Hnisající oko u kojence. Máme jít na proplach kanálků?

Oči hnisaly a slzely oběma mým dcerám, obě měly Tobrex a Ocuflash. U té starší jsem to masírovala a pomohlo to. Ta mladší na průplach musela, tam to rozmasírovat nešlo a oko fakt hodně hnisalo. Mě tedy oční doktorka spíš přesvědčovala, ať to udělám hned (měla necelé 4 měsíce), že je to lepší než později. Dítě se musí hodně pevně držet, aby se nehnulo. Je to nepříjemný zákrok, ale dá se to. Průplach pomohl a oči dál nehnisaly.
Jinak na tu Borovou vodu jsou evidentně různé názory, naše doktorka nám ji nedoporučila, prý není pro děti moc vhodná.

Děkuju za názory. Koukala jsem právě na internetu, že se má dělat taková tlaková masáž, kdy se trochu zatlačí na ten kanálek, tak to zkouším. To mi i po telefonu potvrdili, že mám dělat. A zároveň teda říkali, že borovou vodou mám vytírat dál, jak řekla pediatrička, to jsem nevěděla, že to někdo nedoporučuje. Taky jsem četla, že ideálně se ten prolach dělá mezi 3.-4. měsícem. Syn je teda předčasně narozený, tak tomu zkusím ještě chvíli dát, budu masírovat a uvidíme.

@katule1990 Dojcis? Skus nakvapkat MM.

@katule1990 my jsme nakonec nešly, vlastně nás od něj každý odrazoval, ať počkáme, že se to po prvním roce srovná a opravdu, po prvním roce jí to přestalo.

@jakreb Ano, kojím. MM jsem už také zkoušela, ale na tom očním mi právě po telefonu řekli, že to dělat nemám 😕.

@codal Super, moc děkuju. Mě okolí právě taky odrazuje, že to nemá nijak strašný a že by počkali. Kor s ním někde jezdit v týhle době. Ale samozřejmě mě vyděsilo, že když se to neudělá takhle brzo, tak pokud by to nepřešlo, tak hrozí, že by musel později do nakrózy, až už by ho neudrželi.

Nám nepomáhalo nic, v pěti měsících proplach a od té doby klid. Kamarádka to měla stejně.

@katule1990 nám to taky říkaly, že bude muset do narkózy, proto jsem to nakonec nechala. Ona pak teda měla i ošklivý zánět spojivek, kapala jsem oftalmoseptonexem a čím byla starší, tím to bylo lepší. Po prvním roce už ji jen občas zaslzelo na sluníčku očicko nebo při větším větru a na roce a půl měla už úplný klid.

@katule1990 No nam pomohlo...

Malý je na to taky trpěl. Stále měl hnis u očička. Kapky zabiraly na chvíli. Nakonec. Pomohla tlaková masáž. Od té doby byl klid.

Naše oční ho nedoporučila, říkala, že většina očních to vlastnímu dítěti neudělá. Napsala nám hlavně pořádné kapky, protože pediatři můžou předepisovat jen slabé, a ukázala tlakovou masáž. Za tři dny byl klid a to se to předtím táhlo týdny.

@lovemusicsun naše oční pro kojence borovou vodu taky nedoporučuje, kapala jsem ocuflash na propláchnutí a pak samotné kapky s léčivou látkou.

@katule1990 my byli když měl necelého půl roku. Mám dojem, že nám říkali, že do půl roku se to může upravit, pak už ne. Protahoval jen jeden, byla to chvilečka a pak už byl klid. Ještě dodávám, že jsme byli u specialisty na kanalky.

@katule1990 my byly s dcerou minulý týden už po čtvrté na sondáži s proplachem. První tři absolvovala do 6 měs, pak nám řekli, že pokud z toho nevyroste, tak jedině operace. Teď jsem byla na jiném pracovišti v jejích 14 měs a vypadá to, že se proplach zadařil. Jako miminko proplachy snášela lépe. Starší dcerce oko propláchli jen jednou ve 3 měs a byl klid. Nebála bych se toho. Hodně štěstí.

Po vystřídání třech druhů kapiček jsme byly na průplachu (asi ve 3 měsících) a od té doby (musím zaklepat) je klid. Taky se mi do toho moc nechtělo, ale pediatrička říkala, že by s tím měl problém pořád (měl to tedy docela dost, masáž také nepomáhala). Pokud na to půjdete, doporučuju si vybrat dobrou ordinaci s lidským přístupem 🙂. U zákroku nesmíš být, takže slyšíš jen pláč za dveřmi... Ale je to pár vteřin. Já kvůli tomu byla nešťastná déle než mrňous, ten byl ještě před odchodem z ordinace zase veselý 😀.

Řešila jsem teď to stejné s dcerou. Kapky nezabíraly, tak jsme šly na průplach. Ten se ale paní doktorce nezdařil, že tam je nějaká překážka. Byli jsme proto na sondáži a od té doby naprosto v pohodě. Zákrok byl na pár minutek, mohla jsem být uvnitř (jen jsem se uklidila bokem, ať nezavazím). Obě paní doktorky i sestřička úžasné. Malá chvíli plakala a pak už s úsměvem koukala a nakonec usnula (byly jí 2 měsíce).

@veru181 Já u dcery byla, dali mi vybrat jestli u toho chci být nebo ne.

Náš mladší měl také od narození, vystřídali jsme vše možné, nekolikery kapky obycejne i antibioticke, kapala jsem MM, dělala masáže, nic nezabralo. Také se mi do pruplachu nechtělo, ale ve 3 měsících jsme nakonec šli a jsem ráda. Trvalo to pár vteřin a malý má od té doby klid. Lepší, než když jsem ho několikrát denně musela stejne silou držet, aby si nechal kapat do očička...

Řešili jsme totéž. Masáže nepomáhaly a to jsme je dělali přesně dle instrukcí. Nakonec tedy proplach očí. Sice šílený řev, ale za pár minut bylo po všem a problém se už nevrátil. Případně doporučuji u toho nebýt, alespon dle doporučení očařky. Dítě by si pak pamatovalo, že v rodičovské náruči se mu dělo něco špatného. Takhle stačilo vzít po úkonu do náruče a byl hned klid.

Nám ani MM nezabíralo a po víc než 2 měsících trvání (někdy očko po ránu ani nemohl otevřít) jsme šli na průplach. Objednali nás hned na druhý den, takže dobrý. Musela jsem asistovat, sestřička držela ručičky s hlavičkou a mě ukázali grif, jak ho držet v tříslech. Nástroje vypadali jak z hororu, ještě to měl i ucpané, tak mu to musel dr prorážet. Trvalo to vlastně chvilinku a než nám dali recept a napsali zprávu, tak už nebrečel. Po 5 dnech kontrola a ještě to nebylo 100pro, zeptali se mě, jestli chci počkat, nebo to ještě propláchnout. Zdálo se mi, že je to každým dnem lepší, tak jsem to odmítla a jsem za to ráda. Už se to (ťuk, ťuk, ťuk) neobjevilo.

@lovemusicsun Aha, mě se neptali, respektive řekli, že tím nepomůžu sobě ani jemu a že pak budou oni za zlé a já za hodnou 🙂.

@sigyn a to řekl kdo? Podle téhle logiky by jste musela opustit dítě při každém lékařském ošetření, včetně očkování, zubaře. Rozhodně bych tím pádem nedoporucovala dítěti třeba dezinfikovat ránu a apod. aby si pak nepamatovalo, že se u matky děje něco nepříjemného 😀. Jsou to nesmysly. Já si naopak vyžádala, abych u čištění kanálku byla a mohla dítě utěšovat, tak jako vždy u doktora. Jsou věci, které jsou nepříjemné, ale musí se vydržet. A teda ještě jeden dotaz? Když matka odejde, tak si bude dítě pamatovat co? Že ho matka v takové situaci opustila? Samozřejmě bych to nedramatizovala, děti to zvladnout tak či tak. Ale to co radila ocarka, byl akorát nesmyslný vyplod z její hlavy a už bych to dál nikomu neradila.

@travnulee Řekla mi to dětská oční lékařka s 40letou praxí. Vysvětlovala nám to tak, že náruč rodiče má dítě spojené s pocitem bezpečí a když by v něm zažilo tak nepříjemný zážitek jako je právě výplach kanálků, tak by v toho rodiče už v takovou důvěru nemělo. A s desinfekcí se 4 měsíční dítě asi normálně nesetká. 😉 A pravda, že jsem raději, že jsem u toho nebyla, protože plačicí dítě mě vážně nenechává chladnou a nejspíše bych i zasáhla, což by bylo jen na škodu. Jinak stejně tak může být nesmysl zase váš názor 😉

@sigyn ono to není můj názor, přítomnost rodiče při lékařských zákrocích je doporučováno odbornou psychologickou společností. Což má mnohém větší váhu než názor doktorku, kteří te psychologie na škole moc neměli. Pokud tam někteří rodiče nechtějí být jejich volba a je to v pořádku. Ale to co šíří paní očarka je jen její názor (a to odborně zcela nepodložený) a z psychologického hlediska nesmysl. Samozřejmě máte právo věřit lékářce a ne psychologii 😉

@travnulee No to je teda vážně blbost 😃. Zvláštní, že děti spíš vyhledávají přítomnost a útěchu u matky, která do nich věčně strká ty nepříjemné uchošťoury, kape jim do očí, stříhá jim nehty, dává hořké kapky, rozčesává zakudlané vlasy a já nevím co ještě, zatímco mnohdy ostatní (tatove, tety, babicky) s nimi dělají jen vylomeniny a srandičky. Ale 40 let praxe je holt 40 let praxe 😃

@trlik osobně si myslím, že se to nese u těchto starších doktorů v duchu minulých let, kdy se i tradovalo, že přítomnost rodiče u hospitalizovaneho dítěte narušuje léčebný proces. Hold to takové dřív bylo. Naštěstí je tendhle zákrok fakt jen chvilka, tak ta přítomnost či nepřítomnost rodiče nebude mít takový vliv. Ale vykládat, že přítomnost rodiče není dobrá, už je v dnešní době fakt překonané.

Dávám vědět i pro případné další maminky, které by diskusi četly, jak se to u nás vyvíjí. Nakonec jsme se synem šli na sondáž s proplachem v jeho 7 měsících. Řekli nám teda, že jdeme pozdě, že se to dělá do 6 měsíců a pak už jsou děti velké, ale nakonec zákrok udělali. Při sondáži tam prý bylo několik překážek s tím, že v nose je kanálek zakroucený do takové "hokejky" a tam se tím drátkem nejde dostat, tam prý je taky nějaká překážka. Kontrolní proplach dopadl tak, že něco proteklo, ale né úplně tak, jak by mělo. Po zákroku oko synovi hnisalo ještě víc, ráno ho nemohl ani otevřít. Měli jsme 14 dní dělat (dost brutální) masáž oka, kapat Omisan Baby a 2x denně stříkat no nosu mořskou vodu a odsávat odsávačkou na vysavač. Vše jsme poctivě dělali, přestože u masáže syn ječel, nechtěl si pak už ani nechat umýt obličej ve vaně, jak se chudák bál. Pokud to nezabere, měli jsme se objednat na konzultaci k operaci. Abych to zkrátila, vůbec to nepomohlo, oko mu střídavě slzelo a hnisalo pořád. Operaci jsem takhle brzo odmítla. Teď je mu 11,5 měsíce a už asi týden jako když utne, oko suchý, čistý samo od sebe. Možná ještě nemáme vyhráno, ale moc doufám, že ano. U nás by se tak potvrdilo, že kolem roka se často kanálek růstem zprůchodní sám. Za mě je teda zbytečný dávat dítě do roka na operaci (jak by nás nejradši doktoři hnali) a u nás bylo zbytečné trápení i ta sondáž s průplachem.

@katule1990 u nás to po prvním roce taky najednou ustalo, vlastně úplně samo.