Poporodní deprese

Poporodní deprese nebo také poporodní blues, či laktační psychóza je závažný psychický stav, který se projevuje po porodu a to extrémními výkyvy nálad, depresemi, poruchami soustředěnosti, výpadky paměti a ztrácení pojmu o čase a prostoru. Často se spojuje i s nezájmem o dítě. Také se u novopečených maminek projevují halucinace a bludy, kterých si žena ani nemusí být vědoma.

Jedná se o stav, který následuje nejen po porodu, ale i po potratu¹³. Trpět poporodní depresí mohou i tatínkové.

Video: Porodní trauma: "Myšlenka ublížit sobě nebo dítěti je běžným příznakem."

Rozhovor s porodní asistentkou, Mgr. Bc. Kristinou Neubertovou Zemánkovou

V rozhovoru s porodní asistentkou, Mgr. Bc. Kristinou Neubertovou Zemánková najdete odpovědi na tyto otázky:

00:00 Úvod.
00:23 Představení hosta a témata.
00:54 Co je to porodní trauma?
05:33 Týká se porodní trauma jen rodící ženy nebo se může týkat i doprovázející osoby?
08:17 Myslíte, že za jistou formu porodního traumatu se dá považovat i stará známá věta po porodu: "UŽ NIKDY VÍCE!"?
09:16 Jaké jsou nejčastější porodní traumata, které si může žena z porodního boxu, popř. porodnice odnést?
14:06 Jak porodní traumatu předcházet?
15:18 Řeší se problematika šestinedělí v současnosti dostatečně? Mají ženy dostatečné možnosti podpory?
18:30 Jak odlišit porodní trauma od běžné poporodní únavy, která je způsobena změnou nároků, které jsou na ženu kladeny?
22:51 Jak pomoci ženě v období šestinedělí?
28:33 Jaký je rozdíl mezi poporodní traumatem, porodní depresí, laktační psychózou, baby blues ...?
29:59 Může se stát, že má žena postraumatické problémy z porodu, aniž si to uvědomovala?
30:31 Jak probíhá léčba porodní trauma? Co pomáhá překonat porodní trauma?
32:19 Kolik trvá léčba? Týdny, měsíce či roky?
33:47 Proč není vhodné porovnávat porodní trauma u dvou různých žen?
38:10 Co hrozí ženě, když se porodní trauma neřeší?
40:00 Rady a doporučení na závěr.

Nevynechejte dalšie zaujímavé video rozhovory na YouTube kanály Modrého koníka:

🎞️ Do role maminky som sa dostávala ťažko

Příčiny vzniku

Tato porucha se začíná projevovat mezi druhým až dvanáctým týdnem po porodu, kdy je tělo vystaveno rozsáhlým hormonálním změnám, které jsou právě doprovázené velkým množstvím emocí. Konkrétně jsou za to zodpovědné hormony progesteron, který po porodu klesá a prolaktin³, který naopak roste. Vzniku poporodní deprese napomáhá i celková vyčerpanost během šestinedělí¹⁰.

Progesteron, který patří do skupiny gestagenů, se vytváří ve žlutém tělísku a v placentě⁹ a má na starost proliferační fázi menstruačního cyklu². To je fáze před ovulací, která trvá 5. - 14.den. Zjednodušeně řečeno je to fáze, která připravuje děložní sliznici na zachycení a nidaci (zahnízdění) oplozeného vajíčka. Dále zvyšuje teplotu v děložní sliznici - podle toho se dají zjistit vaše plodné dny. Vyšší teplota pak pomáhá vajíčku, aby bylo do dělohy přijato. Také se stará o rozvoj prsních žláz.

Prolaktin se vytváří v hypofýze v mozku, konkrétně v adenohypofýze. Stejně jako progesteron má za úkol proliferaci prsní žlázy, což zjednodušeně řečeno znamená její zvětšení a přípravu na kojení. To je nezbytný děj, který musí předcházet, aby žena mohla kojit⁵, aby tedy mohlo docházet k laktaci. Není to ale jeho jediná funkce, ve zvýšené míře se produkuje i při stresové zátěži organismu, a to nejen u žen, ale i u mužů.

Výskyt a rizikové faktory

Až 50 % žen, které si v minulosti prošlo nějakou psychickou nemocí, má zkušenosti s touto nemocí. Dalších 30 %, které už si poporodní depresí prošlo, se s ní může setkat znovu. Není ale vyloučené, že ženy, které byly za celý život po psychické stránce v pořádku, se s ní nemohou setkat. I ty, které se nikdy neléčily s depresí ani jinou psychiatrickou nemocí, mohou onemocnět.

Vyšší pravděpodobnost výskytu také mají prvorodičky, paradoxně ty, které měly absolutně bezproblémový porod. Nebylo bohužel dokázané, proč tomu tak je. Nepotvrdilo se ani, že deprese by nějak souvisela spolu s pohlavím dítěte¹²², délkou těhotenství²⁴ nebo jakýmkoliv jiným faktorem, se kterým se žena během těhotenství setkala.

Velmi významnou roli hraje i genetika a u psychiatrických nemocí to je dvakrát takové. Výskyt jakéhokoliv onemocnění v rodině dává větší šanci rodičce, že se s depresí po porodu setká.
Deprese po porodu

Skupiny a stupně poporodních depresivních poruch

1. stupeň - Poporodní blues - se vyskytuje zhruba u 80% matek a považuje se za zcela normální stav. Tento stav začíná 3. den po porodu a trvá po dobu týdne, maximálně 14 dnů. Pokud ale odezní až po měsíci, ještě stále se považuje za lehkou formu deprese. Novopečená maminka se cítí sklesle a je smutná, bývá plačtivá, přecitlivělá, úzkostlivá a cítí se osaměle. Má pocit, že pořád bude všechno jen a jen špatně - miminko bude stále plakat, poporodní poranění budou stále bolet, atd. V tomto období je velice důležitá podpora okolí, aby se tento stav nezhoršil a obešel se bez léčby.
2. stupeň - Poporodní deprese - se týká zhruba 10 % žen, může nastat i delší dobu po porodu, kdy deprese přetrvávají déle než měsíc. Žena je vyčerpaná a unavená. Má pesimistický pohled na svět a trpí úzkostí. Přemýšlí o tom, jak dítě zabezpečit, klade si otázky, zda bude dobrá matka, a nakonec přemýšlí o tom, že se o dítě nedokáže správně postarat a zabezpečit jej. Tato psychická porucha vyžaduje vyšetření u odborníka, neboť může dojít k sebepoškozování a třeba i k sebevraždě.
3. stupeň - Poporodní psychóza - jde o nejzávažnější psychické onemocnění v období po porodu a je potřebné ho řešit okamžitě, protože může jít o zdraví a život dítěte. Žena může mít halucinace a splést si své dítě například s kusem hadru a nevědomky mu tak ublížit (zahodit jej). Tento stav se dostavuje většinou tak 14 dní od porodu a právě o to je nebezpečnější. Maminka už bývá většinou z porodnice doma, a proto si jejího podivného chování nemohou lékaři povšimnout. (Příklad.: Vyděšený tatínek volal do porodnice, že jeho žena se jej ptala: Kdo dal do postýlky tu kočku? A přitom tam leželo jenom jejich miminko. Lékaři ihned poznali, že se může jednat o třetí, nejzávažnější formu poporodní deprese a žena byla ihned hospitalizována). Pokud se tato forma u ženy projeví, je nutná její neprodlená hospitalizace, aby nebyla nebezpečná pro sebe ani pro své dítě ublížením novorozenci⁷ s následkem smrti nebo vlastní sebevraždou. Na místě je i okamžité zastavení laktace. Matka je od dítěte oddělena většinou na velmi dlouhou dobu (např. půl roku) a situace se tak stává náročnou nejen pro matku a dítě, ale pro celou rodinu. V nejtěžším stavu trpí matka Capgrasovým příznakem, kdy je přesvědčená, že jí dítě bylo v porodnici vyměněno a ona si domů odnesla cizí dítě.

Prevence

Nejzákladnější pravidlo, které by mělo platit v každé rodince, je harmonie a stabilní zázemí. Pokud žena bude mít oporu ve svém partnerovi, který bude ochotný jí kdykoliv pomoci se vším, co jen bude potřebné, je významně menší riziko vzniku deprese. Matka by na sebe neměla mít přehnané nároky, neměla by se snažit za každou cenu být perfektní a v případě potřeby by se neměla bát požádat o pomoc. Velmi důležité také je, aby si občas nechávala chvíli jen sama pro sebe a nezanedbávala se. Samozřejmostí je i pravidelný denní režim, zdravá strava¹, pohyb a spánek. Sice je pochopitelné, že s miminkem to není tak jednoduché, ale zdravý životní styl dokáže mocné věci.

Pokud máte strach, že vás tato nemoc může potkat nebo už jste porodila a ve vypsaných příznacích se poznáváte, svěřte se partnerovi, rodině, kamarádce nebo kontaktujte svého gynekologa, případně vyhledejte pomoc psychiatra. Nejedná o banální problém, takže není na místě ho podceňovat. Je to velmi vážný stav, kterým můžete ohrozit jak sebe, tak maličké miminko.

Uvědomte si prosím, že psychiatrické nemoci nejsou nic, za co se máte stydět a utajovat je. Naopak, pokud si nemoc přiznáte, uděláte velmi významný krok a jste na nejlepší cestě k uzdravení se.

Prevence poporodních deprese

Léčba poporodní deprese

Na prvním místě je léčba antidepresivy. Protože je žena po porodu velmi náchylná na jakékoliv změny v těle, léky, hormony atd., doporučuje se nejdříve jen poloviční dávka. Samozřejmě léčbu stanovuje a předepisuje lékař, v tomto případě psychiatr. Postupně se dávka navyšuje na plnohodnotnou dávku. Po tom, co se žena cítí, že depresi už překonala, je potřebné, aby léčba antidepresivy trvala ještě minimálně rok, aby se tento stav v mozku upevnil a nehrozil tak návrat nemoci. Antidepresiva ale mohou mít vedlejší účinky, a to převážně na kojení, protože mohou působit na malé novorozeně. Ptáte se jak?

Když berete jakékoliv léky, tak nejdříve se absorbují a dostanou do krevního oběhu. Poté se distribuují, tedy rovnoměrně rozšíří po těle, aby mohly působit. Ale nakonec se jich tělo musí nějak zbavit, nejdříve rozložit na menší a jednoduší sloučeniny a poté je vyloučit z organismu. Těmto procesům se říká farmakokinetika a jednotlivé mezistupně odbourávání léčiv se nazývají metabolity. Tyto látky právě mohou působit na malé miminko a mít řadu nežádoucích vlivů. Mohou zpomalovat jeho vývoj a působit toxicky na jeho mozek, který ještě nemá dostatečně vyvinutou tzv. hematoencefalickou bariéru. Hematoencefalická bariéra je tvořena pevně spojenými buňkami, tzv. astrocyty, které zabraňují přestupu látek mezi krví a mozkem, které by ho mohly jakkoliv poškodit. Miminko je také ohroženo zácpou³ nebo naopak průjmem¹, slabostí a nedobrovolnými záškuby svalů. Také mohou mít vliv na kvalitu mléka, jeho chuť a obsah přirozeně důležitých látek. Proto se na to nezapomeňte zeptat vašeho lékaře. Při léčbě antidepresivy speciálně je nutná spolupráce mezi gynekologem a psychiatrem.

Dále se využívá hormonální léčby, konkrétně léčbu estrogenovými preparáty. Tato možnost je ovšem o něco rizikovější než antidepresivní, protože může způsobit větší množství vedlejších účinků, jako je třeba krvácivost nebo hyperplazie endometria.

Hyperplazie endometria je zvětšení a zmožení buněk v děložní sliznici, které vzniká při naprodukci estrogenů nad gestageny (progesteron) nebo právě při již zmíněné léčbě estrogeny bez dodání progesteronu. Jedná se tedy o rozšíření sliznice a spolu s ní i žláz, které se v ní vyskytují. Může to nabírat různého charakteru, ať už od typických prostých zmnožení, to znamená, že buňky se nijak nemění a jen dojde k jejich růstu, nebo může vznikat obraz tzv. atypické komplexní hyperplazie, kde už jsou přítomny buněčné atypie, buňky tedy vypadají všechny rozdílně, což by neměly. Také jsou přítomny široké rozvětvené žlázy. Bohužel, z komplexní atypické hyperplazie endometria je riziko vzniku zhoubného nádoru děložní sliznice. Žena to na sobě nijak zvláště nemusí pociťovat, obvykle se projevuje silnou a nepravidelnou menstruací, kterou doprovází bolesti v podbřišku. Pokud žena už prošla menopauzou², může být tento stav zcela bez projevů, tzv. asymptomatický.

Velmi důležitou roli hraje i psychoterapie, kdy žena dochází na terapii. Tato léčba by měla trvat několik měsíců, opět i poté, co už se žena cítí v pořádku.

Pokud je stav ženy vážnějšího rázu a trpí poporodní psychózou, je její stav extrémně nebezpečný. Léčba v první řadě vyžaduje hospitalizaci a odloučení od dítěte, aby nedošlo k ublížení či zranění, ať už sama sobě nebo maličkému.

Video: Když nás život bolí aneb jak probíhá (poporodní) DEPRESE

Více o poporodní depresi na modrykonik.cz

Diskuze: Deprese a zoufalství po porodu, zažily jste?
Diskuze: Poporodní deprese, stavy smutku a pláče
Diskuze: Poporodní deprese u druhého dítěte, úzkost, strach
Diskuze: Poporodní deprese
Diskuze: Poporodní deprese u kamarádky. Jak pomoct?

Použité zdroje

Použité zdroje obrázků

Hodnocení a zkušenosti s poporodní deprese

Máš zkušenost s poporodní deprese?

Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.

Napiš svou zkušenost

Těhotenský newsletter

Každý týden dostaneš nejdůležitější info do e-mailu

Zásady ochrany osobních údajů

Neznáš týden těhotenství? Vypočítej si ho v Těhotenské kalkulačce