Jak to přežít? Chci děti, partner zatím ne

lilinkova
5. zář 2017

Ahoj, prosím o radu. Psychickou radu, věřím, že spoustu z Vás prožilo podobnou situaci a budete vědět, jak se s tím poprat….
S partnerem jsme spolu 4 roky, krásný, idylický vztah. Velice hezky se ke mně chová, záleží mu na mě, snesl by mi modré z nebe. Ale samozřejmě ne ve všem se člověk plně přizpůsobí, ne všechny plány toho druhého přijme bez okolků. A tak je tomu i u nás. Já už tak nějak po roce vztahu naťukla téma, že chci být mladou maminkou a chci děti ( ideálně dvě ) porodit do třicítky. Dál jsme to ale neřešili, neměli jsme hotové bydlení a nebylo o čem diskutovat. Nyní na jaře se konečně dostavělo, bydlíme ve vlastním a hrozně si to užíváme, tak jsem rozjela diskuzi rodina. Partner se moc netvářil, ještě by počkal, ale řekl, že teda za půl roku – nechtěl mě zklamat a nedat mi termín, nebo naději jak říkal. Jenže půl roku pryč a partner řekl, že by to rád odložil za rok, chystá ještě exotickou dovolenou na jaro, tak že až se vrátíme, sedneme, probereme a pak by to bylo reálné. Nejdřív došlo na pláč a zklamání, samo že z toho byl v rozpacích a myslím, že kdybych naléhala, nakonec bych ho přesvědčila, nicméně já chci aby to bylo něco, co chceme oba a nač se těšíme, proto jsem souhlasila že to o rok odložíme, ale že potom už bych teda ráda na rodině pracovala ( nynější věk – mě je 26 jemu 28 ) s tím souhlasil, domluvili jsme se a zase idylka.. jenže moje biologické hodiny úplně řvou na poplach, čtu diskuze o dětech, studuji těhotenství a koukám na porody .. blázen. Vím, že chci dodržet naší dohodu a do příštího roku o tom nechci vůbec mluvit, dohodli jsme se, „plácli“ si na to, je to jasná věc – pokud nepřijde nějaká mimořádná situace. Ale jak to přežít ? Kolem mě samé těhulky, kamarádky se snaží, nejlepší kámoška nyní pořád testuje, snaží se čtvrt roku, a pořád jsem tedy v situaci, že to řeším. Což o to – mě to baví. Dělá mi hroznou radost vidět kamarádku jak se těší, jak počítá dny do MS, ráda se s ní o tom bavím, pořád si píšeme jak vycházejí testy a když se sejdeme je to téměř jediné téma 🙂 Jenže potřebuju sebe nějak naladit na jinou vlnu, naučit se počkat ten rok aniž bych každý den sjížděla modrého koníka, koukala na kočárky a přemýšlela nad jmény… no, blázen, vždyť to říkám. Začala jsem trénovat se svým koněm na závody, hezky to vyšlo, že akorát má věk na to začít plně sportovat, jezdíme na tréninky a trávím tím spoustu času, myslela jsem, že mě to částečně usnadní myšlenky na děti, ale ať dělám, co dělám, nic nepomáhá. Když partner není doma čučím na dokumenty tipu čtyři v tom a jsem celá nedočkavá, s tímto přístupem až to přijde snad ani neotěhotním, jak mě to vyvádí z míry. Máte typ, jak sama sebe uklidnit? I když mám spoustu aktivit a jak již jsem psala, připravuji se na závody, starám se čerstvě o vlastní domácnost a trávím mnoho času svými koníčky, stejně mě myšlenky nepřechází a odpočítávám téměř každý den. Nechci se rok trápit a nemyslet na nic jiného…
Děkuji za Vaše myšlenky, postřehy a zkušenosti 🙂

evee24
5. zář 2017

Já taky toužila. Záviděla ty pupíky. No nakonec pomohlo otěhotnět což asi není to co chceš slyšet.

anetka1701
5. zář 2017

Tohle je těžký, moc doře vím, jaké to je když hodiny mlátí na poplach... A taky věř tomu, že vím, co to je mít dvě děti do třicítky :D :D Hele fakt si užívej, dej tomu čas... Já bych teďka zpětně byla ráda kdybych toho víc nacestovala a víc si užila :D Děti tě vyčerpají fyzicky, psychicky i finančně a s nima bude vše náročnější. Sice je to krásný a nikdy bych holky za nic na světě nevyměnila, ale kdyby si počkaly ještě rok, vlastně bych se vůbec nezlobila :D Exotická dovča ve dvou, lebedění si ve vlastní domácnosti, úpravy domečku... No jéje...

lenkas1982
5. zář 2017

@lilinkova Nemáš nějakou kamarádku, příbuznou s malými dětmi, která by byla ráda za hlídání? Můžeš jí sem tam pohlídat dítě/děti nebo je někam vzít. Buď z toho budeš nadšená a náramně si to užiješ, což taky není na závadu, nebo si naopak pak budeš o něco víc užívat ten čas, než budeš mít vlastní dítě. 😀 A kamarádka/příbuzná tě bude zbožňovat. 🙂

tortojs
5. zář 2017

Já chtěla dvě děti do 30. Nakonec díky velkým problémům s otěhotněním jsem ráda že mám první dítě teď v 31 letech. Zkus to s partnerem probrat i z této stránky. Samozřejmě rok uteče ani nebudeš vědět jak, ale z vlastní zkušenosti i zkušenosti okolí doporučuji nečekat dlouho. Dala jsi partnerovi rok, ale připrav se i na možnost že se bude snažit dal odkládat.

belleelle
5. zář 2017

@lilinkova chlap zenskou neposloucha, ja mu to proste vse vypsala v dlouhosahlem emailu a pak rekl, ze dite bude 🙂

odula
5. zář 2017

@anetka1701 podepisuju 🙂
@lilinkova vis ty co? Moje rada - uzivej si to,co momentalne mas. Uzivej si vlastni bydleni, uzivej si spanek, uzivej si praci a uzivej si I to teseni se na mimi. Prece krasny,ze je to vsechno jeste pred vama, ne? Neres a netrap se tim, co bude za rok,jestli partner jo nebo ne (proc stahovat gate kdyz brod je jeste daleko 😉 ) a uzivej co zijes DNESKA. Je to takova zvlastni tendence ocekavat sesti do budoucna - jak to bude skvely az neco... A zatim to co je krasny ted jakoby uplyne pod rukama. 😉

lenkas1982
5. zář 2017

@odula Tak tohle zase podepisuju já. 😉

pavca1982
5. zář 2017

Přestala bych s tím čtením a koukáním to udělá moc. Co oči nevidí srdce nebolí dej si předsevzetí,,Nebudu to číst a ani na to koukat! "😉

malinkaelinka
5. zář 2017

A jak se teď chranite? Není třeba čas vysadit HA a chránit se prerusovanim, aby se tělo dalo do pořádku? Nebo navrhnout partnerovi, že to necháte na přírodě? My taky pořád řešili, kdy si nechám vyndat tělísko, ale ono to otěhotnění není hned, takže jsme nad tím vůbec nemuseli dumat 🙂 prostě až to přijde, tak to přijde... takhle budeš rok čekat a pak zase čekat na otěhotnění a akorát ti z toho hrabne...

listopadka1
5. zář 2017

@odula souhlas, užívej si, co máš, až budeš mít děti, žádný exotický dovolený ani závody na koních tě pár let nečekaj (jak já bych ráda jela někam k moři, i do blbý itálie 😀)

@pavca1982 A s tímhle mnohem větší souhlas, myslím, že skoro každá ženská si tímhle obdobím toužení prošla, ale není nic horšího než se tím pořád užírat, pročítat weby, pokukovat po těhulích a magořit. Pak když dojde na věc tak ti z toho bude tak hrabat, že se vám to třeba nebude dařit -protože psychika na tom snažení dělá nejvíc. Vykašli se na modrýho koně, času na řešení ovulace a látkování budeš mít dost a dost.

A ještě ti řeknu jedno - ona tahle doba toužení po dítěti je mnohem idyličtější, než když pak to dítě máš. Nechci říct, že nejsem ráda, že mám dítě, ale není to ani zdaleka takový, jak si to vysníváš (což není nikdy nic). Ty teď žiješ v domnění, že s dítětem to bude všechno krásný a růžový a budeš imrvére šťastná jak blecha, ale on je to taky dost opruz, jsi unavená, vyplácáná, protože můžeš načíst milion knížek a webů, ale stejně víš prd, co po tobě to dítě chce, a hlavně najednou nemáš vůbec vlastní život a musíš se k němu zase postupně dopracovat. A to nemluvím o prorodu...
Prostě užívej si to těšení, sni si o tom, jak to pak bude krásný, ale taky si užívej, že to zatím nemusíš řešit. Že si můžeš přijít domů a jen tak si číst, koukat na telku nebo kdoví co, že se můžeš jen tak courat po městě, že máš peníze i na drobnosti nebo zbytečnosti a nemusíš hlídat rozpočet jak účetní, že nemusíš denně utírat ničí zadek, poslouchat hodiny řevu a deprimovat se tím, prostě že jsi zatím paní svýho času. Ber to jako poslední rok volnosti. To tě znova čeká, až se ti děti odstěhujou 🙂

la_amanita
6. zář 2017

Já bych k tomu ráda řekla, že tě to přejde. Taky jsem tohle tzv. tikání měla, asi půl roku před třemi lety, a fakt to přešlo.

chocolady
6. zář 2017

@listopadka1
Ja bych to zas nevidela tak tragicky, zatim mam jedno a zadna sranda neskoncila, i bez chuv a babicek. Proste tvora vezmu s sebou :D
Na dovolenou jezdim do Ceska, celou cestu proji a prospi, v aute je jak andel. I ve vlaku se s nim da..🙂