Je tu někdo, kdo žije s přítelem jen kvůli dětem?
Je tu někdo,kdo žije s přítelem jen kvůli dětem? Každý z nás si zije svůj život... Po 10-ti letech zamilovanost opadla a každý si podnikáme,to co chceme...
@vendulka já tě chápu, měla jsme to stejně. Po víc jak půl roce jsme měli hlídání pro děti a šli jsme do nové cukrárny. Bylo to divný, o ničem. Nevím jestli by se to zlepšilo kdybysme si takhle čas na sebe dělali pravidelně. Bohužel neměl zájem.
No jo, hodně pracuje, jsi na děti spíše sama..ale on pracoval méně když jste ještě neměli děti, nebo jen jedno? Máte dvě, musela jsi počítat s tím že to prostě takto bude. Ale asi realita tě stejně zaskočila a časem to cítíš jinak. Máš svůj systém a jsi zvyklá být s dětma sama. Ale zvládla bys sama je i práci kdyby si je bral fakt jen když by měl čas? Nevadilo by ti muset pracovat a skoro sama být i na ně?
@vendulka no, tak než budou děti schopné být samy bez hlídání, to bude ještě trvat. Musíš pracovat s tím co máš. Všechno má své pro a proti, i hlídání cizím, záleží zda převáží to pro.
No, každý den je utopie. Ale máš pravdu že jednou za uherák je to málo, chtělo by to pravidelně.
@tarra27 myslím že u vendulky je střídavka blbost. Na děti je sama už teď. Spíš záleží na těch financích.
Víš, to je ošemetné. Sama jsem příklad toho, kdy jsem velmi vděčná jako dítě za to, že se naši rozvedli, i když máma nechtěla. A taky těžko říct, jestli jsou hůř poznamenaní lidé z rozvedených rodin než ti, jejichž rodiče spolu byli kvůli nim, vedle sebe.
Rozhodně je potřeba znát to, co může následovat. Nedá se říct která doba by pro děti byla nejvhodnější. Nějak se to projeví skoro vždycky. Ale nejnevhodnější je právě ten věk 9-12.
@andelka přesně bylo to takový o ničem, jako jít se bavit s manželem a jako manželé do spelečnosti mi přijde divný...chybí mi ta spontálnost, to že jde člověk sám do kina a na někoho tam narazí a zažije si nějaký ten románek...to randění, letadla v břiše, to něco nového, chemie...to mi tak chybí...no když jsme plánovali první dítko,tak pracovně na tom byl normálně jako skoro každý, pravidelná pracovní doba, po narození první dcery se to začalo horšit,ale nějak mi to nevadilo,ale tady po téměř 6ti letech toho mám už dost, s druhým jsem věděla do čeho jdu, že má časově náročnou práci,ale tak nějak jsem si to vše kompenzovala penězi,ale to mě už nebaví a nechci to tak...chci cítit , že jsem milovaná, že mě má někdo rád a ne že jsem jen služka v domácnosti a pořád na vše poslouchat ano, můžeme...ale kdy do háje můžeme?kdy???
@tarra27 Z moji zkusenosti i podle pozorovani vetsiny pratel musim nesouhlasit. U nas doma ani v okoli, o kterem mluvim, nebylo nasili ani alkoholismus. A i kdyz byl rozvod neprijemny, celkove jsme se vsichni shodli, ze zivot po rozvodu byl nesrovnatelne lepsi nez zivot predtim. A to opravdu mluvim o rozvodech, kde to rodice zvladli temer na vybornou, bez tahanic a podobnych veci. O problemovych rozvodech se asi zminovat nemusim, tam bylo to zlepseni markantni.
@vendulka Ja si myslim, ze je dulezite, aby se snazily obe strany. A nejdulezitejsi je komunikace. Ty bys mela vedet, co si mysli tvuj manzel, on by mel vedet, jak to citis ty, mely byste o tom mluvit.
Často mi přijde, že to je v hlavách nás žen - buď si stěžujeme, že chlap málo vydělává, musíme šetřit a nemáme vše, co bychom si přály mít... anebo když teda chlap maká, tak si stěžujeme, že je věčně v prdeli, sotva ho vidíme a když už, tak máme "svůj řád" a vlastně je lepší, když je pryč... Tohle podle mě není ani tak o vztahu, jako o nás ženských, že si občas fakt musíme v hlavě trochu přeházet výhybky a urovnat si, co že to vlastně chceme. A až ve chvíli, kdy to budeme vědět, tak začít řešit vztah, protože dokud nemá člověk jasno v sobě, tak v podstatě stejně s partnerem nic nevyřeší.
@andelka neustále se snažím něco vymýšlet, zašli jsem do nového wellness, pak u nás na plavečák se saunou, na tenis,čajovna,doma masáž...ale nějak mám pocit, že z toho těží jen on...asi se snaží i on mi dělat dobře a věnovat se mi,ale nějak když se snaží, tak mi to spíše vadí, že tak nějak je to z donucení,že to není to spontální a nečekané.,.
@vendulka si myslím, že u vás je největší problém v tom, že chlapi mají dost často pocit, že my ženské přeci těžíme z toho, že on zvládne vydělat tolik, abychom vůbec mohli vymýšlet nějaké masáže, wellness, čajovny apod. A byť mají zčásti pravdu (protože bez jejich pracovního nasazení by prostě nic z toho nemohlo být), tak jim nedojde, že to ne vždy stačí 😉
@vendulka začni o sebe víc dbát, přestan doma tolik mluvit, víc se usmívej.....a nechej i jeho at se snaží .) a havně nic nevyčítej.....
chlap někdy chce mít jen doma klid....a nekdy je radeji v práci, protože doma to začne 🙂 a to nemusí být tvuj případ....ale snaž se, aby se těšim na tebe, aby se těšil domu...
@vendulka no, tak ta spontánnost, motýlky, někde někoho potkat..to jsme snad nechaly v minulém desetiletí ne? Přijde mi to poněkud jako pubertální výlev, chtít tohleto v době, kdy máš x let partnera a dvě děti. Musíš pracovat s tím co máš. A pokud manžel nebude vědět co jak cítíš a co bys potřebovala, tak to lepší nebude. Třeb ai jemu to chybí, nebo zas něco jiného. Ale to si o tom musíte říct.
@tarra27 ale já o sebe dbát, změnila jsem účes (který se mu líbí), maluji se i doma, kupuji si sexy prádlo,oblečení, zhubla jsem, peču mu buchty do práce, dělám pomazánky, snažím se ho překvapovat doma večeřema,jídlem které má rád...večer ho masíruji...nevím co víc pro to udělat, jak více se snažit...dělám mu různá překvapení...a já? vždy se dočkám leda tak děkuji a nebo masáži noh u TV....
@tarra27 já být @vendulka tak zkusím ještě nastavit i nějaká pravidla s manželem - třeba aby aspoň 1x týdně dorazil domů dřív z práce, aby (příklad) byl u koupání a ukládání dětí, společná večeře, večer byť i jen u telky sklenička vína společně - bez řešení problémů, vyčítání času stráveného v práci apod. Prostě taková ta "tichá pohoda" 🙂 Myslím, že by to neublížilo ani jednomu z nich, ono makat 6 dní v týdnu 15 hodin denně musí být taky na palici.
@zmrz_lina no, v podstatě to tak i je, že alesoň jednou v týdnu vykoupe děti a přečte jim pohádku před spaním a pak třeba dáme nějaké víno a k tomu něco na zub (na dnešek jsem opět připravila překvápko, upeču muffiny a udělám jednohubky k telce, i když na tom asi nic zvláštního není), večeři také budu dělat teplou,ale to asi není to, co chci...jak to chci,aby bylo a fungovalo...
navíc on je docela problém v tom, že i když přijde nějak normálně a trávime času telky ,tak je tak unavený, že do 10ti minut je vytuhlej a spí...takže se mi akorát znechutí...
@tarra27 to je mi jasný, že po čase s jiným by to bylo zase o tom stereotypu a vymýšlení toho jak to oživit atd...no uvidím až budu chodit do práce a více mezi lidi (pokud se někam mezi lidi jen tak dostanu bez dětí a bez muže)...prostě cítím, že se potřebuji vybouřit,když jsem to nestihla před tím...
@vendulka protože takhle to prostě ve vztazích funguje. Zamilovanost trvá tak 2 roky, pak nastupuje něco méně výbušného, ale trvlejšího. A to jsi popisovala fakt patří do časopisu pro puberťáky. Kdybys tohle chtěla zažívat dlouhodobě, musíš co pár let měnit partnera.
To o vybouření obvykle platí spíš pro chlapy. A u obou je poněkud blbé když to neustojí. Protože ve 30 s dvěma dětma těžko se můžeš vybouřit jako ve dvaceti bezdětná, svobodná.
@andelka nevím,proč bych ve 30ti a později nemohla zažít to, že někam zajdu, na někoho tam narazím a užiju si (ano v manželství a s dětma by se to nemělo) a nebo že nebudu zažívat chemii v posteli a pořádný kvalitní sex? přeci to, že jsem vdaná a máma dvou dětí neznamená, že se zahrabu doma a tím pro mě život končí...
Lenkaa -je vidět,že my dvě na to máme stejný pohled.... Když jsem si zkazila život já,nechci kazit dětem dětství.TTátu milují.
Vecer ti pisnu do Ip🙂
@andelka v podstatě máš pravdu.Musím to brát tak jak je, a beru, ona jiná možnost není, jen se těším na to,až budou děti samostatnější a nebude potřeba jim shánět hlídání a člověk bude mít čas na sebe a na partnera.Uvažovali jsme o hlídání někým cizím,ale máme z toho oba obavy, když člověk ani neví koho si pouští do bytu.No tak nějak z 90% jsem to byla já a jsem já kdo vymýšlí něco nového a co se podnikne...nedávno jsem vymyslela, že půjdeme do čajovny, dala jsem hlídat děti mému otci a šli jsme, bylo to super, tak dlouho jsem se s ním nepobavila což o to,ale jako jednou za uherák to nic neřeší...nějak chci žít každý den,což ovšem nejde...