Učit prohrávat nebo nechat vyhrát?
Mám doma čtyřleťáka a naprosto neumí prohrávat ve hře. Jak to máte vy u malých dětí? Učíte je prohrávat? Nebo jak s prohrou pracujete? Jako já ho nechám vyhrávat pokud je hra pro něj těžká, tak je jasný, že ho nenechám pokaždé prohrát. To by ho nebavilo a mě taky ne. Ale jsou hry, kdy jsme už vyrovnanými partnery. A on třeba 5x vyhraje a pak prohraje a vůbec to nezvládá. Jako já chápu ty silný emoce. Jen nevím co s nimi. Tak aby nás to všechny bavilo. Taky chci někdy vyhrát že jo😁
Nechávala jsem i prohrát. Pokud ale prohrával vícekrát za sebou… frustrace narůstala…rozhodne jsem nechala vyhrát.
Pro kluka předškolního věku je prohra strašný psychický nápor, takže volíme kooperativní hry, případně znevýhodňujeme dospělého jak bylo zmíněno výše, ať je hra fér, učíme tím syna chovat se stejně je slabším. A většinou i prohráváme a snažíme se tím učit reakci na prohru. Od první třídy postupně přitvrzujeme 🙂
Čtyřletek je na to malý, nechávám ho prohrát jen když má dobrou náladu a nebo když je hra hodně rychlá a otočíme to. Snažím se spíš podporovat kooperační hry, protože jako kluk chce být nejlepší, ale na spolupráci nastavený přirozeně není. Nebo vyhrajeme oba, to se mu líbí nejvíc. Ale nemá zatím moc rozvinutý mozek na vnímání potřeb i ostatních, tak nechápe, že hra může být zábavná i když nevyhraje...
Mě v pexesu neporazí nikdo, to by nikoho nebavilo, kdybych hrála regulérně. Takže hraju poctivě férově za sebe, když je na tahu ten druhý, tak mu radím. Třeba když tuší, kde kartička je, ale sáhne po špatné, tak řeknu ne – ale neřeknu, proč to říkám, nechám na něm, jestli mě poslechne a nechá si poradit. Snažím se, abych nevyhrála o víc než pět dvojic. Ale vyhraju, to bych musela mega podvádět. Jsou ale hry, kde ale ani podvádět nemusím, třeba člověče nezlob se prohraju vždycky, nechápu to, ale někdy mají ostatní tři fifruky v domečku, než mi poprvé padne šestka. Tažke to prokládáme, jednou prohraju a ukazuju, jak se dá prohra zvládnout, jindy vyhraju a pomáhám to dětem zvldánout. Jasně že mě to občas taky už štve, že aby se za výhru člověk skoro omlouval, ale prostě se to učí - a když jim pomůžeme, tak i naučí. Obecně mě ale víc baví kooperativní hry nebo když si i v těch ostatních navzájem radíme.
@elesse podla mna vseobecne s vekom postreh rastie. Ked porovnam 4 rocnu a 7 rocnou, tak ta mala nema vobec sancu vyhrat. A ja zase porazim obidve aj ked si scitaju skore 🤷🏼♀️ Ale take carodejky to je cisto nahoda kto vyhra. Tam sa neda ani snazit prehrat. Sancu ma naozaj kazdy ☺️
Pexeso skoro nehravame, ani postrehove hry (dubble) lebo v tom decka nemaju sancu. Hravame skor hry, kde je velky podiel nahody a moze vyhrat ktokolvek - piou piou, carodejky, dragomino, karak. So starsou (7) napriklad jizednky prosim junior, pelisek, codex a podobne.