Když štěstí dorazilo i k nám...

V roce 2014 se stal zázrak... po 5 letech boje se zadařilo a já nevěřila svým očím když jsem uviděla na testu 2 čárky..

Ano, lékaři nám museli pomoci, protože vzhledem k mému zdravotnímu stavu (rakovina slinivky, transplantace jater), nebylo lehké otěhotnět a právě až 5 tý pokus IVF se podařil.

Při tzv posledním pokusu, kdy jsme si s manželem řekli, ž si necháme vložit 2 embrya a lékaři nás přesvědčovali, že si máme dát pozor, protože by se mohly uchytit obě, jsem jim řekla, že to štěstí mít nebudeme a budeme rádi alespon za jedno zdravé!

IVF nám provedl poprvé jiný lékař, který byl u maminek známý jako "pan doktor, který dělá dvojčata" 

Docela jsem se tomu smáli když jsem mu to řekla a on odpověděl, že je to spíše o náhodě..

Když jsem si 6 tý den dělala těhotenstký test a vyšly dvě čárky, klepaly se mi ruce, plakala jsem a nevěřila jsem tomu.. kolik testů už jsem si za ty léta dělala?

Hned jsem na internetu hledala jak je možné, že test vyjde tak brzo po IVF.

Dočetla jsem se že pozitivní test takto brzy může znamenat dvojčata.

I tak jsem tomu nevěřila a modlila se každý den aby krevní testy za týden na klinice dopadly dobře..

V den D jsem musela jít na kliniku bez manžela, protože měl pracovní jednání a byl na telefoně. 

V ambulanci jsem se usmívala na doktora a řekla mu, že mi test vyšel brzy a on po výsledcích krevních testů se usmál a oznámil, že to vypadá že se to podařilo.. 

Na ultrazvuku jsem byla nervozní a čekala co řekne.. Docela mi vyrazil dech..

" Takže mám pro vás dvě zprávy. Jedna je, že když jsme vložili dvě embrya, jedno embryo bohužel zaniklo." ( V tu chvilku mi blesklo hlavou, nojoo, jsem říkala, že dvojčata jsou jen pro vyvolené a to já nejsem..) 

"Druhá zpráva ovšem je, že to druhé embryo je rozdvojilo, takže čekáte jednovaječná dvojčata"

Tuto větu si budu pamatovat do konce života.. a sestřička tomu nasadila korunu když řekla " Jééé, jak je poznáte? Budou uplně stejná"

Plakala jsem štěstím, ale od té chvíle jsem se začala ještě více bát..

V autě jsem hned volala manželovi. 

"Ahoj, tak jak si dopadla?" Já s napůl pláčem mu řekla, " ano, povedlo se.."

A manžel pokračoval, jak je to super, konečně.. A já dodala..

" Čekáme jednovaječná dvojčata"

Manžel ihned vyhrknul : "To si děláš prdel" a smích.... smích štěstí....

Tyhle vzpomínky z vás nikdy nikdo nevymaže. Tyto slova štěstí, začátků si budu pamatovat navždy....

Bůh nám nadělil obrovský dar a jsme za něj moc vděční. Každý den za něj děkujeme, ikdyž je to velmi náročné.. ano je to náročné, protože naše dvojčata, kluci, jsou abnormálně akční. Nejsou hiperaktivní, protože to je nemoc. Jsou zdraví a akční tak moc, že dokážou utahat 4 dospělé.. na oslavě mých narozenin dokázali utahat 10 rodinných příslušníků.. a když vám pak někdo řekne : " Jak to zvládáš? To ti fakt nezávidím jak jsou akční, já jsem ráda že zvládám jedno. Nedokážu si představit, že bych měla dvojčata" .... tak vždy s úsměvem odpovím..

" Já si nedokážu představit, že bych měla jedno.." 🙂)) 

ANO, JSEM VYVOLENÁ! 🙂