Jak jste řekly partnerovi/manželovi, že chcete dítě?

tak já jsem manžela nemusela dokopávat, sám s tím taky nepřišel, jeden čas jsem se o tom začali bavit, že by jsme mohli mít rodinu a po čase jsme na tom začali pracovat, stejně tak s druhým dítětem, začala jsem s tím, že by bylo super, kdyby dcera měla sourozence a tak nějak jsme se domluvili, kdy na to vlítneme 😀

Když náš vztah začal být vážný, tak jsem mu řekla, že bych chtěla první dítě v 25 letech a jako vdaná, ať se s tím popere, jak chce. 😀 (Kor když on měl vysněné 3 děti, tak jsem mu říkala, že si to musí rozpočítat. 😀 ) Chodili jsme spolu ale už od 19, takže žádost o ruku a svatba přišla opravdu ve chvíli, kdy jsme se na to cítili oba a věděli jsme, že to tak chceme. Pak jsme se dohodli, že půl roku před svatbou vysadím prášky, abych se pročistila, nechali jsme tomu volný průběh a týden po svatbě jsem otěhotněla. Takže u nás to tak nějak vyplynulo samozřejmě a manžel nebyl s ničím proti. 🙂 Jinak určitě nenutit. Možná trochu dopředu připravit na to, jak si to představujete, aby se s tím chlap mohl srovnat po svém. Jsem ráda, že jsem nemusela řešit biologické hodiny s chlapem, co dítě ještě nechce.... Jo a je mi 25, takže to vyšlo. 😀

@asdfg15 O detech jsme se bavili hned na prvni schuzce, takze jsme oba vedeli, ze chceme 2, nebo 3 deti. Vzhledem k nasemu vekovemu rozdilu jsme chteli prvni dite priblizne za 2 roky. Nakonec to bylo jednoduche - byli jsme spolu 9 mesicu, ale nedali jsme si pozor a neplanovane z toho vznikl syn... 😀 u druheho ditete jsme chteli vekovy rozdil kolem 2 let, takze jsme se tou dobou zacali snazit. U tretiho ditete jsme vahali, jestli do toho jit, pak jsme tomu nechali volny prubeh a zadarilo se skoro okamzite.

Moje dobrá kamarádka mi dobře poradila: jestli si s někým rozumíš, dej tomu 4 roční období. A pak to neprotahuj a proberte ty vážná témata. Člověka stejně nejde nikdy dokonale poznat, takže proto ta čtyři roční období. Pak jsem teprve přišla s tématem děti, ne že je chci (určitě bylo na mne brzo), ale jak se k tomu staví celkově, zda s nima v budoucnu počítá nebo ne. Určitě počítal. Ale to už bych asi i předtím po jednom roce tušila, jestli na ně v jeho životě není místo nebo zda je to jeho modelová situace rodiny...

@asdfg15 Otázka je proč ho nechce. Nechce teď nebo nikdy? Jak dloubo jsou spolu? Má jiné děti? To vše by s ním měla probrat a zjistit důvod a pak to s ním řešit.

Loni touhle dobou jsem byla hodně nemocná a moje praktická lékařka byla stoprocentně přesvědčená, že jsem těhotná. Nakonec byli všechny testy negativní a léčba mě z toho dostala, ale nadneslo to otázku miminka a přítel mi řekl, že ho mrzí, že je to negativní a že by chtěl, abych přestala brát prášky... No a o 4 měsíce později... 🙂

@andelka Přesně jak říkáš. Co jsem pochopila, tak její partner nebere v práci moc peněz, v podstatě je živí ona. A má samozřejmě obavu, zda a případně jak by to zvládli.. Což v dnešní době si taky spousta lidí dělá děti jak na běžícím pásu a nad tímto nepřemýšlí, no...

@asdfg15 tak tady bych dala plus tomu chlapovi. Uvědomuje si že to není žádná sranda, a že hodně bude ležet na něm. Opravdu záleží jaký důvod ten chlap má. A trochu rozumně by měla uvažovat i ženská.

@roseinka To je dobrý :D tak vidíš, jak ti manžel pěkně splnil to, co jsi chtěla :D :D

Za mě rozhodně nenutit, ro nikdy nemůže přinést nic dobrého. Jinak myslím, že nějakou základní představu o tom, zda děti ano nebo ne by si měli lidé v páru sdělovat průběžně od začátku vztahu. Otázka je, proč její partner dítě nechce? Nechce ho vůbec, nechce kvůli bydlení či finanční situaci, nevěří v pevnost toho vztahu? A podle důvodu to řešit.

O dítěti jsme uvažovali už od naší svatby před pěti lety. Ale kvůli mému zdr. stavu jsme odkládali, taky jsme si chtěli zajet aspoň na jednu dovolenou a dovybavit byt.
A letos v září jsme si řekli, že už není důvod čekat, mně je 27, manželovi 31, tak jsme se začali snažit 🙂
A hned napoprvé to vyšlo.
Myslím, že hlavní je, aby miminko chtěli oba. Jakmile žena udělá nějaký podvod s tajným vysazením anti, je to vůči chlapovi nefér. Komunikace je základ každého vztahu.

@kera.k Takovýhle podvod naštěstí kamarádku nenapadl - a doufám, že ani nenapadne. To už by mi přišlo fakt hnusný.

Manžel řekl mně 🙂 Šíleně jsme se do sebe zamilovali, po třech měsících mě požádal o ruku, za půl roku byla svatba. Vysadila jsem prášky měsíc před svatbou a okamžitě otěhotněla 🙂 Já jsem moc dítě nechtěla, chtěla jsem si ještě užívat ve dvou, ale jsem ráda, že jsme do toho vlítli tak brzy a užili si ty chvíle v té největší zamilovanosti. Dnes jsme spolu tři roky a v dubnu budeme mít dalšího prcka. A přišla jsem s tím já 🙂

Přišel s tím manžel 🙂 Už by chtěl i dva roky, ale já jsem nechtěla, protože jsme oba dostudovali a baví mě práce, ale teď už se na tom pracuje 🙂

@asdfg15
My jsme nikdy děti extra nechtěli, občas se sice téma dítě nahodilo, ale shodli jsme se, že máme ještě čas. No a letos jsme jeli na dovolené autem do bazénu plavat a v rádiu bylo téma o dětech a my se na sebe podívali a řekli jsme si, že teda to zkusíme. Než jsme dojeli na bazén dohodli jsme si podmínky - kdy ( jak vysoká rezerva než se budeme snažit , plus požehnání od fyzio kvůli mým zádům ) a bylo to.
Teď spolu občas mluvíme ohledně budoucího dětského pokoje, co se musí vyházet , jak vyřešit úložné prostory - mala tam být skříň na zbraně - takže kam s ní jinam 😀 A jinak to neřešíme. Spíš šetříme a já cvičím abych byla co nejdřív ok.

Mě dokopal manžel, já po dítěti zas až tak netoužila. Teď jedno mám, trčim na samotce na kraji světa, manžel věčně v práci (chápu to, někdo vydělávat musí) a já tady marně čekám na osvícení shůry, jako že mě to doma s uřvaným kojencem začne bavit. Takže si myslím, že "dokopat" někoho, aby měl dítě, je ta největší blbost na světě. Dopustila jsem se jí a teď nezbejvá než to vydržet 😎

První dcerku jsem měla ve třiceti (manželových dvaatřiceti) - shodli jsme se, že děcko chceme oba a jdeme do toho, podařilo se po dvou měsících. Druhou pak v pětatřiceti - ta však byla vyloženě moje iniciativa, manžel spíše nechtěl - první dcerka byla od dvou let v jesličkách a já zpátky v práci; takže po těch čtyřech letech, kdy jsem na toto téma dala řeč, jsme byli finančně super, dcerka již "samostatná" jednotka; ŕíkal, že s ní už může kdykoli cokoli a my taky. Přišlo mi, že představa dalšího křiklounka jakým byla první dcerka je pro něj pořádná antikoncepce. Ale podařilo se nám to na první dobrou, takže neměl moc prostoru na debaty, že ještě počkáme, já mu při té poslední řekla, že já už nemám na co čekat. Teď je dcerce rok, já zpátky v práci a manžel ze dvou holčiček úplně hin.

U nás to byl prostě přirozený vývoj - sex, chození, první dovolená, sestěhování, pořízení psa, rozhodnutí stavět dům, zasnoubení, svatba, stavba a ještě než jsme dostavěli, vypršela mi expirace tělíska, tak šlo ven a pak jsme jen čekali, kdy to klapne... nějaké velké rozhovory o tom nebyly. Snad jen jednou jsme se nějak připili a shodli jsme se, že miminko už opravdu moc chceme. Ale oba jsme k tomu dospěli sami. Tohle není něco, k čemu se dá někdo nutit. Stejně tak společné bydlení, svatba... někdo je opatrnější, někdo chce všechno hned...

@asdfg15 manzel mi nekdy na druhem rande rekl, ze jeho zivotnim snem je mit 4 deti, nebo aspon 3. Takze nebylo potreba nic resit. Sla jsem do vztahu s clovekem, o kterem vim, jak si predstavuje budoucnost, ze se nebrani svatbe a chce rodinu. Kdyby mi chlap nebyl schopny ve 27 letech rict, jestli se chce ozenit a mit deti, tak bych s nim ani neztracela cas.

Vyřiď kamarádce, že já taky dítě nechci a kdyby mě k tomu manžel dokopával, tak ho kopnu tak akorát do zadku.