luthien.k
31. led 2016
2478 

Děti nestačí milovat, když spí...

Dlouho jsem tu nebyla a chci se s vámi podělit, co mi ten poslední půlrok přinesl. Půlrok pracovního vytížení, každodenního kolotoče, ze kterého není moc úniku. Přinesl mi odpověď na otázku: co opravdu funguje ve výchově?

Co postupně a pracně nalézám a rvu si vlasy, proč jsem na tak jednoduchou věc nepřišla už dřív? Jednoduše - být skutečně s dětmi!

V čase s nimi stráveném jim být opravdu k dispozici. Pokud nemusí bojovat o mou pozornost, jsou o mnoho klidnější a já poté taky. Nenapadá mě žádná běžná domácí i mimodomácí činnost, kde by nemohly být zapojeny, pokud si to jen trochu přejí. Že pak vše trvá delší dobu? No tak trvá! Však co potřebujeme tak nutně stihnout? Kolik let našeho života jsou děti ve věku, kdy touží po naší neutuchající pozornosti? A že musíme do práce? Někdy bohužel musíme, ale i ten kratší čas s dětmi prožitý se dá strávit se "zapnutou aktivní pozorností".

Moderní technologie, být pořád online a k dispozici desítkám a stovkám lidí známých i neznámých, neuvěřitelně okrádá naše děti o naši aktivní pozornost. Chceme být v obraze, bavit se nebo pořád pracovat. K tomu domácnost a děti jsou kolikrát na druhé koleji. A ony "zlobí", hledají si zástupné způsoby, jak naši pozornost přitáhnout. A většinou se jim to daří, no radost z toho nemá nakonec nikdo. Proto chci věnovat svým dětem vědomou pozornost. Nejsem samozřejmě první, kdo na tuto pro mě zásadní myšlenku přišel, ale považuji za důležité ji šířit dál. Děti totiž nestačí milovat, když spí...

P.S.: Velmi poučně na toto i jiná žhavá témata mateřství a rodičovství píše autorka v knize Mateřství a setkání ženy s vlastním stínem. Úžasná kniha, číst ji je jako prožívat jedno deja vu za druhým - v hloubi jste spoustu věcí tak cítily, ale z tisíce důvodů je tak nedělaly.

diky za tip na knihu!

31. led 2016

@ginaibk rádo se stalo.

31. led 2016

dobře, že jsi zpět

1. únor 2016

@niski on to není tak úplně návrat, spíš návštěva 😀

1. únor 2016

Líbí se mi tvůj postřeh a ještě více se mi líbí, že to uvádíš do praxe. 🙂 Mohli bychom tvůj článek zveřejnit na facebooku Modrého koníka?

4. únor 2016

@isoldaeva děkuji, snažím se 🙂 Za zveřejnění budu ráda 🙂

5. únor 2016

@luthien.k Paráda. A mohu ještě poprosit, zda bys ho zviditelnila pro všechny? Nyní je jen pro registrované.

8. únor 2016

@isoldaeva hotovo 🙂

8. únor 2016

@luthien.k Díííky. 🙂

8. únor 2016

@luthien.k a o tom to prave je! Snad to pomuze otevrit nekomu oci 🙂

8. únor 2016

@gepe mně to trvalo taky trochu déle, než by bylo ideální... No nikdy není pozdě 🙂 Všem přeji krásný večer a děkuji za srdíčka!

8. únor 2016

Je to tak..Do puntíku a kniha je výborná.Hodně mi pomohla po porodu.

9. únor 2016

Jasně, že není činnost, u které by nemohly děti asistovat. Souhlasím s tím, že je rozdíl být s dětmi a být s nimi skutečně...ale - neznám žádnou mámu, která by se dokázala stoprocentě a nonstop věnovat dětem. Bylo období, kdy jsem byla na malého fakt sama, žádné hlídání, do toho muž v nemocnici - a prostě jsem malého šoupla před pohádku, ano, naprosto sobecky, abych měla chvíli klidu sama pro sebe - prostě vydechnout, vypnout a nic nedělat.
Myslím, že je to jako se vším - najít rozumnou cestu - nic se nemá přehánět. 🙂

9. únor 2016

@elvira to se nevylučuje. I děti potřebují čas být sami se sebou a paradoxně, čím vědoměji s nimi člověk čas tráví, tím méně na pozornost náročné jsou - nemusí pořád testovat, jestli tam pro ně máma je. Být vědomě s nimi neznamená splnit jim všechno, co chtějí, dělat jim animátora nebo poskoka. K lidně je nechám se i nudit 🙂 Klidně jim i pustím pohádku, když se mi chce a jim taky. Ale vybíráme obvykle to, na co jsme ochotni v rámci relaxace ochotni dívat se všichni 🙂

9. únor 2016

Souhlasím 🙂

9. únor 2016

@luthien.k na knihu jsem koukala minuly týden, zřejmě si ho zakoupim,děkuji 🙂

9. únor 2016

Na knihu mrknu, díky 🙂

13. únor 2016

Začni psát komentář...

Odešli