Má někdo rady, jak to zvládnout?
Holky jsem náročná nebo je naprosto normální že chci aby se manžel zajímal víc o NAŠÍ rodinu, trávil s námi čas aktivně a ne tím stylem že čučí do mobilu nebo volá svým kamarádům? Od pondělí do čtvrtka je v práci a i s přesčasem se vrací v půl páté, v pátek a sobotu většinou jezdí se svým tátou kde mu buď pomáhá nebo se věnuje svému koníčku a vrací se pravidelně kolem půl sedmé a v neděli nás tahá kolem čtvrté k jeho babičce, takže jediný den plně věnovaný nám není, dokonce si nevzpomenu kdy se alespoň hodinu věnoval dceři nebo mě, opakuji mu to už 4 roky, změna nenastala a když už tak fungoval třeba týden a zase najel na sólo život. Máme 3 letou dceru s PAS a teď momentálně jsem v 7. Měsíci těhotenství, přičemž se mnou nebyl ani na jediném vyšetření, ještě se ani jednou neoptal jak se cítím ani nemá potřebu sáhnout na bříško natož na něj promluvit. Jediné co se optá jestli bylo na kontrole vše v pořádku, do teď jsem si vybírala jméno sama, teď když jsem přišla s tím že mám vybráno mě odpálkoval s tím že chce julii nebo hanu a hotovo, dceru pohlídá jen když jdu k doktorovi jinak ji mám nonstop já, za 3 roky jsem bez ní byla jen jednou na koncertu a jednou na rozlučce se svobodou. Prosím řekněte mi někdo že opravdu nejsem hysterka a i přestože hormony dělají své, tady je chyba a nezájem na jeho straně. Jak by jste se chovali na mém místě? Ještě podotýkám že druhé dítě chtěl převážně on a teď bydlíme na jeho popud 170 km od mé rodiny a domova, kde jsem měla alespoň psychickou podporu a sem tam i pomoc abych si alespoň u kafe sedla a vydechla. Takže teď jsme v místě jeho bydliště, jeho rodinu znám sotva rok a půl, pro mě i malou to jsou cizí lidi, on je spokojený, ale já tu nemám nikoho komu bych se vykecala, nemám ani řidičák takže dojet domů za mamkou nebo ségrou smím jen když se to vyvede a odveze mě jeho táta nebo děda, moc si s jeho rodinou nemáme co povědět jsme každý z jiných poměrů a vlastně celkově jsme naprosto rozdílní, takže jsem s dcerou neustále sama.
@ren1at2a Opravdu to nenech ve stejném režimu. Až se narodí miminko, tak tě to do půl roku dožene a bez pomoci a jeho zapojení do všeho se psychicky zhroutíš.
Ať vytáhne hlavu ze zadku svých kamarádů a začne se starat o rodinu.
@prejeta_zaba a opravdu si myslíš, že žena, která si až do teď nechala líbit všechno předchozí, by zvládla se zařídit podle tvých rad a ještě pak v klidu ustát "následky"?
@eviicka No beru i podle sebe. Pořád jsem se ohlizela na to, že muž pracuje, že jsem přece na mateřské, tak se musím starat...ono to totiž jde plíživě, chlap je zvyklý na svoji pohodicku a vůbec to nevnímá, že žena roky nebyla nikde sama v klidu a kolik toho dělá. A než se handrkovat o nějakém hlídání, kdy se z toho chlap bude samozřejmě vykrucovat, tak tohle mi přijde mnohem přirozenější. Nenazývat to "potřebuju hlídání a chci chvilku pro sebe" ale prostě to chlapovi podat jako samozřejmost. Kdyby pak měl nějaké řeči - normálně vyjmenovat, co všechno dělá a jestliže chtěl druhé dítě tak se bude starat úplně stejně jako ona. Jinak klidně strisavka po týdnu. Nejsme ve středověku, že jo. 🤷♀️
@ren1at2a a on teda bude hlídat starší na rybách? Můj švagr má postavenou chatku u rybníka a taky si tam bere někdy děti. Z tvého textu nechápu, jestli se sbalí a jede pryč a je mu putna, co bude a vámi nebo si bere starší sebou? Uvažovala bych opravdu HODNĚ AKTIVNĚ nad porodem u tvé rodiny. Mám za sebou 2 císaře a po prvním u mě bydlela týden po porodu moje mamka, přijela za mnou těch 130km, aby mi pomohla a u druhé byl se mnou několik týdnů partner. Druhý císař byl pro mě dost náročný. Pořád vstávat k miminku a do toho starší dítě pořád něco vyžaduje a potřebuje, člověk nemá chvíli klid ani prostor na odpočinek a do toho má rozřezané břicho. Je to velká břišní operace a potřebuješ doma mít pomoc a psychickou pohodu. Ne chlapa, který tě ve všem nechá a klidně odjede na ryby se slovy - já jsem pán a můžu si dělat, co chci.
@cherie24 právě že jede sám s chlapama, upřímně bych mu dceru k vodě ani nesvěřila, ona je do vody hrr a stopro by i pili. Mě navíc čeká císař do jiného místa, údajně mám jizvu příšernou a není možné do ní znovu zasáhnout, takže to bude bolestivé asi jako ten první, jen s tím rozdílem že mi dcera neumožní odpočinek.
@ren1at2a císař se snad dělá pokaždé do stejného místa. Není moc míst, kam se dá dělat .... Právě že během operace jizvu vyříznou a "opraví". Upřímně by mě chlap, kterému je úplně jedno narození vlastního dítěte zklamal natolik, že bych s ním nechtěla mít nic společného už. Na ryby snad může jet kdykoliv jindy, ale porod je pokaždé jen jednou. 🤦🏼♀️ Jestli tohle nechápe, nemá k tobě podle mě sebemenší úctu.
@ren1at2a tak možná i to by hrálo k tomu, abych si vyslechla ještě i názor jiné porodnice. Třeba zrovna v místě bydliště. 😉 Ono se to řeže do jednoho místa hlavně z důvodu toho, že čím více jizev, tím větší riziko ruptury a zdravotních problémů. Nechci shazovat názor doktorů, ale mě osobně by zajímal i názor jiné porodnice. Sama jsem před porodem přejížděla. Ti udělají z dělohy i břicha cedník.
@ren1at2a Určitě bych chtěla znát názor z jiné porodnice na tu jizvu. Jinak bych sebrala malou a jela na čas k rodičům, aby se chytil za nos a došlo mu, že mu chybíte. Ten víkend na rybách v termínu porodu je vyloženě hnus- ale řekla bych, že může být i vyhecovaný kamarády ( což teda ukazuje, že není moc vyzralej). A být tebou dám mu přečíst co je tu napsáno, zkusila bych poradnu- když to chceš zachranit.
Stop, prestat mluvit, zacit jednat 🙂 V prvni rade zkus nerikat at s tebou travi vice casu, zkus se chopit iniciativy. "Hele brouku, tady na zamku bude fajn akce pro deti, co tam zajet v nedeli nez pojedeme k babi?". Mne prijde ze vazne vase komunikace a manz. poradna by vam v tomto mohla pomoci. Klidne mu rict, co te trapi, a ze je to stale dokola a nic se nedeje, ze by bylo idealni aby vam s tim nekdo pomohl, abyste se oba ve vztahu netrapili a nebyl toto vas zacatek konce.
Z pohledu mateřství bych určitě doporučovala strávit čas s Vaší rodinou a zůstat tam i v šestinedělí. Psychická pohodě výrazně ovlivňuje hormonální hladiny a tím i průběh porodu, hojení po něm, zdraví dítěte, průběh kojení, imunitu atd.
Z pohledu partnerství bych sama aktivně vyhledala manželskou poradnu a začala tam docházet, na začátku klidně sama.
Zbytek nechte na partnerovi. Probudit se musí sám.
Je čas začít přemýšlet ne o tom co není a co byste chtěla. Ale JAK to zařídit. Hledat cesty jak to jde, ne jak a proč to nejde. Strachy stranou, tady nejde jen o Váš život, ale o život dvou dětí. A změna je možná, jen je potřeba ji opravdu chtít a vše směřovat tím směrem.
Držím palce!
@jijulka nešířím žádnou paniku, ale z fyziologického hlediska je každá jizva zásah v těle, který může ovlivňovat zdraví celoživotně. I kdyby měla z venku jizvy 2 a ze vnitř 1, není to zrovna moc dobré řešení a může z toho mít zdravotní problémy. Názor jiné porodnice není nikdy na škodu. Co v jedné porodnici nepřipadá v úvahu, jinde není žádný problém a ženy by to měly umět využít!! Ne že zajdu do nejbližší porodnice a tam si nechám všechno líbit.
@lennus kamaradka byla na jejich seminari Dovychovat a nemuze si to vynachvalit. Poprosila i muze, jestli by nezasel na jejich seminar restart muze, ale on je prece nejchytrejsi a nejlepsi a nic takoveho nepotrebuje. No uz spolu nejsou, problemy chtel resit jen jeden a to nestaci.
Normálně bych třeba 2x v týdnu oznámila - až přijdeš z práce, jedu si nakoupit, vyřídit...to je ve skutečnosti jedno, klidně si běž jenom na klidnou procházku. Nech mu dceru a ať si dělá co chce. 🤷♀️ Bude se sice tvářit jak bůh pomsty, ale co jako, přece se z toho nezblázníš. Přijď domů až večer a ještě dělej udivenou, co máte k večeři. 😄 V neděli u babičky to samé, v klídečku bych si pila kafe a ať si za dcerou lítá on s babičkou. Není důvod, aby tys všechno obstarávala a muž si jezdil domů jak do hotelu. Žádné doprošivání, žádné složité domlouvání, normálně přirozeně - přece máš taky právo na svobodný pohyb bez dcery, ne?