Školka

Děti ve školceMateřská škola (školka, mateřinka) je institut, který poskytuje dětem zpravidla od věku 3 do 6 či 7 let předškolní vzdělání, přičemž přednost u zápisu mají primárně děti v posledním roce před nástupem na základní školu.

V legislativě spadá školka do rámce vzdělávací soustavy jako druh školy a je taktéž řízena podobnými pravidly dány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Toto se týká i školek s upraveným vzdělávacím programem. Podle školského zákona je poskytování předškolního vzdělávání veřejnou službou.

Školka bývá organizačně dělena na třídy, do kterých jsou děti děleny buď podle věku nebo i věkově smíšeně. Do tříd běžných školek je možná i integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, čímž vznikají třídy integrované.

Rozdělení školek podle výuky

  • Školní vzdělávací program
  • Církevní školky
  • Daltonské školky
  • Domácí vzdělávání
  • Pedagogika Montessori
  • Waldorfská pedagogika
  • Zdravá školka
  • Integrovaná tematická výuka
  • Začít spolu "Step by step"
  • Komunitní školky

Nástup do školky z pohledu dítěte

Život dítěte se s nástupem do školky obohacuje o zcela nové zkušenosti. Mnohé děti se takřka poprvé potkají se svými vrstevníky, nové je pro ně i setkání s jinou autoritou, než-li s rodičovskou. Každé dítko dozrává v jinou dobu, jejich dosavadní zkušenosti se liší.
S pojmem školní zralost1 se rodiče potkávají velmi často, ale jistá zralost pro vstup do mateřinky je také velmi důležitá. Hodně také závisí na povaze děťátka, jak je schopno si na novou situaci zvyknout a přijmout ji ne jako "něco za trest", ale jako zábavu a obohacení života novými zkušenostmi a zážitky.

Jak pomoci dítěti s nástupem do mateřinky

Důležitá je pro dítě příprava na školku, pokud je to možné, je vhodná návštěva a možnost chvilkového pobytu ve školce ještě před nástupem samým.

  • S dítětem si můžeme povídat o tom, kdo ve školce pracuje - paní učitelky, paní kuchařky, paní uklízečky a pod.
  • S dítkem si můžeme na školku zahrát, povídat si, co děti ve školce v kterou dobu dělají, případně jít okolo v době, kdy si děti hrají na školní zahradě.
  • Rozvíjíme slovní zásobu a výslovnost, pro dítko je velice důležité, aby se umělo domluvit, říct si, co potřebuje.
  • Společná příprava věcí do školky - papučky, pyžamko, oblíbená plyšová hračka atd.
  • Trénujeme odloučení od rodičů. Není nutné se vzdálit od dítěte hned na půl dne, ale postupně prodlužovat intervaly odloučení. Ujišťování tříletého dítěte, že se mu maminka vrátí, příliš nepomáhá, dítě to potřebuje zažít, jistotu je potřeba nacvičit.
  • První školkové dny mohou být kratší, někomu budou stačit dvě hodiny, jiný si přijde pro dítko po obědě, ale ani dítko, které bude ve školce spinkat hned od prvního dne si nemusí zvykat hůře.
  • Je nutné se připravit na zvýšenou nemocnost, která nástup do školky provází. Některé děti se "promoří" během první roku, jiné bojují s nemocemi až do období povinné školní docházky. Dobrým pomocníkem jsou různé vitamínové přípravky, které mohou v boji s nemocemi alespoň trochu pomoci.
  • Vhodná je aktivita v komunikaci s učitelkou, není na škodu dát paní učitelce při nástupu lístek, kde bude sepsáno co dítko rádo dělá, co ho uklidní, co např. opravdu nemá rádo k jídlu a pod..
  • Nikdy dítko školkou nestrašte.
  • Závěrem rada pro maminky - neméně důležité je si uvědomit a vnitřně přijmout, že dítko do školky neodkládáte, že je to pro něj přínos a obohacení, ačkoliv to tak nějaký čas nemusí vypadat. Veškeré obavy se potom přenáší i na dítě.

Školkový režim může být pro dítko náročný, což se může projevit následnou plačtivostí12 a únavou, ačkoliv je dítko ve školce spokojené a líbí se mu tam. Nezřídka kdy se může objevit denní i noční pomočování, dítko může hůře spát6 nebo se častěji budí, toto všechno může být způsobeno mnoha vnějšími podněty, které školka přináší. V žádném případě není vhodné za případné počůrání dítko trestat. Situace se časem ve většině případů opět upraví.

V případě, že se náročné situace kupí nebo pokud se v rodině narodilo miminko a dítko vše těžce snáší, je na zvážení nástup do školky odložit.

Více o školce na modrykonik.cz

Použité zdroje

  1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mateřská_škola
  2. https://web.archive.org/web/20170711084254/http://skolky.info/?page=ke_stazeni

Hodnocení a zkušenosti se školkou

Máš zkušenost se školkou?
Poděl se o ni a pomoz tak ostatním maminkám.
Napiš svou zkušenost
adenka84  1. pro 2015

Za školku jsme nakonec rádi

Ještě letos o prázdninách jsme byla přesvědčená, že dcera nastoupí do školy až za 2 roky. Tedy ve svých téměř 6 letech. Je říjnová takže půjde do školy o rok déle.

Bránila jsem se tomu zuby nehty, nejvíce jsme se bála nemocí. Jelikož ale dcera sama do školky chtěla, dali jsme všichni tedy na ni.

Ve školce je spokojená, rychle si tam zvykla, dokonce se i zklidnila. To, co vše s nimi ve školce dělají, se nedá za celý den doma s ní stihnout. Nemocem jsme se sice nevyhnuli, logicky to chytí vždy i mladší dcera, ale všude slyším, že je fajn, když si těmi nemocemi projdou nyní, když jsem ještě doma s maldší dcerou na rodičáku.
babbota  4. srp 2015

Těšení na školku

Ikdyž jsem s mladším synem ještě na mateřské, nenapadlo mě, že by starší syn nešel k zápisu do školky. Bylo na něm vidět, že je mezi dětmi velmi rád a hodně do školky těšil.
Jelikož jsme se koncem srpna přestěhovali do vlastního domečku, ale také zároveň do jiné obce, nechtěla jsem, aby na něho bylo moc změn najednou. Proto jsem se rozhodla dát ho do školky až od října (3 roky měl až v listopadu). Celou dobu od zápisu jsme o školce mluvili, říkali jsme mu, že jsou tam paní učitelky, děti, že se tam hraje a učí. Byl opravdu velmi natěšený, takže první den a stejně tak i ty následující proběhly naprosto v klidu, sotva se se mnou stihl v šatně rozloučit.

První dva měsíce chodil domů po obědě, ale od ledna už zůstal na celý den. Na to, že je doma nejedlík, tak ve školce sní všechno a ještě si přidává. Jsem ráda, že jsme měli štěstí a syn školku přijal velmi vřele a chodí do ní od prvopočátku rád. :-)
1 člověk považuje za užitečné
beruska125  4. srp 2015

Soukromá vs státní

Syn šel do školky ještě před třetím rokem. Je v listopadu a šel už od září. Zpočátku to vypadalo, že ho do státní nepřijmou, tak byl krátkou dobu i v soukromé. Nakonec byl do státní na odvolání přijat. :-)

Soukromá MŠ: výhody: málo dětí, individuální přístup, nevýhody: měli mnoho hodně malých dětí, proto i málo chodili na vycházky a měly málo aktivit pro větší děti, cena.
Státní MŠ: výhody: zadarmo, máme ji 300 m od domu, hodně aktivit, vycházky, nevýhody: mnoho dětí, není možný individuální přístup.

Syn chodí do školky rád, je hodně společenský. Šel brzy, ale nikdy nebrečel. Teď jsem doma na MD, chodí jen na dopoledne, přes den už většinou nespí. :-)
cinky  8. črc 2015

Školka

S první dcerkou jsem na zápis do MŠ nešla. Byla jsem doma s mladším dítkem a navíc jsem je pak chtěla dát oba současně.

Ale na dceři bylo vidět, jak moc po školce touží. Tak jsem zašla za paní ředitelkou a týden před začátkem šk. roku jsem ještě školku zařídila. A bylo to dobré rozhodnutí i přesto, že to byl velký zásah do našeho dne. Ráno děti musely vstávat v 6, abychom se najedli a nachystali na autobus, který jel v 7. Bydlíme totiž v okrajové části města, kde autobusy moc nejezdí a auto máme jen jedno. S ním jezdil manžel denně 20 km do práce.

Ve školce se Kačenka naučila spoustu nových věcí. Samozřejmě i ty špatné, jako třeba začala "ofrňovat" nos nad jídlem, které dřív jedla. Hodně jsem slýchavala : "mami, mě to nechutná", aniž by to zkusila. Ale začala ještě lépe mluvit, zpívat a přestala se tolik stydět.

Jsem ráda, že jsem se pro školku rozhodla. "Naše" školka se mi moc líbí a dám tam i syna.
krabice1983  9. dub 2015

Slovo "školka" se u nás nesmí pomalu ani vyslovit

Školka je slovo, které se u nás nesmí pomalu ani vyslovit. :-S

Kluci nastoupili do školky když jim byly skoro tři roky, měsíc před narozeninami. Do školky se strašně těšili, první dny jsme šli v pohodě. Když jsme vyšli schody, Matýsek zvolal: "hurá školka!". Po třech dnech byli tři týdny nemocní.

Poté šli znova do školky, a to už byl celý týden šílený řev, že tam nechtějí. Už ráno, jak viděli, že se oblékám, začal řev, oblíkala jsem je násilím, do školky jsem je táhla po smyku, slíkla jsem je a učitelka mi je musela vytrhnout z náruče. Jak jsem odešla, tak fňukali prý snad jen pár minut a pak se zapojili do kolektivu. Konec týdne už tak neřvali, ale pořád to bylo s pláčem. Po týdnu ve školce dostali oba zápal plic a školka se do dneška nekonala.

A jen při vyslovení, byť třeba jen mezi řečí se řekne slovo školka, tak začnou, jak tam nechtějí, nechodí a nikdy tam chodit nebudou apod. Manžel je tam chce zase dávat, ale já nechci zase ten pláč, tu hysterii. Uvidíme, jak se vše vyvrbí dál.
1 člověk považuje za užitečné
betka20  9. bře 2015

Zápis

Tak teď to pro nás začalo být aktuální. Doufám, že se do školky dostaneme, jelikož je Kryštof hodně společenské dítě. Sice nám byl doporučen odklad kvůli snížené imunitě a astmatu, ale vím, že bych ho okrádala o zážitky. Navíc čekáme druhé mimi a představa mít je oba doma, tak vím, že by se starší nudil. Takhle se vyblbne ve školce a pak se bude těšit na nás i na brášku. :)

Jinak školku volíme státní. Utrácet peníze za soukromou mi přijde naprosto zbytečné.
verka_motylek  14. únor 2015

Školka na zkoušku? :-)

Jsem učitelka v mateřské škole, takže moc dobře vím, jak probíhá adaptace dětí. Ne vždy to je snadné, jak pro dítě, tak pro rodiče. Navíc existuje spousta okolností, co adaptaci ještě více zhorší (rozvod, stěhování, narození sourozence...).

Naší dceři budou v dubnu 3 roky a je to velmi společenský tvor, takže sama o školce mluví už dlouho (znásobuje to i fakt, že i babička je učitelka v MŠ). Vím, že ve státních školkách (hlavně tady v Praze) je nedostatek míst, a tak jsem věděla, že dceru letos jistě nikde nevezmou.

Jelikož ale čekáme na konci května miminko, řekla jsem si, že by mohl být nástup do školky pro dceru velké trauma. Bála jsem se, aby si nemyslela, že jí chci do školky odložit a jako náhradu mít doma miminko...

A proto jsem se rozhodla, že zaplatím soukromou školku. Jen na jedno dopoledne v týdnu na pár měsíců, než se miminko narodí - aby dcera věděla, jak to tam chodí, naučila se poslouchat cizí paní a byla beze mě v kolektivu stejně starých dětí.

Věřím, že to byla ta nejlepší volba, co jsem mohla udělat. Děti potřebují kolektiv, a naše dcera mě přesvědčila již první den, kdy mě skoro bez rozloučení vyhodila ze třídy a pak když jsem jí vyzvedávala, nechtěla domů. :-D Snad jí to tak vydrží už napořád i ve státní školce. Všem vám přeji, aby si to vaše děti ve školkách užívaly, jako moje dcera! :-)
1 člověk považuje za užitečné
marecekavendulka  13. únor 2015

Nedůvěra ve státní školku

Náš chlapeček je dětský (atypický) autista. Proto jsme se při hledání školky zaměřili na instituci, která nebude mít problém takové dítě přijmout.

Ve státní školce jsme narazili. Sice nás normálně k zápisu vzali, ale narovinu řekli, že nejsou uzpůsobeni pro integraci takových dětí. Nevadí. Musím přiznat, že jsem byla i ráda, nemám ve státní školky důvěru.

Marečka jsme přihlásili do soukromé školky. Bylo to tam fajn, tety hodné. Jen bych řekla, že tam vládla spíše anarchie, než aby se děti nějak rozvíjely. A když školka změnila majitele a školkovné ze dne na den nehorázně zdražilo, to byla poslední kapka. Takže po půl roce v této soukromé školce jsem definitivně dala Marečka do dětské skupiny a nelituji. Přístup na jedničku, mají o něj zájem, věnují se mu. Dokonce pro něj zaměstnali asistentku. Využívají principy Waldorfské pedagogiky. A nikdy, opravdu nikdy jsem nezaznamenala, že by tam na děti kdokoli zvýšil hlas.

Pokud nemůžete dát dítě do školky, je to špatné, ale zkoušejte se rozhlížet právě po dětských skupinách. Já do DS dám zcela jistě i naši dceru. :-)
petrajavor  12. únor 2015

Školička

Najít školku pro našeho syna byl malý porod. Syn měl nastoupit do školky ve 2 letech a 4měsících, jenže ho nikde ve státním zařízení nechtěli, i když splňoval všechny požadavky krom věku, prej kdo by se s ním otravoval. Státní jesle, kde by měl místo jisté, jsou daleko. V našem městě sice jesle jsou taky, ale mají nedostatek míst a navíc jsou neskutečně drahé.

Takže jsme začali hledat soukromou školku. Když měl malý 1,5 roku byli jsme se v námi vybrané školičce podívat. Moc se nám líbil přístup personálu a jednání paní ředitelky. Malý si školičku prošel a byl nadšený. Navíc mají i pejska, což bylo teprve něco! :-) Po návštěvě se můj strach z toho, zda to zvládne, úplně rozplynul. V květnu jsme dali přihlášku a od listopadu nastoupil. Bohužel hned ze začátku byl dost nemocný, tak mu trvalo téměř 4 měsíce si zvyknout a ráno neplakat.

Musím říct, že letos by se sice do státního zařízení dostal, ale jsme tak spokojeni, že zůstane v Bibi školičce, kam chodí nyní. Tety jsou hodné, hezky se o něj starají, chutná mu a pravidelné výlety do solné jeskyně si vyloženě užívá. Za těch pár měsíců vidím velkou změnu a to jak moc nám ve školičce vyrostl.
1 člověk považuje za užitečné