Alkohol. Co dělat s tou chutí?

Zodpovězené
2. led 2020

Dobrý den,

dřív jsem řešila odreagování alkoholem, nejvíce vínem, začínala jsem na "relaxačním" pivu. Byl problém v dětství, trauma ze zneužívání. Mockrát jsem se opila do němoty i skrz panáky k tomu. Potom jsem otěhotněla a nepila vůbec až do ukončení kojení. Poté jsem onemocněla, měla problém i spát a i to řešila vínkem. Někdy jsem vypila příležitostně dva litry vína, doma malé dítě. Zpětně si říkám, štěstí, že se nic nestalo...

Před rokem jsem měla zážitek, kdy jsem šla pod vlivem pít s úplně cizím člověkem a nakonec jsem mu utekla, ale hodně to vyděsilo mě i manžela. Od té doby jsem nepila, mám druhé dítě a v poslední době mám velkou chuť na - nenáviděný - alkohol, kterou tutlám. Občas si dám nealko pivo. S nikým jsem o tom nemluvila, kromě psycholožky, která mi k tomu nic moc neřekla.

Co dělat s tou chutí?

To je takové to, že být někdy sama doma, tu flašku, dvě bych si dala, zpívala si při tom... Sama sebe považuju za abstinujícího alkoholika, ale nešířím se o tom. Jen, že už nepiju.

Děkuji za radu.

Hezký den,

přesně bych chtěla velmi ocenit, že celou situaci nepodceňujte a řešíte. To je opravdu skvělá cesta a znamení, že jste na správné cestě.

To, co prožíváte, jsou opravdu chutě, které jsou jedním z příznaků závislosti a jsou právě takovou tou "psychickou" závislostí.

Zkuste například toto:
Krok 1: Postavte se před zrcadlo a vzpomeňte si na to nejhorší, co jste během pití alkoholu zažila.... Máte to? Nahlas si tu situaci přehrajte. Detailně. Soustřeďte se zejména na pocity. Jak vám v té situaci bylo, jak jste se cítila... Je to asi nepříjemné, možná to vyvolá slzy, ale to je v pořádku (uvědomění si toho nejhoršího pravděpodobně chuť zastaví...).
Krok 2: Buďte teď a tady - usmějte se na sebe do zrcadla, pochvalte se za to, jak se Vám daří, řekněte si, co jste už všechno bez alkoholu dokázala, co Vás těší atd. (to hladinu chutě sníží).
Krok 3: Přeneste se do doby krátké budoucnosti (rok, dva, tři, pět... Je to na Vás). Řekněte si, co byste si v této době přála, kde byste chtěla být... Představte si to a nezapomeňte k tomu připojit, že to je možné POUZE ZA PODMÍNKY, ŽE NEBUDETE PÍT (a to by mělo posílit motivaci).
Toto celé udělejte pokaždé, když ucítíte sebemenší záblesk chuti. Klidně 100x denně.... Časem se mozek na tento proces naučí a bude ho sám spouštět. Tedy sám pozná chuť a sám ji zastaví. Ale nejdříve ho to musíte naučit.

Zbytečně si chutě nezpůsobujte - vyhýbejte se rizikovým situacím, ať už je to cokoliv.
Nepijte nealko pivo - chuť alkoholu jen vyvolává bažení. Mějte doma bezpečné prostředí - tedy suchý dům - žádný alkohol.

A v neposlední řadě: Promluvte si o tom s manželem. Vysvětlete mu, co se s Vámi děje. Vysvětlete mu, že mít chutě neznamená, že se napijete, ale mít chutě je s touto nemocí běžné, a že je důležité je řešit, a to se snažíte a potřebujete v tom podpořit (PS: 3 kroky metody práce s bažením fungují naprosto luxusně, když je říkáte někomu dalšímu).

A nebojte se změnit terapeuta. Při vší účtě k Vaší psycholožce si troufám říct, že pokud psycholožka nereagovala na tak, pro Vás, zásadní informaci, nebude možná právě pro Vás tou pravou. Zkuste si najít někoho, kdo s problematikou závislostí má zkušenosti, případně přímo adiktologa.

Přeji mnoho štěstí.
Závislost můžeme poznat, naučit se s ní pracovat a můžeme ji přerůst...


Přeji Vám vše dobré,
Marika Michajlovičová