Neplánovaně těhotná. Nevíme, jestli si dítě nechat

vojteska1
1. říj 2014

Zajímalo by mě, jestli má některá z vás podobnou zkušenost jako já. S manželem jsme si koupili na hypotéku byt a po dvou letech marného snažení se mi díky IUI podařilo otěhotnět a porodit našeho vysněného krásného a zdravého chlapečka. Vzhledem k finanční vytíženosti a toho, že nám "nefungují" babičky, jsme se rozhodli, že si druhé dítě nepořídíme. Ovšem po 8,5 měsících po porodu jsem zjistila, že jsem těhotná a my se rozhodujeme, jestli si jej nechat nebo ne ☹ . Zajímal by mě názor maminek, které se rozhodovali v podobně situaci, jak ji vyřešily a jestli svého rozhodnutí někdy litovaly, ať už ve smyslu, že se nesmířily s interupcí nebo naopak jsou na pokraji zhroucení, protože situaci nezvládají. Obou situací se děsím a mrzí mě, že jsme podcenili ochranu před otěhotněním, ale už to nelze vrátit zpět. Moc děkuji za příspěvky.

sabuse1
17. dub 2016

@p.e.t.u.l.k.a: aktuálně necelých 7, 5,5 a 2

andy65
22. dub 2016

Ahoj jsem uplne v koncich. Pul roku jsme snazili o mimi..nakonec z tech zklamani jsms se prestali snazit..a ja se rozhodla zmenit zivot dala jsem v praci vypoved kvuli zdravotni strance a i psichyce..tak jsem.si nasla jinou uz me prijali a nastupuju ted od kvetna..jenze mi mrcha nedorazila uz oaty den a bazalni teplotu mam furt stejnou uz sedmi den..test mi vcera vysel negativni asi je moc brzy..do stare prace se vratiti nemuzu a v te nove praci nevim jestli to mam rict ze si myslim ze sem tehotna a nebo tam nastoupit a delat po par mesicich blbou..poradte mam z toho deprese a padl tam i potrat ale na nej jit nechci bojim se ze uz bych deti mit nemohla..je mi sice 23 ale nechci to pokouset..:(

andy65
22. dub 2016

A jeste si chcem brat pujcku na koupeni bytu abychom byli ve svem a ne u rodicu pritele..

nazka
22. dub 2016

@andy65 Deprese neměj, buď ráda, že se vám zadařilo. Do práce nastup a prostě o tom nevíš.. nějaká žena si toho nemusí hned všimnout, co má nepravidelnou ms 🙂 kámoška to zjistila až ve 3.měsíci 🙂

tulikiss
22. dub 2016

@andy65 promin ale nejak nechapu, pul roku se snazite o dite a ted si myslis ze si tehotna tak zvazujes potrat. tak bud dite chces nebo ne a jestli ne tak proc se o nej snazite. v 23 by si uz mohla mit trochu rozumu a ne byt jako 15ka co nevi jestli si ma vlasy ostrihat nebo ne, tady jde o dite ne o neco bezvyznamneho. navic vzdyt ti vysel test negativni tak co by si chtela jako v praci hlasit, ze mas zpozdeni ale test je negativni, nejak nechapu. jeste vubec nevis jestli si tehotna a uz by si to nekde hlasila?

japona
22. dub 2016

@andy65 Asi zafungovalo klasicke "nemyslet na to"🙂 Pokud jste dítě chtěli a plánovali, tak je to jasne, ne?🙂 S prací je to blbe, rozhodovala bych se podle následujícího: Co je nova prace zač? Je možnost ji vykonávat i v těhotenství? Mate dost odpracovaných dnu, abyste dostala mateřskou? Pokud je zaměstnavatel rozumný (nebo víte, že vás podrží - třeba známý ..), tak bych to řekla hned po potvrzení od Dr, s tím, že nic není jiste, vazite si, že vás přijal a nechcete lhat. Pokud by to byla velka korporace, kde nikdo nikoho nezná, nechala bych si to pro sebe co nejdele. Hlavně se nestresujte, o nic nejde, je to jen prace (a spoustu let si ji jeste uzijete🙂) ..

claire90
22. dub 2016

@andy65 to že žena otěhotní, po tom co se upne na něco jiného, v tvém případě změna zaměstnání apod., je velice časté. V nové práci bych nic nehlásila, co bys taky chtěla hlásit? Půjdeš za vedoucí a řekneš "Dobrý den, jen bych vás chtěla informovat, že je možné, že jsem v jiném stavu"? Zpoždění můžeš mít klidně i psychikou, pokud jsi třeba před nástupem nervozní nebo tak. Ne fakt bych nic neříkala dokud nebudeš vědět s jistotou a i tak, pokud nebude nějaký problém, bych to neřekla dřív jak po prvním trimestru. Na potrat bych fakt nešla. Pokud jste dítě nechtěli, je spousta možností jak tomu zabránit, pokud jste tomu dali jen volný průběh a proto se nechránili, muselo se s touhle možností počítat 😉

elvira
22. dub 2016

V práci bych zatím nic nehlásila - ještě není v podstatě "co". S půjčkou bych prozatím počkala a pak zvážila podle nově vzniklé situace svoje možnosti.
Jestli těhotná jsi, tak buď ráda, obzvlášť, když už jste miminko plánovali.
Chápu, že tě to možná zaskočilo, ale když je dobrá vůle, zvládnout se dá všechno...

andy65
22. dub 2016

Dekuji..asi sem jen potrebovala vic rad..samozrejme ze dite chci..a neni mi 15 abych byla nezodpovedna vim co to je odpovednost..a byla bych rada jen me to zaskocilo..je fakt ze premyslim predcasne..omlouvame se nekterym za "debilni nechapajici dotaz"..sami jste obcas v takove situaci kdy myslite uz na vse dopredu..jinak dekuji..

andy65
24. dub 2016

Dneska mam sest dni zpozdeni a dve carky na teste..ta druha slabsi ale je..🙂..a jinak mame vse vyresene..

nazka
25. dub 2016

@andy65 gratuluji!!

andy65
25. dub 2016

@nazka ..dekuji snad tam zustane az do konce..🙂

nazka
26. dub 2016

@andy65 jojo,to si říkám taky 🙂 a jak to uděláš v práci?

konik_mischel
26. dub 2016

@andy65 ahoj, vím, že už máš vyřešeno, ale příspěvek si pro sebe nenechám. Snažili jsme se o miminko hodně dlouho, v práci to poslední rok stálo za prd, ale nechtěla jsem odcházet, co kdyby se zrovna zadařilo. V únoru jsem si řekla, po jedné nepříjemné situaci v práci, že to bych takhle mohla čekala donekonečna na něco, co možná nikdy nepřijde. Začala jsem si hledat jinou práci, oznámila , že v červnu končím, jak mi vyprší smlouva a jdu jinam. Domluvila jsem se v nové práci na nástup v červenci ( moc na nástup nespěchají, tak byli i rádi)... a na konci února jsem našla // ... po x letech. A že budu měsíc na pracáku je mi fakt jedno, miminko jsme chtěli moc, čekali jsme na něj dlouho a jestli přišlo ve vhodnou chvíli? Pro nás určitě, jakákoli chvíle by byla a pravá. Těšíme se, neřeším. Práci budu mít do konce léta ( mám nyní dvě zaměstnání a to druhé končí právě v září). Až se potkám s novým zaměstnavatelem, řeknu mu to, jak to je, a buď mě bude chtít na pár měsíců s tím, že se třeba domluvíme na nějaké formě spolupráce po pár měsících nebo ne... 😉

andy65
26. dub 2016

@konik_mischel moc dekuji za prispevek..mam neco fakt podobneho..a moc gratuluji at se dari..
@nazka jeste ne mam jeste dovcu ale od druheho mam jit poprve..jdu k telatum krmit a i kolem krav se budu pohybovat..nejvic me asi stvalo ze jsem v nove praci rekla ze se uz nesnazime o mimo ze nam to pulroku neslo tak sme se na to vyprdli..a pak jsem se od pani zootechnicky co me prijmala dozvedela ze jeden pan na porade predevsemi prohlasil ze se stale snazime..a ted prisly //..tak nevim co mam jeste porad delat..vyresene je ze asi tedy nastoupim a pak budu delat blbou a jeste si promluvim z gyn.

andy65
26. dub 2016

@nazka miluji takovyhle drby a motani se lidem do soukromi..mimochodem take gratuluji jestli jsem dobre pochopila take cekate..🙂

veronika_andrej
12. kvě 2016

pridavam prispevek k tematu: mela jsem ctyri deti a byla tehotna. tech duvodu proti bylo tolik, ze jsem sla na potrat a nasadila antikoncepci. antikoncepce selhala a ja zjistila tehotenstvi az ve dvacatem tydnu, kdyz maly zacal kopat. ted ma pul roku a je to nejuzasnejsi miminko, bratri ho zboznuji, vlastne cela rodina, prestoze vsichni touzili konecne po holcicce 🙂). pres to vsechno na to male, co jsem nechala zabit nemuzu prestat myslet, nikdy se s tim nesrovnam, zvlast pro to, ze se jasne ukazalo, ze klidne mohlo zit, ze ty problemy a duvody proti nebyly tak neprekonatelne, jak se zdaly. kdyz se andy narodil, zmizely jak mavnutim kouzelneho proutku. jiste, andy by tu nebyl, ale jak muzu rozhodovat o tom, kdo ma pravo zit a kdo ne?

astyna
13. kvě 2016

Moje tchyně otěhotněla po šestinedělí neplánovaně, takže do roka po porodu se jí narodil další syn. To bydleli u její tchyně s tchánem, než se dostaví rodinný dům (trvalo to 2 roky). Vychovávala tedy děti v domácnosti, kde na nic neměla právo a ani čas, byla pod drobnohledem. Říkala mi, že to hodně náročné, jak finančně (dostavit dům), tak i psychicky, sotva jeden začal chodit, druhý se narodil, uhlídat dva kluky bylo hodně těžké, ALE zvládla to.

Jak píše zuzana_ka - už kvůli tomu, že jste "nemohli" mít dítě, bych si "přirozené" nechala. Já věřím, že vše, co se nám stane, má nějakou příčinu.