Jak mi dcera našla manžela, aneb skoro jako ve filmu

Maruška se narodila jednu květnovou neděli...byl den matek a já se jí právě stala... Byla zdravá, krásná, okatá a ....moje.

Vždycky jsem si totiž přála mít holčičku, dokonce holčičku co se s ní člověk nenudí a která pronáší jednu perličku za druhou...A přesně to se stalo, najednou jsem měla přesně tu holčičku. Když začala mluvit, bylo to boží, jela jednu hlášku za druhou a já se nestačila smát.

Jen jednu vadu to vše mělo....Maruška neměla tatínka. Tatínek vzal prostě kramle bez slůvka vysvětlení... Ale to je jiný příběh....nakonec, on potrestal sám sebe tím že se připravil o tuhle krásnou, čistou bytost kterou mi dcera byla.

Až na jednu vyjimku jsem s Maruškou byla sama, po mnoha nevydařených pokusech někoho si najít jsem to vzdala... Narážela jsem na muže, kteří nechtěli rodinu...Jo, jen tak se občas sejít, do toho by šli, jenže já potřebovala stálého partnera pro mě a tatínka pro dceru. Prakticky neřešitelná záležitost... 

V jednu dobu jsem to regulérně vzdala...Říkala jsem kamarádkám z legrace: "Já počkám až si Maruška najde tatínka sama...." Kde by mě to tenkrát napadlo......

A najednou bylo léto, na koupáku byl festival metalové hudby... Kapela mých kamarádů tam hrála někdy během odpoledne, tak jsem malou vzala taky. Kluci odehráli a všichni jsme si sesedli k jednomu stolu...Maruška se po nějaké době nudila (nejdřív pařila, pak si hrála na přilehlém hřišti a pak už to bylo dlouhé...) no dala jsem ji do ruky svůj stařičký telefon (na něm už nebylo co rozbít) a ona si vše fotila... nás všechny, okolí, cedule...bubeníka 🙂 No ten ji opravdu zaujal, ode mě byl mladší, kde by mě napadlo ho považovat za možného nápadníka? JI ALE ANO!!! A proto ho vyzpovídala, vyfotila ze všech stran a úhlů (vlasy, bradu, oko, ucho, loket, koleno....atd), nakonec se s ním vyfotila sama a domluvila svatbu na srpen (za asistenci kolegů z jeho kapely, ti se samozřejmě chytli a začali jí napovídat).... No moc jsem si toho nevšímala, spíš jsem řešila aby kluky neobtěžovala, ale oni byli všichni v pohodě a brali to jako legraci..když se Maruška s "novým tatínkem" loučila, vypadali oba smutně jako kdyby se neměli již nikdy vidět... A po cestě domů mi to vše Maruška ještě jednou vyprávěla...jak se jí líbí, kdy bude svatba a nevím co všechno ještě...

Druhý den jsem mu jen tak z legrace napsala sms, na kdy že si mám koupit svatební šaty...pak taky že Maruška hlásila příbuzným že se maminka bude vdávat a bude si brát koncertmana....a ještě pár nezávazných sms v duchu legrace s mojí dcerou... Nakonec z toho vylezlo rande....a další.... a další...

A 1.července 2016 jsme si řekli své ANO....ještě dnes si často vzpomenu jak jsem ten druhý den po onom koncertě měla ťapající Marušku za zadkem s větou: "Mami ty ho nemáš ráda? Vždyť je fajn!" 🙂