenku.
  • Naše strategie

     •  sarriku
    14.7.2015 ve 21:47 To se mi líbí
    Musí být středně dlouhé (žádná Jana, Hana nebo Kateřina). Musí být české a ne moc diakritiky (třeba Štěpánka). A nesmí to být aktuálně profláklé jméno jako Tobias, Sebastian atd.

    Pro holčičku jsme měli vybraná jména Izabela, Juliana a další, už si je nevybavuju. A pro kloučka Jeníka, Josífka, Čestmíra a Mojmíra.

    Některá jména se nám zprotivila už když jsme o nich mluvili, takže vypadla z výběru. A nakonec jsme volbu rozsekli tím, že jsme si řekli, že miminko budeme oslovovat jeho potenciálním jménem a co nám sedne, tak to mu zůstane.

    Začali jsme Josífkem a zalíbilo se nám, takže náš syn se jmenuje Josef.
    Musí být středně dlouhé (žádná Jana, Hana nebo Kateřina). Musí být české a ne moc diakritiky (třeba Štěpánka). A nesmí to být aktuálně profláklé jméno jako Tobias, Sebastian atd.

    Pro holčičku jsme měli vybraná jména Izabela, Juliana a další, už si je nevybavuju. A pro kloučka Jeníka, Josífka, Čestmíra a Mojmíra.

    Některá jména se nám zprotivila už když jsme o nich mluvili, takže vypadla z výběru. A nakonec jsme volbu rozsekli tím, že jsme si řekli, že miminko budeme oslovovat jeho potenciálním jménem a co nám sedne, tak to mu zůstane.

    Začali jsme Josífkem a zalíbilo se nám, takže náš syn se jmenuje Josef.
  • Nesouhlasí? Rozbrečte se ! (nadsázka :-D )

     •  marticep
    7.7.2015 ve 14:38 To se mi líbí
    O holčičím jméně jsem měla jasno už dávno, chtěla jsem, aby se jmenovala po mojí kamarádce z dětství. Ale člověk míní, příroda mění, všechno nasvědčovalo tomu, že Verunka bude mít pindíka - a bylo vymalováno. :grinning:

    Nelíbí se mi jména exotická ve spojení s klasickým českým příjmením a za zbytečně matoucí považuju pojmenování syna po otci - to jsem naštěstí mohla s klidem vyloučit - přítel prohlásil, že kdyby jednoho syna už po sobě nepojmenoval, tenhle by se tak jmenoval taky. :sweat_smile: Kolem nás se to hemžilo všemi - yáši, - eáši, Matěji, Jakuby, Jáchymy a já chtěla hezké české jméno, takže jsem prohlížela kalendář, pokaždé si udělala tečku, které by jako šlo a po čase jsem to projela znova. :grinning: Další přítelovy návrhy jsem smetla ze stolu rovnou, protože Čendu ani jiné podobné jméno, které mi evokovalo spíš čuníka, jsem fakt synovi dát nehodlala.

    Pro mě se stal favoritem Jan. Přítel nechtěl ani slyšet! Týdny ubíhaly, oba jsme si trvali na svém, až nedlouho před porodem už jsem se zoufale rozbrečela, jak že to teda uděláme, abychom se shodli a přítel najednou změknul a odsouhlasil Jendu. :slight_smile:
    O holčičím jméně jsem měla jasno už dávno, chtěla jsem, aby se jmenovala po mojí kamarádce z dětství. Ale člověk míní, příroda mění, všechno nasvědčovalo tomu, že Verunka bude mít pindíka - a bylo vymalováno. :grinning:

    Nelíbí se mi jména exotická ve spojení s klasickým českým příjmením a za zbytečně matoucí považuju pojmenování syna po otci - to jsem naštěstí mohla s klidem vyloučit - přítel prohlásil, že kdyby jednoho syna už po sobě nepojmenoval, tenhle by se tak jmenoval taky. :sweat_smile: Kolem nás se to hemžilo všemi - yáši, - eáši, Matěji, Jakuby, Jáchymy a já chtěla hezké české jméno, takže jsem prohlížela kalendář, pokaždé si udělala tečku, které by jako šlo a po čase jsem to projela znova. :grinning: Další přítelovy návrhy jsem smetla ze stolu rovnou, protože Čendu ani jiné podobné jméno, které mi evokovalo spíš čuníka, jsem fakt synovi dát nehodlala.

    Pro mě se stal favoritem Jan. Přítel nechtěl ani slyšet! Týdny ubíhaly, oba jsme si trvali na svém, až nedlouho před porodem už jsem se zoufale rozbrečela, jak že to teda uděláme, abychom se shodli a přítel najednou změknul a odsouhlasil Jendu. :slight_smile:
  • Všichni na M

     •  ammmi
    6.7.2015 v 17:51 To se mi líbí
    Tak my s mužem máme oba jméno začínající na M, takže jsme chtěli, aby měl takové jméno i syn, i když původně jsem chtěla jméno Lukáš, ale nebylo to prostě ono.

    Další požadavky byly, aby NEbylo jméno po rodičích (nemám ráda "mladej, starej"), aby ho neměl ani nikdo z blízké rodiny a aby ladilo s příjmením. Pak už jen stačilo podívat se do kalendáře. Víceméně jsem si ho prosadila já, partner ho nechtěl z osobních důvodů, ale nakonec je spokojený.
    Tak my s mužem máme oba jméno začínající na M, takže jsme chtěli, aby měl takové jméno i syn, i když původně jsem chtěla jméno Lukáš, ale nebylo to prostě ono.

    Další požadavky byly, aby NEbylo jméno po rodičích (nemám ráda "mladej, starej"), aby ho neměl ani nikdo z blízké rodiny a aby ladilo s příjmením. Pak už jen stačilo podívat se do kalendáře. Víceméně jsem si ho prosadila já, partner ho nechtěl z osobních důvodů, ale nakonec je spokojený.
  • Místo Veroniky máme Dominiku

     •  mimi1004
    4.6.2015 v 10:28 To se mi líbí
    Nevím proč, ale už od puberty jsem si zamilovala jméno Filip, takže u kluka jsem měla jasno hned a i přítel s tímto jménem souhlasil. Chtěla jsem proto, aby jméno pro holčičku vybral on. Jeho přáním byla Veronika. V první moment jsem s tím souhlasila, jenže postupně se mi to začalo rozkládat v hlavě - nechtěli jsme, aby se toto jméno v rodině již vyskytovalo, a zapomněli jsme při tom, že Veroniku už má jeho bratranec. Dokonce i se stejným přijmením. Navíc jsem chtěla, aby jméno bylo +-2 měsíce vzdáleno od narozenin. Termín porodu byl stanoven na 23.1. a Veronika má svátek počátkem února, takže můj limit nebyl splněn ani omylem. Až jsem pak v seriálu Comeback zaslechla jméno Dominika a měla jsem jasno. Svátek má v srpnu. Začala jsem partnera zpracovávat, ale vyhráno jsem měla až těsně před odjezdem na matriku, kdy s Domčou nakonec souhlasil i on. Pokud bude nějaké další těhu, doufám, že se taky nakonec shodneme v klidu a míru, jako to bylo poprvé. :slight_smile: Nevím proč, ale už od puberty jsem si zamilovala jméno Filip, takže u kluka jsem měla jasno hned a i přítel s tímto jménem souhlasil. Chtěla jsem proto, aby jméno pro holčičku vybral on. Jeho přáním byla Veronika. V první moment jsem s tím souhlasila, jenže postupně se mi to začalo rozkládat v hlavě - nechtěli jsme, aby se toto jméno v rodině již vyskytovalo, a zapomněli jsme při tom, že Veroniku už má jeho bratranec. Dokonce i se stejným přijmením. Navíc jsem chtěla, aby jméno bylo +-2 měsíce vzdáleno od narozenin. Termín porodu byl stanoven na 23.1. a Veronika má svátek počátkem února, takže můj limit nebyl splněn ani omylem. Až jsem pak v seriálu Comeback zaslechla jméno Dominika a měla jsem jasno. Svátek má v srpnu. Začala jsem partnera zpracovávat, ale vyhráno jsem měla až těsně před odjezdem na matriku, kdy s Domčou nakonec souhlasil i on. Pokud bude nějaké další těhu, doufám, že se taky nakonec shodneme v klidu a míru, jako to bylo poprvé. :slight_smile:
  • Demokratická volba

     •  janamal37
    3.6.2015 v 11:41 To se mi líbí
    Na úvod se vám musím svěřit, že jsem nikdy neuměla vybírat jména. Prostě mi to z nějakého důvodu nešlo. Cítila jsem to jako obrovskou zodpovědnost a jsem velmi nerozhodná. Proto se v dětství moje hračky a později i zvířátka jmenovaly Zajíček, Medvídek, Myšička... no fantazie sama :slight_smile:.

    Když udeřila hodina H a já měla vybrat jméno pro své dítě (aby se tedy nejmenovalo Dítě), tak jak už to tak bývá, napsala jsem na papír několik eventualit a nenápadně ho podstrčila otci dítěte. Nechápavě se na mě podíval a ryze oznamovacím tónem prohlásil, že malý se bude jmenovat po něm. Aleš. Na jednu stranu jsem byla ráda, že ze mě to vymýšlecí břímě spadl, na stranu druhou se mi toto jméno nelíbilo a nelíbí se mi ani sama generační tradice dědění jmen typu Rudolf Hrušínský starý, mladší, nejmladší... Ovšem ovlivněna těhotenskými hormony, Modrého koně tehdy neznaje a psím pohledem svého partnera, který měl slzy na krajíčku a tvrdil, že si celých 40 let vroucně přeje, aby syn nosil jeho jméno, jsem nakonec souhlasila.

    Dodnes jsem se s tím ještě zcela nesmířila, ale pozdě bycha honiti. Takže, nenechte se zviklat, milé hormony ovlivněné dámy, je to i vaše volba a rozhodnutí na celý život :slight_smile:.
    Na úvod se vám musím svěřit, že jsem nikdy neuměla vybírat jména. Prostě mi to z nějakého důvodu nešlo. Cítila jsem to jako obrovskou zodpovědnost a jsem velmi nerozhodná. Proto se v dětství moje hračky a později i zvířátka jmenovaly Zajíček, Medvídek, Myšička... no fantazie sama :slight_smile:.

    Když udeřila hodina H a já měla vybrat jméno pro své dítě (aby se tedy nejmenovalo Dítě), tak jak už to tak bývá, napsala jsem na papír několik eventualit a nenápadně ho podstrčila otci dítěte. Nechápavě se na mě podíval a ryze oznamovacím tónem prohlásil, že malý se bude jmenovat po něm. Aleš. Na jednu stranu jsem byla ráda, že ze mě to vymýšlecí břímě spadl, na stranu druhou se mi toto jméno nelíbilo a nelíbí se mi ani sama generační tradice dědění jmen typu Rudolf Hrušínský starý, mladší, nejmladší... Ovšem ovlivněna těhotenskými hormony, Modrého koně tehdy neznaje a psím pohledem svého partnera, který měl slzy na krajíčku a tvrdil, že si celých 40 let vroucně přeje, aby syn nosil jeho jméno, jsem nakonec souhlasila.

    Dodnes jsem se s tím ještě zcela nesmířila, ale pozdě bycha honiti. Takže, nenechte se zviklat, milé hormony ovlivněné dámy, je to i vaše volba a rozhodnutí na celý život :slight_smile:.
  • Já vybírám dceru, manžel syna

     •  rosaleen
    1.6.2015 v 18:10 To se mi líbí
    V prvním těhotenství jsme se nemohli s manželem absolutně shodnout na jménech. Co se líbilo mě, on naprosto zavrhl a naopak. Tak jsme se domluvili, že já vyberu jméno pro dceru a on pro syna. On vybral jméno Miroslav, které se mi vůbec nelíbilo, ale nemohla jsem s tím nic dělat, jen doufat, že to bude dcera. :slight_smile:

    Já vybrala jméno Terezie, chtěla jsem něco, co nebude úplně obvyklé, ale zase žádnou divočinu. Kriteriem bylo vlastně jen to, aby to jméno nemělo svátek ve stejný měsíc jako očekávané narození dítěte. Nakonec jsem absolvovala odběr plodové vody, který potvrdil holčičku a já se přestala stresovat Mirečkem. :slight_smile:

    Teď v druhém těhotenství to máme komplikovanější, protože čekáme dvojčátka a já chci, aby měli stejné počáteční písmeno. Protože to bude asi páreček, zase jsme si to rozhodili jako minule. Bohužel manžel trvá na Jaromírovi, takže se tentokrát Mirečkovi nevyhnu. :slight_smile: K tomu jsem vybrala Julinku.
    Doufám, že naše děti budou se jmény spokojené a jednou nám za tento výběr poděkují.
    V prvním těhotenství jsme se nemohli s manželem absolutně shodnout na jménech. Co se líbilo mě, on naprosto zavrhl a naopak. Tak jsme se domluvili, že já vyberu jméno pro dceru a on pro syna. On vybral jméno Miroslav, které se mi vůbec nelíbilo, ale nemohla jsem s tím nic dělat, jen doufat, že to bude dcera. :slight_smile:

    Já vybrala jméno Terezie, chtěla jsem něco, co nebude úplně obvyklé, ale zase žádnou divočinu. Kriteriem bylo vlastně jen to, aby to jméno nemělo svátek ve stejný měsíc jako očekávané narození dítěte. Nakonec jsem absolvovala odběr plodové vody, který potvrdil holčičku a já se přestala stresovat Mirečkem. :slight_smile:

    Teď v druhém těhotenství to máme komplikovanější, protože čekáme dvojčátka a já chci, aby měli stejné počáteční písmeno. Protože to bude asi páreček, zase jsme si to rozhodili jako minule. Bohužel manžel trvá na Jaromírovi, takže se tentokrát Mirečkovi nevyhnu. :slight_smile: K tomu jsem vybrala Julinku.
    Doufám, že naše děti budou se jmény spokojené a jednou nám za tento výběr poděkují.
  • Holka x kluk

     •  happylenulka
    8.4.2015 v 11:00 To se mi líbí
    U kluka jsme se rozhodovali mezi dvěma favority - Matyáš a Mikoláš. Nakonec zvítězil Mikoláš.

    U holčičky to bylo horší, tam jsme se nemohli absolutně shodnout... Manžel chtěl Elišku, Sylvu. Já zas Emmu, Justýnu , Amélii. Nakonce zvítězil "kompromis" Stella, a to jméno jsme si zamilovali. Čekáme holčičku, tak klučičí jméno posouváme do dalšího těhotenství. :slight_smile:

    Dobré je, že v případě druhé holčičky máme jasno už nyní a jmenovala by se po tatínkovi "Viktorie". Takže jedno řešení jmen v prvním těhotenství a hned máme jasno i do dalšího těhu.
    U kluka jsme se rozhodovali mezi dvěma favority - Matyáš a Mikoláš. Nakonec zvítězil Mikoláš.

    U holčičky to bylo horší, tam jsme se nemohli absolutně shodnout... Manžel chtěl Elišku, Sylvu. Já zas Emmu, Justýnu , Amélii. Nakonce zvítězil "kompromis" Stella, a to jméno jsme si zamilovali. Čekáme holčičku, tak klučičí jméno posouváme do dalšího těhotenství. :slight_smile:

    Dobré je, že v případě druhé holčičky máme jasno už nyní a jmenovala by se po tatínkovi "Viktorie". Takže jedno řešení jmen v prvním těhotenství a hned máme jasno i do dalšího těhu.
  • Okolní jména

     •  klarina_f
    7.4.2015 v 11:57 To se mi líbí
    Hodně jsme se s manželem řídili okolím. Každý jsme si sepsali 5 jmen a postupně vyřazovali. První jsme se řídili podle toho, kdy se má miminko narodit. Nechtěli jsme svátek a narozeniny v rozmezí 14 dnů. Pak jsme si říkali jména a podle okolí vylučovali.

    David - v době oslav, v ulici zlobivý kluk, Šárka - narozeniny nejspíš v době svátku, atd.

    Nakonec jsme se pro kluka shodli na Lukáškovi. Nikdo ho v okolí neměl. Nakonec jsme pozapomněli na příbuzné z Prahy, na syna od známé, na mého exspolužáka. :grinning:

    U Beatky jsem chtěla Emu, ale manžel mi to zprotivil ptákem Emu. S Beatou jsem se dlouho sžívala, nakonec dceři to jméno sedí a není tak časté. :slight_smile:
    Hodně jsme se s manželem řídili okolím. Každý jsme si sepsali 5 jmen a postupně vyřazovali. První jsme se řídili podle toho, kdy se má miminko narodit. Nechtěli jsme svátek a narozeniny v rozmezí 14 dnů. Pak jsme si říkali jména a podle okolí vylučovali.

    David - v době oslav, v ulici zlobivý kluk, Šárka - narozeniny nejspíš v době svátku, atd.

    Nakonec jsme se pro kluka shodli na Lukáškovi. Nikdo ho v okolí neměl. Nakonec jsme pozapomněli na příbuzné z Prahy, na syna od známé, na mého exspolužáka. :grinning:

    U Beatky jsem chtěla Emu, ale manžel mi to zprotivil ptákem Emu. S Beatou jsem se dlouho sžívala, nakonec dceři to jméno sedí a není tak časté. :slight_smile:
  • Trošku boj

     •  miatia
    11.3.2015 ve 14:53 To se mi líbí
    U nás se vášnivě diskutovalo o jméně pro naše první miminko, muselo to být jméno, na kterém se shodneme oba, a to byl doslova oříšek. Nějaká zásadní kritéria jsme nevolili, jen jsme chtěli, aby hezky šlo k příjmení. Několik měsíců jsme navrhovali různá jména podle kalendáře, ta, na kterých jsme se shodli (bylo jich hodně málo) jsme si vypsali.

    A stejně nakonec bylo všechno jinak. Partner se zamiloval do jednoho jména a prohlásil: Jestli mě miluješ, tak dáš jméno Richard. :slight_smile: Ano, udělala jsem to, ale s jednou podmínkou - že příští jméno pro našeho druhého potomka vybírám já a on to nebude nijak komentovat ani kritizovat, souhlasil. Mimochodem, jméno Richard sedí pro toho našeho kloučka jako ulité. :wink:

    U dcery jsem si v klidu napsala seznam jmen, co by se mi líbila. Snažila jsem se, aby jméno nebylo datem příliš blízko narozeninám, neb sama mám narozeniny i svátek v jednom měsíci, a je to trošku k vzteku. Taky jsem chtěla, aby jméno sedělo k příjmení a aby se hodilo i ke jménu našeho prvorozenného. Takže, když mi na genetice potvrdili sladkou zprávu, že čekáme holčičku, začala jsem svému bříšku říkat Izabela. A řeknu vám, opět jsme se trefili. :slight_smile:

    Někdy přemýšlím nad tím, zda naše děti výběr ocení, ale myslím, že dostali do vínku krásná stará jména, na která mohou být pyšné. :slight_smile:
    U nás se vášnivě diskutovalo o jméně pro naše první miminko, muselo to být jméno, na kterém se shodneme oba, a to byl doslova oříšek. Nějaká zásadní kritéria jsme nevolili, jen jsme chtěli, aby hezky šlo k příjmení. Několik měsíců jsme navrhovali různá jména podle kalendáře, ta, na kterých jsme se shodli (bylo jich hodně málo) jsme si vypsali.

    A stejně nakonec bylo všechno jinak. Partner se zamiloval do jednoho jména a prohlásil: Jestli mě miluješ, tak dáš jméno Richard. :slight_smile: Ano, udělala jsem to, ale s jednou podmínkou - že příští jméno pro našeho druhého potomka vybírám já a on to nebude nijak komentovat ani kritizovat, souhlasil. Mimochodem, jméno Richard sedí pro toho našeho kloučka jako ulité. :wink:

    U dcery jsem si v klidu napsala seznam jmen, co by se mi líbila. Snažila jsem se, aby jméno nebylo datem příliš blízko narozeninám, neb sama mám narozeniny i svátek v jednom měsíci, a je to trošku k vzteku. Taky jsem chtěla, aby jméno sedělo k příjmení a aby se hodilo i ke jménu našeho prvorozenného. Takže, když mi na genetice potvrdili sladkou zprávu, že čekáme holčičku, začala jsem svému bříšku říkat Izabela. A řeknu vám, opět jsme se trefili. :slight_smile:

    Někdy přemýšlím nad tím, zda naše děti výběr ocení, ale myslím, že dostali do vínku krásná stará jména, na která mohou být pyšné. :slight_smile:
  • Cizí přijímení

     •  lenjii
    10.3.2015 v 08:29 To se mi líbí
    Kvůli přijímení jsme chtěli, aby jmeno nebylo české (Veronika, Lucie, apod.) Chtěla jsem k našemu přijímení jméno trochu jiné (Natálie, Sára, Ema,...)

    Z kalendáře jsem vybrala asi 6 jmen klučičích a 6 pro holky. Z toho pro kluka to bylo hned. Holka byla horší, ze dvou mých favoritek jsme se nemohli domluvit. Já chtěla Lilianku a manžel byl pro Natálku. Líbila se mi obě jména, tak jsem se nechtěla už dohadovat. Nebyla to žádná věda. Uvidíme příště! :slight_smile:
    Kvůli přijímení jsme chtěli, aby jmeno nebylo české (Veronika, Lucie, apod.) Chtěla jsem k našemu přijímení jméno trochu jiné (Natálie, Sára, Ema,...)

    Z kalendáře jsem vybrala asi 6 jmen klučičích a 6 pro holky. Z toho pro kluka to bylo hned. Holka byla horší, ze dvou mých favoritek jsme se nemohli domluvit. Já chtěla Lilianku a manžel byl pro Natálku. Líbila se mi obě jména, tak jsem se nechtěla už dohadovat. Nebyla to žádná věda. Uvidíme příště! :slight_smile:
  • Špatná zkušenost

     •  andriss
    9.3.2015 ve 21:59 To se mi líbí
    Když jsem otěhotněla, přála jsem si kluka, jelikož už doma jednu holčičku máme. Volba padla na Jonáše, s manželem jsme se shodli. Když jsme jeli na genetiku a na odběr plodové vody, dozvěděli jsme, že pod srdcem nosím holčičku. I když jsem to tak nějak cítila.

    Po odběru plodové vody mi ještě na klinice praskla plodová voda a tím pádem okamžitý odvoz do nemocnice, kde jsme vůbec nevěděli, jak to dopadne. Už jsme se připravovali na nejhorší, když to naše holčička zvládla a my začali vybírat jméno pro naší princeznu. Já měla jasno. Jméno musí znamenat to, jak je naše malá veliká bojovnice. Nakonec jsme dali jméno Valentýna (zdravá, silná). Bojovali jsme z rodinou, ale nenechali jsme si ho za žádnou cenu vymluvit.

    Nenechte si mluvit do výběru jména. Ať dáte jakékoliv, stejně se najde vždy někdo, komu se to jméno nebude líbit.
    Když jsem otěhotněla, přála jsem si kluka, jelikož už doma jednu holčičku máme. Volba padla na Jonáše, s manželem jsme se shodli. Když jsme jeli na genetiku a na odběr plodové vody, dozvěděli jsme, že pod srdcem nosím holčičku. I když jsem to tak nějak cítila.

    Po odběru plodové vody mi ještě na klinice praskla plodová voda a tím pádem okamžitý odvoz do nemocnice, kde jsme vůbec nevěděli, jak to dopadne. Už jsme se připravovali na nejhorší, když to naše holčička zvládla a my začali vybírat jméno pro naší princeznu. Já měla jasno. Jméno musí znamenat to, jak je naše malá veliká bojovnice. Nakonec jsme dali jméno Valentýna (zdravá, silná). Bojovali jsme z rodinou, ale nenechali jsme si ho za žádnou cenu vymluvit.

    Nenechte si mluvit do výběru jména. Ať dáte jakékoliv, stejně se najde vždy někdo, komu se to jméno nebude líbit.
  • První Klárka v rodině ;-)

     •  nikolapomahacova
    9.3.2015 ve 21:03 To se mi líbí
    Původně jsem chtěla dceru pojmenovat po mé zesnulé babičce Vlastě na uctění její památky, ale pak jsem si řekla, že Vlasty máme v rodině jen dvě a tak to chci nechat. Pak jsem měla přání vybrat jméno takové, co v naší rodině ještě není, tím pádem Natálky, Terezky, Janičky nebo Emičky nepřipadaly do úvahu. Pak mojí maminku napadlo jedno jméno, jméno holčičky, kterou jsem brigádně hlídala - KLÁRA !!! A jsem šťastná, že máme tu naší Klárku a neměnila bych. :sweat_smile: Původně jsem chtěla dceru pojmenovat po mé zesnulé babičce Vlastě na uctění její památky, ale pak jsem si řekla, že Vlasty máme v rodině jen dvě a tak to chci nechat. Pak jsem měla přání vybrat jméno takové, co v naší rodině ještě není, tím pádem Natálky, Terezky, Janičky nebo Emičky nepřipadaly do úvahu. Pak mojí maminku napadlo jedno jméno, jméno holčičky, kterou jsem brigádně hlídala - KLÁRA !!! A jsem šťastná, že máme tu naší Klárku a neměnila bych. :sweat_smile:
  • Hezky česky

     •  rituska88
    5.3.2015 ve 20:44 To se mi líbí
    Při výběru jména jsme měli hned od začátku jasno v jednom: Chceme hezké české jméno. Ani mně ani příteli se nelíbí, když rodiče dají dítěti k typicky českému příjmení cizí křestní jméno.

    Oboum se nám líbilo jméno Josef a navíc se tak jmenují naši taťkové, takže jsme synka pojmenovali Josef (říkáme, že po nich, ale ve skutečnosti to tak není, prostě se nám to jméno líbilo).

    Pro holčičku jsme měli vybrané jméno Terezie (rodinná tradice by v tom taky byla - jmenovala se tak moje prababička, ale to je taky spíš náhoda, prostě se nám jméno Terezka líbí). Ale to se moc nelíbilo přítelově mamince, že prý je to dlouhé, máme i delší příjmení. V tomhle jí musím dát za pravdu, že na vyslovování je to opravdu dlouhé a k příjmení Absolonová by se spíš hodilo něco kratšího, ale prostě jsme se na ničem jiném neshodli. :slight_smile:
    Při výběru jména jsme měli hned od začátku jasno v jednom: Chceme hezké české jméno. Ani mně ani příteli se nelíbí, když rodiče dají dítěti k typicky českému příjmení cizí křestní jméno.

    Oboum se nám líbilo jméno Josef a navíc se tak jmenují naši taťkové, takže jsme synka pojmenovali Josef (říkáme, že po nich, ale ve skutečnosti to tak není, prostě se nám to jméno líbilo).

    Pro holčičku jsme měli vybrané jméno Terezie (rodinná tradice by v tom taky byla - jmenovala se tak moje prababička, ale to je taky spíš náhoda, prostě se nám jméno Terezka líbí). Ale to se moc nelíbilo přítelově mamince, že prý je to dlouhé, máme i delší příjmení. V tomhle jí musím dát za pravdu, že na vyslovování je to opravdu dlouhé a k příjmení Absolonová by se spíš hodilo něco kratšího, ale prostě jsme se na ničem jiném neshodli. :slight_smile:
  • Mnoho povyku pro nic

     •  blecha94
    11.2.2015 v 15:54 To se mi líbí
    Nikdy jsem nad tím, jak se bude jmenovat moje dítě, moc neuvažovala, protože jsem děti zrovna neplánovala. Ale když na mě vykoukly dvě čárky jako velké překvapení, museli jsme se s manželem zamyslet. :slight_smile:

    On si moc přál dceru, já naopak chtěla syna, a tak jsme se dohodli, že si každý najdeme jméno pro svoje vysněné pohlaví, a když ten druhý nebude absolutně proti, tak to tak bude. Já chtěla jméno, které není hitem posledních let, spíš netradiční, ale zvučné a rozhodně ne vyloženě zahraniční. Taky jsem nechtěla, aby dítě mělo svátek blízko narozenin. Líbil se mi Jonáš, ale máme příjemní na Š, a tak bohužel nepřicházel v úvahu. Stejně tak jsem si zamilovala Jonatána, ale samozřejmě jsem všude slyšela, že se bude jmenovat jako čokl paní Kadrnoškový. :grinning: Ani Vendelín nesklidil ovace a já už byla fakt zoufalá. Pak jsem jednou narazila na jméno Oskar a bylo jasno. Nenechala jsem si ho vymluvit a nezajímalo mě, co kdo namítá, já chtěla Oskara a manžel byl taky pro.

    Samozřejmě jsem se v 17. týdnu dozvěděla, že čekáme dceru, a tak snad co nevidět porodím naší maličkou Annu, kterou měl manžel vysněnou prý už od školky. :slight_smile: Snad se Oskara dočkám za pár let. :wink:
    Nikdy jsem nad tím, jak se bude jmenovat moje dítě, moc neuvažovala, protože jsem děti zrovna neplánovala. Ale když na mě vykoukly dvě čárky jako velké překvapení, museli jsme se s manželem zamyslet. :slight_smile:

    On si moc přál dceru, já naopak chtěla syna, a tak jsme se dohodli, že si každý najdeme jméno pro svoje vysněné pohlaví, a když ten druhý nebude absolutně proti, tak to tak bude. Já chtěla jméno, které není hitem posledních let, spíš netradiční, ale zvučné a rozhodně ne vyloženě zahraniční. Taky jsem nechtěla, aby dítě mělo svátek blízko narozenin. Líbil se mi Jonáš, ale máme příjemní na Š, a tak bohužel nepřicházel v úvahu. Stejně tak jsem si zamilovala Jonatána, ale samozřejmě jsem všude slyšela, že se bude jmenovat jako čokl paní Kadrnoškový. :grinning: Ani Vendelín nesklidil ovace a já už byla fakt zoufalá. Pak jsem jednou narazila na jméno Oskar a bylo jasno. Nenechala jsem si ho vymluvit a nezajímalo mě, co kdo namítá, já chtěla Oskara a manžel byl taky pro.

    Samozřejmě jsem se v 17. týdnu dozvěděla, že čekáme dceru, a tak snad co nevidět porodím naší maličkou Annu, kterou měl manžel vysněnou prý už od školky. :slight_smile: Snad se Oskara dočkám za pár let. :wink:
  • Podle čeho jsme vybírali

     •  opravdova_luzy
    11.2.2015 ve 04:15 To se mi líbí
    My jsme v podstatě vybírali jméno pouze pro holčičku, protože to klučičí jméno bylo jasné ještě dřív, než jsem otěhotněla - rodinná tradice z manželovy strany. Jmenuje se tak on, jeho otec i děda. :rolling_eyes:
    S tím jsem souhlasila, akorát pod podmínkou, že v případě rozhodování u holčičího jména budu mít rozhodující slovo já.

    Chtěla jsem:
    - něco neobvyklého, ale ne zase tak, aby její jméno bylo důvodem k posměchu
    - něco českého
    - dobře znějícího k rodnému příjmení
    - nic co by končilo na -la kvůli rodnému příjmení začínající na Li

    Nakonec to vyhrála Dora :slight_smile:. Měli jsme ještě v merku: Apolena, Johana, Jolana, Miriam, Adina, Dorota a Teodora. Tak třeba příště :grinning: (kromě těch dvou posledních, které by byly skoro to samé co Dora).
    My jsme v podstatě vybírali jméno pouze pro holčičku, protože to klučičí jméno bylo jasné ještě dřív, než jsem otěhotněla - rodinná tradice z manželovy strany. Jmenuje se tak on, jeho otec i děda. :rolling_eyes:
    S tím jsem souhlasila, akorát pod podmínkou, že v případě rozhodování u holčičího jména budu mít rozhodující slovo já.

    Chtěla jsem:
    - něco neobvyklého, ale ne zase tak, aby její jméno bylo důvodem k posměchu
    - něco českého
    - dobře znějícího k rodnému příjmení
    - nic co by končilo na -la kvůli rodnému příjmení začínající na Li

    Nakonec to vyhrála Dora :slight_smile:. Měli jsme ještě v merku: Apolena, Johana, Jolana, Miriam, Adina, Dorota a Teodora. Tak třeba příště :grinning: (kromě těch dvou posledních, které by byly skoro to samé co Dora).
  • Holčička byla jasná..

     •  eldoradoh
    7.1.2015 v 15:24 To se mi líbí
    Pohlaví našeho prvního miminka jsme se dozvěděli 4.6., hned na prvním screeningu a paní doktorka si byla jistá na 80% (kdežto já na sto už od začátku těhotenství).

    Strašně moc jsem si toužebně přála holčičku. Asi proto, že ji mají skoro všechny mé kamarádky, chtěla jsem taky plést copánky, vázat mašličky a oblékat sukýnky. Vůbec mě ale nepřekvapilo, když paní doktorka na 3D ultrazvuku řekla, že to bude chlapec. Ano, ten den jsem byla drobet zklamaná, ale dnes bych v žádném případě neměnila. Během těhotenství jsem si rychle zvykla na to, že čekáme malého fotbalistu (jako je manžel :slight_smile: ) a těšila se víc, než na holčičku.

    Jméno pro holčičku bylo jasné od začátku - byla by to Ema. Nad klučičím jsme se dost dlouho nemohli shodnout, já chtěla Matyáška od samého začátku, co jsme se dozvěděli pohlaví. Líbilo se nám několik dalších jmen - Ondřej, Adam, Daniel - všechna jména, co slaví svátek v prosinci, což jsme mu prostě nemohli udělat. Jednoho dne se ke mě manžel přitulil, pohladil bříško a řekl "Ahoj Matyášku". Ten den bylo rozhodnuto.

    Dneska sám říká, jak dobře jsem vybrala, že to perfektně pasuje k našemu příjmení a dobře zní.. :slight_smile:
    Pohlaví našeho prvního miminka jsme se dozvěděli 4.6., hned na prvním screeningu a paní doktorka si byla jistá na 80% (kdežto já na sto už od začátku těhotenství).

    Strašně moc jsem si toužebně přála holčičku. Asi proto, že ji mají skoro všechny mé kamarádky, chtěla jsem taky plést copánky, vázat mašličky a oblékat sukýnky. Vůbec mě ale nepřekvapilo, když paní doktorka na 3D ultrazvuku řekla, že to bude chlapec. Ano, ten den jsem byla drobet zklamaná, ale dnes bych v žádném případě neměnila. Během těhotenství jsem si rychle zvykla na to, že čekáme malého fotbalistu (jako je manžel :slight_smile: ) a těšila se víc, než na holčičku.

    Jméno pro holčičku bylo jasné od začátku - byla by to Ema. Nad klučičím jsme se dost dlouho nemohli shodnout, já chtěla Matyáška od samého začátku, co jsme se dozvěděli pohlaví. Líbilo se nám několik dalších jmen - Ondřej, Adam, Daniel - všechna jména, co slaví svátek v prosinci, což jsme mu prostě nemohli udělat. Jednoho dne se ke mě manžel přitulil, pohladil bříško a řekl "Ahoj Matyášku". Ten den bylo rozhodnuto.

    Dneska sám říká, jak dobře jsem vybrala, že to perfektně pasuje k našemu příjmení a dobře zní.. :slight_smile:
  • Holčička boj, takže to prostě musel být kluk

     •  zebruska
    6.1.2015 v 11:40 To se mi líbí
    Jsem zastáncem českých jmen. Asi proto, že jsem češtinářka, češtinu miluji a nikde jinde bych stejně žít nechtěla. Vždycky jsem chtěla mít holčičku Barunku. Barbora byla moje prababička, strašně jsme spolu bojovaly v době mé puberty (namalovaná jsem tam nesměla, nehty ostříhané, nenalakované, oblečení pečlivě vybírat...), ale přesto jsem to jméno milovala. A bylo jasné, že když budu mít holčičku, bude to Bára.

    Ovšem termín porodu mi to trochu zkomplikoval, nechtěla jsem, aby mělo dítko narozeniny, svátek a Vánoce v jednom měsíci. Takže jsem navrhla druhou mou variantu - Anička. Manžel s ní měl ale velký problém, pořád říkal: "Anička, kozí nožička..." a chtěl Magdalenku jako jsem já, a to jsem zase nechtěla já. Takže neustálé spory a jméno žádné.

    Když utz ukázal pindíka, bylo jasno, že to bude Zdenda po tatínkovi, i když jsem nechtěla jméno po rodičích, ale u Zdeňka to bylo prostě dané celým okolím. Týden před porodem jsme vyplňovali papíry do porodnice a u holčičky napsali Zdeňka a já doufala, že se pan doktor nespletl. :grinning:
    Jsem zastáncem českých jmen. Asi proto, že jsem češtinářka, češtinu miluji a nikde jinde bych stejně žít nechtěla. Vždycky jsem chtěla mít holčičku Barunku. Barbora byla moje prababička, strašně jsme spolu bojovaly v době mé puberty (namalovaná jsem tam nesměla, nehty ostříhané, nenalakované, oblečení pečlivě vybírat...), ale přesto jsem to jméno milovala. A bylo jasné, že když budu mít holčičku, bude to Bára.

    Ovšem termín porodu mi to trochu zkomplikoval, nechtěla jsem, aby mělo dítko narozeniny, svátek a Vánoce v jednom měsíci. Takže jsem navrhla druhou mou variantu - Anička. Manžel s ní měl ale velký problém, pořád říkal: "Anička, kozí nožička..." a chtěl Magdalenku jako jsem já, a to jsem zase nechtěla já. Takže neustálé spory a jméno žádné.

    Když utz ukázal pindíka, bylo jasno, že to bude Zdenda po tatínkovi, i když jsem nechtěla jméno po rodičích, ale u Zdeňka to bylo prostě dané celým okolím. Týden před porodem jsme vyplňovali papíry do porodnice a u holčičky napsali Zdeňka a já doufala, že se pan doktor nespletl. :grinning:
  • Neokoukané ale přitom žádná divočina

     •  ikyki
    5.12.2014 v 11:35 To se mi líbí
    Chtěla jsem něco, co nebude tak časté, ale přitom nic co by byla divočina, no jo ale babo raď k nejčastějšímu příjmení v ČR. :grinning: Nakonec jsme zvolili Beátka, okolí nebylo nadšené ale my ano, nakonec v rodině každý říká, že jsme nemohli vybrat lépe. Chtěla jsem něco, co nebude tak časté, ale přitom nic co by byla divočina, no jo ale babo raď k nejčastějšímu příjmení v ČR. :grinning: Nakonec jsme zvolili Beátka, okolí nebylo nadšené ale my ano, nakonec v rodině každý říká, že jsme nemohli vybrat lépe.
  • Bez háčků a čárek

     •  mochenkaa
    2.12.2014 ve 12:13 To se mi líbí
    Partner má slovenské dlouhé a měkké příjmení, chtěli jsme proto, aby děti měli krátké jméno a bez háčků a čárek. Takové, které není problém vyslovit kdekoliv na světě.

    Syn se jmenuje David, dcera Beata.
    Partner má slovenské dlouhé a měkké příjmení, chtěli jsme proto, aby děti měli krátké jméno a bez háčků a čárek. Takové, které není problém vyslovit kdekoliv na světě.

    Syn se jmenuje David, dcera Beata.
  • Vysněné jméno mého muže

     •  nordjane
    14.11.2014 v 17:12 To se mi líbí
    Již od počátku těhulkování jsem slyšela od muže, že si vždy přál mít syna se jménem Dominik. Jméno se mi líbilo a nic jsem nenamítala. :wink: Mateřský instinkt mi říkal, že to určitě bude holčička, a tak mi muž řekl, ať si jméno vyberu pro holčičku já, když on vybíral klučičí :slight_smile: V poslední době se mi začla líbit Nelinka, ale měl ji skoro každý, tak jsem pátrala po podobách a rozhodli jsme se pro Nelly :wink:

    Nakonec se z holčičky stejně vyklubal chlapeček, takže Dominik byl jasný. :wink: Nelly čeká třeba jednou pro druhátko :slight_smile:)
    Již od počátku těhulkování jsem slyšela od muže, že si vždy přál mít syna se jménem Dominik. Jméno se mi líbilo a nic jsem nenamítala. :wink: Mateřský instinkt mi říkal, že to určitě bude holčička, a tak mi muž řekl, ať si jméno vyberu pro holčičku já, když on vybíral klučičí :slight_smile: V poslední době se mi začla líbit Nelinka, ale měl ji skoro každý, tak jsem pátrala po podobách a rozhodli jsme se pro Nelly :wink:

    Nakonec se z holčičky stejně vyklubal chlapeček, takže Dominik byl jasný. :wink: Nelly čeká třeba jednou pro druhátko :slight_smile:)
  • Zajímavé, ale ne nesmyslné!

     •  zrzzynka
    12.11.2014 v 15:01 To se mi líbí
    S mužem jsme oba moc chtěli od počátku holčičku, a tak jsme začali vymýšlet dívčí jména. Jako první se nám líbila Nella, poté Vanessa. Moje vysněné jméno bylo a je Patricie, ale jelikož mám mozek a přemýšlím, nedala jsem ho kvůli příjmení, jelikož by měla v příjmení taktéž P,T a R, navíc má příjmení dlouhé, takže by si chudinka užila se psaním. Vítězkou byla Sofie, inspiroval mě kamarád a kolega z práce, jehož dcera se tak jmenuje. Přísahám, že kromě něho jsem o tom jméně NIKDY neslyšela a těšila se, jak budu originální, protože co opravdu nesnáším, jsou typicky česká jména.

    To bylo, než jsem přišla na Koníka. :grinning: Od té doby jsem si všímala, že Sofinky se rojí v šíleném, až nesmyslném množství. Na poslední chvíli jsem to už nechtěla měnit a tak jsem jméno alespoň "obzvláštnila" tak, že se nepíše Sofie, ale Sophie, a na to jsem pyšná.

    Pro chlapce byl jako konečná varianta, co jsem uváděla i v porodnici Daniel. Dalšími adepty byl Mathias, Tobias.

    Je moc důležité, aby rodiče volili jméno srdcem ale i rozumem. Taky jsem se těžko vzdávala své Patricie, ale ublížila bych tím akorát malé, která s tím bude muset žít celý život, a já sama jsem své matce vděčná za to, že mi dala jméno Diana, a jsem na něj náležitě hrdá. :slight_smile:
    S mužem jsme oba moc chtěli od počátku holčičku, a tak jsme začali vymýšlet dívčí jména. Jako první se nám líbila Nella, poté Vanessa. Moje vysněné jméno bylo a je Patricie, ale jelikož mám mozek a přemýšlím, nedala jsem ho kvůli příjmení, jelikož by měla v příjmení taktéž P,T a R, navíc má příjmení dlouhé, takže by si chudinka užila se psaním. Vítězkou byla Sofie, inspiroval mě kamarád a kolega z práce, jehož dcera se tak jmenuje. Přísahám, že kromě něho jsem o tom jméně NIKDY neslyšela a těšila se, jak budu originální, protože co opravdu nesnáším, jsou typicky česká jména.

    To bylo, než jsem přišla na Koníka. :grinning: Od té doby jsem si všímala, že Sofinky se rojí v šíleném, až nesmyslném množství. Na poslední chvíli jsem to už nechtěla měnit a tak jsem jméno alespoň "obzvláštnila" tak, že se nepíše Sofie, ale Sophie, a na to jsem pyšná.

    Pro chlapce byl jako konečná varianta, co jsem uváděla i v porodnici Daniel. Dalšími adepty byl Mathias, Tobias.

    Je moc důležité, aby rodiče volili jméno srdcem ale i rozumem. Taky jsem se těžko vzdávala své Patricie, ale ublížila bych tím akorát malé, která s tím bude muset žít celý život, a já sama jsem své matce vděčná za to, že mi dala jméno Diana, a jsem na něj náležitě hrdá. :slight_smile:
  • Jména na V a jak to nakonec dopadlo

     •  jarcatko
    11.11.2014 ve 14:48 To se mi líbí
    Už když jsme spolu s mým mužem chodili teprve pár týdnů, bavili jsme se o jménech dětí. Věděli jsme hned, že chceme jména od V, na počest manželovy maminky, která před lety zemřela a jmenovala se Věra. Pro holčičku jsme tedy měli hned vybranou Verunku a pro chlapečka muž z legrace vybral Vendelína. Napřed mi to přišlo ztřeštěné, ale postupem času jsem si na jméno zvykla natolik, že když jsem o tři roky později po svatbě otěhotněla, s Vendelínem jsem počítala najisto. To ale najednou manžel cuknul, že prý mu to nemůžeme udělat.

    A tak jsme začali opravdu hledat jméno pro syna. Jenže jsem ještě navíc nechtěla dávat žádná jména končící na -slav(a) či -mír(a) a taky končící na -v. Příjmení máme taky od V- a přišlo by mi to tam jako takové škobrtnutí. A tak nepadal v úvahu ani Václav, Věroslav... ani Vavřinec se mi nelíbil. Museli jsme od jména na V prostě upustit. Také jsme nechtěli dávat jména po rodičích či prarodičích. A tak byl ze hry třeba Jan, jméno, které se mi jinak moc líbí.

    No nakonec jsme se rozhodli, že to nedodržíme, a první syn se jmenuje Jan. Honzík se k němu úžasně hodí a myslím, že mého tátu potěšilo, že jeho první vnuk nese jméno po něm. Druhý syn se jmenuje Filip. Jméno, které jsme měli už u prvního v užším výběru, ale manžel ho zavrhl s tím, že se tak jmenovalo jeho morče a nemůže prvního syna pojmenovat po morčeti. U druhého už to ale zjevně nijak nevadí :grinning:

    Filípkovi jsou teprve tři týdny, takže uvidíme, jak se k němu bude jméno hodit. Ale pro mě je Filípkem už od momentu, kdy jsem zjistila, že čekáme druhé dítě.
    Už když jsme spolu s mým mužem chodili teprve pár týdnů, bavili jsme se o jménech dětí. Věděli jsme hned, že chceme jména od V, na počest manželovy maminky, která před lety zemřela a jmenovala se Věra. Pro holčičku jsme tedy měli hned vybranou Verunku a pro chlapečka muž z legrace vybral Vendelína. Napřed mi to přišlo ztřeštěné, ale postupem času jsem si na jméno zvykla natolik, že když jsem o tři roky později po svatbě otěhotněla, s Vendelínem jsem počítala najisto. To ale najednou manžel cuknul, že prý mu to nemůžeme udělat.

    A tak jsme začali opravdu hledat jméno pro syna. Jenže jsem ještě navíc nechtěla dávat žádná jména končící na -slav(a) či -mír(a) a taky končící na -v. Příjmení máme taky od V- a přišlo by mi to tam jako takové škobrtnutí. A tak nepadal v úvahu ani Václav, Věroslav... ani Vavřinec se mi nelíbil. Museli jsme od jména na V prostě upustit. Také jsme nechtěli dávat jména po rodičích či prarodičích. A tak byl ze hry třeba Jan, jméno, které se mi jinak moc líbí.

    No nakonec jsme se rozhodli, že to nedodržíme, a první syn se jmenuje Jan. Honzík se k němu úžasně hodí a myslím, že mého tátu potěšilo, že jeho první vnuk nese jméno po něm. Druhý syn se jmenuje Filip. Jméno, které jsme měli už u prvního v užším výběru, ale manžel ho zavrhl s tím, že se tak jmenovalo jeho morče a nemůže prvního syna pojmenovat po morčeti. U druhého už to ale zjevně nijak nevadí :grinning:

    Filípkovi jsou teprve tři týdny, takže uvidíme, jak se k němu bude jméno hodit. Ale pro mě je Filípkem už od momentu, kdy jsem zjistila, že čekáme druhé dítě.
  • U nás vede klasika

     •  rozzaarka
    10.11.2014 v 11:05 To se mi líbí
    Výběr jména pro miminko je jistě důležitým krokem. S manželem jsme žasli nad kombinace jména a příjmení, kdy rodiče chtěli mít zvláštní jméno a naprosto ignorovali, že k ryze českému příjmení nejde v mnoha případech dát cizí jméno. K čemu má dítě v rodném liste Theresia, když se jí stejně říká Terezko? Argument rodičů je, že Terezek je moc.

    Kritérií u nás bylo dost:
    Jméno musí být krátké, jelikož máme dlouhé příjmení.
    Jméno nejlépe bez R, jelikož je v příjmení.
    Jméno by nemělo končit na K, jelikož tím začíná příjmení a špatně by se to vyslovovalo.
    Jméno by mělo být české, jelikož příjmení je české.
    Jméno by mělo mít svátek jindy než v okolí Vánoc a narozenin.

    Klučičích jmen jsme měli spoustu a nebyl problém se shodnout a vybrat 1. U holčičky jsem kvůli dlouhému příjmení přišla o svojí vysněnou Karolínku a Kristýnku, ale co se dá dělat, manžela kvůli tomu měnit nebudu. :slight_smile:
    Náš syn se jmenuje Jakub, případný bratříček by asi musel přežít svátek kolem Vánoc - Dan nebo David, u holčičky by vyhrála nakonec Lenka.
    Výběr jména pro miminko je jistě důležitým krokem. S manželem jsme žasli nad kombinace jména a příjmení, kdy rodiče chtěli mít zvláštní jméno a naprosto ignorovali, že k ryze českému příjmení nejde v mnoha případech dát cizí jméno. K čemu má dítě v rodném liste Theresia, když se jí stejně říká Terezko? Argument rodičů je, že Terezek je moc.

    Kritérií u nás bylo dost:
    Jméno musí být krátké, jelikož máme dlouhé příjmení.
    Jméno nejlépe bez R, jelikož je v příjmení.
    Jméno by nemělo končit na K, jelikož tím začíná příjmení a špatně by se to vyslovovalo.
    Jméno by mělo být české, jelikož příjmení je české.
    Jméno by mělo mít svátek jindy než v okolí Vánoc a narozenin.

    Klučičích jmen jsme měli spoustu a nebyl problém se shodnout a vybrat 1. U holčičky jsem kvůli dlouhému příjmení přišla o svojí vysněnou Karolínku a Kristýnku, ale co se dá dělat, manžela kvůli tomu měnit nebudu. :slight_smile:
    Náš syn se jmenuje Jakub, případný bratříček by asi musel přežít svátek kolem Vánoc - Dan nebo David, u holčičky by vyhrála nakonec Lenka.
  • Ať to dobře zní

     •  holkavbotech
    9.11.2014 ve 22:21 To se mi líbí
    S mužem jsme vybírali jméno podle jediného kritéria - ať se nám líbí. Pohlaví miminka jsme si nechali jako překvápko, takže jsme hledali jména pro obě varianty.

    Máme krátké příjmení, takže pro kluka jsme koukali spíš na dlouhá jména. Navíc jsme nechtěli žádné z tolik módních jmen poslední doby, jako Tobiáš, Tadeáš apod. Nakonec jsme našli dvě jména: František a Bartoloměj.

    U děvčat jsme došli taky ke dvěma jménům: Štěpánka a Zuzana. Dohodli jsme se, že když to bude kluk, tak jméno vyberu já, a když holka, tak manžel. Celou dobu jsem byla přesvědčená, že to bude František, ale asi tři týdny před TP jsem obrátila a teď máme doma Bartoloměje.
    S mužem jsme vybírali jméno podle jediného kritéria - ať se nám líbí. Pohlaví miminka jsme si nechali jako překvápko, takže jsme hledali jména pro obě varianty.

    Máme krátké příjmení, takže pro kluka jsme koukali spíš na dlouhá jména. Navíc jsme nechtěli žádné z tolik módních jmen poslední doby, jako Tobiáš, Tadeáš apod. Nakonec jsme našli dvě jména: František a Bartoloměj.

    U děvčat jsme došli taky ke dvěma jménům: Štěpánka a Zuzana. Dohodli jsme se, že když to bude kluk, tak jméno vyberu já, a když holka, tak manžel. Celou dobu jsem byla přesvědčená, že to bude František, ale asi tři týdny před TP jsem obrátila a teď máme doma Bartoloměje.
  • Bylo jasno od bubliny

     •  katkammv
    8.11.2014 ve 22:52 To se mi líbí
    Ještě než jsme s manželem uvažovali o jménech pro děti, dopředu mě upozornil, že by chtěl syna pojmenovat po sobě a holku po mě (ten moment nikdy jména po nás). A v tu ránu se moje sny o jménech mých dětí rozplynuly, ale nu což, jedno jméno si určitě taky vybojuji.

    No když přišel ten okamžik, copak čekáme, já stejně věděla, že je to kluk, a tak můj začal od samé bublinky říkat je tam náš Míša (manžel je Michal). No jasně, že jsme čekali kluka, ale já manžela dlouho ukecávala a stejně nic z toho, ale aspoň jsem ukecala na jméno Michael (pro mě nádhera, odůvodnění bylo jednoduché, nepolezete si do pošty, což uznal).

    Ale ach, ta holka nám dala zabrat. Vybírala se Pavlína, Sára, Diana a Alžběta a nakonec jsme do výběru zapojili i zbytek rodiny a vítěz stále nikde. Až nakonec můj taťka dal vítězný hlas jménu Sára. :slight_smile: Dneska se snažíme o druhé miminko a už teď jsou vybrána jména Vladimír (po manželovém dědovi), a já chci Bartoloměje, a holka, to bude velký oříšek. Už se nám nelíbí, co dřív, tak se necháme překvapit, co nám život přinese. Třeba to bude Katrin nebo Kateřina.
    Ještě než jsme s manželem uvažovali o jménech pro děti, dopředu mě upozornil, že by chtěl syna pojmenovat po sobě a holku po mě (ten moment nikdy jména po nás). A v tu ránu se moje sny o jménech mých dětí rozplynuly, ale nu což, jedno jméno si určitě taky vybojuji.

    No když přišel ten okamžik, copak čekáme, já stejně věděla, že je to kluk, a tak můj začal od samé bublinky říkat je tam náš Míša (manžel je Michal). No jasně, že jsme čekali kluka, ale já manžela dlouho ukecávala a stejně nic z toho, ale aspoň jsem ukecala na jméno Michael (pro mě nádhera, odůvodnění bylo jednoduché, nepolezete si do pošty, což uznal).

    Ale ach, ta holka nám dala zabrat. Vybírala se Pavlína, Sára, Diana a Alžběta a nakonec jsme do výběru zapojili i zbytek rodiny a vítěz stále nikde. Až nakonec můj taťka dal vítězný hlas jménu Sára. :slight_smile: Dneska se snažíme o druhé miminko a už teď jsou vybrána jména Vladimír (po manželovém dědovi), a já chci Bartoloměje, a holka, to bude velký oříšek. Už se nám nelíbí, co dřív, tak se necháme překvapit, co nám život přinese. Třeba to bude Katrin nebo Kateřina.
  • Výběr jména

     •  styna87
    8.11.2014 ve 22:48 To se mi líbí
    Když jsme se s manželem před 7 lety seznámili, vždycky jsme fantazírovali, jaká bychom dali jména dětem, kdybychom je spolu měli. Však to znáte. Ale po pár letech jsme přišli na to, že spolu chceme zůstat a ty děti spolu opravdu mít.

    Úplně první jména, která jsme se shodli, že se nám líbí, byla Matěj a Adélka. U mě potom ještě postupem let přibyla Anna. A následně pak Emma a Stella. Klučičí bylo stále jen jedno. Matěj :slight_smile:

    Vloni jsme se ale přestěhovali do Německa a tak jsme trochu pozměnili kritéria pro výběr a následně i jména samotná. Představa, jak Němci zápasí s výslovností jména Matěj, byla přinejmenším vtipná. A říkala jsem si, že to bychom našemu případnému kloučkovi nemohli udělat. Tak jsme se shodli na Matyášovi / Mathiasovi s tím, že by i v rodném listě mohl mít napsáno Matyáš, ale říkali by mu tady Mathias, což je zde naprosto normální jméno. :slight_smile:

    No a holčička, ta se ustálila na Stelince. Ještě nejsme pevně rozhodnuti, jestli Stela nebo Stella. A stejně tak nevíme, jestli přidat ono známé -ová nebo ne. Zatím žijeme tady a v nejbližší době to měnit nechceme. Ale kdo ví, co bude za 10 let. A nechceme, aby nám děti třeba jednou vyčítali, že mají neobvyklá jména a že se jim ve škole smějí.
    Když jsme se s manželem před 7 lety seznámili, vždycky jsme fantazírovali, jaká bychom dali jména dětem, kdybychom je spolu měli. Však to znáte. Ale po pár letech jsme přišli na to, že spolu chceme zůstat a ty děti spolu opravdu mít.

    Úplně první jména, která jsme se shodli, že se nám líbí, byla Matěj a Adélka. U mě potom ještě postupem let přibyla Anna. A následně pak Emma a Stella. Klučičí bylo stále jen jedno. Matěj :slight_smile:

    Vloni jsme se ale přestěhovali do Německa a tak jsme trochu pozměnili kritéria pro výběr a následně i jména samotná. Představa, jak Němci zápasí s výslovností jména Matěj, byla přinejmenším vtipná. A říkala jsem si, že to bychom našemu případnému kloučkovi nemohli udělat. Tak jsme se shodli na Matyášovi / Mathiasovi s tím, že by i v rodném listě mohl mít napsáno Matyáš, ale říkali by mu tady Mathias, což je zde naprosto normální jméno. :slight_smile:

    No a holčička, ta se ustálila na Stelince. Ještě nejsme pevně rozhodnuti, jestli Stela nebo Stella. A stejně tak nevíme, jestli přidat ono známé -ová nebo ne. Zatím žijeme tady a v nejbližší době to měnit nechceme. Ale kdo ví, co bude za 10 let. A nechceme, aby nám děti třeba jednou vyčítali, že mají neobvyklá jména a že se jim ve škole smějí.
  • Jméno až po porodu

     •  zuuuzaaa
    8.11.2014 ve 12:15 To se mi líbí
    Na jménech jsme se s partnerem nemohli dlouho dohodnout. Jméno pro holčičku jsme vybrali cca 3 týdny před porodem, jen jméno pro kluka byl oříšek. Mně se líbil Tobiáš a manželovi Teodor. No, nakonec to vše dopadlo tak, že jméno jsem hlásila doktorovi na JIPce ještě v polospánku, že chlapec bude Tobiáš, a manžel vše musel jet dopsat na matriku. :grinning:
    Tak to dopadá, když má partner na vše čas. I když ho uháním, že by bylo dobré vše vyřešit mnohem dříve, tak mně řekne, že to se nějak poddá.
    Na jménech jsme se s partnerem nemohli dlouho dohodnout. Jméno pro holčičku jsme vybrali cca 3 týdny před porodem, jen jméno pro kluka byl oříšek. Mně se líbil Tobiáš a manželovi Teodor. No, nakonec to vše dopadlo tak, že jméno jsem hlásila doktorovi na JIPce ještě v polospánku, že chlapec bude Tobiáš, a manžel vše musel jet dopsat na matriku. :grinning:
    Tak to dopadá, když má partner na vše čas. I když ho uháním, že by bylo dobré vše vyřešit mnohem dříve, tak mně řekne, že to se nějak poddá.
  • Lépe jsem vybrat nemohla

     •  karol89
    7.11.2014 ve 23:56 To se mi líbí
    Jak bych začala. :grinning: Vždycky jsem si přála mít kluka, nikdy jsem nechtěla holku. I když se řiká "hlavně, ať je to zdravé", tak já měla vždycky averzi k holkám a hlavně byly všude (ségra, chlapova starší dcera ...). Nechtěla jsem čančání, bárbíny, růžovou ... blééé. Chtěla jsem vojáčky, auta na dálkáč, boje. :grinning: :grinning: :grinning:

    Když nám ve 12 tt oznámili holku, byla jsem ten nejšťastnější člověk na světě! Představovala jsem si jí jako svoje malé kudrnaté já. :sweat_smile: Ale co se jménem? Chvílema jsem byla nešťastná, jelikož jsem pro kluka měla vybraných 5 jmen, ale pro holku žádné. Žádné se mi prostě nelíbilo natolik, abych ho dala naší princezně. Několikrát jsem projížděla kalendář a pořád jsem se zasekávala u jména Klaudie. Pak jsem si všimla, že má svátek v květnu. Původně jsem si hrozně moc přála mít květňátko, ale to se nepodařilo, tak jsem si řekla, že aspoň jméno by mohla mít květnové. Ale pořád mi to nestačilo. :grinning: Vždycky když jsem se dívala na různé seriály a filmy, hrozně se mi líbilo jméno Ema. Ale obě jména samy o sobě jsou taková suchá :grinning: a já chci mít vždycky něco extra. Tak jsem to dala dohromady a vzniklo něco božského! KLAUDIE EMA TIŠEROVÁ! :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: Ale takové jméno už netrumfnu, takže pokud bude druhé taky holka, bude to boj, i když něco vymyšleného mám (nebudu prozrazovat, ať to nezakřiknu a někdo mi to třeba nešlohne :grinning: :grinning: :grinning:). Ale tohle prostě už netrumfnu, a o tom to podle mě je. Vybrat to jméno, z kterého si sednete na kaďák. :grinning:
    Jak bych začala. :grinning: Vždycky jsem si přála mít kluka, nikdy jsem nechtěla holku. I když se řiká "hlavně, ať je to zdravé", tak já měla vždycky averzi k holkám a hlavně byly všude (ségra, chlapova starší dcera ...). Nechtěla jsem čančání, bárbíny, růžovou ... blééé. Chtěla jsem vojáčky, auta na dálkáč, boje. :grinning: :grinning: :grinning:

    Když nám ve 12 tt oznámili holku, byla jsem ten nejšťastnější člověk na světě! Představovala jsem si jí jako svoje malé kudrnaté já. :sweat_smile: Ale co se jménem? Chvílema jsem byla nešťastná, jelikož jsem pro kluka měla vybraných 5 jmen, ale pro holku žádné. Žádné se mi prostě nelíbilo natolik, abych ho dala naší princezně. Několikrát jsem projížděla kalendář a pořád jsem se zasekávala u jména Klaudie. Pak jsem si všimla, že má svátek v květnu. Původně jsem si hrozně moc přála mít květňátko, ale to se nepodařilo, tak jsem si řekla, že aspoň jméno by mohla mít květnové. Ale pořád mi to nestačilo. :grinning: Vždycky když jsem se dívala na různé seriály a filmy, hrozně se mi líbilo jméno Ema. Ale obě jména samy o sobě jsou taková suchá :grinning: a já chci mít vždycky něco extra. Tak jsem to dala dohromady a vzniklo něco božského! KLAUDIE EMA TIŠEROVÁ! :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: Ale takové jméno už netrumfnu, takže pokud bude druhé taky holka, bude to boj, i když něco vymyšleného mám (nebudu prozrazovat, ať to nezakřiknu a někdo mi to třeba nešlohne :grinning: :grinning: :grinning:). Ale tohle prostě už netrumfnu, a o tom to podle mě je. Vybrat to jméno, z kterého si sednete na kaďák. :grinning:
  • Zachováme tradici :-)

     •  misuulee
    7.11.2014 v 18:49 To se mi líbí
    Tak co jméno tatínku?Projedem kalendář...vyberem každy pár jmen pro holku a pár pro kluka...
    Z užšího výběru jsme pro holčíčku měli Lucinka a Janička,pro kluka Honzík,Vojtíšek ...jelikož je tatínek od V a dědeček taky,je jasno:slight_smile:
    Tak co jméno tatínku?Projedem kalendář...vyberem každy pár jmen pro holku a pár pro kluka...
    Z užšího výběru jsme pro holčíčku měli Lucinka a Janička,pro kluka Honzík,Vojtíšek ...jelikož je tatínek od V a dědeček taky,je jasno:slight_smile:
  • Žádné V

     •  kacajak
    7.11.2014 v 10:52 To se mi líbí
    Při výběru jména jsme měli hned několik kritérií, prvním a pro manžela nejdůležitějším bylo, aby jméno nezačínalo na V, jelikož máme příjmení na V. Dalším bylo, že se mrně nebude jmenovat po nás. A posledním, že jméno nesmí být v rodině (to bylo úplně nejhorší, protože rodina od manžela je hoodně rozrostlá).

    Vždy nás napadlo nějaké pěkné jméno, ale zavrhli jsme ho, protože už je v rodině. Nakonec se do nejužšího výběru z klučičích dostal Šimon, Matyáš a Dominik a z holčičích Sára, Marianna a Tereza.

    Narodil se nám chlapeček, jmenuje se Matyáš :slight_smile: Na holčičku bylo nakonec napsáno Sára :slight_smile:.
    Při výběru jména jsme měli hned několik kritérií, prvním a pro manžela nejdůležitějším bylo, aby jméno nezačínalo na V, jelikož máme příjmení na V. Dalším bylo, že se mrně nebude jmenovat po nás. A posledním, že jméno nesmí být v rodině (to bylo úplně nejhorší, protože rodina od manžela je hoodně rozrostlá).

    Vždy nás napadlo nějaké pěkné jméno, ale zavrhli jsme ho, protože už je v rodině. Nakonec se do nejužšího výběru z klučičích dostal Šimon, Matyáš a Dominik a z holčičích Sára, Marianna a Tereza.

    Narodil se nám chlapeček, jmenuje se Matyáš :slight_smile: Na holčičku bylo nakonec napsáno Sára :slight_smile:.
  • Byl to boj

     •  petrajavor
    6.11.2014 v 17:15 To se mi líbí
    Vybrat v téhle rodině jméno byl malý porod. S manželem máme naprosto jiný vkus a navíc v jeho části rodiny je hodně chlapečků. Od začátku jsme vybírali jméno jak pro holčičku, tak pro chlapečka.

    Základem bylo vyloučit všechna jména v nejbližší rodině. No a pak začala ta pravá sranda. Každé navrhované jméno jsme různě pitvořili, zesměšňovali a používali jeho možné varianty. Téměř na každém jméně jsme něco našli. Vyloučili jsme jména, která mají svátek duben-září, jelikož TP byl v půlce června a nechtěli jsme aby miminko mělo svátek a narozeniny hned u sebe a pak celý rok nic.

    Povedlo se, po dlouhých dohadech byla na světě: Tadeáš a Gabriella :slight_smile:
    Vybrat v téhle rodině jméno byl malý porod. S manželem máme naprosto jiný vkus a navíc v jeho části rodiny je hodně chlapečků. Od začátku jsme vybírali jméno jak pro holčičku, tak pro chlapečka.

    Základem bylo vyloučit všechna jména v nejbližší rodině. No a pak začala ta pravá sranda. Každé navrhované jméno jsme různě pitvořili, zesměšňovali a používali jeho možné varianty. Téměř na každém jméně jsme něco našli. Vyloučili jsme jména, která mají svátek duben-září, jelikož TP byl v půlce června a nechtěli jsme aby miminko mělo svátek a narozeniny hned u sebe a pak celý rok nic.

    Povedlo se, po dlouhých dohadech byla na světě: Tadeáš a Gabriella :slight_smile:
  • Jak slečny ke svým jménům přišly

     •  kajovaevicka
    6.11.2014 v 16:41 To se mi líbí
    Když jsme s manželem začali chodit, jen tak jsme nadhodily jména, která jednou použijeme pro naše mrňátka. Celé čtyři roky jsme počítali s Kačenkou a Kubíčkem. A pak jsem otěhotněla.

    Tou dobou se nám v autě zabil kamarád, který pro nás oba moc znamenal a bylo rozhodnuto - kluk bude Martin, jako on. A teď, co s holčičkou? Manžel je balbutik a neustálým opakováním zjistil, že se mu Kateřina špatně vyslovuje. Náhodné nadhazování jmen se neosvědčilo, vůbec jsme si nemohli vybrat:grinning: A tak jsem si od kamarádky půjčila knížku Jak se bude jmenovat od Knappové. Dohodli jsme se, že si každý vypíšeme seznam jmen, která se nám líbí. Já jich měla asi dvacet, manžel horkotěžko vypotil tři.

    Olivii manžel vyškrtnul mezi prvními se slovy "no tak to snad ani náhodou!". Já koukala na jeho Miriam, Blanku a Danielu a říkala si "oujeee, to bude složitý:grinning:". Můj muž se nemohl ztotožnit ani s jedním ze jmen, takže nakonec padla volba na jeho Miriam. A pak koukáme na seriál, kde byla agentka FBI Olivia. A on "Hele, Olivie, to je pěkný!" Dívala jsem se na něj, jako kdyby spadnul z Marsu a myslela si, že si ze mě utahuje, vždyť ji vyškrtnul jako první. Musela jsem mu ukázat ten lísteček, aby mi věřil, že tam opravdu byla :grinning: Takže bylo rozhodnuto, prvorozená bude Olivie. Očekávali jsme spoustu komentářů od našeho okolí, takže jméno bylo tajemství až do porodu. Miriam jsme si schovali pro druhou holčičku, tak nějak jsme oba věděli, že jednou ta princezna bude. A je:slight_smile: Tentokrát jsme jméno netajili, manžel se podřeknul.

    Trošku mě to mrzí. Docela mě bavilo, jak při prvním těhotenství všichni tipovali jména a nikdo se netrefil. Samozřejmě jsme se po porodu setkali s otázkami "a jak jí jako budete říkat???" Když zazněla asi podesáté, už jsem byla naštvaná a odpovídala, že samozřejmě Karel, po tatínkovi. Myslím, že s trochou fantazie si s oběma jmény dá krásně hrát dle libosti, ale zřejmě je jednodušší se ptát.
    Když jsme s manželem začali chodit, jen tak jsme nadhodily jména, která jednou použijeme pro naše mrňátka. Celé čtyři roky jsme počítali s Kačenkou a Kubíčkem. A pak jsem otěhotněla.

    Tou dobou se nám v autě zabil kamarád, který pro nás oba moc znamenal a bylo rozhodnuto - kluk bude Martin, jako on. A teď, co s holčičkou? Manžel je balbutik a neustálým opakováním zjistil, že se mu Kateřina špatně vyslovuje. Náhodné nadhazování jmen se neosvědčilo, vůbec jsme si nemohli vybrat:grinning: A tak jsem si od kamarádky půjčila knížku Jak se bude jmenovat od Knappové. Dohodli jsme se, že si každý vypíšeme seznam jmen, která se nám líbí. Já jich měla asi dvacet, manžel horkotěžko vypotil tři.

    Olivii manžel vyškrtnul mezi prvními se slovy "no tak to snad ani náhodou!". Já koukala na jeho Miriam, Blanku a Danielu a říkala si "oujeee, to bude složitý:grinning:". Můj muž se nemohl ztotožnit ani s jedním ze jmen, takže nakonec padla volba na jeho Miriam. A pak koukáme na seriál, kde byla agentka FBI Olivia. A on "Hele, Olivie, to je pěkný!" Dívala jsem se na něj, jako kdyby spadnul z Marsu a myslela si, že si ze mě utahuje, vždyť ji vyškrtnul jako první. Musela jsem mu ukázat ten lísteček, aby mi věřil, že tam opravdu byla :grinning: Takže bylo rozhodnuto, prvorozená bude Olivie. Očekávali jsme spoustu komentářů od našeho okolí, takže jméno bylo tajemství až do porodu. Miriam jsme si schovali pro druhou holčičku, tak nějak jsme oba věděli, že jednou ta princezna bude. A je:slight_smile: Tentokrát jsme jméno netajili, manžel se podřeknul.

    Trošku mě to mrzí. Docela mě bavilo, jak při prvním těhotenství všichni tipovali jména a nikdo se netrefil. Samozřejmě jsme se po porodu setkali s otázkami "a jak jí jako budete říkat???" Když zazněla asi podesáté, už jsem byla naštvaná a odpovídala, že samozřejmě Karel, po tatínkovi. Myslím, že s trochou fantazie si s oběma jmény dá krásně hrát dle libosti, ale zřejmě je jednodušší se ptát.
  • Chtěla jsem netradiční jméno

     •  ebetka
    6.11.2014 v 16:19 To se mi líbí
    Nechtěla jsem typické české jméno - moc se mi nelíbí. Jenže jména, která se líbila mně, se nelíbila příteli.

    Nějak jsme se nemohli dohodnout a tak potom půjčil od kolegyně z práce knížku se jmény, kterou jsem celou projela, napsala na papírek jména pro holčičky a chlapečky, trošku ještě poškrtala a když mi zbylo od každého pohlaví asi deset jmen, tak jsem je ještě zkusila napsat na papír, jestli se to hodí k příjmení, pak od každého pohlaví vybral přítel asi pět jmen, který se mu zamlouvaly taky.

    Pak jsem každé jméno napsala na papírek a nalepila na ledničku, kolem které jsme chodili několikrát denně. A několikrát denně jsme se taky dívali na ta jména. Postupně jsme oddělávali jednotlivý papírky se jmény, které se nám přestaly tak líbit, až zbylo jen od každého pohlaví jedno jméno. Pak už jsme věděli, jak se bude jmenovat naše dítě a čekali jen na porod, abychom zjistili, jestli budeme mít Ellen nebo Mathiase :slight_smile:
    Nechtěla jsem typické české jméno - moc se mi nelíbí. Jenže jména, která se líbila mně, se nelíbila příteli.

    Nějak jsme se nemohli dohodnout a tak potom půjčil od kolegyně z práce knížku se jmény, kterou jsem celou projela, napsala na papírek jména pro holčičky a chlapečky, trošku ještě poškrtala a když mi zbylo od každého pohlaví asi deset jmen, tak jsem je ještě zkusila napsat na papír, jestli se to hodí k příjmení, pak od každého pohlaví vybral přítel asi pět jmen, který se mu zamlouvaly taky.

    Pak jsem každé jméno napsala na papírek a nalepila na ledničku, kolem které jsme chodili několikrát denně. A několikrát denně jsme se taky dívali na ta jména. Postupně jsme oddělávali jednotlivý papírky se jmény, které se nám přestaly tak líbit, až zbylo jen od každého pohlaví jedno jméno. Pak už jsme věděli, jak se bude jmenovat naše dítě a čekali jen na porod, abychom zjistili, jestli budeme mít Ellen nebo Mathiase :slight_smile:
  • Vysněné jméno nám nevyšlo

     •  marukm
    6.11.2014 v 11:26 To se mi líbí
    Jakmile jsme s mužem začali diskutovat o jméně pro naše dítě, bála jsem se, jak to dopadne. Ale světe div se, my se shodli hned napoprvé!

    Oba jsme si zamilovali jméno Marek (já možná i kvůli tomu, že jsem se tak sama měla jmenovat :sunglasses: ), ale plány nám zhatilo příjmení. Protože naše příjmení začíná na K., shodli jsme se, že Marek K. by prostě neznělo úplně nejlépe. A tak jsme pátrali dál (že dívčí jméno jsme ani moc neřešili, byl fakt, od začátku jsme tušili, že to bude kluk, každopádně moje vysněná Táňa uspěla i u manžela).

    Nakonec, po diskuzích se všemi možnými a nemožnými, se do užšího výběru dostala jména Matěj a Filip. A Matěj to vyhrál. Sice nás trochu mrzí, že jich je teď tolik, ale co zmůžeme. :slight_smile:

    Pokud se rozhodneme mu pořdit sourozence, bude to buď Filip, nebo Táňa (jsem ráda, že to už nebudeme muset řešit :grinning:).
    Jakmile jsme s mužem začali diskutovat o jméně pro naše dítě, bála jsem se, jak to dopadne. Ale světe div se, my se shodli hned napoprvé!

    Oba jsme si zamilovali jméno Marek (já možná i kvůli tomu, že jsem se tak sama měla jmenovat :sunglasses: ), ale plány nám zhatilo příjmení. Protože naše příjmení začíná na K., shodli jsme se, že Marek K. by prostě neznělo úplně nejlépe. A tak jsme pátrali dál (že dívčí jméno jsme ani moc neřešili, byl fakt, od začátku jsme tušili, že to bude kluk, každopádně moje vysněná Táňa uspěla i u manžela).

    Nakonec, po diskuzích se všemi možnými a nemožnými, se do užšího výběru dostala jména Matěj a Filip. A Matěj to vyhrál. Sice nás trochu mrzí, že jich je teď tolik, ale co zmůžeme. :slight_smile:

    Pokud se rozhodneme mu pořdit sourozence, bude to buď Filip, nebo Táňa (jsem ráda, že to už nebudeme muset řešit :grinning:).
  • Náš výběr jména

     •  akrrash
    5.11.2014 v 16:07 To se mi líbí
    My jsme hlavně nechtěli jméno, co má každý druhý, ale naopak takové, které se moc nedává a hlavně není z rodiny a z mého blízkého okolí.

    Manžel si moc přál, aby měla jméno i příjmení na stejné začáteční písmeno, a tak jsme začali hledat jména na ,,M,,. Přečetli jsem si i o jménech, co které vyjadřuje, protože na to věřím. U nás v rodině to teda sedí :slight_smile: Magdalénka to zaručeně vyhrála, hlavně proto, že se dá krásně skloňovat mnoha způsoby :slight_smile:
    My jsme hlavně nechtěli jméno, co má každý druhý, ale naopak takové, které se moc nedává a hlavně není z rodiny a z mého blízkého okolí.

    Manžel si moc přál, aby měla jméno i příjmení na stejné začáteční písmeno, a tak jsme začali hledat jména na ,,M,,. Přečetli jsem si i o jménech, co které vyjadřuje, protože na to věřím. U nás v rodině to teda sedí :slight_smile: Magdalénka to zaručeně vyhrála, hlavně proto, že se dá krásně skloňovat mnoha způsoby :slight_smile:
  • Když musíš tak musíš

     •  mmirunda
    4.11.2014 ve 14:32 To se mi líbí
    Když jsem na UTZ ve 13tt dostala první nástřel od paní doktorky, že miminko je holčička, začala u nás hádka o jméno. Sama jsem vždy chtěla Terezku, ale v té době jich kolem nás bylo spousty a my vymýšleli něco jiného. Nakonec jsme se rozhodli pro jméno ANNA.

    Bylo to proto, že partnerova maminka se tak jmenovala. Bohužel už tu s námi dlouhých sedm let není a my se s partnerem poznali až půl roku po její smrti. Zemřela přesně v den, kdy mám já narozeniny, proto můj partner vždy tvrdil, že mě dostal za ni. Měla by z naší dcery určitě radost, a tak proto se honosí celým jejím jménem.

    Když v porodnici spinkala v postýlce, říkal mi můj partner, že je zvláštní číst maminčino jméno a vědět, že je to dcera. Přišlo mu, jakoby se mu maminka vrátila zpátky.
    Když jsem na UTZ ve 13tt dostala první nástřel od paní doktorky, že miminko je holčička, začala u nás hádka o jméno. Sama jsem vždy chtěla Terezku, ale v té době jich kolem nás bylo spousty a my vymýšleli něco jiného. Nakonec jsme se rozhodli pro jméno ANNA.

    Bylo to proto, že partnerova maminka se tak jmenovala. Bohužel už tu s námi dlouhých sedm let není a my se s partnerem poznali až půl roku po její smrti. Zemřela přesně v den, kdy mám já narozeniny, proto můj partner vždy tvrdil, že mě dostal za ni. Měla by z naší dcery určitě radost, a tak proto se honosí celým jejím jménem.

    Když v porodnici spinkala v postýlce, říkal mi můj partner, že je zvláštní číst maminčino jméno a vědět, že je to dcera. Přišlo mu, jakoby se mu maminka vrátila zpátky.
  • České příjmení, české jméno

     •  zzaneta
    4.11.2014 v 10:01 To se mi líbí
    Jména jsme s manželem vybírali tak, aby se hodilo k našemu českému příjmení. Proto také typicky české jméno. Projížděli jsme kalendář a shodli se jen na jednom holčičím a jednom klučičím.

    První byl kluk, takže Honzík. No a při druhém těhotenství jsme doufali v holku, protože na druhém klučičím jménu jsme se nemohli shodnout. A vyšlo to, máme Elišku :slight_smile: Až pak jsme si uvědomili, že manželův dědeček byl Jan a moje babička byla Eliška.
    Jména jsme s manželem vybírali tak, aby se hodilo k našemu českému příjmení. Proto také typicky české jméno. Projížděli jsme kalendář a shodli se jen na jednom holčičím a jednom klučičím.

    První byl kluk, takže Honzík. No a při druhém těhotenství jsme doufali v holku, protože na druhém klučičím jménu jsme se nemohli shodnout. A vyšlo to, máme Elišku :slight_smile: Až pak jsme si uvědomili, že manželův dědeček byl Jan a moje babička byla Eliška.
  • Jméno bez "R"

     •  bobina24
    3.11.2014 v 15:52 To se mi líbí
    Když jsem zjistila, že jsem těhotná, okamžitě člověk začně přemýšlet nad jménem.
    Byly dány celkem 3. kritéria:
    1) Domluva byla s tehdy ještě přítelem jednoduchá, já si vyberu jména pro holku a on pro kluka, ale musí se líbit vybrané jméno oběma pokud možno.
    2) Další kritérium bylo, že se miminko nebude jmenovat ani po tatínkovi a ani po mamince.
    3) Ve jméně nebude písmeno "R".

    Začala jsem listovat v kalendáři a hledala a hledala, když jsme se dozvěděli, že budeme mít holčičku, začala jsem jásat, ale těch jmen pro holčičku, která by mě oslovila bylo opravdu málo.

    Nakonec jsem vybrala Elišku, jenže ať žije Modrý koník a narazila jsem tady na jméno ELLA a bylo vybráno. Naprosto jsem se zamilovala a jméno bylo vybráno.

    Ve 33tt, když jsem šli sepsat na matriku dohodu o jménu dítěte byla vybrána tyto jména ELLA a Šimon.

    Vybrat jméno bylo pro mě nejhorší částí celého těhotenství :slight_smile: :slight_smile:
    Když jsem zjistila, že jsem těhotná, okamžitě člověk začně přemýšlet nad jménem.
    Byly dány celkem 3. kritéria:
    1) Domluva byla s tehdy ještě přítelem jednoduchá, já si vyberu jména pro holku a on pro kluka, ale musí se líbit vybrané jméno oběma pokud možno.
    2) Další kritérium bylo, že se miminko nebude jmenovat ani po tatínkovi a ani po mamince.
    3) Ve jméně nebude písmeno "R".

    Začala jsem listovat v kalendáři a hledala a hledala, když jsme se dozvěděli, že budeme mít holčičku, začala jsem jásat, ale těch jmen pro holčičku, která by mě oslovila bylo opravdu málo.

    Nakonec jsem vybrala Elišku, jenže ať žije Modrý koník a narazila jsem tady na jméno ELLA a bylo vybráno. Naprosto jsem se zamilovala a jméno bylo vybráno.

    Ve 33tt, když jsem šli sepsat na matriku dohodu o jménu dítěte byla vybrána tyto jména ELLA a Šimon.

    Vybrat jméno bylo pro mě nejhorší částí celého těhotenství :slight_smile: :slight_smile:
  • Jak naše princezna ke jménu přišla

     •  kulenka
    3.11.2014 ve 14:19 To se mi líbí
    Nad jménem pro naše miminko jsme přemýšleli dlouho. Přeci jen si ho ponese celým životem a bude to první, co se lidé často o člověku dozví.
    Chtěli jsme něco originálního, rozhodně ne stejné jméno jako už v rodině je nebo bylo.

    Oba jsme si s manželem sepsali svoje seznamy, provnávali jsme si je, vymýšleli zdrobněliny, zkoušeli jsme, jak zní s našim příjmením, také jsme chtěli, aby se dalo použít i v cizině bez zkomolení... Byl to opravdu dlouhotrvající proces, ale jsem ráda, že jsme se do toho pustili tak pečlivě :slight_smile:

    A doteď vím, kde přesně padlo konečné rozhodnutí :slight_smile:
    Nad jménem pro naše miminko jsme přemýšleli dlouho. Přeci jen si ho ponese celým životem a bude to první, co se lidé často o člověku dozví.
    Chtěli jsme něco originálního, rozhodně ne stejné jméno jako už v rodině je nebo bylo.

    Oba jsme si s manželem sepsali svoje seznamy, provnávali jsme si je, vymýšleli zdrobněliny, zkoušeli jsme, jak zní s našim příjmením, také jsme chtěli, aby se dalo použít i v cizině bez zkomolení... Byl to opravdu dlouhotrvající proces, ale jsem ráda, že jsme se do toho pustili tak pečlivě :slight_smile:

    A doteď vím, kde přesně padlo konečné rozhodnutí :slight_smile:
  • Podle kalendáře

     •  acnaj
    3.11.2014 ve 12:42 To se mi líbí
    S mužem jsme se domluvili, že naše dítko bude mít nějaké pěkné, klasické, české jméno.

    Vybírali jsme jména tak, že jsme si sedli a projížděli kalendář a když se nám nějaké jméno líbilo, tak jsme si je zapsali. Bylo to zdlouhavé, protože spousta jmen byla v okolí a my jsme nechtěli, aby nám někoho připomínala. Vybraná jména byla: Bára, Klára a Vojtěch.

    A proč se naše dcerka jmenuje Zuzana? Začala jí tak říkat moje máma ještě v bříšku a nakonec se nám to tak líbilo, že jsme jí to jméno nechali. Alespoň tam nemá R, kdyby je neuměla vyslovit.
    S mužem jsme se domluvili, že naše dítko bude mít nějaké pěkné, klasické, české jméno.

    Vybírali jsme jména tak, že jsme si sedli a projížděli kalendář a když se nám nějaké jméno líbilo, tak jsme si je zapsali. Bylo to zdlouhavé, protože spousta jmen byla v okolí a my jsme nechtěli, aby nám někoho připomínala. Vybraná jména byla: Bára, Klára a Vojtěch.

    A proč se naše dcerka jmenuje Zuzana? Začala jí tak říkat moje máma ještě v bříšku a nakonec se nám to tak líbilo, že jsme jí to jméno nechali. Alespoň tam nemá R, kdyby je neuměla vyslovit.
  • Rodinné písmenko

     •  kessa
    3.11.2014 v 11:39 To se mi líbí
    My jsme si výběr jména zjednodušili zúžením výběru :slight_smile:

    Naši mají oba jména na M a když se tak sešli, tak dali M-ková jména i mně a bratrovi. Můj muž je Michal stejně jako můj bratr a jeho bratr je Martin stejně jako já Martina. Vlastně nám ta Mka kazí jen tchán, takže M bylo jasná volba :wink:

    Okamžitě jsme vyloučili všechna jména, co už v rodině máme a také teď jména populární. Vybraná jména jsem nikde neříkali, protože jsou to jména méně používaná a báli jsme se reakcí a kecání okolo. No a máme Miriam, všem se to líbí, v porodnici říkali, že už Miriam neměli dlouho. Jen mě štvala otázka "jak jí říkáte?", kterou nám pokládal snad každej - copak nemají fantazii? Předpokládám, že u jména používaného často by se tak blbě neptali. No a další bude samozřejmě zase M :slight_smile:
    My jsme si výběr jména zjednodušili zúžením výběru :slight_smile:

    Naši mají oba jména na M a když se tak sešli, tak dali M-ková jména i mně a bratrovi. Můj muž je Michal stejně jako můj bratr a jeho bratr je Martin stejně jako já Martina. Vlastně nám ta Mka kazí jen tchán, takže M bylo jasná volba :wink:

    Okamžitě jsme vyloučili všechna jména, co už v rodině máme a také teď jména populární. Vybraná jména jsem nikde neříkali, protože jsou to jména méně používaná a báli jsme se reakcí a kecání okolo. No a máme Miriam, všem se to líbí, v porodnici říkali, že už Miriam neměli dlouho. Jen mě štvala otázka "jak jí říkáte?", kterou nám pokládal snad každej - copak nemají fantazii? Předpokládám, že u jména používaného často by se tak blbě neptali. No a další bude samozřejmě zase M :slight_smile:
  • Jména bez fantazie

     •  steffi23
    28.2.2014 v 09:47 To se mi líbí
    Stalo se mi to už několikrát, kdy se plně vyplnilo rčení "odříkaného chleba největší krajíc" :slight_smile: Vždy jsem říkala, i zcela veřejně, že děti po sobě pojmenují jen lidé bez fantazie. No a tak se naše dva synové jmenují Jiří a Jan - já jsem Jana a manžel je Jiří.

    Když jsme čekali prvního, já trvala na jménu Jiří (z genetiky jsme věděli, že to bude kluk). Jmenuje se tak můj muž, otec, bratr a já tohle jméno považuji za velmi pěkné.

    Když jsme čekali druhé dítě a vypadalo to zase na kluka, vybírali jsem opět nějaké klasické jméno. A tehdy můj muž řekl, že když máme dítě po něm, budeme mít i po mě. Holčičku Janu bych nechtěla, ale kluka Janečka mám moc ráda.

    Výběr jména je velmi důležitý a myslím, že se jména k našim dětem hodí. Ano, nevyhneme se vysvětlování, když se mluví o Jirkovi, kterého tím přesně myslíme, ale neměnila bych. I když jsme vlastně bez fantazie :slight_smile:
    Stalo se mi to už několikrát, kdy se plně vyplnilo rčení "odříkaného chleba největší krajíc" :slight_smile: Vždy jsem říkala, i zcela veřejně, že děti po sobě pojmenují jen lidé bez fantazie. No a tak se naše dva synové jmenují Jiří a Jan - já jsem Jana a manžel je Jiří.

    Když jsme čekali prvního, já trvala na jménu Jiří (z genetiky jsme věděli, že to bude kluk). Jmenuje se tak můj muž, otec, bratr a já tohle jméno považuji za velmi pěkné.

    Když jsme čekali druhé dítě a vypadalo to zase na kluka, vybírali jsem opět nějaké klasické jméno. A tehdy můj muž řekl, že když máme dítě po něm, budeme mít i po mě. Holčičku Janu bych nechtěla, ale kluka Janečka mám moc ráda.

    Výběr jména je velmi důležitý a myslím, že se jména k našim dětem hodí. Ano, nevyhneme se vysvětlování, když se mluví o Jirkovi, kterého tím přesně myslíme, ale neměnila bych. I když jsme vlastně bez fantazie :slight_smile:
  • Princezna z pohádky

     •  mickeyd
    27.2.2014 ve 14:49 To se mi líbí
    My vybírali jména docela dlouho, ale jelikož jsme se nějak nemohli shodnout, vzala jsem papír a napsala všechna holčičí a klučičí jména, co by se mi líbila, pak ten papír vzal přítel a škrtal co se mu nelíbí a připsal co by se mu líbila. Holčičích bylo nakonec asi 10 a klučičích asi 3. Tak jsme se rozhodli, že to musíme nějak skrouhnout na 3 a 3, takže opět vylučovací metoda.

    Nakonec nám pro holčičku zbyla jména Kristýnka, Karolínka, Ivanka. Narodila se nám neteř a pojmenovali ji Karolínka, tak jsme si řekli, že nevadí, že ještě máme dvě jména v merku. Pak jsem otěhotněla a od začátku jsem si myslela, že to bude holčička. Stále jsme mimču říkala bublinka. Pak mi všichni říkali, že to musí být kluk jako buk, že jsem mnohem krásnější v těhotenství a že mi to spíše dodává krásu. Tak jsme měli ze tří kluků (Jan, Tobiáš, Roman) dilema, které z nich, nakonec vyhrál Honzík, pár týdnu jsem bříšku říkala Honzíku a těšila se na kloučka.

    Ale nějak mi to furt nedalo a ve 22.tt nám potvrdili holčičku. To jsme ale už před tím zkoukli několikrát pohádku Ať žijí duchové a přítel se přiznal, že by se mu líbila Leontýnka, ale to já zase že ne že to bude Leona - podle mé hodně dobré kamarádky, jediný člověk, co měla skvělý charakter a milý a milosrdný člověk. Nakonec jsem ustoupila a byla to jasná Leontýnka :slight_smile:

    Nyní budeme chtit Leušce pořídit parťáčka a je nám jedno co to bude, jména máme úplně jiná vybraná než doposud, ale to nechám jako maličké tajemství...
    My vybírali jména docela dlouho, ale jelikož jsme se nějak nemohli shodnout, vzala jsem papír a napsala všechna holčičí a klučičí jména, co by se mi líbila, pak ten papír vzal přítel a škrtal co se mu nelíbí a připsal co by se mu líbila. Holčičích bylo nakonec asi 10 a klučičích asi 3. Tak jsme se rozhodli, že to musíme nějak skrouhnout na 3 a 3, takže opět vylučovací metoda.

    Nakonec nám pro holčičku zbyla jména Kristýnka, Karolínka, Ivanka. Narodila se nám neteř a pojmenovali ji Karolínka, tak jsme si řekli, že nevadí, že ještě máme dvě jména v merku. Pak jsem otěhotněla a od začátku jsem si myslela, že to bude holčička. Stále jsme mimču říkala bublinka. Pak mi všichni říkali, že to musí být kluk jako buk, že jsem mnohem krásnější v těhotenství a že mi to spíše dodává krásu. Tak jsme měli ze tří kluků (Jan, Tobiáš, Roman) dilema, které z nich, nakonec vyhrál Honzík, pár týdnu jsem bříšku říkala Honzíku a těšila se na kloučka.

    Ale nějak mi to furt nedalo a ve 22.tt nám potvrdili holčičku. To jsme ale už před tím zkoukli několikrát pohádku Ať žijí duchové a přítel se přiznal, že by se mu líbila Leontýnka, ale to já zase že ne že to bude Leona - podle mé hodně dobré kamarádky, jediný člověk, co měla skvělý charakter a milý a milosrdný člověk. Nakonec jsem ustoupila a byla to jasná Leontýnka :slight_smile:

    Nyní budeme chtit Leušce pořídit parťáčka a je nám jedno co to bude, jména máme úplně jiná vybraná než doposud, ale to nechám jako maličké tajemství...
  • Rodinné jméno

     •  skorepka
    27.2.2014 ve 12:07 To se mi líbí
    V žádném případě jsem nechtěla jména, co máme v blízkém kruhu rodiny, ani jméno manžela.

    Holčičí jméno jsem měla vybrané od puberty, klučíci ne. Taky nám záleželo na tom, koho takového jména známé a jaký je to člověk, takže ikdyz se nám klučíci líbilo, známé 2 špatné zastánce, tak jsme ho vyřadili. Klučíci jména byla oříškem a vybrali jsme vylučovací metodou, holčičí byla jasná, i když jsme měnili 2 až do porodu.

    Máme Filípka a Verunku. Ale líbí se mi Rozárka a Matýsek, kdyby ještě třeba někdy :grinning:
    V žádném případě jsem nechtěla jména, co máme v blízkém kruhu rodiny, ani jméno manžela.

    Holčičí jméno jsem měla vybrané od puberty, klučíci ne. Taky nám záleželo na tom, koho takového jména známé a jaký je to člověk, takže ikdyz se nám klučíci líbilo, známé 2 špatné zastánce, tak jsme ho vyřadili. Klučíci jména byla oříškem a vybrali jsme vylučovací metodou, holčičí byla jasná, i když jsme měnili 2 až do porodu.

    Máme Filípka a Verunku. Ale líbí se mi Rozárka a Matýsek, kdyby ještě třeba někdy :grinning:
  • Ach ta holčičí jména

     •  raniha
    27.2.2014 v 10:37 To se mi líbí
    Kdy jsme se začali vůbec zajímat o jména našich budoucích potomků? To už si přesně nepamatuji, bylo to snad někdy na začátku snažení, ale vím, že jsme měli celkem hned jasno o klučičím jménu. Strašně se nám líbilo oslovení Miky. Říkali tak jednomu našemu kamarádovi, který se jmenoval Michal, ale Michala jsme nechtěli. No a v tom týdnu jsem byla u kamarádky na rodinné oslavě a přijeli k nim příbuzný a strašně fajn pán, který byl ochotný, hodný a nezkazil žádnou srandu a jmenoval se Mikuláš a já se zamilovala. Samozřejmě ne do toho pána, ale do jména. Takže klučičí jméno bylo jasný, bude to Mikuláš. Nejvíc se mi na tom jménu líbí jeho význam, něco takového jsem si přesně představovala.

    Když jsem teda vybrala klučičí jméno, tak jsem manželovi dala větší váhu nad jménem holčičky. Teprve jsme se snažili, takže nebylo kam chvátat. Nejhorší ale bylo, že se nám žádné jméno nelíbilo. Nechtěli jsme ty moderní nebo nějak zvláštní. Chtěli jsme české jméno, který mělo opět nějaký význam. Po čase se začala líbit manželovi Amálka. No což, Amálie je krásný jméno, ale pokud bude po manželovi dva metry vysoká, tak si z ní budou dělat akorát srandu děti. Mě se začala líbit Ela (Elišku jsme totiž v rodině už měli), ale tu si vysnila švagrová, tak jsem od jména odstoupila.

    Dále se nám líbila Markéta, Barbora, ale pořád to nebylo ono. Až jsme se konečně rozhodli, pojmenujeme holčičku po nejlepším kamarádovi od manžela. A jméno bylo na světě - Karolína.

    Jelikož od vybrání jména uplynulo už 25 měsíců a miminko stále nikde, tak jsme měli už párkrát namále si svoje jména obhájit. Ani ne tak Mikyho jako Káju už nám chtěli sebrat 3x příbuzný, ale nakonec vždy z toho byl kluk, nevím, jestli bychom vybrali jiný holčičí jméno. Jo a abyste si řekli, že jsme vážně "praštěný", tak kdyby to byly náhodou dvojčátka nebo až jednou budeme pořizovat sourozence, tam jsme jména vybrali jak se nám líbila a to zatím vede Tadeáš a u holky se přikláníme zatím k Barboře :slight_smile:
    Kdy jsme se začali vůbec zajímat o jména našich budoucích potomků? To už si přesně nepamatuji, bylo to snad někdy na začátku snažení, ale vím, že jsme měli celkem hned jasno o klučičím jménu. Strašně se nám líbilo oslovení Miky. Říkali tak jednomu našemu kamarádovi, který se jmenoval Michal, ale Michala jsme nechtěli. No a v tom týdnu jsem byla u kamarádky na rodinné oslavě a přijeli k nim příbuzný a strašně fajn pán, který byl ochotný, hodný a nezkazil žádnou srandu a jmenoval se Mikuláš a já se zamilovala. Samozřejmě ne do toho pána, ale do jména. Takže klučičí jméno bylo jasný, bude to Mikuláš. Nejvíc se mi na tom jménu líbí jeho význam, něco takového jsem si přesně představovala.

    Když jsem teda vybrala klučičí jméno, tak jsem manželovi dala větší váhu nad jménem holčičky. Teprve jsme se snažili, takže nebylo kam chvátat. Nejhorší ale bylo, že se nám žádné jméno nelíbilo. Nechtěli jsme ty moderní nebo nějak zvláštní. Chtěli jsme české jméno, který mělo opět nějaký význam. Po čase se začala líbit manželovi Amálka. No což, Amálie je krásný jméno, ale pokud bude po manželovi dva metry vysoká, tak si z ní budou dělat akorát srandu děti. Mě se začala líbit Ela (Elišku jsme totiž v rodině už měli), ale tu si vysnila švagrová, tak jsem od jména odstoupila.

    Dále se nám líbila Markéta, Barbora, ale pořád to nebylo ono. Až jsme se konečně rozhodli, pojmenujeme holčičku po nejlepším kamarádovi od manžela. A jméno bylo na světě - Karolína.

    Jelikož od vybrání jména uplynulo už 25 měsíců a miminko stále nikde, tak jsme měli už párkrát namále si svoje jména obhájit. Ani ne tak Mikyho jako Káju už nám chtěli sebrat 3x příbuzný, ale nakonec vždy z toho byl kluk, nevím, jestli bychom vybrali jiný holčičí jméno. Jo a abyste si řekli, že jsme vážně "praštěný", tak kdyby to byly náhodou dvojčátka nebo až jednou budeme pořizovat sourozence, tam jsme jména vybrali jak se nám líbila a to zatím vede Tadeáš a u holky se přikláníme zatím k Barboře :slight_smile:
  • Nešlo to jinak

     •  zdenkajan
    27.2.2014 v 10:10 To se mi líbí
    Já měla už v pubertě jasno. Moji synové se budou jmenovat Jan a Jiří. Dcery Nicol a Anna. Pak jsem se seznámila s ex manželem a bylo mě řečeno: "Pokud budeme mít syna bude to Ivo po mě." No naštěstí jsme spolu dítě neměli.

    A pak přišel Honza a hned mi říkal: "Zdeni, já vím, ty ho budeš nosit, ty ho porodíš, ale víš, u nás platí už po sedm generací, že prvorozený syn je Jan." No a bylo to. Náš maličký je Honzíček po tatínkovi.
    Já měla už v pubertě jasno. Moji synové se budou jmenovat Jan a Jiří. Dcery Nicol a Anna. Pak jsem se seznámila s ex manželem a bylo mě řečeno: "Pokud budeme mít syna bude to Ivo po mě." No naštěstí jsme spolu dítě neměli.

    A pak přišel Honza a hned mi říkal: "Zdeni, já vím, ty ho budeš nosit, ty ho porodíš, ale víš, u nás platí už po sedm generací, že prvorozený syn je Jan." No a bylo to. Náš maličký je Honzíček po tatínkovi.
  • Správná mluva

     •  terchal
    27.2.2014 v 10:08 To se mi líbí
    Pro jméno našeho miminka jsme si stanovili pár kritérií:
    1.) musí být české
    2.) nesmí tam být R
    3.) snadno vyslovitelné

    Sama mám problémy s řečí a v dětství to pro mě bylo velmi nepříjemné. Z tohoto důvodu jsem chtěla jméno bez R, kdyby dítě ráčkovalo. Chci, aby moje dítě umělo vyslovit zřetelně své jméno.

    Proto jsme vybrali jméno Václav, Jakub a Anna.
    Pro jméno našeho miminka jsme si stanovili pár kritérií:
    1.) musí být české
    2.) nesmí tam být R
    3.) snadno vyslovitelné

    Sama mám problémy s řečí a v dětství to pro mě bylo velmi nepříjemné. Z tohoto důvodu jsem chtěla jméno bez R, kdyby dítě ráčkovalo. Chci, aby moje dítě umělo vyslovit zřetelně své jméno.

    Proto jsme vybrali jméno Václav, Jakub a Anna.