Mým snem bylo mít šťastnou rodinu. Aby vše bylo dokanalé a úžasné.

A můj  syn je úžasný a dokonalý a doufám, že i šťastný.

Ale né vždy je vše perfektní a tak, jak si člověk naplánuje.

________________________________________________

Věříte snáři?

Vyplnilo se někdy Vám podle něho něco?

 Já jsem dnes měla strašně zmatený sen, který popisovat nebudu i když klíčová slova vám třeba napoví 😀

žralok > překážky

útěk > věř svým dovednostem a schopnostem

voda > život letí jako voda, zpomal, ať nepřehlédneš důležité a krásné věci

                                                                     zdroj pixabay

 Mám často pocity, že jsem jako rodič selhala > malý se stává nezvladatelným > vzteká se, křičí, neposlouchá a to má teprve 2 roky > co bude v pubertě?

Miluji svého syna, ale někdy je to pravdu těžké.

Včera odpoledne chtěl spát, ale musela jsem být s ním.

Ležela jsem a koukala na něj, jak spinká, jak je sladký a vzpomněla jsem si na to, jaké to bylo, když jsem si ho přivezla z porodnice.

Takový uzlíček, který mě naplnil neskutečnou láskou, o které jsem ani nevěděla,

že existuje.

MOJE DOVEDNOSTI A SCHOPNOSTI ?

Musím věřit, že moje dovednost být dobrá máma je dostačující.

Cítím se neschopně. Domácnost strádá. Chtěla bych aby to byl pořádek a čisto.

(Ale jako u prasat tu nežijeme > prostě běžný nepořádek. Všude hračky, nádobí, vytřít bych už tedy také mohla 🙂 > znáte to není čas a v mém případě ani chuť  )

Jsme schopná? Dovedu vše zvládnout? Zvládly to jiné? Proč né já? 

Musím si věřit!

Někdy v sobě najít tu dovednost vše zvládnout!

Být dobrá máma.

Být dobrá manželka.

Být dobrý "hospodyňka".

Musím zpomalit, musím najít systém vše zvládnout a nezbláznit se.

Vše nedůležité počká!

ŽIVOT LETÍ JAKO VODA

Život letí jako voda a nesmí lpět na věcech, co počkají, co nejsou důležité.

Nechci ve stáří vzpomínat, jak jsem se honila za prací, jak jsem křičela či neustále napomínala syna. Chci vzpomínat na krásné chvíle strávené s ním.

Vždyť nejkrásnější je ten jeho šťastný a spokojený smích.

Pro mě je nekrásnějším zvukem na světě právě jeho smích.

Někdy se cítím vyčerpaně a že jsem na dně svých sil. 

Ale není to tím, že se za vším honím? Nemám zpomalit? ANO! 

Vše nedůležité počká!

PŘEKÁŽKA

Za měsíc nastupuji zpět do práce (ano na plný úvazek).

Možná toto je myšlenou tou překážkou. 

A možná je překážka myšlena naší situací. Protože překážky ty poslední rok překonáváme pořád.

Manžel je téměř rok na nechopence a když pominu finanční stránku (asi si umíte představit, že s mateřskou a hypotékou to skutečně není lehké), tak je to dost na psychiku. Oba s manželem se už cítíme vyčerpaní. A nesjpíš se to odráží právě i na synovi. Já si nabrala domů práci, takže na syna není tolik času. 

Velkou překážku v současné době vidím také v tom, že manželovi bude neschopenka končit a finanční odělení v jeho práci (pod které spadá - nespadá pod stát), tak to nějak neřeší. A my nevím co bude - budeme mít vůbec za měsíc peníze? Kdy se to vyřeší?

Kdy si budeme most "odfrknout" a říct si "je to za námi". Překonali jsem těžkou překážku v našem vztahu. Překonali jsem opravu těžký rok. Kdy jsem skutečně byla na pokraji svých sil a necítila jsem jen totální selhnání, ale cítila jsem i pocit beznaděje, a že není východiska. Cítila jsem jak se na mě vše valí. Jak jsem na vše sama. Že takto už dál nemůžu a ani nechci.

Jednoho dne jsem se, řekněme, "zhroutila". Přetekla vážně poslední kapka.

Sesunula jsem se na zem a začala brečet.

Už jsem nevěděla, jak dál.

Syn za mnou přišel.

Pohladil mě a dal mi pusu.

Něco ve mně se pohnulo a já začala plakat ještě více, ale byl to už jiný pláč. Pevně jsem objala syna a plakat jsem přestala.

Není žádná překážka, kterou bych kvůli synovi nepřekonala.

Hlavu vzhůru!

Svému žraloku uteču a nechám si život odplout s ním.

Nějak bylo nějak bude.

Jsou důležitější věci na kterých záleží.

A já se těším na společný čas strávený se synem. Těším se, až se ráno vzbudí a usměje se na mě. Jak plamínek v jeho učích poskočí a vy víte, že už vymýšlí nějakou lumpárnu ten můj lumpíček milovaný.

Všem krásný den a nezapomeňte dát svým ratolestem pusu!

Jen tak protože tu jsou s námi!    

                                                                  zdroj google

Snad každá maminka zjišťuje, co má pořídit pro své prvorozené miminko.

Co bude zbytečné a co ne?

Kolik ji výbavička bude stát?

Nepovažuji se za odborníka, ale za maminku, který už ví, co by pořídila podruhé.

V první řadě záleží, v jakém ročním období se miminko narodí.

Já mám jarní. Ale v zásadě na zimu pořídíte více teplejších mikin a zimní fusak.

V létě zase lehčí bodyčka.

Pro některé maminky je zbytečností něco jiného než pro jiné.

Každá má jiné finančí možnosti. 

Pro některou je zbytečností chůvička, pro jinou maminku je to nezbytnost.

Můj seznam není striktní a jen vy samy uznáte za vhodné, zda to či ono pořídíte.

Kolik výbavička stojí?

Záleží, zda pořídíte vše nové nebo bazarové (nebo jako já kombinaci 🙂 )

Ale i tak jsem asi podle mého utratila dost. Jednou jsme to počítala a bylo to kolem 30.000,- > nyní se to vyšplhalo více - když započíte jídlení židličky, novou autosedačku, hračky.....

Cena se pohybuje od 10.000 - 50.000,- (ale není vyjímkou i 100.000,- či více)

NÁBYTEK A JINÉ

> postýlka, skříň, přebalovací pult> někteří přebalovací pult nepořizují, že je to zbytečnost, ale mně i teď je dobrý > mám tam plenky a když jsem přebalavala to svoje malé miminko, bylo skvělé, že jsem vše měla po ruce.

> vanička, lehátko do vaničky> osobně jsem velmi využila v prvních měsících

> 3x povlečení a prostěradlo + mantinel ( nebesa či kolotoč nad postýlku jsem nepořizovali a příjde mi to i zbytečné.

> kolébka, lehátko jsem nepořizovali. Obýváku jsem však měla v prvních měsících cestovní potýlku.

> kočárek a autosedačka> tak tato položka je skutečně nezbytná 🙂

> šátek/ nosítko> pořídili jsem když bylo synovi rok a už teď vím, že při druhém miminku bych chtěla nosti už dříve a pořídíme šátek 🙂 > ale zase záleží na preferencích ženy.

> chůvička> pokud bydlíte v bytě 2+1 je to nejspíš zbytečnost, ale já hodně využila.

Máme dům a když večer usnul v ložnici, tak v obývacím pokoji či kuchyni jsem ho neslyšela. Nebo jsem ho v létě uspala doma v chládku a já se šla "sprostě" opalovat na zahradu a vzala jsem si chůvičku sebou.

>monitor dechu > měli jsem půjčený z porodnice a mně osobně se lépe spalo.

>lahvičky> pokud plánujete kojit tak přeci nejsou zapotřebí, né? My využili, když jsem chtěla odejít a pil mi jak z flašky tak pak i z prsa > později jsem však využili více když jsem začala dělat čaj.

> dudlík> někdy využije někdo ne > my ano a to pozor už od narození a na kojení to vliv nemělo > mně to naopak v prvních týdench pomohlo, protože syn chtěl bý na prsu snad pořád a nechtěla jsem ho nechat brečet - dala jsem dudlík, došla si na WC a on mezitím usnul, podudal a dudlík vyplivnul 🙂

> cca 10ks hezkých látkových plen> na ublinknutí, k doktorovi, do kočárku... 

> 2x-3x zavinovačka>  některá miminka jí mají ráda jiná ne. My ji po týdnu zrušili.

> fusak do kočárku> (dělají se zimní i jarní a letní > v létě stačí určitě jen deka/plena. My nemáme ani ten jarní 🙂 ) máme emitex rostoucí, takže se využije 😉 

> fusak do autosedačky > neměli jsme (trochu mi to bylo líto) > v autě byl přikrytý dekou a když se roztopilo, odkryli jsme.

HRAČKY

>hrací deka - i teď, když je synovi 18 měsíců, ji máme místo koberce 🙂

> kousátka, chrastítka, ňunánci (usnínáčci)

LÁTKOVÝ VÝBAVA PLEN

Nás výbavička stála cca 10.000,- a máme novou. U druhé plánuji doplnit menší velikost a ty odhaduji ještě na 5.000,-,  ale pěknou výbavičku lze zakoupit i na bazárcích

Já látkuji až od 7 měsíce, ale zhruba vím, co pořídím pro druhé, které bych chtěla látkovat již od narození potažmo po šestinedělí, ale uvidíme 🙂

Důležité je uvědomit si, jak často chcete prát. Každý druhý či třetí den? Později nedoporučuji kvůli hygieně a zápachu 😉

Počítejte, že přebalovat budete cca každé 2h (a to i když látkové pleny mít nebudete).

A také pleny nějakou dobu schnou a je zapotřebí mít jeden den v rezervě. Dám příklad na den potřebujete 10 ks plen - na dva dny 20ks a třetí den peru a ten den mi také schnou, takže potřebuji mít pleny i na ten den  30ks (já měla více pro jistotu a musím říct, že méně bych nechtěla 🙂 ). Čím častěji budte prát tím rychleji se opotřebují.

Záleží na značce plen, ale jednorázové vyjdou zhruba na 1.000,- za měsíc (alespoň v prvních týdnech určitě). Pleny používáte cca 2 roky, to je 24.000,- za plenkové období versus 15.000,- (náklady na pračku a prášek nejsou tak velké a navíc látkové pleny následně můžete použít pro druhé a i prodat).

Všude se doporučuje výbavu namixovat. Nemít vše od jedné značky. Tak vyzkoušíte, co vyhovuje Vám a mžete dokoupit. Každému sedne něco jiného.

>50 ks klasických čtvercových plen - používala jsem, i když jsem nelátkovala, při přebalování pod miminko nebo na přiložení při přebalování, protože když jsem syna rozbalila okamžitě, začal čůrat a čůral snad všude 🙂

> 30 ks vkládacích plen - klasických(já používám třeba dvě vkladačky)

> 10 ks savějších bambusových

> 4 ks nočních plen

> 5 ks svrchních kalhotek vel. S (to v malé velikosti a pak 5ks ve větší)

> 8ks AIO plen (když někam jedeme, tak je jednodušší brát již "připravenou"  plenu

> 40ks separačních plen

                                                od značky gaga pleny mám výbavičku

OBLEČENÍ

> 10-15 ks body s dlouhým rukávem (v letě namixovat i s krátkým 🙂, ale i dlouhý využijete - po ránu či navečer je chladněji a né všechny dny v létě jsou teplé, že?

Hodně se doporučuje nepořizovat příliš malých oblečků, ale malý měl 47cm při narození a já přijela z porodnice a měla jsem asi 1x body 50 a zbytek 56 - která mu byla veliká.

A co udělá matka v šestinedělí, které pracují hormony? Rozbrečí se jak želva, že nemá dítěti co dát 🙂. Měla jsem asi 5x vel.50 (a tu ze začátku opravdu hodně střídala) pak 10x 56 a asi 3x62 > které jsem pak dokupovala když vyrostl

> cca 7-10ks tepláčky či punčošky/dupačky (v létě kraťásky 🙂) >2x50, 5x56,2x62

Zdá se Vám to hodně?

Tak si představte situaci kdy se Vám miminko 3-4x za den pokaká a dostane se to na oblečení (ano i s jednorázovou plenu to bylo všude > tzn.tekutá vaječina - obzvlášť u "hubených" miminek 🙂 )

> rukavičky - aby se miminka nedrápala - v prvních dnech se nehty nestříhají a i tak rostou hodně rychle > nám se osvědčily ponožky, rukavičky nám padaly - takže za mě zbytečnost

> 10x ponožky

> 2x - 4x mikinka (podle ročního období teplejší či lehčí)

> 6x overal (já používala na spaní - množství se zase odvíjí jak často se Vám miminko pokaká a jak často budete prát)

> 1x- 2x bunda (záleží na ročním období 🙂 )

> kombinéza (samozřejmě pro zimní miminko 🙂 )

> 2x čepička (lehká letní či teplá zimní)

LÉKÁRNIČKA a KOSMETIKA

> líh - na pupíček (holčičkám i na náušnice)

> nosní odsávačka (mám na vysavač)

> krém na opruzeniny - sudocreme (mě se nejvíce osvěčil) nebo bepanthen (ten je skvělý v prvních dnech na prsa, rybilka (osobně mi dost smrdí rybinou, ale špatná není )

> vatové tyčinky a polštářky

> teploměr s ohebnou špičkou (do zadečku)

> nurofen/paralen (na teploty - pozor je to na kila 🙂 )

> sprchový gel, tělové mléko > máme Hipp - v prvních týdnehc jsem koupala obden a a s "mýdlem" šetřila. Později jsem začala koupat každý den, protože syn vodu miluje, ale až na zadeček jsem "mydlila a mydlím" obden.

Co, jak a proč?

Už mě vytáčí názory a rady a neustále otázky mého okolí.

Co mě rozčiluje?

Asi to známe všichni - názory ostatních, rady od nezasvěcených a vůbec

všichni všechno vědí lépe než vy.

Někdy mám chuť řvát do světa - jen otevřít pusu a řvát.

A kojíte? To je dobře.

> když jsem přišla z porodnice toto byla tak častá otázka a i od neznámích lidí, že mě to už opravdu vytáčelo. Jako by na tom stál svět.

Ty ještě kojíš? Na to už je dost velký.

>Má 18 měsíců 

Ty už nekojíš? To je dost.

>Není

A proč už nekojíš?

>Je to mé rozhodnutí a vedlo k tomu několik faktorů

Vy ho chcete dát příští rok do školky? Ale to musí umět na nočník a je to kluk. To tedy nevím.

>a co je Vám po tom? Vždyť Vás ani neznám a on je šikovný > jo to jsem asi měla říct.

A dáváš mu na noc kašičky? My Vám je dávali a v noci jste spali.

>Ano dávám ale, asi nespí protože kojím, že? (názor ostatních)

Na dudlík je už velký, né?

> Myslím, že já sama vím kdy bude dost velký.

Rosotu mu zuby a raději mu dám kousat dudlík než prsty.

On už nespí s vámi v ložnici? Na to je ještě malý aby spal sám.

> Sám spí asi od 7 měsíců > možná byl malý, ale nebudu zdůvodňovat proč.

Milujeme ho ať spí s námi v ložnici nebo ne.

On už spí na velké posteli. Na to je ještě malinké né?

> V postýlce brečel tak jsme ho dali na velkou a světe div se, spí tam lépe.

On ještě nemluví? Neboj on začne.

> Já se nebojím, mně to starosti nedělá.

Do jídla mu přidej cukr, on to určitě sní.

>Proč mu budu v 7 měsících cpát cukr, když mi to sní i bez něho?

A piškotky ty mu už můžeš dávat?

> dám mu je až sama uznám za vhodné, nebudu ho cpát cukry

a také dostal až po roce.

A tohle už může.

> smaženou koblihu mu pravdu v 16 měsících nedám > asi jsem divná co? :-)

A dávej mu čepičku je zima.

> do auta jí opravdu nepotřebuje. Topíme.

Myslím, že ještě některé názory  a rady by se našly nebo určitě najdou.

Ale to bychom tu byli asi týden - ne-li déle.

A co vy a reakce okolí na výchovu vašich dětí? Také máte pocit, že cizí lídé znají vaše dítě lépe než vy? 🙂

Mateřství leze na mozek > nebo jak mi říkala sestra, mléko se mi vrazilo do mozku (a nejspíš srazilo 😀 )

Ano, i já se přidám do řady nespočtu maminek, které v běžných situacích dělají hovadiny.

Nevím, zda je to skutečně mateřstvím nebo prostě nevyspáním nebo snahou udělat něco rychle a věnovat se dítěti. Ale stává se mi, že se zastavím nad svým jednáním a většinou se směji a vždy si vzpomenu právě na mojí drahou sestřičku, jak mi říká, že se mi mléko vrazilo do mozku. Nebo si vzpomenu tady na Modrého Koníka na mateřskou demenci.

Konec okolků - co jsem se naučila: 

> vysavač co není v zásuvce, vysávat nebude

> když si chcete zalít čaj, tak také dejte sáček

> když nezapnete konvici s vodu, tak se Vám voda neuvaří

> když nezapnete pračku, tak ani po 4h prádlo vyprané není

> nesedejte si na sedadlo spolujezde, když jste řidič

> když se v receptu píše po 10 minutách vytáhněte z trouby, nevsázejte na to, že když půjdete s dítětem na 10 minut ven, že těch 10 minut nepřetáhnete.

> když se Vám chce na toaletu, tak koukání do lednice Vám ve vašem problému nepomůže 🙂

V první části jsem psala jen takový úvod.

Ono také naházet pár kusů zeleniny do hrnce povařit a rozmixovat není žádná "gastronomie" 😀

Kolem 15 měsíce začal jíst co my > už nevařím jemu zvlášť. I když jsou dny, kdy ještě ano. Když si chceme s manželem dát něco "nezdravého a zakázaného" 😉

V tomto článku se dozvíte, jaké recepty pro nás vařím.

A od kolikáteho měsíce jsou vhodné?

To je různé - záleží co vše vaše dítě jí, ale v zásadě od roka. Jen pozor na koření či nadýmavé potraviny. Např. cibuli. Tu buď nedám nebo nyní už menší množství.

Falešná bramboračka > dětská.

Na másle orestuji pórek (či jarní cibulku) zahustím moukou (může být špaldová 🙂 > udělám jíšku. Přidám pokrájené brambory a mrkev, později pokrájený lilek (nahradí právě houby - ma i takoviu houbovou konzistenci 🙂), trochu soli (pro menší děti bez), majoránku a ke konci dám povařit celý stroužek česneku (dostane to mírně chuť ale né příliš), zahustíme špaldovou mouku (lze i jinou) a hotovo > moc to synovi chutnalo a to i ve variantě bez lilku, ale s dýní nebo cuketou

> uvařila jsem na dva dny, ale druhý den musela vařit znovu, protože mi to tak chutnalo, že jsem mu tu druhhou porci snědla 😀

Dětský "guláš"

Na oleji orestuji pórek (nebo cibuli), přidám maso (já použila kuřecí), orestuji a přidám pokrájenou mrkev, čerstovu papriku a cuketu. Okořením trochu solí a sladkou paprikou. Podliji a dusím 🙂

Podávám s těstovinou.

Zapečená cuketa

Do pekáčku navrstvíme na plátky (či kostičky - ať to dítě může rovnou jíst) brambor a cukety. Střídáme až je pekáček zaplněný, mírně osolíme a podlijeme smetanou.

Ke konci přidáme pokrájenou mozarellu (lze i jiný sýr) a dopékáme.

Pro naše masožravce chlapy můžeme udělat variantu s mletým masem, které předem orestujeme třeba i s cibulí a přidáme do vrstev 😉

Pečeme na 180°C.

Špaldové sušenky

Recept jsem získala na jedné stránce na Facebooku či tady - bohužel si už nevzponemu na zdroj tak mě prosím omluvte.

300g špaldové celozrné mouky (lze použít i jinou)

200g másla (ano je ho dost)

100g medu nebo lze požít i sirup 

Máslo a med rozpustíme, přidáme k mouce a vypracujeme hladké těsto, které dáme na 30-60min odležet (může být i přes noc - konzistencí je k lineckému).

Vyválíme a vykrajujeme tvary.

Domácí lipánek

Je spoustu variant a já si k tumu svému musela dopracovat 🙂

1 tučný tvaroh

1/2 31°% smetany

1/2 vanilkového cukru

Smetanu vyšlehám (né úpně do tuha), přidám tvaroh a ještě chvíli šlehám

přidám vanil. cukr a promíchám. 

Domácí přesnídávka

Recept na ní jsem získala tady na modrém koníkovi, ale je to tak dávno, že nevím autora.

Jde hlavně o poměr ovoce.

3 díl oloupaných jablek

1 díl jiného ovoce

pokrájíme a v hrnci polijeme vodou

Až bude ovoce měkké, slijeme vodu - pokud nám jí hodně zbylo a rozmixujeme.

Dáme do sklenic a dobře utěsníme a otočíme dnem vzhůru.

Pokud máte strach jestli se "chytnou" můžete přidat i jako konzervant kyselinu citrónovou - jen špetku. Zjisťovala jsem to a nemělo by to dětem škodit, ale já ji vynechala a teď po roce je přesnídávka stále jedlá - ale je dost řídká - takže jak píši, slít vodu.

Tak snad jsem Vás inspirovala a až nebudete vědět co vařit třeba si vzpomenete a vaše děťátko si také pochutná jako můj syn.

Dobrou chuť