Společné spaní s dětmi. Jak se k němu stavíte?
Máme trochu spor s manželem.. Ráda bych věděla, jak se stavíte ke společnému spaní s dětmi. Nejde mi o miminka, rizika a výhody, ale o spaní se staršími dětmi.
Dětem je 6 a 4 roky a kromě pár měsíců v životě nespali ve svém pokojíčku. Jako miminka spali s námi. Někdy kolem jejich 2-3 let jsme je učili spát v pokojíčku, ale málokdy vydrželi do rána, vždy už kolem půlnoci volali, že chtějí k nám. Když jsou nemocné (a že jsou často), vždy jsem je měla u sebe.
No a teď samozřejmě je nám i naše velká postel pomalu malá, manžel začal s tím, že by měli spát u sebe v pokoji. Děti samozřejmě protestují, mladší až pláče, že nebude a že chce spát u nás.
Mě to moc nevadí a jsem asi i radši, když jsou u nás, ale manželovi to vadit začalo, hlavně z důvodu místa.
V létě jim plánujeme předělat pokoj, hlavně z důvodu, že starší půjde do školy. Plánuji koupit velké postele a myslím, že by to mohla být příležitost jak je z naší postele dostat do té jejich. Osvědčilo se Vám něco takového?
Já jsem na straně manžela - děti miluju, ale potřebuju svůj prostor a svoji postel...s dětmi jsme spali jen ve chvíli, kdy byly nemocné, a to se v takovém případě jeden z nás stěhovl do obýváku. Ještě docela chápu spaní s miminem, ale 6L dítě je už velké pro mě na to, aby spalo noc a noc u nás. Moje děti spaly ve své posteli ve svém pokojíčku od příchodu z porodnice, prostě to tak bylo.
U nás hodně pomohlo, když pokojíček, výzdoba, postel, povlečení bylo podle představ dítěte. Prostě ať má své království, kde se mu líbí.
Za mě už jsou děti velké a měly by spát ve svých postelích.
Když byly děti malé, občas přišly a při nemoci se mnou spaly, ale naštěstí všichni máme rádi svůj prostor.
Dětem je šest a tři, spí se mou v ložnici, ten mladší ještě se mnou v posteli. V plánu je koupit palanda, stát bude ale zase ve společné ložnici. Mají svůj kout v jednom pokoji, který měl být dětský, ale jednak tam pořád máme krámy my dospělí a druhak je tam smrad z cigaret od špíny pod náma. Ideální dětský pokojík 😔 Nicméně starší jsem se dotazovala a nechtěla by spát jinde, zatím.
Tvého může chápu, ten můj spí jinde už dlouhá léta, rušil nás 😜 Aby to nedopadlo tak, že se nepostěhují děti, ale chlap 🤣 Osobně si myslím, že ten pravý čas na vlastní spaní o samotě nastane ve chvíli, kdy je na to dítě připravené. Jinak budou půlnoční cupitání 🙈
Mam deti 6 a 11, chodi k nam kdyz maji zly sen, nebo jim neni dobre, jinak jsou naucene usinat ve svych postylkach. Zacinaly jsme s tim, ze chodily v prubehu kazde noci, postupne se cas ve vlastnich postylkach prodkuzoval, v urcite chvili jsme dosli k tomu ze se nikdo poradne nevyspal a museli jsme se s detmi odloucit
Jedno dite v noci za nama v noci couralo skoro denne do 7 let, pak postupne uz mene casto. To prvni jen do 3, pak byla uz nahore na palande, kde mela sve mralivstvi a odkud se ji v noci nechtelo slejtat. Ale stejne jsme nedavno (kvuli pohadkam na vanoce) delali "pristylku" k nasi posteli, abychom se tam vesli vsichni i s dvema detma kolem 10 let. O vikendech spaly obe deti s tatou v jednom velkym spacaku nejmin do 11 a 13 let.
Prvni jsem prestehovala do pokojiku v roce a pol. Potrebovala jsem postylku pro miminko a prislo mi jako nesmysl aby spal mezi nama (manzel je veliky a pri spani neohrabany) a taky jsem nechtela aby se s miminem budili vzajemne.
Zatim muze za nama prijit kdykoliv ale uz zvazujeme ze ho budeme vracet do sve postele a pujdem tam na chvili s nim.
Sve deti miluji ale manzele taky a manzelska postel je v prvni rade nase.
Ja si vzdycky rikam ... Jednou budu rada, ze se ty decka vubec nekdy ukazou doma ... A chlapa budu met v posteli potom uz naveky ... Takze malej ma ted skoro 4 a spime spolu a bude to tak, dokud bude chtit. Pokojik s posteli samozrejme k dispozici bude mit uz brzo.
Deti teda maji zatim 4 a 2, ale tak nejak doufam, ze do zapoceti skolni dochazky je prestehuju do vlastnich postylek. Co je moc... Ale priznavam, ze jsem mekka.
Já spala s dětmi v batolecim věku, ale v tomhle věku už bych je v posteli nechtěla, spat se skolakem mi přijde vyloženě divne. Plus to místo teda, já se nevyspim i když u nás spi 2 leta dcera, nedovedu si představit mít tam dvě takhle velké děti. Takže manžela chápu.
Já to taky nechápu po praktické stránce, děti tam u vás mají vlastní postele nebo spíte v jedné nějaké speciálně široké? Dva dospělí a dvě děti??
Já se manželovi nedivím. Jako takhle, přes měsíc se nám holka v noci budí a přejde ke mě do ložnice. Tvrdí, že se v pokoji bojí a já nevím co všechno. Mě to vadí, ale na to, abych se tam s ní rozespalá uprostřed noci dohadovala nemám buňky. Byla schopná ve dvě v noci přijít s řevem, tak jsme to aspoň omezili, že prostě potichu přijde do ložnice a spí. Ale stejně mě to 💩 už jen kvůli tomu, že se nevím proč se po pěti letech spaní ve svém pokoji vůbec v nocí vzbudí 🤷tak trpím a čekám až ji to přejde.
Není to přirozené ani druhově ani historicky, i mě jako dospělé se lépe spí s někým, navíc v době nemoci chci mít děti pod dozorem, a taky mě nebaví přebíhat v noci mezi pokoji (děti volají) to bych už nenaspala nic. Máme k posteli přiraženou postýlku a kdyby se vešla, hned dám z druhé strany palandu a vytvořím dočasnou megapostel pro všechny. Při pokusech vystěhovat starší děti do pokojíčku se omylem manžel vystěhoval sám. Teď spíme podle toho, kdo jak vstává a odvádí do institucí, většinou starší děti (8 a 5) v pokoji s manželem a já s nejmladší (2 roky) v ložnici, o víkendu se to různě míchá. Ale člověku, co má rád svůj prostor, většinou dětská okupace narušuje spaní. Někdy dětem stačí být jen v jedné místnosti s dospělým, takže ta palanda nemusí být přiražená k manželské posteli a každý má dost prostoru. Pokud manželovi vadí nedostatek místa, určitě vymyslíte kompromis, kdy budou spokojeni všichni.
Dokud děti potřebovaly spát s námi, protože jim to navozovalo pocit bezpečí, tak u nás spaly. Pokud jsme byli my jako rodiče unavení a nevyspalí, tak jsme se prostě šli prospat do dětského pokoje, zatímco ten druhý spal s dětmi. U nás se to zlomilo s nástupem dcery do školy a syn šel do pokoje s ní. Ale i teď, když mají 10,5 a 8,5, mají možnost přijít kdykoliv do ložnice, pokud to potřebují. A občas opravdu přijdou s tím, že mají v hlavě špatné myšlenky a chtějí spát s námi. Můžou kdykoliv, sama jsem nesnášela, když jsem v jejich věku měla noční můry a musela jsem zůstávat sama v pokoji. Takový pocit svým dětem navozovat nechci.
Aktuálně u nás: máme v ložnici jedno dvojlůžko s přiraženou postýlkou bez bočnice a v dětském pokoji druhé dvojlůžko. Já a 3,5 letý spíme v ložnici, 7,5 letý a manžel tak nějak kde vytuhnou 😀 (někdy manžel u syna při pohádce, někdy starší v ložnici když uspávám mladšího) k "separaci" dětí do vlastních pokojíčků nedozrály ani děti, ani my rodiče 😀.
@miryp Krásný přístup 😊
Jinak proti strachu v noci se nám osvědčilo malé LED světýlko u postele v pokojíčku. A taky plyšák ochránce: momentálně je to plyšový had :D Nemáme úplný zákaz spaní s rodiči, ale je to s větším dítětem fakt nepohodlné.
Pro mě je spolecne spani s dítětem naprosto přirozená věc.. My tedy neměli dve malé děti najednou,ale vždy jsem tomu nechala přirozený průběh,až dite chtělo,opustilo naši postel. Nejmladší dcera byla nejvytrvalejsi a občas s nama spi i teď v 9letech. Děti potřebuji pocit bezpečí.
Vůbec se manželovi nedivím. Syna miluji nadevšechno na světě, ale společné spaní si nedovedu představit, nevyspali bychom se nikdo a to máme širokou postel.
Něco jiného je, když je nemocný, má zlý sen, nebo jiné trápení, ale jinak spí v pokojíčku od roka a půl.
@lenerka1 tyyy vole.... historicky? Druhove? Uplne vidim jak nejakej homo xy zarizuje 4letymu mladeti extra pokojicek ve vedlejsi jeskynce. Od starověku vetsina lidi zila/spala v jedny místnosti. ( treba na jedny velky "posteli") Twe ještě moje babička , co babicka, mamka spala s rodičema a sourozecema v jedny místnosti. Takze tento argument padá;)
Máme v ložnici pět postelí, děti usínají uprostřed v té naší, ale když jdeme v noci spát, přendáme je do jejich postelí. Ve své usíná jen nejstarší dcera, mladší se chtějí přitulit.
@helen_h Máme postel 2x2m a spíme v ní všichni.
Upřímně, neosvědčilo, jo, po nejakou dobu v pokojickach spaly, ale pak se zas nastehovaly do ložnice. Ale zkusit to můžete.