Už nevím, jak dál s manželem

pumeda
10. srp 2015

dobrý den, už mi docházejí síly a nevím jak to mám řešit. můj muž byl vždy dost výbušný a protivný, ale od té doby co zůstal doma na neschopence - 5 měsíců - je to hrůza. máme spolu dvě děti, nikdy s nimi neměl moc trpělivosti, ale teď je to děs. pořád po nich křičí když ho neposlechnou na poprvé - dost často sprostě. mě také nadává sprostě když se pohádáme, pak si sedne do křesla a absolutně ho nic nezajímá. já lítám kolem dětí, vařím, uklízím a on si jen sedí a je uražený. teď už konečně začal chodit zase do práce a myslela jsem si že se to zas zlepší, ale zatím nic. prosím jak byste to řešily vy? mě napadá jen odchod od něj, protože když o tom s ním začnu mluvit a chci to řešit, tak mi řekne NO HLAVNĚ ŽE TY JSI DOKONALÁ, urazí se a tím naše debata končí. předem moc děkuji zavvaše rady

karlajasmine
10. srp 2015

@pumeda Zkus mu napsat dopis, kde my vysvetlis jak se citis a jak to vnimas (ne 5 stranek ale proste strucny jasny vystizny dopis kde vsechno shrnes), dej mu tam jasne najevo jak moc te to trapi a popros ho, aby se nad tim zamyslel a aby se k tomu vyjadril...
A pokud nezabere ani tohle tak jedine si od sebe dat pauzu, mozna fakt ten odchod, jet nekam s detma na dovolenou sama, procistit si hlavu a pak se vratiti uz rozhodnuta.

medwidkowa
10. srp 2015

tohle je podle mne problém jeho temperamentu, cholerik, nezmění to, to ani nejde, tady nepomůže nic, buď tvá trpělivost nebo odchod

pumeda
autor
10. srp 2015

@karlajasmine děkuji, zkusím to. tenhle víkend odjíždím s dětma pryč, on zůstává doma. bude na to mít dva dny aby si to promyslel.

brokovich
10. srp 2015

Ještě před odchodem bych zkusila manželskou poradnu. Když nebude chtít jít on, tak bych šla i sama. Ty třeba řekneš, že "začneš mluvit a chceš to řešit", ale zrovna třeba ten způsob (to neber nijak špatně) se jemu nemusí pozdávat, chlapi jsou na takové to "chyba je v tobě" hrozně hákliví. A v poradně by ti možná poradili, jak s ním mluvit o tom problému, aniž by on vybouchl způsobem, kterým se to stalo. Nevím no. Jinak samozřejmě pokud nic nepomůže a vyčerpává tě to, tak už pak moc možností není...:(

pumeda
autor
10. srp 2015

@brokovich děkuji za názor, do poradny bych musela sama, jeho názor je že cizí lidi nám do života mluvit nebudou.

smallinka
10. srp 2015

No každý vztah je o komunikaci a pokud se nekomunikuje, nebo to jeden odmítá s tím, že si vlastně žije svůj život je to těžké a nikdy to nefunguje. Pokud ti to nevyhovuje, tak odejdi. Co s takovým chlapem, který je sobec.

lu777
10. srp 2015

@pumeda dopis je dobrý nápad, protože tam napíšeš v klidu ale asertivně co a jak cítíš...

jinak pokud je výbušný sám o sobě, tak 5 měsíců doma, to zákonitě přinese zhoršení... můj muž byl doma 15 měsíců protože přišel o práci a nemohl nic sehnat kromě nějaké sem tam brigády... byla to hrůza 🤐
nakonec jsem šla do práce já, jinak bysme byli rozvedení... chlapi být doma nezvládají obecně, práce může být na každém rohu a oni sedí a nedělají nic a šílí, tím se to jen zhoršuje...
mělo by se to ale zlepšit po nástupu do práce - baví ho ta práce? nebo má horší práci než předtím?
jinak je taky možné, že se mu rozjela slabší deprese tím jak byl doma...

najdi manželského poradce a jdi klidně sama!! 😉 já šla a hrozně nám to pomohlo, pořád říkám, že to a Bachovy esence nám zachránily rodinu 🙂
tady na MK pořád čtu, že "já bych šla, ale manžel nepůjde ani za nic".... holky, tak jděte samy! je to profesionál, který zažil takových případů stovky, má větší nadhled, poradí, vypovídáte se a opravdu má pak člověk pocit, že na ten stres není úplně sám.... u nás pak na asi třetí schůzku šel muž se mnou - a to jsme už od sebe byli i odstěhovaní, už jsme řešili jen jak v klidu s dětmi zvládnout rozvod....
takže každému říkám - běžte VČAS a klidně i SAMY! 😉 😉 😉

medwidkowa
10. srp 2015

jenže ten dotyčný se musí změnit sám, tedy chtít a pokud do poradny nepůjde a nevyslechne si to, já sama nic neudělám...mojí kamarádce třeba manžel odmítl poradnu, jsou rozvedení, ono to byl jiný případ, zamiloval se do jejich společné kamarádky a k tomu poradce nemůže asi nic, když city jsou...

brokovich
10. srp 2015

@medwidkowa To máš pravdu, ale dám ti příklad. Když budu tlustá a furt bude do mě někdo kérovat, ať zhubnu a že se nikomu nelíbím atd., tak just (i kdybych chtěla) se na nějaký hubnutí vykašlu. Když mě nechá na pokoji nebo mě bude umět motivovat, tak se do toho možná, samozřejmě že sama musím chtít, dám. Takže možná je to i o přístupu partnerky, to je to, co se tu snažíme naznačit, že pokud může něco ona dělat, tak ať to zkusí právě třeba za pomoci manž. poradny. Neříkám, že za jeho výbuchy může tazatelka, to chraň bůh. Ale někdy okolí neumí tomu zlepšení jít naproti a nebo naopak jeho pokusy mají spíš opačný efekt.

medwidkowa
10. srp 2015

nevím, pokud jsou problémy v manželství nevěřím na pomoc třetí strany, ani láska, ani cit ani rozum partnerům nedodají, možná jen na chvíli, už jsme dost stará, abych viděla, že lidé se nemění, asi kumšt je vybrat si takového, který mne nejméně vadí-))))

pumeda
autor
10. srp 2015

@lu777 práci má stejnou, ale moc ho nebaví. jenže je dobře placená. zkusím si najít nějakého poradce, zajdu tam nejdřív sama a poradím se co a jak. děkuji

brokovich
10. srp 2015

To by se ale tazatelka nemohla zeptat ani na MK na náš názor... 🙂 Kolikrát opravdu člověk od 3. strany získá nadhled. Někdy to nepomůže, ale proč to nezkusit. Já taky myslela, že osolenej (místo ocukrovanej) štrůdl nezachráním... 🙂

medwidkowa
10. srp 2015

štrúdl a něčí povaha je dost od věci, ale tak nadhled k problému je důležitý, ale problém nevyřeší, ale zkusit se má všechno

pumeda
autor
10. srp 2015

tak tu teď sedím nad prázdným papírem a přemýšlím jak mu to vše napsat - aby se hned nenaštval. vůbec nevím jak to zformulovat

zuzi50
10. srp 2015

Já se taky dřív s manželem dost hádala, holka mu lezla na nervy a obecně, moc se jí nevěnoval, nebo spíš to neuměl. V žádné poradně jsem nebyla, nikoho jsem o rady neprosila, pouze jsem trošku přehodnotila svůj přístup. Prostě když začne být nervní a vypadá to na průtrž mračen, tak místo toho, abych nastartovala i já, tak se začnu smát a situaci odlehčovat. Vesele ho objemu a hezky v klidu s úsměvem a tónem plným lásky mu řeknu - miláčku, nebudeme se hádat. Tak pojď uděláme to a to, ..... A tohle zabírá na 1000%. Nemůžu na toho mého cholerika s hysterií a křikem, ale když jdu na něj s láskou, tak to ho úplně odrovná a v klidu všechno spolu uděláme.

pumeda
autor
10. srp 2015

@zuzi50 já kolikrát ani nepoznám kdy to přijde, vše je ok, pak něco děti udělájí a nebo já řeknu něco co se mu nelíbí a už je oheň na střeše. za půl hodiny přijde a dělá jakoby se nic nestalo.

brokovich
10. srp 2015

@medwidkowa Štrůdl byl pochopitelně jen příměr. (...."Co je to příměr, Hnojile???" ....😀)

kocka5
10. srp 2015

@pumeda fakt mu to napiš a nezapomeň přidat nakonec, že ho máš ráda ale nevíš co máš dělat...... mi to moc pomohlo ...... i když na úplně první dopis manžel zíral jak zjara. Protože já mu to nedokázala říct, protože by to skončilo hádkou jak šlak. A výsledek byl u nás super.

mpbk
10. srp 2015

Tak na tohle já bych neměla. Popravdě jak dlouho Vás bude bavit chodit okolo chlapa po špičkách a objímat ho, jen abych nevybouchl?
Popravdě radím odchod, dokuď jste relativně v klidu a děti z toho nejsou poznamenaní. A to mluvím z osobní zkušenosti. Takový člověk se prostě nezmění.

zuzi50
12. srp 2015

@pumeda Můžu se zeptat, kolik mu je? Můj manžel se s věkem nějak tak zklidnil. Ono člověk hodně věcí časem přehodnotí a většinou i chování. A myslím si, že když vám oboum na vztahu záleží, tak dokud je jakákoliv naděje, nebo výhled na zlepšení, je potřeba to zkusit. Já jsem s manželem 14 let, někdy to není růžové, i se pohádáme, je to ale koření, které k tomu vztahu patří. Má svoje chyby a i přesto bych ho nevyměnila. Ale mezi náma, holky- která z nás je dokonalá 😉

kituska20
12. srp 2015

Já bych udělala razantní krok....takhle se přesně chová můj otec a já jsem na něj úplně vysazená. Věkem se to jen horší.

pumeda
autor
17. srp 2015

@zuzi50 je mu 35 let, manželé jsme 4 roky, ale jinak jsme spolu 10 let. dokud jsme neměli děti tak to docela šlo, on nemá vůbec žádnou trpělivost - hned u všeho startuje

akankeo
17. srp 2015

@pumeda ja bych mu dala cas. Muj muz byl nedavno nejakou dobu bez prace a strasne spatne psychicky nesl, ze nedokaze zabezpecit rodinu. Neschopenka je podobna zalezitost, chlap si uvedomi, ze neni nezranitelny, a prave ho muze prepadnout strach z toho, ze nedokaze rodinu zabezpecit a vztek a bezmoc z toho, ze ho ta blba prace ani nebavi, tak co z toho zivota ma. Zmenit ji nemuze, ma povinnost vuci rodine atd. Urcite pomuze si po vecerech jemne o nem promluvit, hlavne ho vyslechnout, co ma na srdci, ale samozrejme jenom kdyz bude chtit, ne to z nej tahat, nesoudit, mit ze zacatku pochopeni i pro ty vybuchy, ale samozrejme to musi mit sve hranice, zadne nasili byt doma tolerovane nesmi a trochu se pokusit vzit do jeho situace. Nekde tomu rikaji krize stredniho veku, kdyz najde pochopeni a treba spolu i vymyslite, jak z toho ven, treba tam nejaka lepsi profesni moznost je, nebo treba konicek, ktery ve volnem case pujde prevest na podnikani a bude ho bavit, tak se situace srovna a bude dobre. Kdyz ne, tak uz mrzout bude porad, ale odejit muzete vzdycky, jen aby clovek nelitoval je dobre nejdriv vyzkouset vsechny moznosti. U nas to v te dobe radostne souziti zrovna nebylo, dost to proverilo nas vztah, moji schopnost naslouchat a nesoudit a vubec moji trpelivost s nim - u nas sem vznetliva ja a taky sem hned se vsim hotova, takze tohle pro me bylo dost tezke zvladnout, ale zvladli jsme to a posunulo nas to dal. Jsme si od te doby jeste blizsi, doma je klid a pohoda a deti jsou zase spokojene. Drzim palce, at se to podari co nejlip vyresit a nejlepe najit pricinu, ktera ho nuti takhle bouchat, urcite tam nejaka nespokojenost s vlastnim zivotem bude, jen u Vas to bude slozitejsi o jemnosti toho pristupu, urcite bouchne a stahne se behem rozhovoru snaz nez treba muj muz...