Je tu někdo, kdo se léčí s diagnózou deprese?
4 rokem bojuju s touto nemocí, kterou mi vyvolal porod a změna hormonu otevřela 13 komnatu..... Najde se tu nějaká mamina co má diagnostikovanou depresi ??? a nestydí se za to ???? ráda bych si s někým popovídala
mně psycholožka řekla, že pod vliem těhu hormonů se člověk cítí v pohodě a zdravý a že po porodu to zas začne....nechci nikoho strašit, jen prodávám, jak jsem koupila...a u mě to platilo
Můj manžel se s úzkostmi taky chvíli potýkal - úzkosti z práce, takže ví, co to je a že se to nedá ovlivnit vůlí, když už je to rozjeté. No ve chvíli, kdy jsem po potratu (byla jsem po IVF a stimulace a léky mi asi totálně rozhodily psychiku) chtěla páchat sebevraždu (něco v hlavě mě nutilo si ublížit), tak jsme šli na pohotovost na psychiatrii a tam mi dali AD. Trvalo to ještě asi měsíc než zabraly, ale díky Bohu akutní fáze je za mnou. Samozřejmě mám obavu, co bude po porodu, když vím jak to vše probíhá, ale už mám svého psychiatra, tak k němu můžu bez obav zajít.
Taky se bohužel hlásím do klubu 😨 .. Trpím na úzkosti, ale vždy jsem to dokázela zvládnout s pomocí psychoterapie, asi jsem narazila na supr doktorku 🙂.. Každopádně mě se to rozjelo na mateřské.. Jsem prostě doma a přemýšlím "o blbostech".. Mám tři děti, všechna těhotenství v pohodě. Teď jsem 7 týdnů po porodu a zatím taky dobrý, snad to vydrží co nejdýl..
Nechci je zbytecne brat, kdyz je nepotrebuji. Brala jsem jen jeden rano takze slabou davku, mela jsem to udajne z vycerpani, mela jsem zdrav. problemy jeste 3/4 roku po porodu a doktorka mi to schvalila a dokonce mi rekla, ze by se to pak uz nemuselo objevit. Zkusim doufat v lepsi😉
Jo a co se tyce materskr, tak ta psychice asi neprida, ted v lete je to ok, ale na zimu se zase netesim.
@dita1979 vlastní zkušenost ze dvou těhotenství - u obou jsem se cítila báječně. tři měsíce po porodu se začaly objevovat prvotní porjevy a po půl roce propuklo vše zpět ve větší míře. rozhodně by to chtělo konzultaci s psychiatrem, protože pokud nejsou úzkosti korigovány po porodu, může to udělat sakra paseku. pokud nechceš brát - dobře, chápu, ale otázkou zůstává - zvládneš to, když víš, že máš tento problém? vyčerpání, stres, porod - bývají často spouštěči úzkostných stavů zejména díky hormonální dysbalanci
Holky a jak poznám že už jsem na prášky....? mám úzkostnou paniku hlavně u doktora a v nemocnici hlavně se mi zrychlí extrémně tep a i tím tlak. začnu se potit a někdy v dopravních prostředcích se zalykám nebo při nějaké myšlence na něco pro mě stresujícího......blbě se mi dýchá a je to takové divné. jsem ale schopná normálně fungovat.....jen je to hrozně nepříjemný....
@misimisi no tak já už to mám asi 10 let. začlo to nástupem do prvního zaměstnání po škole. po porodu jsem brala lexoš v nemocnici, doma už nebylo potřeba moc se mi v domácím prostředí ulevilo. akorát tím otravuju někdy manžela tou svou úzkostností a on má někdy zase depky ☹ takže to moc nepotřebuje a když se oba sejdem tak si připadneme hrozně cizí.... jen teď prostě nechci abych to přenášela na své děti popřípadě aby to potom ze mě neměly taky 😒 mám dojem že by mě pomohla třeba nějaké terapie, protože té úzkosti u doktorů bych se opravdu ráda zbavila, mám pocit že už to mám snad na doživotí ale možná by mi terapie pomohla. mám hrůzu kdybych musela někdy na nějaký pobyt do nemocnice tak nevim. nemáte odkaz na ten test? náhodou
www.ordinace.cz/domaci-lekar/test/28/ možná i jinde, tento jsem jen vygooglila, na tu depresi bych klidně taky zkusila 😉
@smallinka
Zvládla jsem depresi bez AD. Byly to ale roky dřiny na sobě a odhalování těch nejniternějších spouštěčů, což prostě nebylo příjemný.
já jsem teď zvládla překonat tu svou panicko-uszkostnou ataku...ale to jen proto, že na mě na psychiatrii neměli čas, objednací doba 6 týdnů. Tři týdny jsem byla uplně hotová a na dně pak se mi něco někde přeplo....
Víte, co je zajímavé? Jak se všichni snaží být free a cool a dnešní doba nás do toho tlačí....a když se chcete objednat na psychiatrii, tak vám řeknou, že nejdřív za 2 měsíce, že mají plno od rána do večera....tak kde jsou teda ti free a cool lidi, když jsou všici u psychiatra?
No samozrejme ze jsem v peci a vse to konzultuji s nim😉 pokud me nekdo zna, tak on asi nejlip😉 takze se nebojte jsem v dobrych rukou🙂 ty prasky se normalne berou az 3 x denne, takze tu nejmensi davku......
No já taky půl roku zkoušela nebrat žádné léky, ale jelikož byl podzim a listopad, tak to nebyla zrovna vhodná doba. Pak jsem stejně skončila na AD. Před tím jsem se začínala vyhýbat stresorům - jízda v autě, autobuse, divadlo atd.
taky se hlásím do klubu....dlouho jsem odolávala, ale teď jsem AD začala taky brát, doufám, že mi to pomůže. Poslední kapka byla, že mi diagnostikovali před měsícem melanom, měla jsem hrozné stavy úzkosti a rvát do sebe lexaurin mi připadalo šílené. S braním AD jsem bojovala asi už rok, kdy jsem se to snažila přetlouct čímkoliv jiným, ale teď už se nebudu trápit. A jak píšu, ke všem mým pocitům a bojům byla tato diagnoza ta poslední kapka.
Jinak by to do mě nikdo nikdy neřekl - pro okolí veselá, všechno zvládnu - mám 3 děti, krom toho práci - u poslední jsem pracovala už od 4 týdnů po porodu. Všechno zastanu - ale prostě v té rodině to někdo musí a padlo to na mě - takže tak jedu a jedu.
Mimo to všechny testy na internetu mi vycházejí na středně těžkou až těžkou depku 😝 . Jo a v rodině máme sebevraždy...
@pampalin díky moc. Já osobně si myslím, že ten melanom je vztyčený prst, že mám ubrat...Můžu ti říct, že kdo nezažil, nepochopí - první 3 týdny jsem byla úplně vyřízená, teď se snažím nějak uklidnit a nasadila jsem i AD. Jsem po 15-ti letech na neschopence po operaci a snažím se myslet pozitivně-ale všechny tady víme,že poručit se tomu nedá...
A takový ty chytrý keci, že se dá zvládat bez AD jen s nějakým pomocným lexaurinem a že člověk prostě musí být silný....to jsou keci v kleci od lidí, kteří nic takového nezažili.
Všem nám držím palce 😀
@emisekkk plně s tebou souhlasím... deprese jako nemoc se musí léčit AD a je dobré to prokládat psychologem. Dělám to takto 4 rokem a ulevilo se mi. Jsem stabilizovaná, i když někdy mám den blbec, ale to majíí i lidé bez diag. deprese či úzkosti.
musím ale říci že na mém stabilizovaném vztahu má velkou zásluhu manžel a tchýně, pomáhají mi co to jde, ať jde o domácnost, hlídání apod.
holky, chci se zeptat, jak řešíte ataku? myslím tím stav, kdy máte pocit nedodechnutí, jakoby málo vzduchu, svírání hrudníku.. chodila jsem k fyzioterapeutce a ta mě naučila super dechové cvičení, které mi ze začátku hodně pomáhalo, ale teď už je to nic moc. Mívám tuto ataku tak 1x za 14 dní, někdy ani to ne, což je u mě super, protože než jsem začala chodit k psycho tak jsem to měla každý den, byla jsem s tím i 2x na pohotovosti.. máte třeba někdo to samé? 🙂 mám to zrovna dneska..
@jusinka přesně jak píšeš, odešla jsem z dost stresující práce a byla jsem doma, ze začátku asi měsíc úplná pohoda, užívala jsem si odpočívala a pak to přišlo jak blesk z čistého nebe, začala jsem se mnohem více sledovat, myslela jsem si že mám rakovinu všeho možného, nemohla jsem dýchat a dodechnout, třesavka, závratě, mdlo, 2x pohotovost - všechny testy úplně ok, prostě psychika .. je hrozné jak to na člověka sedne! jsem na AD, je mi lépe ale někdy ta ataka prostě přijde, tak si prostě řeknu, že jsem v pořádku, že to je jen v mí hlavě, snažím se klidně dýchat a začít něco dělat, jít na zahrádku nebo k někomu na návštěvu atd, prostě nebýt sama.. někdy mi bylo tak hrozně, že jsem už nevěřila, že můžu normálně žít, ale můžu a musím 🙂 zatím mi těhotenství hrozně moc pomáhá, uvidím co bude dál 🙂 ale věřím!
poslední 2 dny je mi hrozně... co bych dala za to "být zdravá" bez deprese, bez úzkosti...
Taky se mi po porodu spustili uzkosti, zaclo to s baby blues, pak
to dalo na chvilku pokoj a po roce jsem vyfasovala citalec. Netusila jsem co porod
muze dokazat. Prasku jsem brala 5 mesicu, ale neprislo mi, ze by mi zabirali. Vysadila jsem je, jakmile
jsem zjistila ze jsem tehotna. Ted se citim skoro bezvadne, jen doufam ze po porodu neprijde
zas to same a nebo jeste horsi. Nikomu jsem se o tom nezminila, protoze by to nikdo nepochopil. Drzim vam
vsem palce, at se z toho co nejdriv dostanete, kdo nezna nikdy nepochopi.