Jít do práce?
Hezký den všem, ráda bych znala váš nezávislý názor. Příští rok v červnu mi končí rodičovská, ale rodičák mám prodloužený do 4let malé z důvodu toho, abych mohla být na brigádách z kvůli nemocnosti atd. Stále jsem zaměstnaná a do této práce se vrátit nehodlám skrz dojíždění a vlastně je otázka času, kdy tam skončím - jestli to nechám do toho června nebo dřív kvůli jiné práci. A o co jde - manžel je plně pracovně vytížený, ale vydělá pro rodinu dostatek peněz, ale samozřejmě skrz to je náš jediný společný čas sobota odpoledne nebo neděle, kdy má zase své aktivity. Nepočítám úplně čas v týdnu navečer, tam je to jak kdy. Nedávno mě popadl amok, že bych se i já měla vrátit do práce, ať vyjdu z toho stereotypu a vydělám aspoň kačky navíc, ale nejsem moc flexibilní skrz to, že hlídání nevedeme a mladší jde do školky za příští rok v září. Přestože můžu jen ve výše uvedené dny (hlavně víkend), zaslala jsem několik životopisů a z jednoho se mi včera ozvali s pozváním na pohovor. No a já si nejsem jistá, zda bych udělala dobře, kdyby mě vzali, kór teď před Vánocema. Druhá věc je ta, že mi manžel vyčítá (ne ve zlém), že nás připravím o jediný společný rodinný čas a navíc donesu domů peníze, které on vydělá za třetinu času, co já a ještě bude muset po total náročném týdnu trávit nonstop víkend s našima neposednýma holkama...že jestli mi to stojí za to. Že si mám užívat rodičáku, dokud můžu, že společný čas nevrátím a že holky jsou malé jenom jednou...že na realizaci budu mít více času, až budou obě ve školce. Hrozně se to ve mně pere, nevím, zda si chci něco dokázat, na druhou stranu je mi líto představy, že nejmladší ochudím o společný čas, když starší ho měla a navíc ji čeká školka od nevidím do nevidím, což starší taky neměla, protože prakticky celou dobu chodí po obědě domů... Neříkám, že jsme bohatí, ale máme vše, co potřebujeme, kdybychom na tom byli hůř, neváhám ani minutu...Co si o tom myslíte? Jen podotýkám, že jsem před mateřskou dělala manažerskou pozici a vracím se do "prodavačské", protože chci být na zkráceném úvazku než dcery trošku vyrostou a budeme mít po těch nejhorších obdobích nemoci. Díky za váš čas a budu ráda za názory 😊
Manžel, který je natolik vytížený, že holky vídá málo, v neděli má své aktivity, argumentuje tobě, že jsou holky malé jen jednou? Možná by byla super cesta, ať zvolní on a užívá si své děti. Na pohovor běž, uvidíš.
@bramarfi Kdyby zvolnil on, tak nám to stačit nebude a já tolik peněz nevydělám. Mrzí mě, jak to bylo pochopeno, co tak čtu příspěvky, manžel to zle nemyslí, ví, že se holkám věnuje na max, řeším jenom je a všechno funguje. Já se do práce neženu v tom smyslu, že bych se chtěla realizovat, jsem z těch matek, kterou naplňuje být s nimi, nejsem vyhořelá, stále něco podnikáme. Na jednu stranu mě to láká, na druhou stranu tady ten věk jejich už nikdy nevrátím
Do práce jsem se měla po RD vracet v únoru, ale vrátila jsem se už před dvěma měsíci, to měl syn dva a tři čtvrtě. Je v dětské skupině, díky mým a manželovým směnám by tam mohl být jenom cca 8-14:30, ale jemu se tam tak líbí, že manžel vyzvedává až cca v 15:30. Je hodně znát, jak se malý těší mezi děti, o kolik se posunul. Já jsem si přestala připadat doma jako v pasti, můj návrat do práce nám prospěl všem 😊
ALE... Syn do školky chodí maximálně týden v kuse, potom týden až dva doma. Zatím reálně strávil víc času doma než tam. Máme hlídací babičku (občas), já dělám na směny, takže zatím to zvládáme bez OČRka (manžel přijde z ranní, já jdu na odpolední, apod.). Ale náročné to je, a dost. Přesto bych neměnila.
Píšeš, že mladší jde do školky až v září. Do té doby co? Vezmou ti ji třeba do dětské skupiny? Pokud ano, tak v tvojí situaci bych šla na pohovor a uvidíš. To, že tě na pohovor pozvali, ještě neznamená, že tě přijmou. Na férovku bych řekla, že máš malé děti a je možné, že budou často nemocné. A uvidíš 😉
@bramarfi A je vytížený, protože chce, abychom se měli dobře, to je špatně? Bere to tak, že peníze vydělá on a já se starám o rodinu...
@emillyhk Ale já nechci, aby šla do dětské skupiny, ani nehledám práci na plný úvazek. Jednalo by se o 2-3 směny v týdnu. Pro mě je priorita rodina. Do školky půjde dcera v září tak či tak. Je jí 2,5 roku a za mě má být dítě tohoto věku se svojí rodinou, do koletivu chodíme často v rámci kroužků. Ale to je můj pohled. Proto i do budoucna uvažuji o práci na částečný úvazek, za kariérou se honit nehodlám.
@tereza0111 Děkuji za názor, ano, vím, že ještě nikde práci nemám, ale já jsem věčný přemýšleč 😀. Ale zkusím to a uvidím, máš pravdu s tím, že to není osudová věc. A co se týče kariéry, já se za ní nehoním. Určitě ne v dohledné době, já jsem si dokázala dost a jediné, co teď potřebuju, je mít čistou hlavu a relativní klid, protože když si vzpomenu na to, jak jsem fungovala před dětmi ( 8let non-stop v práci stres, nervy, total vyhoření, neustálej tlak), tak je mi stále nevolno..
Myslím, že si to v sobe rozseknes ve chvíli, kdy pojmenujes, proc jsi vubec poslala ty životopisy. Cítila jsi to vnitřně, nebo společenský tlak na to, ze bys mela. Pokud vnitřně, je vše, při takto malem úvazku, resitelne. Pokud "jen" jakýsi tlak, bez potřeby seberealizace, bez potřeby času bez deti, za plne podpory manžela zajistujiciho finanční zázemí, tak je to nesmysl.
@bramarfi To máš rozhodně pravdu, sama odpověď neznám. Na pohovor půjdu a uvidím, děkuji moc za názor 😊
Taky jsem z příspěvku nevyčetla, co je tvoje motivace do té práce jít, když se realizuješ na rodičáku a finančně je vše OK, tak proč?
mě k tomu napadá to, že prostě potřebuješ chvíli od dětí vypnout, což je logické. Využila bych toho, že manžel je s tím, že zatím nepracuješ, v pohodě a do práce bych se zatím nehrnula a naopak bych si udělala třeba 1x nebo 2x týdně večer pro sebe (s kamarádkou kafe, nákupy, cvičení nebo cokoli co chceš a baví tě) a tím si od dětí odpočinula. Přijde mi naopak super, že manžel vydělá, aniž bys musela být ve stresu, že nevyjdete a nevyčítá ti, že taky nejdeš do práce.
Běž na pohovor. Sama velmi dobře vím,jak je potřeba ani ne tak peněz,ale toho odejít z domu mezi lidi a prostě vypnout od domácnosti. Pokud víš,že hlídání zvládnete, běž z domu aspoň na pár hodin týdně 😉👍
@kleio Asi si něco dokázat. A předpřipravit si někde místo než nastoupím na vyšší úvazek. Neřešit jen děti. Na druhou stranu je mi to tak nějak líto, že "uteču" dřív než bych musela a chci, aby mě holky měly obě spravedlivě. Jsem blázen, co?🙈
@alpakovo Děkuju 😊
Peníze neřešíš, manžel tě do práce nehoní, ty sama po nějaké kariéře neprahneš, jen si "chceš něco dokázat". Co teda zkusit něco doma, co by tě naplňovalo - jazykový nebo jiný kurz, Nebo, pokud máš pocit, že chceš být užitečná, dobrovolnická činnost? Prostě si najdi něco, co tě bude bavit a naplňovat.
Ne, blázen určitě nejsi, podobné pocity se sváří ve spoustě z nás. Co takhle se realizovat jak píše galatea_a v nějakém koníčku, nebo se dovzdělat a pod. Na to už potom s full time prací a dvěma malýma dětma moc čas nebude. Může to být na dlouhou dobu poslední příležitost na nějaký vlastní vysněný projekt.
manzel ma pravdu amen🙂 pokud vas on zabezpeci a nestradate neprrmyslej o nicem, prace neutece a holky mas maly jen jednou.
Bez na pohovor. Uvidis, jak se budes citit v atmosfere te firmy, kdyz na tebe dychne zase pracovni prostredi a vyhodnot si to potom. Pozvali te na pohovor - praci ti primo jeste nenabizi. Uz na pohovoru bych si vyjasnila, jak by to od tebe chteli pres vanoce, jestli by te tam potrebovali anebo by nebyl problem volno. Alternativne i na pohovoru muzes navrhnout, ze by sese zaskolila a nastoupila az v lednu..
Rid se v tomhle svym pocitem. To jsou od manzela strasne kecy, sorry jako. Spolecny cas nevratis.... Ty snad nekam nadobro odjizdis? Me treba vypadnout na chvili do prace, kdyz jsem byla jeste na rodicaku udelalo vzdycky strasne dobre. Zatimco doma jsem po celem dni s detma byla vecer uz pekne vystavena a vlastne jsem ani manzelovi nemela poradne co povidat (a nechtelo se mi valstne asi otevirat pusu a vydavat zvuky, chtela jsem jen ticho :D), tak jak jsem na den vypadla do prace, tak jsem se vracela plna energie a fakt spokojena.
Pozor na to pocitani s tou seberealizaci, az budou ve skolce.. Ono je pak presne tak, ze realne prijdou nemoci a budes zas mesic s detma doma ani nemrknes...
Udelej si to jak chces. Nepremyslej nad tim jako nad osudovou veci, neni to tak. Kdyz se rozhodnes to zkusit a zjistis, ze ti to nevyhovuje, vypoved muzes dat vzdycky, klidne jeste ve zkusebce...