Dětský vzdor - 3,5letý syn nechce do školky
Ahoj Holky ,mám dost závažný problém .Nevím si s ním rady.Mám už dvě starší holky období vzdoru každá prožívala jinak ,ale můj nejmladší Michal 3,5 se začíná prosazovat.Celé prázdniny byl doma se staršími sourozenci začal chodit do školky a začal nám každodenní teror ,kdy vstává z brekem a větou maminko já nechci do školky, na otázku proč odpovídá vždy ,bojím se paní učitelky.Když ho tedy přesvědčím a dojdeme do školky hned u dveří mě drží okolo nohy se zachvatem histerie a šílenou scénou a řevem .... není v silách mých ani paní učitelky jej uklidnit ...tvrdošíjně trvá na tom že chce jít domu ... co s tím? vážně nevím čekat až to přejde? trestat, chválit ? slibovat? vše vyzkoušené.
Rozebráno s paní učitelkou jestli nevznikl problém v lonském roce , nic .Jsem zoufalá .Děkuji za názory, rady ,návody
A proc se boji pani ucitelky? Vzala bych ho na prochazku, abych s nim byla sama a ptala se, proc se boji. Nejake konkretni situace. Co udelal pani ucitelka, ze se ji zacal bat? Vysvetlit, ze napr. dospeli nekdy zakrici a proc, kdyby to bylo treba tim, popr. si promluvit s pani ucitelkou, rict synovi, ze to resim a ze vse se da nejak resit a ze udelam vse proto, aby se ve skolce citil dobre... Ale ze taky samozrejme musi dodrzovat nejaka pravidla s ohledem na jine deti apod. Tezko se to takto pise, kdyz nevime, co se stalo, proc ta zmena. Ale zacala bych rozhovorem s nim a pak na tom stavela.
dnes jsem se zaměřila abych Vám byla schopna odpovědět ve školcce se chová naprosto v pohode pry ( po 5 minutách přestane a zahraje si ) odpoledne si jej přebírám usmívajícího se ....
paní učitelku jsem oslovila ,z podezřením na nějaká "stará zranění či křivdy" sama mi potvrdila že si nevybavuje žádný konflikt mezi nimy.Míša ale dnes reagoval uplně jinak na ni ....a je pravda že už byl schopný i mezi řevem promluvit pár slov s paní učitelkou ....
Děkuji moc za pomoc
@hanavitek Problém se školkou zpravidla s dětským vzdorem nikterak nesouvisí. O to spíše, když dítě říká, že se něčeho bojí. Je důležité mít na paměti, že děti vnímají realitu naprosto odliště než dospělí. Paní učitelka možná něco nevinného řekla/udělala, ale syn to špatně pochopil nebo i zapracovala jeho fantazie a problém je na světě. Přistupovala bych k tomu proto s citem a pochopením, skrze vysvětlování a pomalé, postupné opětovné navykání (např. jen do oběda, zpočátku třeba jen 3 dny v týdnu).
ahoj, a jak se syn chová ve školce? U nás byly v tomto věku každé ráno, skoro celý rok, slzičky. ALe jakmile se za mnou zavřely dveře, slzy nějakým zázračným způsobem přestaly kanout.. 😅 . Jestliže se ve školce chová normálně, tedy hraje si s ostatními dětmi a nestýská si, tak bych to extra neřešila..