Neplánované třetí dítě s milencem
Dobrý den, zdravím vás všechny. Nejsem si uplně jistá, jestli tohle téma patří zrovna do této kategorie, nicméně se pokusím. ..takže velmi stručně 😒 ...je mi 36, jsem samoživitelka se dvěma dětma, 10 a 7, otec již není. Mám velmi prestižní práci, kterou jsem se rozhodla po několika letech ukončit k poslednímu dubnu, především z důvodu časové vytíženosti a konfliktních situací s vedením a také nové výborné nabídky, kterou jsem si vždy přála....finančně jsem na tom ne moc zdařile, jelikož vše táhnu sama a velmi mi i pomáhají rodiče, kteří nejsou zrovna z chudých poměrů....bez nich by to byla skutečně síla a velká omezení, koupili mi auto, vlastně téměř vše dětem platí, veškeré kroužky, babička má velkou zálibu v nakupování oblečení, takže si myslím, že mají i nadmíru všeho...a teď již k věci, zadařilo se, naprosto záhadným zpusobem, samozřejmě v uvozovkách 🙂 , že jsem otěhotněla s jedním s nejlepších kamarádů..již v několika předchozích vztazích se snažil s partnerkami o dítě a nikdy to nešlo, a už byl téměř přesvědčen, že plodný nebude, přitom mě bylo jasně řečeno, že třetí dítě počít u mě by byl velký problém....každopádně jsem to neřešila, jelikož jsem se zařekla, že dvě jsou dost a už další mít nikdy nechci, i vzhledem k zdravotním problémum mladšího dítěte a také skutečnosti, že jsem na ně sama...vždy jsem se mohla i na dobu ovulace spolehnout naprosto stoprocentně....těhotenství bych tipla tak na čtvrtý týden, udělala jsem si již 4 testy a vždy jasně pozitivní...vzhledem k výše uvedenému bych vás ráda poprosila o váš objektivní názor, již jsem si vyslechla spoustu těch subjektivních od nejbližších přátel, nicméně by mi skutečně pomohly i názory jiné..tak nějak jsem již na 80% rozhodnutá, nicméně matka ve mě křičí neskutečných způsobem a nedá se s tím poprat tím správným způsobem..každopádně představa, že bych byla na tři děti sama je jedna velká šílenost, teď kdy jsem konečně dostala vysněnou práci, kdy jsem se konečně parádně sehráli a s dětma skvěle spolu fungujeme....s otcem dítěte jsme to už řešili velmi důkladně, několik hodin a výsledek byl ten, že je v šoku a absolutně nechápe, navíc je dle jeho ve fungujícím vztahu..a nechce se ho vzdát..je to komplikovanější..mě v žádným případě nechce ztratit, ale jako kamarádku...no prostě plky..který lze těžko odůvodnit..skutečně je to muj jeden ze skvělých kamarádů a nedovedu si představit, že by nebyl..měli jsem skutečně vzácný vztah....bylo toho povícero, každopádně to vidí tak, že by nejvhodnější řešení byl potrat, kdybych si ho nechala, samozřejmě by ho nezavrhl, ale zničilo by mu to vše, vztah atd..finanční zázemí...ale nechci se zde rozepisovat..už tak je to slohovka....ještě bych dodala, že potrat jsem již jednou podstoupila cca před 16 lety, a dodnes si vzpomenu...velmi mnoho děkuji za každou reakci!....
Máme dvě děti docela brzy za sebou a třetí plánovaně nechceme, ale kdyby přišlo, nešla bych na potrat a poradili bychom si. Žiji ve spokojeném manželství, o to je to asi jednodušší. Peněz máme myslím tak normálně, manžel práce, ja na rodičovské. Zakladatelka má zase movitější rodiče a oporu s nich. Mluvení do výchovy je normální věc. Nedokázala bych jít na potrat z humánních důvodů. Podle nás je počaté dítě samostatný tvor, o kterého se staráme dle nejlepšího vědomí a svědomí, samo k nám přišlo, milujeme ho, dítě není předmět, o kterém se rozhodneme, že se ho zbavíme. Ať je mu týden nebo několik let, jaký je v tom přeci rozdíl?
@evulina77 hele dětem se nemá lhát ale zas popisovat detaily zplození to si má každá žena nechat pro osoby svého věku a vyzrálosti. Já píšu, jak bych to udělala já. Já byh otázku jak to mám a s kým to mám nerozváděla a stručně bych se odvolala na pomoc kamarádky. jestli ty bys dětem vyprávěla pikantnosti, jak ti chyběl sex a pod. a na otázku proč jste neměli kondom, jak se radí na sexuální výchově ve škole bys řekla, že na to nebyl čas, že to byla taková divočina...prosím je to tvoje věc. Já si osobně myslím, že dětem není třeba říkat každá podrobnost a pikantnost. Ne lhát vyloženě, ve smyslu že je podrazím. Že chodím s někým o kom tvrdím, že s ním nic nemám a vedu to tak roky, z dětí dělám blbce a pak jim nakukám že táta dítě je Krištof Columbus a ony se pak dozvědí pravdu a trpí.Ale debaty zda dítě je chtěné či nikoliv, že zvažuji potrat, protože jsem měla s kamarádem jen sex, to mi nepřijde vhodné dětem říkat. Ale to je muj názor-!muj! nikomu ho necpu.
@aaababy prostě lze říct, že budeme mít miminko. Že jsem jeho tatínka mám moc ráda, ale že s námi bydlet nebude, ale že se o miminko společně postaráme a budeme větší rodina. Že v dospěláckým životě není všechno jenom krásné a jednoduché, ale že my to zvládnem. Děti neubudou řešit, že jejich matka byla milenkou kamaráda ani nic jinýho, proč taky...
@pincola rozhodně nemám potřebu dětem popisovat, jak se dělá sex. Ale moje děti (ty starší) už mají představu, že jsou k plození potřeba maminka a tatínek a že se musí mít hodně rádi a když mají štěstí tak se stane zázrak a miminko vznikne u maminky v bříšku. Ta starší už ví, že na to má tatínek pinďoura (na to přišla sama a jednoduše se zeptala, jestli je to na to). Detaily jsme neřešili a dětem to takhle stačilo...
@evulina77 Tako to zní rozumně , co píšeš, ale muselo by to tak být. Kdyby ten otec dítěte pak k nim chodil, o mimi se staral, tak ano, tak jsou větší rodina, ale když to tak potom nebude. Já bych to udělala tak, že pokud ten pán figurovat nebude, nebo bude jen minimálně, tak bych řekla, že jsem byla na ivf. Pokud by figuroval, byť jen jako kamarád, ale ten který chodí za dítětem a má rád i mé další děti, tak by se mi zdála lepší tvá varianta. Podle mne děti dost řeší proč má každý jiného otce a tak. Jak jsem tu psala, já jednou u mámy našla vybrátor jako malá holka a byl to pro mne konec světa. Kdyby máma "jen spala s ženatým" ?? Já myslím, že bych jí asi nedokázala jako holka pochopit. Asi ano, kdyby mi řekla, že ho má ráda a on jí lhal to ano. A asi bych toho chlapa za to nenáviděla, že jí ublížil. Ale jen těžko bych se vyrovnávala s uplnou pravdou, že ten chlap je jen kamarád a máme mít dítě. Já měla o máma jako malá ideály a nepotřebovala jsem vědět všechno a otázky jsem teda kladla a dost věcí mi na ní vadí i zpětně, co mi řekla. Proto bych já volila pravdu podle situace. O mimču bych řekla až bych byla rozhodnutá, určitě bych se neptala dětí jestli chtěj sourozence nebo tak. A jak jsme k němu přišla? To by záleželo, jestli to kamarád chce říct manželce, nebo on to chce tajit(pak já to dětem nemůžu říkat), jestli on chce být tátou se vším všudy a jestli já mu vůbec věřím, že to teď jen neříká, ale že takový fakt bude. Pokud by měl figurovat, pak ano říct dětem, že se máem rádi, ale že vzít se prostě nemůžem, protže je ženatý a nemůže tu paní opustit)to je ale taky v podstatě lež, ale vhodnější) a pokud nejspíš figurovat nebude, pak bych řekla o ivf.
@aaababy ale tak to je, ne? otec jejich sourozence nechce, ale maminka jo. Miminko se narodí a oni budou mít miminko doma a budou větší rodina. Navíc s tím, že čeká mimčo může před dětma ještě pomlčet a říct jim to až to na ní půjde vidět - třeba až kolem pátýho měsíce.Myslím, že děti ve věku dětí zakladatelky, nebudou zkoumat, jestli si matka měla dávat pozor, nebo co jiného ještě píšete.
Verze s IVF mi příjde ujetá a prostě vylhaná.
@evulina77 Hele to jak se dělá dítě může chápat i školkové děcko. Ale spíš se bojím, jak dítě pochopí za jakých okolností je maminka ochotná mít sex. mě přijde, že děti vidí rodiče jako dokonalé a když tam je problém, který nelze vysvětlit, tak aby ho děcka chápaly, je lepší je ušetřit. Já jako dospělá ženská pochopím kamarádku, která mi řekne se slzama v očích, že pět let neměla sex a prostě se to stalo s ženatým sousedem, když jí pomáhal zpravit kohoutek u vany. Ale to stejné nepochopím a nevezmu od svojí mámy ani jako dospělá natož dítě.
@evulina77 Podívej se na to takhle, někdy vznikne dítě ze znásilnění. Taky bys to řekla? Nebo bys řekla, že tatínka dítěte miluješ? Co to udělá se vztahem dětí k sourozenci? Co oni mu jednou řeknou? Já jsem zastánce toho, že když čím víc jsou okolnosti komplikované tím je lepší je zjednodušit a nevkládat dětem do úst zbytečné otázky. Podle mne děti velmi řeší problémy svých rodičů. Možná i víc než bychom si přáli. Já raději než říct pravdu, že táta dítě nechtěl, tak raději řeknu IVF, jsem prostě taková. Jednou děcka řeknou tomu malému, že jeho táta ho nechtěl a až děti povyrostou budou velmi přísně soudit. Mě nepřijde, že zakladatelka toho kamaráda miluje a on ji nechce, to taky prostě není pravda a ona syrová pravda není taky všechno. Teda podle mne. Já myslím, že dítě velmi bolí, když ví že ho táta nechtěl, nebo že ho kdokoliv nechtěl! Buď dítě máme oba a už tyhle věci prostě neventilujeme a pokud otec není je třeba nějak zdůvodnit proč není. Pokud se pán chce rozvádět, nebo aspoň to chce říct ženě i za tu cenu, že ona se s ním možná rozvede, takať to řeknou, ať se s děckem stýká a bude to fajn. Pokud pán to chce doma tajit, nebude se k dítěti mít a bude to dávat najevo, raději bych řekla to ivf. Mě tehdy máma s vibrátorem taky zalhala, že je kamarádky báznivky a aspoň trochu mě to uklidnilo. Jasně mohla mi říct pravdu, že nemá sex a že ho potřebuje a nechce sát s cizíma chlapa, ale v tu chvíli bych jí tehdy ze svého dětského pohledu viděla trochu jako zvíře. Pokud to jde ať táta figuruje, tak ano, polopravdu. Pokud ne, já bych se do toho nezamotávala a řekla ivf, ale to jsme já. Třeba je to blbě, každé dítě je jiné a nejde předem říct jak věci vezme. Ale náhodný sex je komplikace. by si děti nevyložili situaci, že teď se musíme uskromňovat a máma je na navíc nervózní protože provozuje náhodný sex.
holky moc nad tím dumáte...
No tak v tvém pripade, kdybych na to mela koule volila bych jednodušší řešení, ale bohužel me by to svědomí asi nedovolilo, pokud už si na potratu byla, pujdes nejspíš i ted, na jednu stranu ti závidim, já bych byla v tvé situaci zoufalá a i když bch dítě nechtěla, tak bych to asi musela kvůli sobě prekousnout a doufat, ze časem uvidíme ty pozititiva, i když ted je nevidis
@evulina77 Ještě žes mě poučila, že to není legrace. Víš, v internetové komunikaci je třeba umět číst mezi řádky. Vím, že to je život, kdyby nebyl, neřešila by tazatelka takovuhle prekérní situaci, na kterou není žádné dobré řešení, i když tu ze sebe všechny můžeme dělat nejchytřejší na světě. Myslím, že tazatelka jasně napsala, co si o dítěti (embryu) jeho otec myslí. Nechce ho. Tak co, na just si ho nechá, bude pak po něm vymáhat výživné a dítěti řekne, že tatínek se snad umoudří a bude s nimi žít? Ano, může v to doufat, ale, jak píšeš, je to život, a ten se většinou s nikým nemazlí. No a nakonec, jak už tu někdo řekl, my to za tazatelku nevyřešíme, vše je na ní, každá z nás to hodnotí z hlediska svých zkušeností, zkušeností svého okolí atd., takže každá máme svoji pravdu. Ale nikdo to za ni nerozsekne. No nic, tazatelce hodně štěstí, aby zvolila tak, aby její volba byla ta nejméně bolestivá z jejího pohledu.
@bella_001 - máš pravdu, že otec je v životě dítěte hodně důležitá osoba......no, na druhou stranu, jsou rodiny, kde by se žilo líp bez otců 😅 To, že tvoje dítě nebude mít otce (a třeba se časem nějakej najde 😉 ) neznamená, že bude nějaký citově ochuzený, méněcenný, věřím, že jestli se narodí, tak ho ty i celá rodina zahrnete láskou. A mužský vzor může klidně zastoupit děda, strýček a možná i jeho biologický otec, jestli se k tomu postaví jako chlap 😔
Snaž se na tom spíš najít ty pozitiva - budeš 3 roky na mateřský, takže budeš víc doma s dětma.....
@suzief Vidíš, to co píšeš ty je taky zajímavé. jak se změní pohled na maminku, když jim začne popisovat cokoliv, co souvisí s jejím sexuálním životem. Jsou malé na to, aby se jim řekla uplná pravda a velké na to, aby se jim neřeklo nic. Já bych asi řekla, že mám miminko přes umělé oplodnění, že jsem ještě chtěla jedno miminko. A až by jednou přišly na to, že bez otce to nejde, tak bych asi řekla, že tam pracuje moje kamarádka a zařídila mi to, víc bych to asi nekomentovala. Já kdysi jako malá našla u mojí mámy vybrátor a dost mi to vadilo. Hrozně mě tím máma jakoby sklamala. V tu chvíli mi přišlo, že mě nemá ráda, že kdyby mě měla ráda, tak by v životě nemohla mít takovou věc doma. Brečela jsem kvůli tomu. Já kdybych se rozhodla mít dítě za nestandartních okolností a měla velké děti, asi bych jim nevyprávěla, že jsem támhle a támhle podlehla chtíči a je z toho omylem počaté dítě. Ani bych neudělala to, že bych to nekomentovala vůbec. Prostě kdyby se ptali, tak mám známou v caru a ona mi to miminko zařídila přes IVF. To je lékařský zákrok v ordinaci, to by ty děti mohly vzít tak nějak nejlépe. Asi bych řekla, že jsem prostě nepoznala žádného vhodného partnera a už bych pak to miminko mít nemohla a že jsem ho hrozně chtěla.