Tak jsme se dočkali. Konečně tu byl ten malý drobeček s námi. Tolik jsme se na něj těšili.
Pamatuju si to jako dneska. Přinesli jsme si domů naše první děťátko. Doma bylo absolutní ticho. Zabalila jsem ho do zavinovačky a položila do postýlky. Stáli jsme s manželem nad postýlkou s naším děťátkem, manžel mě objal kolem ramen a společně jsme se na něj dívali. Dívali jsme se a mlčeli.
Po pár dnech už bylo vše jinak 😉. A já měla v hlavě pořádný fičák. Jedna myšlenka střídala druhou...
A jaké myšlenky se honily hlavou vám? 🙂
Skvele napsano! 👍😆😆😆
"Mám otevřít dveře nebo nejdřív schovat prsa? 😀 😀
Perfekrně vystihuje mnohé mé pocity 😀 😀
Asi si to schovam na zacatek prosince...to uz mi tak vtipny asi neprijde (32+0) 🙂
Ja mela mliko na mozki nebo-li vykojenej mozek....😂 jinak ja spis u 3 dcerky nemela ani tak v hlave myslenky jako strach na ni sahnout...jakmile jsem ji zvedla z postylky,byla jsem poblita a nejen ja,ale i kdo ji choval...Emmcu jsem prevlikala az 10x za den...byl to ficak...😂😂
výborná úvaha 🙂 mala som to veľmi podobne 🙂
Začni psát komentář...
Hehe haha hihi s tím zhloupnutim - mě to hodně pobavilo. 🙂)