Být nebo nebýt skoro-taťka?

mladyvkrizi
11. čer 2015

Ahojte, mám před sebou velké dilema. S přítelkyní čekáme dítě. Ona má 2 měsíce do porodu. Ovšem nedávno jsme se rozešli a ona ke mě cítí nenávist. Vztah je téměř určitě nevratný. Ona ke mě cítí nenávist a vůbec semnou nejedná, nechce mě ani vidět. Ona je navíc takový ten typ ženské, která když k někomu chová zášť, tak mu dělá nejrůznější naschvály. Já teď nevim, co mám dělat. Vždycky jsem snil o tom, že budu vychovávat dítě, a to je teď pryč. Expřítelkyni mám prý říct, jestli chci být napsán v rodném listě dítěte nebo ne. Řeším tedy, jestli být taťka jenom s tím, že své dítě uvidím jednou za čas a totálně zmeškám veškerou výchovu. Budu bydlet někde poblíž, ale kdykoliv se ona odstěhuje, tak já budu od dítěte odstřížen úplně. Nebo se mám odtěhovat daleko pryč, zapomenout na to (maximálně platit alimenty) a začít nový život ?

naxii
11. čer 2015

@gepe Má to prostě vždy dvě stránky.. bohužel znám taky takového tatínka co má dítě na leasing a 7 let jí už neviděl... jenže mám pocit, že holt málo bojoval, když bylo třeba.

xisett
11. čer 2015

@gepe podminit mohla, ale na to jsou soudy

gepe
11. čer 2015

@xisett ona nechtela testy dna apod., vymaz z RL ma urcite lhuty. A on je dobrak od kosti, chtel se i venovat malemu, veril, ze je jeho..
@naxii mezi nami devcaty, clovek muze bojovat nejednou jak chce, ale kdyz ma proti sobe vychcandiru s prominutim, neni on sam vycurany, tak holt smula.

verusky
11. čer 2015

@mladyvkrizi tak chlapce... ja jsem tehotna, cloumaji se mnou hormony, pritom je to poctvrte a clovek by to mohl brat vic v klidu. prvni dve deti mam s jinym muzem a tyto dalsi dve s dalsim. zazivam uplne to stejne jako pred lety. kojim, staram se 24 hodin o kojence a do toho jsem tehotna. telo si se mnou dela, co chce a psychika take. nemuzu vystat dva starsi syny pritele, kteri s nami bydli ve spolecne domavnosti, jeden navic s pritekyni. domacnost na me visi a ja nemam sil. pochopeni u pritele nemam. posledni tydny se to na me sesypalo, ze v jeho dome nemuzu ani dychat, nemuzu jist, je mi spatne. chci pro miminko, co nosim pod srdcem, udelat maximum, byt v klidu, ale tam to nejde, jsem sevrena a nemuzu si pomoci. vcera jsem odjela k rodicum a dokonce musela vzit starsi skolacky a omluvit je ze skoly (ty tri tydny, kdy jsem uz prezivala jsem to stale nechtela udelat). pritel se porad pta, jestli od nej odejdu. ja ho mam rada, ale jsem v krizi. odejit nepotrebuju, ale potrebuju jinam, do klidu, odpocinout, nemit zodpovednost za chod domacnosti sesti deti a muze, ktery je neustale v praci (osvc). jsem u rodicu dnes prvni den, sla jsem s miminem na prochazku a v klidu dychala ten rodny vzduch... to proste chlap nepochopi.
stejne tak nepochopil, ze kdyz jsem cekala treti dceru a nekdo se zeptal na nasi svatbu, ze jsem tezce nesla, ze rekne ne, on se zenit uz nechce (je rozveden).
chlapi maji tezke pochopeni pro citlivost zen. pravdepodobne se ji to dotklo natolik, ze ti v tuto chvili neni schopna odpustit. prijde ji to zakerne. ze neco takoveho se tehotne delat nesmi. tehotenstvi my zeny bereme jako POSVATNE. tomu uzlicku od prvni chvile davame, co muzeme, co je v nasich silach (a ze tech sil ani nemusi byt!!!). ale chlapi to mohou brat jako samozrejmost, ktera se jich v podstate tyka az po porodu, kdy opravdu to miminko vidi a muzou chytnout.
chlapce, myslim, ze sis to hodne pokazil a Tva slova situaci naopak zhorsila (i kdyz jsi treba chtel vysvetlovat a zehlit). tvoje pritelkyne bude pravdepodobne typ, ze jsi pro ni timto skoncil. mozna je pro ni neunosne, co se stalo a tak je nejjednodussi cesta to uplne vzdat. aby zachranila sebe a dite!
rany od muzu boli velice. a chlapi jsou realiste, ti to mnohdy nechapaji. vsak se prece nic tak hrozneho nestalo. co z toho delas...

alisek
11. čer 2015

@mladyvkrizi Chce to dál zkoušet komunikaci a navázat na to, co bylo přetrženo, po porodu to může být všechno jinak.

A dámy, pro ukončení vztahu jsou daleko pádnější argumenty než sms s ex. Ale dnešní trend je jiný, páry a dost často ženy rozbíjejí vztahy kvůli "banalitám" nebo myslíte, že naše rodiče, babičky atd. neměli podobné problémy (tak sms asi neřešili, že)??? A přitom je běžné, že jsou spolu 25 až 50 a více let...komu se to dnes z nových manželství podaří???

mladyvkrizi
autor
11. čer 2015

díky lidi .. budu se každopádně snažit vztah ještě zachránit

xisett
11. čer 2015

@alisek já si teda nemyslím, že tady řešíme jeho flirt s ex..to je jeho blbina, podle mě je mnohem horší, že ji pořádně rád nemá, jinak by to tady neřešil....a ještě k té poznámce o dřívějších generacích..to je téma na celou novou diskuzi, opravdu to bylo lepší když byla žena závislá na chlapovi finančně a zůstala s ním i když byl hrubián a třeba se k ní a dětem choval zle? Přece " co by tomu řekli lidi?"... dnešní doba je úžasná v tom, že lidi spolu zůstávají když chcou a ne když musí a je jen a jen na OBOU jestli jim ten vztah a děti za to stojí, protože u dřívějších generací to ŽENA musela vydržet...

xisett
11. čer 2015

@mladyvkrizi Hodně štěstí přeju🙂

alisek
11. čer 2015

@xisett já nepíši o násilí..to předně ale přesně jsi to napsala, lidi dnes můžoou být s kým oni chtějí ALE KURŇA, KDO SE PTÁ TĚCH DĚTÍ????My ženský (ne všechny) je bereme jako rukojmí a rozhodujeme o jejich životě a to není málo.

naxii
11. čer 2015

@gepe to je svatá pravda...

gepe
11. čer 2015

@verusky rany od zen boli muze kolikrat i mnohem vic, zeny jsou i zakernejsi, narozdil od muzu i neprime. Nejednou po muzich chteji, aby z jejich narazek, neprimych verbalnich i neverbalnich projevu proste hned vedel a chapal co ona chce, ci jak se citi. Pritom staci rict veci primo muzi. Muzi nejednou nedavaji na sobe znat bolest kterou prochazi a odbydou si to sami v soukromi. Tohle bych nerozdelovala.. 😉

somalicats
11. čer 2015

@alisek Vidíš, já mám zase ve svém okolí takové rozbité páry, kdy až na jeden za rozpadem kvůli "banalitě" stál chlap. Je to tak padesát na padesát.
Tohle je případ, kdy pořádný vztah ani nezačal, vzniklo z toho dítě a chlap místo toho, aby se snažil ten vztah rozvíjet, ho pošle svým chováním do kytek. Ženskou nekomentuju, v těhotenství je to kolikrát taková hormonální bouře, že když se pak za pár let na tu dobu podívá, tak si bude říkat, co to vyváděla. Sama jsem se v obou těhotenstvích "stěhovala k mamince" minimálně 4x.
Dneska je mnohem jednodušší koukat, jestli se tráva u sousedů náhodou víc nezelená, než to bylo dřív, za dob našich maminek či babiček, nebyl internet, nebyly mobily, celkově ta komunikace nebyla tak jednoduchá. Chlapi navíc museli dospět relativně brzo, dřív se běžně zakládaly rodiny ve 20, max 25 letech (a to už bylo pro velkou část společnosti pozdě). Dneska se jejich úlety omlouvají tím, že jsou ještě nevyzrálí...

verusky
11. čer 2015

@gepe tak mluvim ze sve zkusenosti, jsem spatny realista, takze sve potreby rikam asi pres city a chlap je nechape. tomu by pomohlo- hele, nezvladam toto a toto. potrebuju, abys zaukoloval. ale ja se ozvu, az uz jsem vazne v pytli a uz se vezem. ja mam tri starsi brachy a tatu cholerika a naopak mam z chlapa vitr, takze jsem takova poslusna, ustupna a ono to pak pretece.
beru tedy, ze zeny mohou byt i opacne nez jsem ja, vcetne pritelkyne tohoto mladika, na druhou stranu, kdyby byla podobna mne, radim, ze ta zena muze byt taky uplne v koncich sama se sebou.

xisett
11. čer 2015

@alisek už předtím jsem psala, že záleží na tom co je nejlepší pro to prtě...ale to dneska nikdo neví, což je na tom to nejhorší...neznám zakladatele, jen usuzuji z toho jak otázku položil a co dál psal, třeba by to prtě mělo šanci i na jiného milujícího tatínka a co je pak lepší??? a k těm minulým generacím, napsala jsem to blbě, není to myšleno jen na hrubé chování, ale pro mě je lepší (dnešní doba, jsem z dnešní generace) být sama a hledat lásku než být s někým komu jsem fuk...a stejně tak to beru u dětí, co je lepší? když na ně tatínek kašle a maminka je nešťastná, a nebo když je miluje celým srdcem klidná a usměvavá maminka?

gepe
11. čer 2015

@somalicats Ti chlapi museli dospet v tom smyslu, ze se museli nejednou diky tehotenstvi ozenit 😉 a v mnoha pripadech nasledne rozvest. 😅 sice nebyly mobily atd, ale kdo chtel si vzdy moznost nasel/nasla 😀

verusky
11. čer 2015

a taky bych jeste dodala, ze ten muj soucasny rekl, ze pokud odejdu, v tu ranu pro nej koncim, deti nezna a alimenty platit nebude. taky dobre.... pritom je to inteligentni, schopny, sebevedomy muz. ale samozrejme z toho citim, ze ma strach, ze odejdu, coz nechce. ale v tehotenstvi kdyz v te bouri, kdy nevis, co sam se sebou, slysis tahle slova, zrovna prijemne to neni.
no hovori to o nevyzralosti obou...
a naprosta pravda- za dva roky se budu divit, ze jsem takhle vyvadela!!!

verusky
11. čer 2015

@xisett mas pravdu, na druhou stranu od sebe v paru lide odchazi kvuli banalitam... a to uz se deti narodily... nase generace malo vydrzi...

somalicats
11. čer 2015

@gepe Jasně, že kdo chce, možnost si najde, nicméně právě to, že se museli oženit, a následný rozvod nebyl tak jednoduchý (doby našich babiček, částečně i doby našich maminek), tak se vždycky muselo hledat nějaké řešení. Pochopitelně, že rozvody byly, ale nebyla to půlka uzavřených manželství.
Aby bylo jasno, já taky nejsem pro to hned kvůli každé pitomině bourat vztah. Taky by můj příspěvek zněl zcela jistě jinak, pokud by tihle dva byli spolu x let - beru úlet, ale neberu situaci, kdy je těhotná ženská s chlapem, který se jí prakticky nakvartýruje do bytu, je s ní 3 měsíce a už má potřebu flirtovat jinde... To už bych taky radši chlapa vykopla a dítě přivedla do klidu, než setrvávat s ním a čekat, kdy mi zahne (a že by se to hlavně první rok po porodu dalo čekat). Z jeho příspěvků vůbec nevyplývá to, že by ji doopravdy miloval, takže žádná škoda pro ni a jak tu už padlo, může přijít jiný, který jí a tomu malému tu lásku dá.

xisett
11. čer 2015

@verusky a to mi přijde hrozně vtipné, dřív antikoncepce stála za houby a děti se rodily i neuváženě a pár to svázalo na celý život, proč si dneska pořizujeme děti a bereme jim otce popř. matky, když jsme si byli jistí, že je s tím partnerem chceme...? Ano málo vydržíme...smutné..a všimni si, že tam zahrnuji i sebe, protože nikdy nikdo neví.

alisek
11. čer 2015

@verusky přesně tak souhlasím, nechceme za věci víc bojovat a hned to vzdáváme

xisett
11. čer 2015

@verusky jen obhajuju to, že jsem ráda, že dneska je ta možnost odejít i když ji nevyuzijeme prostě proto, že málokdo dá na předsudky a ženy jsou soběstačnější

somalicats
11. čer 2015

@alisek Na ten boj ale musí být vždycky dva. Pokud chce bojovat jen jedna strana, tak to stejně nevyjde.

xisett
11. čer 2015
verusky
11. čer 2015

@xisett
@somalicats
@alisek no nejhorsi potiz je v komunikaci... jak rikam, s partnerem jsme dva inteligentvni lide, prvni tehotenstvi jsme zvladli (szivali jsme se jako sesticlenna rodina, moje dve deti, jeho dve deti) a ted to naprosto nedavame... debata konci mym brzskym mlcenim, protoze debatit nema cenu, jeden o voze, druhy o koze... me zacina byt jedno, kde budu, je uz potrebuju jen klid... samozrejme uz jsem slysela skareda slova a tezko se zapominaji... a je to z toho, ze on je taky nestastny z te situace... ale nejde to. ja uz u psycholozky a on ze klidne pujde se mnou (ale jak ho posloucham, v tuto chvili je lepsi, at tam jdu ja, to ma vesti smysl). a VIM, ze za dva, tri roky, se muzem mit krasne. ja uz nebudu tak pretizena.

somalicats
11. čer 2015

@verusky Já jsem na začátku druhého těhotenství řekla partnerovi, že budu občas říkat věci, které se mu nebudou líbit, ale že to musí pouštět jedním uchem tam a druhým ven, ovšem nesmí mi to nijak dát najevo a musí se tvářit tak, jako že mě chápe. Že to těhotenství je jak kdyby mi v hlavě bouchla atomovka, ale že potom, až hormony opadnou, to zas bude v poho. A ustáli jsme to.

alisek
11. čer 2015

@xisett ona je soběstačnos a soběstačnost, dokáže se žena, která se rozhodne odejít od muže s dětmi , postarat sama o rodinu??? Většinou ne.

verusky
11. čer 2015

@alisek nektera jo... ac je to narocne... treba muj pripad. mam k dispozici byt, ktery dedictvim bude muj a uz jsem tam byla s dvema detma po rozchodu s prvnim pritelem. ucim na hudebce, holky tam po skolce byly se mnou... malomesto, sebehnout kopec, vsechno po ruce... zahradka za bytem... prave ze ta samostatnost nekdy mozna muze byt i na skodu (nebudu se otravovat s chlapem, kdyz to zvladnu sama a bez pece jeste o nej - dalsi dite). jako pravda je jasne nekde uprostred a vzdavame s prvnim problemem, malo vydrzime...

evulina77
11. čer 2015

@verusky podle mě to moc hrotíš. Teď bych si užila delší prázniny u rodičů. Při návratu (nemáš jinou možnost, ani o ničem jiném neuvažuj) dělej jejom to, co uneseš. Nevím jestli máš k dispozici myčku, susičku apod., pokud ne, je potřeba to koupit. Taky si myslím, že by bylo potřeba si udělat rodinný večer, kde si všichni sednete a vyříkáte si, co je potřeba. Za tebe je potřeba říct, že nemůžeš, že máte malé mimčo a další čekáte, že jsi fyzicky vyčerpaná a potřebuješ pomoct. Že můžeš dělat to a to, ale s tím a tím je potřeba se podělit a řekni, že potřebuješ poradit, jak to udělat. Nedomlouvat se předem s partnerem ani s dětma. Prostě je požádat o pomoc a taky se způsobem řešení. Prostě narovinu, jsou to skoro dospěláci (kluci), tvoje holky taky už můžou mít nějaký povinnosti a prostě na některý věci rezignovat, prostě nebudou, je potřeba se zamyslem nad počtem dětí, prostě něco jde dělat s dvěma ale se čtyřma už ne. Nejsi robot a je potřeba začít žít a nebýt jen oběť, která se psychicky hroutí. A hlavu vzhůru, bude líp a brzo!!!

banitram
11. čer 2015

pamatuji, že pár týdnů před porodem jsem byla chodící pytel splašených hormonů a i nejmenší blbost mě vyvedla z rovnováhy. Třeba jsem nemohla najít knížku do knihovny a tak jsem v zuřivosti vyházela obsah všech skříní na podlahu. Zjistit v té době, že můj muž flirtuje s jinou, tak by nejspíš nepřežil :D .... já bych tomu dala čas a určitě se nevzdávala otcovství. Až se malé narodí, přítelkyně přehodnotí svůj postoj. Hlavně, když budete takový ten taťka, co se o potomka zajímá a nabízí pomoc - vození kočárku, nákup plínek apod. Možná je lepší, když říká, že vás nenávidí, než kdyby jste jí byl lhostejný. Asi vás měla opravdu ráda a právě proto ji vaše chování tak hluboce zranilo....

alisek
11. čer 2015

@verusky ono mít mimčo a druhé čekat a k tomu mít doma další 4 děti, jestli počítám dobře, to je samo osbě dost rizikový "pracoviště", smekám že to dáváš, ale jak píše holčina nademnou, chce to rozdělit mezi starší děcka úkoly a ono je to dobré i pro jeich další život, nic není zadarmo, musí se pracovat, a v tom by měl mít tvůj přítel stejný názor a být před dětmi oba jednotní..brát je stejným metrem ale je to fakt náročný a člověk musí být ještě víc tolerantnější ..drž se