Syn a školka. Co byste dělaly na mém místě?

Ahoj, mám syna 2r8m, od února chodí do státní školky, na schůzce kde jsem byla se synem u paní ředitelky jsme se bavili co a jak, a zmínila jsem se že syn se neumí sám vyslect a oblict (ale už se začal snažit) a že si sám nedojde na záchod, někdy řekne že chce čůrat, ale často se ho spíše ptáme jestli chce na záchod, pleny má jen večer na noc. A paní ředitelka řekla že to není úplný problém, že je ještě malý, a že se to naučí. Tak ho dali do poslední třídy, kde je nejmladší, a jsou tam i děti kterým je 3-5.5 let. A ptala se mě kdy chceme aby nastoupil jestli až v září, tak jsem se ptala jestli by to šlo co nejdříve, a ona že můžeme od února.
No, první týden byl hektický, že prý hodně plakal, ale pak že je to sním lepší a lepší. Že to prostě půjde, že se naučí. Pak i šel vysmátý do třídy bez breku.
Pak byl 2.5 týdne doma, kvůli nemoci.
A od včera je ve školce, a přišla tam učitelka po nemoci, a ta mi řekla včera že je na školku moc malý, že furt pláče, chce maminku, že musí mít za zády furt dospělou osobu, nechce si hrát s dětmi, prý nechápe co po něm chcou, že nejsou chůvy, že mají na starost dalších 20 děti, že nemůžou se věnovat jen synovi. A ta učitelka co říkala že to půjde, tak dneska taky říkala že je na školku moc malý, že nic sám neumí.
Co by jste dělali na mém místě? Uvítám i jakoukoliv radu. Děkuji.