Miminečko

Chtěla bych k té mojí malé treperendě co před týdnem oslavila 5. narozeniny nějakého drobečka.

Už už se nám to málem povedlo, letos 11. 3. jsem si nadělila den před míma 33. narozeninama pozitivní těh. test. Pak se nám to ale v 16. týdnu nějak zvrtlo. Následovaly ještě horší chvile a výsledky, ale tedˇuž to vypadá zase nadějně. Tak snad na nový rok budou na těh. testu dvě čárky.

Je zvláštní, že první těh. probíhalo v pohodě, sice jsem byla od 16. týdne doma kvůli amniocenteze ( vyšel nám špatně triple tes - podezřeni na Downa) Trochu mi tvrdlo břicho jinak ale žádný problém, ani s protilátkama (mám A -) Tedˇjsem si říkala, že to bude stejné a ono to bylo všechno úplně jinak. Snad je to tím, že mi je taky o nějaký ten rok víc, ale že to bude až tak jiné?
V okamžiku kdy mi doktor řekl v 16. týdnu, že miminku nebije srdíčko ze mě nevyletělo proč? ale kdy budu moct další? Druhý den na to mi udělaly kyretáž. Další den mě vykopli domů. Za týden jsem se do nemocnice vrátila jako bumerang - začala jsem silně krvácet. Celá ta hrůza trvala 12 hodin. Bylo to v noci na odělení plno, tak mě strčili na ambulantní pokoj, ležela jsem pod oknem na lehátku a myslela, že nedožiju rána . V duchu jsem si říkala hodťe přeze mě prostěradlo a necte mě tu chcípnout. Ne že by se nestarali, ale já byla tak vystrašená. Před týdnem jsem přišla o mimi a teď tu budˇvykrvácim nebo přijdu o dělohu.
Na odělení v tu noc byl jen jeden doktor, prohlídl mě, předepsal infuzi a injekce na stažení dělohy a na krvácení. S odstupem času musím říct, že postupoval asi dobře. Myslím, že jsem jim tam dala pěkně zabrat. Sestry u mě byly snad co 10 minut doktor tak po 20 min. Po čtyřech dnech me propustili domů. Ještě v nemocnici mi mamka sehnala novou pani doktorku. Asi bych měla vysvětlit proč.

11.3. pozit. těh. test, asi za 14. dní jsen se objednala ke své gyn. lékařce. Prohlídla mě, vastavila těh. průkaz a dala mi termín poradny a předpokládaný termín porodu 15.11.2009.
25. 3. jsem to oznámila v práci. Musela jsem, protože dělám v obchodě s elektrozbožím a tahají se tam dost těžké věci a hlavně tam máme 11ti hodinovou prac. dobu.
Pracovní dobu mi samozřejně nezkrátili. 1.4. jsem začala v práci krvácet. Tchán mě odvezl do nemocnice, tam byl zrovna operační den, tak mě poslali na ambulanci k mé doktorce. Ona byla akorát na odchodu. Jiný pan doktor mi udělal UZ a našel hematom a jeden živý plod. Byla jsem šťastná, doktorka na mě počkala a napsala mi neschopenku a nějaké ty léky. Pak jsem poctivě ležela 14 dní.
Ve 12. týdnu jsem šla do poradny a na UZ. Tam začala moje černá můra. Mimčo bylo sice živé a v normě ,ale ukázalo se, že to byly dvojčata. Za týden jsem měla jit na kontrolní UZ aby byly správně oddělené. Oddělení bylo v pořádku, ale pan doktor našel něco jako hydrom na krčku miminka. Proto mě poslal na konzultaci do Hradce Králové za prof. Eliášem.Ten mi udělal víc než půlhodinový UZ a závěr byl zdravý chlapeček. Kontrola měla být v Hradci v 18. týdnu na tu už nedošlo.
Další poradna byla v 16. týdnu. Dr. mě prohlídla (při vag vyš. mumlala něco o hnědý, ale já ji nerozuněla nijak tomu nepřikládala důležitost) pak zkusila ozvy. Ty taky nenašla, ale uklidňovala mě že je to možné. Věřila jsem jí, přeci jen je to doktor a ví co má dělat. Jenže moje hlavička nad tím začala přemýšlet a tak jsem druhý den volala mé švagrové - je porodní asistentka. Ta mi domuvila ještě ten den UZ v nemocnici a co následovalo jsem popsala na začátku. Ten den mi dělala v nemocnici vztupní a předoperační prohlídku doktorka a když mi řekla, že mám hnědý hlen tak jsem na ní zůstala hledět. Já apsolutně nic nezaznamenala. Kontrolovala jsem to poctivě po tom krvácení v 8.týdnu. Toaletní papír byl po každým vyčůrání čistý. Žádné bolesti, prostě nic. Na mou dnes už bývalou doktorku jsem byly pěkně naštvaná, protože nenašla ozvy a našla hnědý hlen. Poslala mě domů, že prý to zkontrolujem za týden až půjdu na odběry na triple test. Na tom UZ mi řekl pan doktor že to mimi odpovídá 13. týdnu. Takže v poslední poradně bylo mrtvé už víc než 14 dní a mělo se to kontrolovat za další týden. Za celou dobu těhotenství mi nikdo navzal krev a to mám A - kevní skupinu. Řešila jsem taky to že mi po porodu v roce 2004 napichli tan Partobulin. Teď po tom potratu mi ho píchli hned dvakrát pro jistotu. Čekala jsem pak skoro měsíc na výsledky z histologie proč to mimi umřelo. Moje nová doktorka mi tu zprávu četla a sama nechápala. Nález žádný jen to že části plodu a placenta vážily 3g a mimi v 16. týdnu by mělo mít tak 10 dkg . Tam jsme byly ve slepé uličce. Řešila se moje srážlivost krve a zjisti lo se ,že mám jakousi autoimunitni poruch srážlivosti krve. Tak to vypadá, že se nám asi ucpal pupečník. Pak následovaly protilátky to byla pecka. Verdict : silně imunizovaná už žádné další mimi, ale pani dokterka to konzultovala s prim. z Hematologie a ta řekla že to může být po té koňské dávce Partobulinu co mi dali. Tak se to kontrolovalo za tři měsíce a šlo to dolůůůů. Genetika taky v pořádku teď řečíme ještě genetiku krevní zkupiny mého muže. Aby se vědělo jakou má skupinu a tím se dá určit skupina mimi. Je z toho včeho závěr : budu si muset celé těh. píchat Heparin a hlídat od samého začátku protilátky.

Pro mě je podstatné, že po vší té hrůze a beznaději, jsem dostala aspoň šanci se pokusit. To mě psychicky zvedlo ze dna.