no, jako emoční to je, ale pravý bonding je tělo na tělo a dítě nepláče....
ja jsem mela radost a chtela jsem si povidat s miminem 😀 Je fakt, ze syn vubec neplakal, z toho byl zase na nervy manzel, protoze mu tchyne zdravotnice rekla, ze zdrave dite se hned po narozeni rozerve. Uklidnil se, az mi syna na chvilku vzali na zvazeni. To se pocural a zarval a vsechno bylo v poradku, pak ho dali za se na me a dve hodiny nas tak nechali 🙂 Oba si pamatujeme jak vonel 🙂
Já ne ☹ Chtěla bych to zažít aspoň u druhého, ale mám strach, že o to víc mi to bude líto, že s Matýskem jsem to nezažila ☹
@apacheee Ale nepřebolelo to doteď ☹ Přišlo mi, že ta cesta byla hodně dlouhá, ne z mé strany, ale z jeho, že prostě "nechápal" že jsem jeho máma, když prvních pár dnů strávil na novorozeneckém, kde se o něj staralo x ženských, tak z toho asi musel být zmatený ☹ Teď už je to jiný, ale pořád to v sobě mám a představuju si, jaký by to asi bylo, kdybychom to spolu zažili...
Taky jsem nezazila,ale pocit jsem mela stejny,kdyz mi ho prinesli k hlave ukazat a ja si ho mohla poprve pohladit. Jezis,uz bulim
@anetasyrova jo já neměla volné ruce, ale pořád jsem pusinkovala 🙂 taky to bylo silné 🙂
já to zažila tedy 3krát jednou byl císař v celkové narkoze, až ted naposledy to ale bylo nejemotivnější ještě si pořád pamatju jak malej voněl byl celý bílý od mázku no prostě nezapomenutelný okamžik
až po porodu syna jsem si uvědomila jak moc mě mrzí že to stejné jsem si nemohla prožít u prvního porodu s dcerkou, taky to mám v porodním příběhu... prostě ty první minuty jsou nesrovnatelné u přirozeného porodu a císaře...
@osicenka bude ti to o to vic lito nez to u prvniho nezazila
Ja si poprve syna vylozene vyhadavala, bonding scifi, i tak jsme spolu byli po nekolika hodinach a to ja byla ok a on mel apgar krasnych 8-9-10. Podruhe jsem rodila doma a bylo to uzasne. Kazdopadne stale nevim jak mu ten bobding (a sobe) vynahradit
Holky a víte co je zvláštní u mně? Já jsem měla taky dle tabulek ukázkový bonding. Okamžitě mi dali nahé mimčo po porodu na nahé tělo. Bylo u mně bez přestávky celé dvě hodiny i s prvním přisátím. Čekala jsem jak budu prožívat první úžasné chvíle a emoční zážitky jak tu popisujete, ale nic se nestalo. Já jsem v tu chvíli žádnou euforii necítila. Ani jsem nebrečela štěstím (oproti manželovi). Fakt ani slza neukápla. A nevím, jak je to možný. 😅 Prostě najednou tam byla s námi krásná holčička. Cítila jsem "jen" něco podobného jako kdyby mi ji teď v jejích 3 týdnech dal manžel do náruče na krmení. Prostě zaběhlý rituál. Možná to je trochu i mojí povahou, beru tak nějak vše víc rozumově, hlavou než pocitově....Možná taky, že porod byl pro mě rychlý, nebolel mě tak, jak jsem čekala a ten výsledek (narození holčičky) tím pádem byl "automatický", "přirozený" ....nevím jak to popsat. Vztah máme ale krásný....trošku mě to ale mrzí, že tam chyběla ta euforie, to, co tu všichni popisujete a z čeho jste ještě teď naměkko☹
@lauramyn já teda měla druhého hned na tělo a křičel celou dobu ☹ oba nahý ale on plakal a ani prso ho neuklidnilo.
@lauramyn jj četla, děkuji. Já nevím, já hlavně z čeho mám největší obavu abych neměla jedno dítko radši než druhé ☹ A tím pádem proto z toho mám strach, že když u druhého budu mít ten bonding, že třeba ten vztah s ním bude jiný. Já vím, že je to na mě, ale sama jsem v tom vyrostla, kdy rodiče upřednostňovali ségru a nerada bych to třeba nějak nevědomky dělala i já...možná až budu mít další miminko, bude to jiné, ale zatím ho nemám, tak si to neumím představit 🙂
@kate02
@favofrenki myslím, že to závisí na průběhu porodu. pokud je porod přirozený, bez zásahů, bez medikace, v poloze pro rodičku příjemné, bez komplikací, dítě ještě s pupečníkem na břichu, tak je v klidu i ono, v bezpečí. většina dětí pláče, protože je nejdříve myjí, čistí, odsávají, měří, nebo mají za sebou již těžký porod, ale nepřijde mi to normální....
@osicenka to bych se nebála. pokud si žena uvědomí, že má za sebou traumatický zážitek z porodu a řeší to v sobě, tak naopak může ten vztah s tím dítětem být ještě pevnější. A pokud víš co jsi zažila a co nechceš, tak díky té zkušenosti se můžeš snažit to nedělat. Já jsem taky měla obavu, zda některé dítě nebudu mít raději, ale ono to tak není. Spíše jsou věci, ve kterých si s každým dítětem víc rozumím, ale každý má něco. Ale jsou to části mě a v každém se vidím. Byla by absurdita kvůli tomu nechtít zažít takovou sílu...
@lauramyn já si porod užila 🙂 nevím jak malý 🙂 konec byl fofr jediný zásah bylo píchnutí vody. Jinak malého chytila PA a podala mi ho. To že pláče mě právě překvapilo čekala jsem že bude klidný. Prvního syna mi jen ukázali pak jsem ho dostala zabaleného, a vzhledem k lékům co jsem u porodu dostala. Neplakal a spal. Jsem zvědavá na 3porod😉 Snad si ho taky užiju
@favofrenki píchnutí vody je na urychlení porodu. přirozeně by třeba byl delší a malý ve větší pohodě, třeba by měl čas se do porodních cest dostat postupně pozvolna a ne byl rychle vypuzen. myslím, že to mohlo sehrát roli. každopádně ti přeji ať ti třetí porod dopadne tak, abys byla spokojená. už toho hodně víš, tak se připrav tak, abys byla v klidu.
@lauramyn díky. Já se na porod nepřipravovala tak nevím jestli to tak nechat nebo se nějak připravit. To je fakt že ta voda to urychlila. Jenže v tu chvíli jsem to brala jak to přišlo. PA byla skvělá a já věřila že ví co dělá.
Neměla jsem tu možnost☹...
nikdy jsem to nezažila a bude mě to mrzet navždy....
@rezinka9 taky mi řekli že nemůžu mít další ale včera jsem byla u jiného dr a ten se divil.... nevím jaký je problém u vás ale u nás je nakonec vše ok.... i když po posledním těhu a porodu zatím nad dalším ani neuvažuju
@alzbeta.hod U me potvrzeno tremi lekari...
@rezinka9 to je mi moc líto ☹
Jo ja to zazila, nikdy nezapomenu na to, jak me dceru polozili na prsa a ona na me koukala, klidna, krasna...jezis uplne me to dojima kdyz si na to vzpomenu 🙂 :-*
@jituso mohu jen tiše závidět.... můj nedosažený sen
@alzbeta.hod abych pravdu rekla, ja sem o necem takovem ani nevedela, ale hned jak sem Viktorku "vyprcla" tak me ji polozily na prsa ani se me neptaly a sem za to neskutecne stastna 🙂 treba se ti to splni u dalsiho miminka 🙂
@jituso mě určitě ne, oba dva porody zkončili akutní sekcí a 3. miminko už bych měla jen sekcí
@alzbeta.hod aha, tak to je skoda ☹
@jituso jj chtěla jsme to poznat u druhého porodu když to poprve nevyšlo ale bohužel.... tělo opět selhalo. Trpěla jsme doslova 19h v kuse a neotvírala jsme se a malej musel rychle ven.... takže bohužel ☹
@petaov máme to se dvěma kamarádkami všechny naprosto stejné. Všechny jsme byly rády,že už to máme za sebou,dlouhé porody,byly jsme unavené a docela si oddechly,až si děti odvezli a my se mohly najíst. Já jsem žádné dojetí absolutně necítila,jen jsem si oddychla,že jsme obě v pořádku.Zamilovala jsem se do ní,až jsem se dala trošku do pořádku a mi ji přivezli na pokoj..Pak až byla ta euforie...
Taky jsem plakala 🙂
Já bohužiaľ nie ☹ Ľutujem doteraz, ale možno by mi to ani nedovolili ☹
Tak kvůli téhle chvilce bych rodila klidně ještě 10x. 🙂
bohužel já to nikdy nezažiju a je mi to neskutečně líto :-/
Tohle me dostalo. U syna jsem to zažila a je to velkolepé a u dcery mi to nebylo umožněno a do smrti se s tim nesmirim...
Já to zažila s dcerkou a naprosto úžasný pocit 🙂 . V tu chvíli jsem úplně zapomněl na celý porod.
bonding bude, i kdybych měla primářovi ukousnout ucho! 13.10.2015 jinak zažijou bílou romku 😀
strašně se těším, až to zažiju - u třetího dítěte a poprvé. Musí to být neskutečné
tak tohle byla úžasná chvilka 🙂 u druhého porodu jsem zažila pohodu, porod byl rychlý, uprostřed noci, bez dr., bez zásahů, přesně jak jsem si přála a měla v porod. plánu... miminko narozdíl od prvního porodu neplakalo, malá se na mě koukala doširoka otevřenýma očima a to spojení tam bylo hned 🙂 nádhera 🙂
Ženy, jak si to všechno můžete pamatovat? Já vůbec... Dceru si asi hned odnesli a přinesli ji až zabalenou, držel ji manžel. Synka mi nejspíš dali bez ničeho a jen nás přikryli, ale neodpřísáhla bych to. Byla jsem totálně vyřízená a ulevilo se mi, když mi ho zase vzali a dali do postýlky. Chtěla jsem už jen a jen spát a nic jiného mě v tu chvíli nezajímalo 🙂
@liss_durman Já si pamatuju z obou porodů úplně všechno ... u prvního mi malou vzali pryč a do smrti se s tim nesmirim ... u druheho mi vadilo i tech pet minut, co jsem byla ve sprse a manzel sel malyho zmerit a zvazit po dvouhodinovem bondingu ... a spat se mi nechtelo ani po jednom porodu. Ono asi zalezi, jaky ten porod byl a jake byly podany leky atd ..
Hrozně mě mrzí, že jsem to nezažila sice můžeme být rádi, že to s dcerou dopadlo tak jak dopadlo.
Krásné,u prvního jsem to nezažila,malého mi chytli za nohu a hned s ním odešli,vyvolávaný porod byl katastrofální a já sama ho odmítala a ani manžela jsme k němu nepustila... U druhého jsem prožila nádherný porod bez vyvolání a rodila jsem jinde než původně s porodním plánem miminko mi přiložili hned na mě nahou a já jsem byla jako ve snu,nechali v klidu dotepat pupečník a malá na mě byla hodně dlouho,ale i tak dost plakala,byl to nezapomenutelný pocit,škoda že jsem to nezažila u prvního,ta láska k malé je hrozně silná od začátku u malého jsem si ji musela budovat časem...
Za mě se to nedělalo, škoda, ale jak někdo píšete, že se Vám chtělo spát... to já byla tak šťastná a plná emocí, že to ani nešlo. Celou noc jsem seděla a říkal si, to snad není možný, ze mě je máma!!!
krásné, snad zažiji jednou u druhého mimča 🙂