Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    golca
    29. čer 2020    Čtené 535x

    Pomůžeš i TY Amálce? ❤️🍀

    Chtěla bych se touto cestou obrátit na všechny dobré duše, které mají srdce na pravém místě .

    V mojí rodině mám jednu malou velkou bojovnici, holčičku Amálku, která patří mezi děti, jež osud zkouší co ještě zvládnou. 

    Zde je její příběh , který popsala její maminka Míša... 

    AMÁLKA RUČKAYOVÁ🌺

    'Amálka se narodila předčasně ve 26 týdnu těhotenství 22.4.2017 vážila 800 g a měřila 33 cm. Po porodu bohužel dostala 3 těžké infekce za sebou, kdy u druhé infekce (kvasinkové) bohužel vznikly cysty v hlavičce. Po dobu 2,5 měsíců, byla v inkubátoru. Ve třech měsících zjistili, že se oči (sítnice) špatně vyvíjejí a musela podstoupit laserovou operaci očí, po které přišla o periferní vidění. Po 4 měsících jsem nastoupila k Amálce do nemocnice na zaučení, aby jsme si ji mohli vzít domů. Bohužel před propuštěním šla na kontrolu hlavičky, kde jí zjistily zhoršení cyst a musela podstoupit V3 stomii. Poté jsme si jí mohli vzít konečně domů, ale naše radost netrvala dlouho. Po měsíci od propuštění jsme byli opět na kontrole hlavičky, kde zjistili velké zhoršení a musela podstoupit další operaci, kdy jí museli zavést shunt. Amálka má komunikující hydrocefalus, DMO, opožděný vývoj řeči a chůze, hemiparézu levostranných končetin. Kvůli špatnému vývoji očí nosí brýle, kde má velký rozdíl dioptrií mezi pravým a levým okem. V roce 2018 podstoupila další operaci, kdy regulátor shuntu nefungoval a musel být vyměněn. V květnu letošního roku 2019 dostala Amálka vysoké horečky, které způsobily febrilní křeče. Byla převezena do FN Ostrava na JIP, kde jí zjistili shuntovou meningitídu. Musela podstoupit další operaci, při které jí vytáli shunt. Měsíc byla na zevní komorové drenáži. Po měsíci byla možná operace, kde byl shunt opět zaveden. Od této doby vypadá, že shunt funguje správně. Amálka začala dělat velké pokroky, při rehabilitacích i po absolvování rehabilitacích v lázních Klimkovice. Dále navštěvujeme i rehabilitace v Arcádě. V jejích 29 měsíců stále nelozí a nechodí. Jinak je veliký smíšek a bojovník. Jsme na ní moc hrdí. Amálka je malé sluníčko, je to vnučka mé kamarádky, Amálka potřebuje finančně náročnou rehabilitaci'.

    Máte srdce ❤️ na pravém místě? Za jakoukoliv pomoc předem děkuji 💖💖💖💖💖💖

    Číslo účtu je 2901389219/2010. 

    Klidně do zprávy pro příjemce uveďte 'teta z Modrého Koníka'. 😊😉

    Zde najdete i reportaž TV Polar. 

    https://polar.cz/zpravy/karvinsko/orlova/11000020906/rodina-z-orlove-prosi-o-pomoc-pro-nemocnou-triletou-amalku-diky-rehabilitacim-by-mohla-zacit-chodit

    Vím, že je v této době každá koruna dobrá, proto budu ráda i za to, když tento článek pomůžete sdílet ať uz přidáním komentáře, lajkem či samotným sdílením zde na Koníkovi.

    Moc vám z celého srdce děkuji! 🌷

    PS: Míše jsem o MK vyprávěla, tak třeba při tom všem shonu najde čas a přidá se na modrou stranu koníka. 🍀😊

    golca
    23. čer 2017    Čtené 2036x

    Seznamte se, Mr*ka

    Osoba na fotce je můj syn. Má šest měsíců a jmenuje se David. A má(me) Mr*ku.😠😬

    Tímto hanlivým výrazem oslovuji kvasinku, která nám komplikuje život. Proč tak škaredě? Proto, aby si u nás moc nezvykala a věděla, že ve své přemnožené verzi u nás není vítána.👻 👎

    A proč nás? Protože ji máme oba.

    Vlastně i vy, vy všichni. Jen o tom ještě zatím nevíte. 🙈🙉🙊

    Jak už to tak v hororech bývá, začalo to nevinně. Prý potničky, usoudila dětská lékařka. 🙀 Synovi se na tváři objevilo pár pupínků, které jsem měla poťupkávat desinfekcí, aby se vysušovaly. Začali jsme doma více větrat, při venkovním kočárkování se to zlepšilo. A to byl leden. Doma při kojení, kdy jsem používala kloboučky, kontakt kůže na kůži nastalo zhoršení. Tehdy jsem si myslela, že se vážně u kojení zapotil.

    Další rada Mudry bylo mazání Framykoinem a promazávání mastňoučkým Bepantenem. 😾 Na nožičkách měl suché kruhové místa. Jako prvomáma jsem po koupeli mazala syna Weleda olejíčkem, protože miminka údajně masáže milují. Občas jsem ho tím vším mazala, občas ne. Občas se to zlepšilo, občas ne. 🤔

    Začala jsem se pídit  ještě více po informacích. Od jeho narození jsem spolupracovala s Googlem více než před léty při psaní diplomky. Jenže dřívější diagnózy, že má malý určitě reflux, pomalý motor. vyvoj, já slabé mlíko a další nesmysly, mi přehltily mozkovnu. Velkou pozornost odvedla seborea, kterou měl brutální, připomínal mi pásovce.

    Když mu byly tři měsíce, z pupínků na tváři se staly kruhové obrazce, které přibývaly na síle. Až tehdy, jsem našla to správné info. Stala jsem se členem zdejší skupiny Poradna pro atopický ekzém a asi pětkrát jsem přečetla článek Kvasinková infekce u dětí ve Wiki na MK a začala náš boj s Mr*kou. 👽

    Ta se začala po nasazení správné stravy (odmítám používat slovo dieta, protože při dietě se nežere a já jím jak šílená) bránit a rozpínat se. Z pravé tváře i na levou, bradu a čelo.

    Mastiček jsem vyzkoušela spoustu. Mohla bych si otevřít stánek jako mají hostesky u ochutnávek v hypermarketu. Najít tu vhodnou bylo víceméně takový pokus-omyl.  A ikdyž zaberou, je nutné je střídat, pak i vyvážit hydratací s vysušováním. Vše v pravý čas.

    Velké zlepšení nastalo cca po 2,5měs. kdy jsem začala zavádět první příkrmy. O první mrkvičce  jsem si nechala zdát a valila do mláďátka brokolici. U rodiny jsem sklidila vlnu kritiky. Celkově dodnes nechápou, proč jej nemažu kortikoidy, které nám později milá bezradná paní doktorka předepsala s větou, že v žádném případě nemám vynechávat mléčné. Kdyby holka věděla...Ale ona bohužel neví a šíří ty špatné rady dál. Několikrát jsem jí říkala v čem je zakopaný pes. Syna chtěla očkovat Hexou i přes viditelný ekzém.😱 😤

    Co tedy způsobilo rozmach naší Mr*ky?

    - těhotenské ládování se čokoládkama, pečivem, mléčným 🍔🧀

    - minimální konzumace zeleniny v těhu i po porodu 🍈 🍅🍆🌱

    - antibiotika u porodu na streptokokota 🤒

    - novorozenecká žloutenka 👶

    - kojící kloboučky? ☔

    - Espumisan (ano, stojím si za tím, že tomu přidal na kráse) 💊

    - seborea 🌌

    - rýma, kašel 🤕

    - můj poporodní každodenní jogurt, tvaroh, banán a nulový pohyb vč. nesnesitelné čtyřdenní zácpy. 🍶 🍌 💩

    - můj stres a psychika z nové rodinné situace vč. touhy kojit  👪 🐐🐐 🙏

    - růst zubů (současná situace) 🙎🔫

    - erupce na Slunci a vítr z Jupiteru 🌞 🌪

    Za tři věci ale kvasince děkuji.

    1) Sebrala jsem veškerou odvahu a zahodila pohodlnost a zbavila se kloboučků na kojení. 

    2) Nastartovala nám doma nový životní styl, kde zelenina, maso a zdravé tuky nejsou sprostá slova. Manžel mě plně podporuje, jíme daleko pestřeji, zdravěji, kvalitněji a radostněji. 

    3) Pomohla mi přirozeně zhubnout díky stravě a min. pohybu (žádné fitko). Ze špekatých 63kg vykouzleno štíhlých 49kg. 


    Synův ekzém je v současnosti jedna velká houpačka díky růstu zoubků a jiných vlivů, které působí na vývoj střeva a zbavení se kvasinky. Já svoji stravu povoluji taky více. Už to ale není takový masakr jako dříve, protože jsem chytřejší a vím, že bude líp. 

    Kéž by tento článek otevřel některým lidem oči, protože ikdyž sami tento problém nemáte, někdo ve vašem okolí trpí a neví jak si poradit, kde najít to správné info mezi všemi těmi informacemi a nebo možná ani nechce uvěřit, že tento problém má. Prý nějaká kvasinka. Pche... 😯

    Schválně si vygooglete něco o Candidě....únava, svědění,  deprese, chuť na sladké, průjmy, zácpy, vaginální mykózy, bolesti,... 😈

    Jsem toho názoru, že přemnožená Candida způsobuje dnešní civilizační nemoci. Ona ta cukrovka, cholesterol i rakovina z nečeho žije....a kdo jí živí, toho ničí. 😖

    Děkuji paní Zíkové, že pomáhá dětem s léčbou kvasinky a bezradným maminkám, které potřebují podporu. 👏

    Veeelké díky patří mým spoluBojovnicím  👯 (seznámily jsme se zde), i přes různá bydliště, názory a věk dětí, máme stejný cíl!

    Holky, váš každý, byť malý, kousek úspěchu v boji s touto zákeřnou sviňou mi dodává pocit výhry jakoby byla moje vlastní a odvahu nevzdat to! 💖 @aerin, @hanka30@anet145, @lilleczeck88, @chris_n, @michellemi.

    golca
    11. únor 2017    Čtené 5636x

    Kojení, krávy dojení

    Už nějakou dobu mám potřebu se vypsat na toto téma. Kojení ještě donedávna pro mne jako prvorodičku mělo význam asi jako jít se vyčůrat. Přeci stačí rozhodnutí chtít kojit a budu kojit. Vždyť je to tak normální a přirozená a obyčejná věc. Před porodem jsem zkoukla polohy při kojení a jak má vypadat, když dítě saje. Připadala jsem si chytře, když jsem věděla co to je mlezivo.

    Jak moc jsem byla po porodu mimo kojící realitu jsem si musela sama vyžrat. Laktace se mi spustila až 4.den. Hormony se mnou švihaly o stošest. Prsa jeden den prázdná a druhý den nalitá k prasknutí až to bolelo. Z dlouhého kojení syna a nesprávné techniky jsem vyfasovala za odměnu ragády. Neuměla jsem mlíko z prsu ručně odstříknout. Když jsem žádala novorozeneckou sestru o pomoc, zeptala se mě zda jsem nikdy nedojila krávu. No, nedojila. Za mých mladých let už brigády v JZD nefrčely. 

    Nejvíce mě v dnešní době péče o matku po porodu štve, že chybí individuální přístup. Kolik zachráněných prsou a kojení by mohlo být, kdyby porodnice vyhradily dle své velikosti aspoň jednu skutečně kvalifikovanou laktační poradkyni, která by obíhala maminky na pokojích, nebyla by tolik zatížena administrativou, péčí o novorozence, atd. Měla by čas na novopečené maminky psychicky je podpořit a pomoct se rozkojit. Bohužel realita je jiná. Do jaké míry je to provázanost sponzoringu a lobby za propagaci značek vyrábějících UM je otázka. 

    Spousta dětí vyzkouší UM ještě v porodnici, mámy odcházejí s krabicí umělého mléka a slovy, ať se nebojí, že se doma URČITĚ rozkojí. A co teprve chuděry mámy, které jsou po císaři či náročném porodu, mimčo nevidí tak často a ten kontakt chybí od startu. Nebo miminka, která si při porodu projdou nelehkou cestu o život a jsou v inkubátoru. Pokud nenarazí maminka na ochotný personál či si mnohdy "nevyřve" přístup ke svému dítku, má to také velmi těžké.

    Jako velký průser a krok k záhubě kojení vidím i to, že spousta mamin neví, jak vlastně vzniká mlíčko, jak funguje laktace a jak moc záleží na jejich psychické pohodě a sebevědomí. Při růstových spurtech často nabydou dojmu, že mají slabé mlíko a sáhnou po UM. Tak samo v případě, kdy nastane večer, tok mléka se zpomalí, dítě se začne odtahovat a maminka nabyde dojmu, že má málo mléka. Je to mnohdy i ze začátku neznalost potřeb vlastního dítěte, které potřebuje třeba jen odříhnout či se vyprdět, proto u kojeni brečí a napíná se do luku. Není to z toho, že má hlad. Třeba je už najezené a má dost, sami jíme různě velkké porce v různých jídlech. Taky mi nějakou chvilku trvalo než jsem na to přišla. 

    Jako největší prasárnu však považuji to, že jsou mnozí praktičtí Mudři, pro které jsou tabulky svaté. Pokud kojené dítě není tabulkové (protože přibývá skokově oproti nekojeným), lékař dokáže matku vynervovat vším tím převažováním a nasadí na první návštěvě UM, místo aby dal mamince a dítěti chvíli čas.

    Co mě nejvíce zklamalo jsou informace o intervalech a frekvenci kojení. V "chytrých" brožurách se můžeme dočíst, že by dítě mělo jíst po min. 1,5 hodině, ideálně po 3hod, pak je nutné jej budit. Bohužel již zde není moc info, zda se to týká dětí na MM či UM.

    UM je hůře stravitelné, takže dokáže dítku zaplácnout bříško a při častém jídle může mít problémy. Každé dítě má však jiné spalování, jiný pohyb, jinou značku UM atd. Upřímně, které dítě nemá problémy s prdíky a bříškem, když se po narození vše vyvíjí.

    Když si představím, že bych byla odkázána na někoho, kdo mě bude krmit podle nějakých časových tabulkových dementních údajů a já měla prostě hlad, taky budu řvát. A kor, pokud bych ráno dostala jablko, po kterém mi hned vytráví a až za další 3 hodiny bych měla nárok na guláš.

    Neodsuzuju v žádném případě maminky, které svým dětem umělé mlíčko dávají. Díky za tento vynález, díky kterému již děti neumírají hlady. Spíše mě mrzí, že spousta maminek kojení vzdá předčasně z nedostatku informací, či jsou hormony tolik vyplašené a neznají ještě potřeby svého dítka, hůře pak z vlastní pohodlnosti.

    Nejsem zarytá kojící mamina, i já jsem svému miláčkovi vrzla UM doma druhý den, protože mi mlíko chvilkově uteklo do mozku a mě nenapadlo nic jiného, než že má hlad. Naštěstí mě osvítilo a opět jsem mu vrazila prso. 

    Z porodnice jsem odcházela s kloboučky, protože mám krátké bradavky. Stačila jedna domácí soukromá návštěva LP a syn se přisál. Je to časově, fyzicky a psychicky náročné. Ale vědomí, že to dělám pro něj mně naplňuje.