Jsem pořád vynervovaná

eva89pouzarova
1. kvě 2015

Ahoj,mám dvě děti, Samika skoro 4roky a Sebastianka 7 měsíců,partnera je hodný ale pořád jen pracuje svátky a soboty jsou u něj pracovní,neumí snámi trávit čas jako s rodinou vše společně někdy mi připadá že sem si děti udělala sama. Nic mě netěší nic mě nebaví sem otrávená z toho všeho doma uklízení vaření skákání kolem všeho kluci jsou na vcelku hodní,nemám nikoho komu se svěřit a vše mě dusí,nevím co to semnou v poslední době je jsem agresivní snad psychicky labilní jsem někdy tak vytočená skrz maličkost,mám v sobě tolik vzteku že když muj starší syn něco udělá (dá se to řešit v klidu) tak vybuchnu jak časovaná bomba. Pak si uvědomím co dělám ale to je pozdě. A moc toho lituji. Néé že bych ho fyzicky týrala to nee,ale hrozně řvu,mám to po matce,už přemýšlím že mám blok skrz ní (mou matku) sní se nestýkám špatné vzpomínky tořád mě za vše kárala a taky hrozně řvala mlátila mě hlava nehlava,a svěřit se jí někdy to vubec,vždy to dopdlo katastrofou. Nevím ja se mám hodit do klidu. Nějaká rada? Doktor-prášky? Psychouše?

evulina77
1. kvě 2015

chápu a rozumím. Zační jíst magnezium, to nejsilnější, který ti prodají v lékárně bez receptu. Do týdne bude líp, ale chce to pravidelně a dlouhodobě. Raky doporučuji hodně čau trávit venku, děti tolik nenadělají doma a hlavně venku se chovají jinak oni a taky ty. S manželem by byla dobrá dohoda, aspoň jeden den v týdnu aby měl volno, nebo aspoň volněji (třeba aby pracoval jen do třeba dvou hodin) a trávil čas s dětmi. Má dvě děti a měl by si to uvědomit. Zkuste si o tom promluvit. Pokud se to nezlepší třeba tak do měsíce, tak bych si našla nějakýho psychologa. Ale myslím, že bez spolupráce manžela se to bude zlepšovat hůř, on bude muset taky něco změnit. Drž se a magneziu zdar, já na něm frčím už docela dlouho a jsem víc v klidu a v pohodě. U nás ho bere už i manžel 😀

anetka1701
1. kvě 2015

Tohle se mi občas stává taky... Dřív jsem si to vyčítala a byla kvůli tomu sama na sebe naštvaná, ale postupně, když jsem o tom mluvila s jinejma matkama, tak jsem zjistila, že zdaleka nejsem sama... Mně pomohlo udělat si občas chvíli pro sebe :o) Vydejchat se, dát se do kupy - pořídila jsem si psa a chodím každej večer na půl hodinky venčit. Sama, bez dětí, manžel je hlídá... To je pro mně jak oaza... Myslím že to chce chvíli o samotě, moct si vyčistit hlavu, nemít v ní neustále milion věcí, děti, úklid, starosti... Na akutní histerické výlevy pomáhá silnej nádech a výdech a počítat do deseti :oD

zo_ja
1. kvě 2015

Jestli takhle jedeš od prvního.... tak si potřebuješ ODPOČINOUT.
Manžel ať si to zařídí tak, aby o víkendech nebo prostě někdy byldoma, nejseš perpetum mobile. Až se složíš, tak bude, najednou to půjde, bude to neplánovanuý = z hlediska práce horší, a na dýl. Stačilo by, aby si urič 2-3 dny v týdnu, kdy chodí domů dřív, koupe a uspává, mimino Ti třeba zbyde, ale tak jeví se mi ideálně jít spát s ním aspoň 1-2x týdně takhle.
O víkendu je doma, aspoň jeden den, a stará se o staršího, + pokud s ním není na celodenním výletě berou aspoň 1x na aspoň 2 hod s sebou mladšího. Ty v tu dobu neuklízíš, nevaříš, ale spíš, seš ve vaně, čteš si knížku, pouštíš muziku, tančíš nebo si povídáš s kamarádkou. Taky je na 3 hod (nebo dle stravování malýáho) můžýeš nechat doma a jít na kafe s kamarádkou, na procházku sama/s kámoškou/k holiči/na masáž/na pedikúru/manikúru, cvičit/cokoli Ti libo.
Pokud není nikdo bližší, tak možná jednou dvakrát týdně chůva a/nebo paní na úklid může být dobrá volba. Vyjde to mnohem levněji, než když se složíš a muž bude muset zůstat z práce doma.
Jinak dobrý psycholog anebo manželská poradna/centrum pro rodinu/poradna pro ženy a dívky... Ale zkus muži vysvětlit, že většé hodnotu má, aby byl také trochu s dětmi a proč je to důležité, a moc. Možná má takový model z rodiny nebo neví co a jak s nima a potřebuje pomoc. Ale Ty taky. Ty se dej prvně do kupy.

sykorkova
1. kvě 2015

Měla jsem to stejně a opravdu je to tak, že je potřeba si odpočinout. Nechat si pohlídat a být chvilku sama a dělat něco příjemného nejlépe mimo domov. Jinak mě pomohla jóga. Zaprvé ten den se stará o večeři a uspávání manžel a za druhé se díky cvičení a následné relaxaci uklidním, vnímám jen sebe, svoje tělo a svoje pocity, nezabývám se ničím a nikým jiným. Pak přijedu domů, dám si sprchu a ta odplaví zbytky všeho negativního a já jsem absolutně spokojená a nabitá. A to jsem si myslela, že si budu muset nechat napsat antidepresiva 😀 Manžel je velmi hodný a chápavý, ale je stále hodně práce kolem domu a já mu musela jasně říct, že potřebuju pomoc a že to sama nezvládnu. Navíc není fér, abych měla děti stále na starosti jen já, přestože se můj muž nikde nefláká.🙂 Jsou to naše děti, ne jen moje. Tak jsme to probrali a vychází mi mnohem víc vstříc. Pochopil, že pokud bude spokojená maminka, budou děti i on také a doma bude pohoda a klid. Držím palce, ať najdeš brzy cestu ke zlepšení a někoho, kdo Ti pomůže. 🙂

dannyblakely
1. kvě 2015

Doporučuju zajít si na kineziologii.. Mně to dost pomohlo.

eva89pouzarova
autor
1. kvě 2015

muj partner je tak navyklej , dlouho v práci a nebo kolem baráku, se starším sem tam je někdy ho i okoupe a udělá mu veču, už sem byla 3x venku večer až sem kluky jak se říká trochu nachystala ad namá sněma moc páce,šla sem si zaběhat,to sem si odrovnala kolena a tak na kole 2x jen na hodinku. magnésko odskouším děkuji za radu mě vubec netrko evulina77 , už sem mu párkrát naznačovala i říkala už přímo že děti nejsou jen má starost že i já budu muset pak chodit do práce , ale výsedek dáse říct nula.

anetka1701
1. kvě 2015

@eva89pouzarova tak nechod běhat, ale jdi se projít 🙂 nebo s kámoškou na kafe 🙂 fakt to pomůže....

pavlinka_zetko
1. kvě 2015

@evulina77 Díky za tip s magneziem. To jsem netušila, že je taky na nervy.

@eva89pouzarova Věř, že je nás na tom víc podobně. Já jsem tady včera celý den probrečela. A to mám naprosto výborně fungujícího manžela. Z práce chodí v šest večer ale pak se stará o děti. Já chodím večer třikrát týdně cvičit, on je mezitím vykoupe a uloží. Večeři jim chystám já. No takže si říkám, co bych jako chtěla. Ale nervově to nedávám. Ani vlastně nevím proč. Teď v dubnu jsem vyrazila s kamarádkou na prodloužený víkend. Doufala jsem, že si odpočinu a načerpám energii na další čtyři roky dopředu. A ono houby. Jak jsme přijely, stihly jsme akorát procházku a vířivku a mě se pak udělalo zle. Horečky, zimnice prostě jsem byla KO. A myslím, že tělo jede, dokud musí, tak funguje, ale pak jak pocítí, že má prostor zpomalit, tak si to vybere všechno. No takže jsem v neděli dojela domů ani nevím jak a místo abych byla odpočinutá a zrelaxovaná, tak jsem byla ještě psychicky vydeptaná, že jsem prošvihla svojí jedinou šanci za čtyři roky, jak si odpočinout. Že mi nepomohly následující dny, kdy jsem se s vysokou horečkou starala o dvě děti, je, myslím, jasný. No a od tý doby se v tom plácám. Syn je doma ze školky, protože byl hodně marod, tak mi mudr řekla, ať ho nehám chvíli doma kvůli imunitě. Někdy si říkám, že tenhle život nemá žádnou cenu, že jsem nerovově tak v pr... že těm dětem nic nedávám a že by jim bylo líp s někým jiným. Včerejšek byl největší průser. Už když jsem se vzubila, bylo všechno špatně. Jak kdyby chemie v hlavě. Snažila jsem se ovládat, ale buď jsem řvala, nebo brečela. V jednu chvíli se mi zatočila hlava, že jsem to neustála a prostě spadla. Pak jsem ještě na nákupu zapomněla na lékárnu, manžel cestou z práce šel jen do jedný, která byla ale už zavřená, takže přišel domů bez léku. Jsme v Praze, takže lékárny jsou do osmi večer dobře dostupný. Manžel když mě viděl, v jakým jsem stavu, tak mi řekl, ať tam dojedu. Já jsem se normálně bála řídit. Vzala jsem si radši koloběžku. 😉 No hlava se mi pročistila, ale když jsem přijela a viděla jsem, jak děti sedí s taťkou u stolu a malujou... s taťkou, který je po celým dni v práci a přesto má energii s nima něco dělat a já za celej den prostě nic, radši uklízím nebo vařím, nebo kyž už si k nim sednu na koberec, tak prostě usnu... no zase jsem začala brečet, co jsem za matku.
Nevím, někdy si říkám, že to není jen blbá nálada a že by mi třeba pomohly nějaký pilule, jenže jak jít s dvěma dětma k mudr a tohle tam vykládat... Tak snad se to zlepší, až půjde malej do školky. Snad už tam pak ten měsíc do práznin vydrží a já naberu energii na prázdniny.
Tak se omlouvám, za příspěvek v cizím tématu, ale už jsem se potřebovala někomu svěřit.

marecek4
1. kvě 2015

já skončila po dvaceti letech stresu u psychologa-a prý jak jste to vydržela?no vydržela,všecko bylo pořád jen na mě,nikdo mi nepomohl-a chlap?ten byl věčně v tahu a po patnácti letech manželství kdy naděla spoustu dluhů a o nic se nestaral odešel ke kamarádce,já si našla sice přítele ale bylo to jako z deště pod okap,pro změnu dobře schoval svou závislost na alkohol,až po pěti letech vztahu,kdy jsem otěhotněla se ukázal v celé své kráse ☹,vydržela jsme to ještě nějakou dobu,ale jen z donucení.že jsme neměli kam jít,a pak i když už jsme byli pryč tak jsme nebyla schopná se od všeho oprostit a skončila jsem u paní doktorky,už je líp,ale vyhráno zatím ne

dana3262
1. kvě 2015

@eva89pouzarova a co bachovky? Teda to je otázka i na ostatní maminky ...

sunshine125
1. kvě 2015

Ja to mam podobne jako zakladatelka. Manzel porad v praci,vikendy,svatky. Kdyz prijde domu nebo ma volno,tak nepomuze s nicim,vetsinou si jde lehnout. Penize ma pekny,ale... Mam zatim jen dceru 3roky ale podle vseho jsem v 8tt. Babicky nikde,pribuzni na hlidani nikde. Nejake odreagovani se pro me (cviceni atd) neexistuje. Uz tri roky mam malou za zadkem jen ja a vychovavam ji jen ja. Je celkem hodna,ale presto si clovek neodpocine protoze je porad ve strehu. Nic se mi nechce,nic me nebavi,nejradsi bych jen spala. Hrozne zapominam jsem nesoustredena,nervozni. Take mam jecak a rvu porad. Nekdy kvuli nicemu. Muzu magnezium i v tehotenstvi?

zo_ja
1. kvě 2015

@pavlinka_zetko Jsou teď nějaký erupce, včera byli pošahaní mnozí... i ti co nemají malý děti a chodí normálně do práce...
Ty máš dvě malý děti, takže otázka zní (pro Tebe) jak spíš? Kdy´s naposled spala víc hodin v kuse a v klidu? To se nezdá. Pak to chce jíst pořádný normální jídlo, i když jedno dítě ve školce, a druhý třeba tolik nepotřebuje - ale Ty potřebuješ. Já třeba nefunguju bez živočišných bílkovin dýl jak den... max 2. Taky Ti můžou po zimě chybět vitamíny nebo nějaký minerály. Může v tom hrát roli hormonální nepořádek - třeba štítná žláza - z toho můžou být i depky i únava. Např.
A taky nebylo posledního půlroku moc slunečního záření, to má prokazatelnej vliv, i na tu únavu, náladu.... Nejvíc problémů s depkama není v sychravý podzim, ale po zimě.
No a jestli máš po 4 letech volnej víkend pro sebe, tak je jasný, že se k tomu upínáš upínáš, až to tělo nedá... takže jediná léčba je mít takovej víkend jednou za 2 měsíce a denní opušťák jednou za 3 týdny. Třeba.
A jinak jak píšeš, tělo vypadne z režimu, rytmu, nutnosti a jasně, že využije možnosti ODPOČINOUT si, když to jindy nejde....Už bude teplo, tak buď můžeš muže s dětma vyslat víc na výlety nebo sama někam odjet, což je skoro lepší, a může to být příjemnější a nestojí to majlant. Možná pro začátek bez kamarádky, někam, kde dávají snídani a vaří obědy 😉 Když bude hezky, pocourat po okolí a dát si zmrzlinu, zajít na bazén nebo na masáž nebo co chceš, a NIC po sobě nechtít.
Já bych se asi s kamarádkou v jednom pokoji, často ještě právě s manželskou, asi takhle nevyspala. Nemám problém spát jinde, ale když spím s dětma a ne s mužem, mám problém spát s mužem, když spím s mužem, nemůžu spát bez muže, když jsem zvyklá na malý tulítko, nemůžu usnout bez malýho tulítka. prostě na tu změnu reaguju 2-3 noci, než se mi to přehodí, takže bych s kámoškou sice mohla v tý posteli spát úplně klidně, ale tak od 3.-4. noci, takže víkend by byl kontraproduktivní, nevyspala bych se.
Pardon, slohuju strašně, jsem dnes taky jetá....

peta_voj
1. kvě 2015

@sunshine125 ano, magnezium se může i v těhotenství. Mně ho gynekolog předepisoval na bolesti v kříži, taky pomáhalo, ale nebere se tuším poslední měsíc před porodem.... takže zatím můžete 🙂

sunshine125
1. kvě 2015

@peta_voj dekuji,zacnu si ho brat hned zitra 🙂

pavlinka_zetko
1. kvě 2015

@zo_ja Já spím dobře, kdybych neměla na tom víkendu buď zimnici nebo se nepotila, tak bych spala. Měly jsme oddělené postele. No jinak doma to taky není úplně hrozný. Malá spí od narození výborně. I jako miminko jsem jí kojila max jednou. Teď už většinou spí celou noc. To spíš starší se vznudí a řve z pokojíčku přikreeeeejt, přikreeeejt, nebo napíííít. Ale řekla bych, že třeba dvakrát týdně spím celou noc. Takže v tom problém nebude. Prostě to mám asi v hlavě.

zo_ja
1. kvě 2015

@sunshine125 Nemá se brát v pozdním těh., ca III. trim. už ne. Děloha bývá často uvolněná až ochablá, takže je velké riziko, že nebude u porodu pracovat správně, a pak to rozbíhá celou škálu zásahů a už se to veze.
Každopádně stačí třeba i menší množtví, pít Magnésku minerálku a ca 5 loupaných mandlí denně. 😉

Ale prostě ani magnézko nenahradí scházející dlouhodobý odpočinek.

eliska_z
1. kvě 2015

Jsem na tom úplně stejně. U mě je to ale hlavně nevyspání. Malý se budí co 2-3 hodiny i teď, jen jednou jsem od jeho narození měla možnost spát "celou" noc, jenže jsem se stejně budila každou chvíli... Když jsem chtěla čas jen pro sebe, aby manžel hlídal, tak mi domluvil práci, na tu dobu. Místo odpočinku mě tak čeká práce a sousta hodin přípravy mezi tím... On nepomůže s ničím, maximálně občas objedná nějaké jídlo, když nemá chuť na to, co je doma připravené... Malého mu na hlídání musím vždy předat přebaleného, najedeného a ideálně dobře naladěného. Jinak je zle. Když jsem jednou musela odejít a malý ještě spal, tak i přesto, že měl vše připravné, dal mu jen najíst, zbytek zbylo na mě, až jsem se vrátila...
Na léto ale plánuju přenechat malého i sebe na starost babičkám a budu se celé dva měsíce jen učit a učit. Žádná extra starost o malého, domácnost, ani cokoli jiného. Snad mi to pomůže. 😉

angipe
1. kvě 2015

@marecek4
Ahoj,take o nem premyslim,o psychologovi. Mas soukromeho nebo pres pojisovnu?

eva89pouzarova
autor
1. kvě 2015

@dana3262 bachovky?

eva89pouzarova
autor
1. kvě 2015

@sunshine125 to nevím jestli mužeš magnesko v těhotenství ale asi jo. zeplej se lékaře. tak to mám stejné jako ty,navše sama. a když se náááhodou stane že mi chce pomoct tak to dopadne tak že stejně za ním musím jít a dodělat to,peníze taky má pěkne takže tod asi jediná výhoda. ale .......... nerad pustí korunu jako dovolená rodiná? nee ještě sme nikde nebyli. 😖

jabadabadoo
1. kvě 2015

@eva89pouzarova bachovky mi pomáhají 🙂 , to magnesko taky zkusím, když můžu, jdu si s malým odpolko lehnout, práci za mě nikdo neudělá, ale když si odpočinu, vyspím se, je mi líp a jak tu čtu, jsem ráda, že v tom nejsem sama, taky někdy chytám nerva, mrňous krámuje, takže neuklidím ani jeden úsek a můžu začít znova+vaření atd., takže mám někdy pocit, že se mu málo věnuji, doma furt jak po výbuchu, takže i když s ním jdu ven, doma stále atomovka, protože to prostě nestíhám uklízet, jinak mi muž taky pomáhá, když to jde, ale někdy to na mě padne , koukám kolem sebe na ten nepořádek a brečím, nechce se mi to už po 100 uklízet atd., když to je za chvíli znova....

dana3262
2. kvě 2015

@eva89pouzarova
@jabadabadoo presne..Ja jsem úplně jinej člověk když si s nima po obědě lehnu.

marecek4
2. kvě 2015

@angipe na doporučení kamarádky,která tam chodí s vnukem

eva89pouzarova
autor
2. kvě 2015

TAK MÁM TOHO TAK AKORÁD DOST, DNESKA FAKT BOMBA.
lítám jak debil kolem oběda smažím řízky cedím brambory dotoho krmím mimino páč už má hlad, od mého chlapa každý víkend chodí jeho otec na obědy k nám takže nelítám kolem 3 ale 4ech. dělám jak se říká tisíc věcí a muj sedí a čte si časák, aby mi pomohl??????????? hahahahahahaha sem tak ale tak nasranáááá všechny sem musela obsakovat zas malému přerušit jídlo a já sama sem jídlo ani nakonec nejedla páč sem fakt narraná žebych to asi vyhodila zpět na talíř. nic pujdu ven s dětima , dotoho už skoro 4 měsíce nekouřím to prcám už si asi foooknu. ☹ 😒

loafeer
2. kvě 2015

Dík za tuhle diskuzi, protože dosti často si připadám i já jako sklad vyhořelého paliva. Starší syn je takový- jak se včera vyjádřila tchýně učitelka- dost únavný. Pořád totiž něco CHCE nebo POTŘEBUJE, stále ho mám za prdelí, sám se nezabaví a furt otravuje. Teˇd lítám po doktorech, protože je mi pořád špatně, ale nějak mi to připadá, i když to bude asi znít hrozně, že mi je blbě z něj:o(...takže taky jsem pořád naštvaná, protivné, podrážděná

eva89pouzarova
autor
2. kvě 2015

je to náš úděl 😖

angipe
3. kvě 2015

Jj, též sem chtěla poděkovat odvážné mamince, která tuhle disk. zavedla. Já bych na to neměla koule 😉
Ale cítím s vámi všemi, pač mám úplně stejné pocity! 😎

eva89pouzarova
autor
3. kvě 2015

Můž říct že se mi fakt hodně ulevilo a hlavně i pomohlo,vykecat se a když si so někdo přečte a napíše tu něco super, jeto fajn vědět že nejsem sama natom takhle ale .......ono to není zas tak dobře, že se takle cítíme. Prostě hlavu vzhůru a jdeme dál,bože vážně se cítím faj, dalasem si magnesko včera aj dneska ono to snad zabralo a tak brzo ????? wou 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂 🙂

belliss
13. kvě 2015

Holky, taky chci poděkovat za tuto diskuzi 🙂
Jsem na tom podobně. Co u malé začalo období vzdoru a odmítá jít spát nebo 10x za minutu řekne ne, tak jsem z toho na prášky ☹ Držím se, abych na ni nekřičela nebo naopak jen nebrečela, ale to ze mě vysává poslední síly ☹
Miluji ji, ale poslední dobou mě netěší pro ni vymýšlet blbosti nebo si s ní hrát a ona to určitě cítí. Jsem víc podrážděná, smutná a nevím co sama se sebou ☹

verusky
19. kvě 2015

@pavlinka_zetko
@sunshine125
devcata jsem ko, tak jsem zatim precetla jen prvni stranku teto diskuze a musim do hajan. jen chci rict- kdyz byly prvni dve dcery male (jsou od sebe 16 mesicu), meli jsme partnerske potize a ja psycholozku navstivila. byla to uzasna zenska, chodili jsme k ni i do manzelske poradny. vzdycky mi povidala- kricet pokud mozno ne, ale nic se nevycitat! jsou pry matky, ktere na deti vubec nemluvi. my se jim venujeme, ale ujizdi nam nervy. tak ten krik, ten je takovy devastujici... ale povidejte mi to. ja to mam jako zakladatelka, jen po tatovi.
tenkrat jsem cetla knihy od johna greye, ze mame negativitu poustet do nebe, nebo do vody (rybnik...), navesila jsem pozitivni karticky na dvere, koupila zvonkohry...
moc mi pomohlo, ze jsem jednou tydne chodila do jogy, byl tam moc sikovny cvicitel, takovy klidny, pozitivni.