Chybí mi kontakt se čtyřměsíční dcerou, které dávám mléko pouze z láhve?
ZodpovězenéDobrý den,
chtěla bych se poradit ohledně mé čtyřměsíční dcerky. Od 2,5 měsíce si mléko odsávám a podávám jí ho z láhve. Je to mnohem složitější, ale chci pro ni to nejlepší. Pokud mám mléko, tak jí ho dám.
Začala jsem s tím z důvodu dlouho přetrvávající stávky, která nastala kolem 6. týdne. Měla jsem u sebe 4 laktační poradkyně, které zkontrolovaly přisátí a všechny 4 potvrdily, že bylo ukázkové.
Dvě tvrdily, že mám hodně mléka a rychlý tok, dvě opak. Velmi jsem si přála kojit. Dcerka strašně plakala, až se zajikávala. Byla ochotna nejíst i několik hodin.
Na návštěvu jsme nemohli jít, ani nikdo k nám, neboť když se blížil čas krmení, jen jsem si sundala tričko a už byl pláč. V nosiči se jí nelíbí, kůže na kůži také ne. Společný spánek stejně ne (odzkoušeno, lépe spí, když je sama v postýlce).
Vím, že se ke kojení asi už nevrátím, protože 2 měsíce papá z láhve (i když používám takové, co nenarušují sací reflex).
Jak naučím dcerku, aby byla více přítulná?
Když ji i na rukou nosím, tak hned chce jít dolů.
Může to být i tím, že je naučená spinkat sama, papá z láhve a chybí nám kontakt?
Jinak je zlatá a usměvavá.
Děkuji za odpověď.
Nejnovější otázky z poradny
Související diskuze ve fóru
- 4měsíční plně kojený syn stávkuje. Jak dosáhnu, aby papal pravidelně každé 4 ...1
- Tříměsíční syn si nemůže zvyknout na prs. Mám mu dávat papat jen z láhve?1
- Jak efektivně praktikovat odsávání a krmení z láhve?1
- Jak postupovat při bojkotu 3měsíčního syna?1
- Vaše zkušenosti s dudlíky a lahvičkami LOVI4
- Proč vsadit na kojenecké láhve LOVI?7
Dobrý den,
děkuji Vám za tento dotaz, dotazy se zde často opakují, ale tento je velmi odlišný a specifický. Ukazuje i odlišnou stránku mateřství a kojení.
Nejprve je třeba říct, že je skvělé, co děláte. Věřím, že jste dělala maximum proto, abyste kojila. Situace, kdy miminko kojení odmítá, patří k nejtěžším, které maminky zažívají a je třeba říci, že vina není na jejich straně. Prostě někdy je třeba řici, že nevíme, proč se tak děje, děláme maximum - jak maminky, tak laktační poradkyně, a přesto se kojení nezdaří. Kojení je cesta, je to druh vztahu, druh kontaktu, je to jedna z forem vyjádření mateřství, ale není jediná. Miminkům do hlavy nevidíme, každé je jiné, každé je jedinečné. Netušíme, co cítí, co vnímají, co zažili při porodu, čím jsou ovlivněna. Snažíme se jim poskytnout to, co si myslíme, že potřebují a podle jejich reakce hledáme další a další cesty. Kojení je vzájemná chvíle souznění, splynutí, takové to "my dvě - teď a tady."
Jsou děti, které by se nejraději stále chovaly a maminky už jsou nešťastné z toho, že nevydrží ani chvilku samy. Vy máte druhý pól - miminko kontaktní není. Jak sama píšete, velmi jasně dává najevo, co se jí líbí a co ne. Co chce a jak je spokojená. To je dobře. Hledejte jiné formy kontaktu a vzájemné souhry, společné hry, říkačky, blbinky, zpívání, hledění si navzájem do očí. Co například masáž miminka, společné koupání apod.
O mateřství máme každá určitou přestavu, maminky často říkají, že věděly, že to bude náročné, ale netušily, že budou muset být s miminkem opravdu non stop, že nebudou mít ani chvilku pro sebe. U Vás je to naopak a Vaším úkolem je přijmout tento typ mateřství, učit se sžívat se svou dcerkou, vnímat, co potřebuje, a kdy a jak je spokojená. Třeba chvilky tulení ještě přijdou až bude ten její správný čas.
Moc držím palce.
Přeji Vám krásný den.
Radka Jakubová