...pokračování
Tak po týdnu doma hurá k DR na kontrolu. Do té doby jsem Utrogestan polykala protože jsem stále špinila, ale už méně. Ale občas když tam toho bylo více hned se mi rozbušilo srdce-snad nepotratím.
U Dr to bylo fajn, udělala UTZ a já tam koukám na obrazovku, paní doktorka vysvětluje tady bije srdíčko, taky je váček atd...a já si říkám no fakt tam je....a pokračujeme v neschopence samozřejmě.Vysvětlovala mi co je ten první screening a kam se objednat...
Počítáme v kolikátém TT jsem, jelikož MS byla rozhozená nedokázala jsem říct kdy jsem ji měla. Na to kdy jsem říkala že byla MS bylo embryo moc malé..no ale dala mi 2 verze velikosti prcka.,jeden podle MS druhý podle jeho velikosti (no spíš maličkosti)
Koleno se mi taky dává do cajku, tak si doma hovím, odpočívám..ono taky dělat na 3 směny pomalu 12 let se někde projeví a člověk je fakt unavený i když je tu teprve 31 let..
Tak první krev mě čekala 14.2 a malý UTZ...a zase si říkám No fakt tam ten prcek je...Mrňous vyrostl tak se i trošku pozměnilo označování ve kterém TT jsem...
Kontrola u paní dr v poradně až 9.3 jelikož u nás byli jarňáky a měla volno...no vleklo se to a pak najednou říkám týjo už budu mít průkazku a budu ofiko těhule...
Den před kontrolou jsem se v noci probudila a dostala jsem hrozný strach aby byl mrňousek v pořádku, nevím proč prostě z ničeho nic....Ale kontrola v pořádku vše jak má být, kromě mé váhy-doma se vážím a říkám si dobrý zatím nahoře 1,2 kg..přijdu k sestřičce a neukazuje ta jejich váha o 2 kg ještě víc, no to fakt není fér :(
13.3 jsem absolvovala screening..bylo to úžasné, vidět jak se tam hýbe, mával mi ručičkama, hýbala se mu pusinka...všechno jsme měli v pořádku, pan doktor nenašel nic špatného což jsem ráda...žádná mimořádná vyšetření nás nečekají až druhý screening...
Akorát jediné co mě mrzí je přístup tatínka...jde to jako by kolem něj..přijde mi že se s tím ještě nesmířil, dítě ovlivní a změní náš život ale mě to nevadí ale na to není připravený...no kdo by byl že..on si myslel že začneme se snažit tak za 2 roky ale taky není nejmladší (40 let-a první dítě)
Já doufám že to bude lepší, když takhle někdy čtu jak tatínkové mažou maminkám bříška, povídají si s ním tak mě to trošku zabolí že on ne, ale nutit ho nemohu. Snad se s tím nějak popere.
Mám o 16 let staršího přítele a syn je taky jeho první dítě. Celé těhotenství jsem chodila po vyšetřeních sama (tehdá měl problémy s podřízenými v práci). Na bříško si sáhnul jen jednou a to jen proto, že se mi začalo boulet bříško a on chtěl vědět, kterou část tam prcek má. Jména jsem taky vymýšlela já. U porodu nebyl, což jsem byla ráda, jelikož otce u porodu neuznávám. Popravdě si syna začal všímat až kolem jednoho roku. Teď už si spolu dost vyhrajou a dělají spolu blbinky. Dítě jsme chtěli oba, ale i tak to byl šok, když jsem otěhotněla. Prostě některým mužům trvá déle, než se s tím vyrovnají 🙂
Tak to budu mit asi stejne...k porodu taky nechce ale sestra by sla to zazit z druhe strany
U nás mi tatínek taky bříško nemaže 😀. Na pupík si sáhne jen když mu řeknu. Je ale fakt, že když se převlíkám nebo tak, tak to na pupík kouká (nenápadně samozřejmě 😀). K porodu taky nechce, ale nutit ho taky nebudu. Prostě to ti chlapi moc neprožívaj.
Začni psát komentář...
Uklidním tě, mě take tatínek bříško nemazal a ani to nejak neprozival, byl se mnou pouze na genetice, kde nam oznamili, ze to bude kluk, tak si zatleskal jakej je borec ...s kočárkem sam byl jen zhruba 2-3x. Ted bude klukovi 18m a teprve ted se zacina zapojovat - hrat si s nim, delat kraviny .... nekteri asi maji pomalejší start