Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.

    Z postýlky se mo ozývaji divné zvuky. Kvíkání, mlaskání, pískání a další které nevím, jak pojmenovat. 😂
    Miluju to moje sladký děťáťko 😍

    Proč jsem si myslela, že mi po porodu bude všechno, co jsem nosila před otěhotněním?

    ivuse20
    8. srp 2017    Čtené 282x

    Můj vyvolávaný porod

    Na první a taky poslední kontrole v porodnici, která proběhla 19. července (středa) mi doktorka sdělila, že díky diabetes, který mi "přišili" při testu OGTT mi budou vyvolávat porod. A to co nejdřív. Děti pak prý hodně nabíraj na váze - ke konci. 

    Šli jsme udělat UZ, prohlédla malého - všechno v pořádku - odhad váhy 3 300g. 

    -- Příjdete v pátek a uděláme zátěžový test a pak se uvidí.

    -- To takhle brzo? ( samozřejmě jsem to nečekala - což jsem asi měla :D )

    -- Není na co čekat přijďte už ve čtvrtek.

    Dohodli jsme nějaké věci a s přítelem jsme opouštěli porodnici. 

    20. července

    V ten den jsem měla ještě plánovou kontrolu na diabetologii. Sestřička i s doktorkou se divili, že jsme ještě po hromadě. Po sdělení, že jdu dneska na příjem do porodnice mi sestřička umožnila všechny předběhnout takže to jsme měli z krku rychle a vydali se na příjem.

    Tam nás samozřejmě už čekali a začali pálit otázky spíš sami pro sebe než pro mě. Přišla PA, že si mám vzít bačkůrky (fakt řekla bačkůrky) a košilku a jít za ní - ještě, že jsem ji měla až ve spod tašky.

    Natočili jsme monitor a tím bylo pro ten den splněno. Šla jsem se ubytovat.

    21. července

    Zátěžový test. Nesnáším jehly. Nikdy mi nevadili, ale za těch 9 měsíců, za kterých jsem nosila toho svého miláčka se mi šíleně zprotivili. A kanyly? Ty jsem neměla ráda nikdy. 

    Takže pro mě přišla sestrička na pokoj - vemte si mobil, časopis, vodu cokoliv co chcete bude to tak na dvě hodiny. Tak jsem si vzala vodu a telefon - pak jsem stejně koukala jen na hodiny. 

    Postupně zvyšovali dávky oxytocinu. Byla jsem na tom ještě dobře, pani ve vedlejším boxu rodila. Takže jak chodili sestřičky kolem tak zvyšovali. 

    "Bolí vás to?" - "Jo" - "To je dobře, tak já vám ještě přidám" - Tomu jsme se zasmáli - pak přidali ještě 2x. Ta bolest potom trvala až do rána. Celou noc jsem se převalovala a kroutila a když konečně přešla bylo ráno...

    22. července

     a to jsem dostala první tabletku. Doktorka říkala, že nejpozději do neděle už určitě porodím. A protože tenhle den byla sobota bylo to nejpozději další den. Tajně jsem doufala, že to stihnu ještě v tu sobotu i když jsem věděla, že určitě ne. Ta bolest - přemýšlela jsem jak přežiju samotný porod. Odpoledne přijel přítel a celý den mě držel za ruku a vždy když viděl, že se bolest vrací omlouval se - přišlo mi že je zpátky každou minutu. Celý den semnou ochotně přetrpěl monitory, při kterých jsem myslela, že jsou silnější a že je snad i vyvolává :D měla jsem potřebu se kroutit. Šílenou potřebu se kroutit. Sprcha pomáhala jen když jsem v ní byla. Skákání na míči pro změnu vůbec. Večer jsem si napustila vanu a ulevilo se mi - na chvilku. Dovolili mi se vrátit na pokoj, tak jsem si sbalila saky paky a šla.

    ------------------------------------------ 23. července --------------------------------------

     Dr. zkontrolovala stav a konstatovala velmi pěkný nález - otevřená na 2 prsty. Dostala jsem druhou tabletku. Pak to teprve začalo mít grády. Kontrakce z předchozího dne byly o proti těmhle příjemnými. Přibližně po hodině tj. v 9h další kontrola stavu a otevřená na 5 prstů. Jde to krásně říkala doktorka. V 10h zavedeme klystýr. Další kontrola stavu - otevřená na 7 prstů. Zaveden v půl 11. Zkuste vydržet aspoň 5min ležet. To nedám - a mazala jsem na WC pak sprcha. Kontrakce ještě zesílily. Když jsem po druhé vylezla ze sprchy bylo něco před 11h a před dveřma stála doktorka s PA. "Podíváme se na to" prohlásila doktorka když se na mě podívala. Otevřená na 8 prstů.  Volám přítele. Ani ahoj. "Už jedeš?" "jedu". Praskli vodu. Myslím, že se mi i na chvilku ulevilo. Doktorka celá mokrá. "Mám bazén i v botách" prohlašuje a jde se převlíknout. Za minutu se vrací. Přichází kontrakce. "jako pejsek" radí PA a napodobuje funícího psa - trošku to pomohlo. Doktorka říká, že to za chvilku bude ještě prodýchat pár kontrakcí a pak tlačit. Asi po čtvrté kontrakci říká "ještě jednu kontrakci prodýchat a pak tlačíme" Tak jsem při další kontrakci začala tlačit. Všechno jsem vypustila z hlavy, dokonce i to, že přítel to nestihne. Bylo asi 11:15 a na sále se najednou objevilo hodně lidí. Hodně myšleno tím, dětská doktorka a sestra z novorozeneckýho + PA a doktorka. V tom se rozletěli dveře a vlítl do nich ulítanej přítel. Fakt jsem na něj totálně zapomněla. Postavil se vedle mě a malej byl na světě. Stihl to přesně na minutu. Ustřihli pupečník a okamžitě mi ho dali k prsu. To bylo to nejúžasnější v životě, co jsem kdy zažila. Zvážili a změřili. Dali tatínkovi pochovat. Když s námi ležel na sále nemohla jsem z něj spustit oči. Všechno ostatní jsem vypustila a byla jsem tam jen já a můj syn.

    Byla jsem pochválena prý mají rádi takový rodičky co se s tim nepářou celý den. Já osobně si myslím, že jsem to mohla zvládnout lépe. 

    Náš malej Ríša se narodil 23. července v 11:17, vážil 3 350g a měřil 50cm.

    Hodinu a půl uspávám v postýlce. Pak je tuhej za 10min na ruce 😨

    Holky, vy co máte kočky tak jak snášeli příchod nového člena rodiny? My máme dvě kočky a oba malého totálně ignorují. Kocour dokonce chodí obloukem a přitom bych řekla že malý je klidný.
    - je mu 13 dní.

    Ahoj holky, přítel si začal v práci zjišťovat jak je to s nárokem na to když mě poveze z porodnice domů. Tak mu řekli že dostane propustku a že mu ji tady potvrdí.
    Tak jsem se cht3la zeptat jak to teda je? Má nějakej ten nárok nebo propustka a čau?

    Holky na porod se nic asi nechystá, ale kvůli diabetes na inzulinu mi v sobotu budou dělat hamiltona. Četla jsem, že porod vyvolá spíš když jsou už cesty připravené. Takže by mě zajímalo jestli někomu taky dělali hamiltona z kterého-koliv důvodu a nebyly připraveny na porod tak za jak dlouho se potom porod rozjel? 😇
    Snad je to dost srozumitelný 😅

    Ještě 14 nekonečných dní

    Už prší. Cítím to až z gauče 😍 😅

    39 dní do TP ❤

    Právě jsem zjistila že skupina Light & Love je ve skutečnosti česká skupina. Teda jsem v šoku 😂

    "Nekoukala jsi na ty plakáty? Nějaká pouť v Marienbergu. Mohli by jsme se jet o víkendu podívat. Ale to ty asi nesmíš viď"
    "To je teda nápad"
    "Je to nápad a každý nápad se počítá"
    "Většinou nemíváš tak blbý nápady."
    "Ty většinou nebýváš těhotná."

    Přítel mi povídá
    "Jsem rád, že můžu říct lidem, který to ještě neví že jsem těhotnej - teda že jsme těhotný - no ty" 😀

    Asi před měsícem mě fotila kamarádka s bříškem aby se mohla pochlubit v práci. No když ty fotky viděla a svuj obličej jak je kulatej a nateklej, no hrůza...
    Nedávno jsme byly na těhu focení.. No a přišli fotky. Jsme dojeli asi k 15 fotce a já se rozbrečela že jsen jak koule a vorvaň a že už ty fotky vidět nechci. Nakonec jsme je projeli teda všechny, ale přijdu si teda hrozně.
    Ještě musíme vybrat 20 fotek které se budou upravovat.
    Za pár měsíců budu za ty fotky ráda.

    Řekla jsem si że kdyż teď vyjdu stihnu dojít do poradny mež začne pršet - ve skutečnosti stačilo vyjít z baráku.
    Aspoň že jsem si před tím umyla hlavu.

    Cesta do albertu, nákup a cesta z albertu mi nikdy nezabrala více jak 45min+-. Nyní mi zabere cesta +-15 min nákup se taky prodlouží no a vzhledem k tomu że cestou zpět si dávám 20min odpočinek a pak si dodávám odvahu zdolat schody tak mi nyní trvá cesta aż hodinu a půl.

    Ještě že svítí to sluníčko.

    ivuse20
    22. kvě 2017    Čtené 188x

    Krása zvaná těhotenství

    Celé těhotenství probíhá lehce. Krom 6tt kdy jsme o malého málem přišli. Do té doby žádné problémy. Asi do 20tt bych pochybovala o tom, že jsem těhotná. Bříško nebylo, nevolnosti jsem neznala a neznám, malej kopnul ráno a večer a byl klid. A teď? Všechno mě bolí, polohu na spaní mi vybírá malej podle toho jak je mu to zrovna pohodlný. Na procházky chodím, ale stejně mě bolí už i cesta do auta a z auta.

    Nedýchám, funím. Můj milý mi říka "ty moje malá klimoško" (však jemu se to bude hodit až začnou noční vedra). Oblíknout ponožky je nadlidský úkol. Malý špunťátko do mě -nerada to nazývám kopáním- kope ve dne v noci.

    Jednou jsem tu četla, že něčí špuntík kope že to neni až příjemný - teď už chápu.

    Když mluvím k bříšku kočka na mě zírá pohledem "patříš do Bohnic" - bod ji přičítám kvůli respektu, které k malému má (vyhýbá se).

    Za krásných 30+2 jsem přibrala 25kg což zapříčinilo že se do ničeho nevejdu - jako fakt do ničeho. 

    "Miluju" lidi, kteří mi civí na břicho, nekoukaj - civí! 

    "Miluji" lidi, kteří mi chtěj ošahávat břicho.

    "Miluju" řeči typu: "Ty už máš velký břicho" a neuvěříte, ale najdu i tací, kteří si dovolí říct "ty ještě nemáš žádný břicho." 

    Nebudu komentovat ani to jak si sama nemůžu uklidit, protože musím odpočívat - což mi připomíná, že si od mamky musím pujčit čistič na okna. 

    Ještě před sebou mám přibližně 70 dní tzv. nejkrásnějšího období v životě ženy.

    Zbývá 70 dní 😍 strašně to utíká

    Koupili jsme si do koupelny skříňku se zrcadlem. Pomáhám stavět - koukám do návodu a podávám šroubky nebo šroubuju. Už to skoro máme hotové, před tím než se dají dveře dáváme skleněné poličky.
    Po několila držkování při montáži světla to vzdávám a jdu si sednout.
    Po chvilce držkování že mu nejde tam dát tohle tak mi říkám "pujč mi ho, podívám se"
    Po chvilce mi to podává a já pak vstávám dávám "šroubek" kam patří a nejde to tal šroubuji. Podívám se na svého milého a ten mě sleduje "jak?"
    "prostě to zašroubuj"
    "to mě nenapadlo"
    -- poličky hotové na řadě je vypínáč - znovu sedím
    "miláčku mě to nejde"
    "co ti nejde"
    "myslim, že se to má zacvaknout ale nejde to"
    Vstávám
    "tady to je ohlé" srovnám to "proč je to ohlé?" cvak
    "příště si to montuj sama" ...smích

    Mám ráda chvíle kdy držkuje že nechce pomoct ale pak stejně pomoc potřebuje. 😅

    Zítra zase krev. Po porodu se ke mě s jehlou dlouho nikdo nepřiblíží 😀

    Večer ležíme v posteli a říkám
    "Koukej co tam ten náš prďola vyvádí"
    - v tom se mi zavlní bříško
    "To nedělá malej"
    "A co to teda je?"
    "Já nevim děláš třeba břišní tance"
    😂 😂

    Dneska kontrola 27+3.
    Za dva týdny jsem přibrala 4kg - za celé těhu 19 kg.
    Přijdu k doktorovi a tradičně "Jak se máte?" "Dobře" ... otázky typu: bolesti, teče voda?, krev? Apod. ..."No vy jste byla pít tu hnusnou šťávu"
    "byla no"
    "a máte cukrovku"
    "Cože? To neni možný"
    Pak mi říká že po první hodnotě 5,6 bylo jasný že ji mám a že jsem to pít nemusela. Tím mě neskutečně "potěšil".

    90 dní do porodu 😍

    Rekonstruujeme byt. Na pomoc jsme si pozvali mého bratra se ženou. Dali jsme si chvilku odpočinku na balkóně a přítel mi povídá "Ty teda vypadáš" - myšleno špinavá od barvy. A bratr na mě "Neboj, to se za 3 měsíce spraví"

    22+2 a konečně začínáme růst