Poraďte... Potřebuje psychologa nebo je to vývojová fáze?
Dobrý den,
ráda bych se poradila se “zkušenějšími”. Dnes mi ve školce řekli, že syn (skoro 4roky) děsně zlobí. Je na ně (učitelky) za každou cenu drzý, snaží se být středem pozornosti, všude první, nesnese prohru (když se obleče později než někdo, když ocení někoho a jeho ne), chce si za každou cenu vydupat svou. Taky samozřejmě řekli i jeho plusy, kterých taky není málo, ale ty neřeším. Zároveň doporučili, jestli si s ním nechcem zajít k psychologovi. Že by třeba poradil jak na něj, aby se z něj nestal zlý kluk, kterýho nebudou chtít ve společnosti.
Mě to jakoby dostalo.
Opravdu teď třeba 10dní “zlobí” více, trochu se nás snaží ignorovat, za cenu jakoukoliv si prosadit svou, i přesto, že neustoupíme atd atd. Např včera jsem mu dala černý puntík a on začne s brekem “smaž to, ti říkám, jestli to nesmažeš, já si to smažu sám, dám si tam židli a ty mě nezastavíš” já mu to nedovolím, on vezme míček a hodí to po tom papíru a vzteká se. A tak podobně, že chtěl doprava a my jdem doleva.. ne pokaždý, prostě když ho zrovna chytne tahle nálada. Já se dost pohádala s manželem, protože ten už na to taky nemá a obhajovala ho, že je v jakýmsi období, které přejde, ale dnes mě ty učitelky dostaly.. že bude ADHD a další věci mi napovídaly a já si teď říkám to vážně mám brát kluka k psychologovi? Jak ten pomůže? I kdyby ADHD byl, tak to akorát daj do papírů a nic, ne? Já osobně vím jak na něj, je to jinak svělý kluk, ale prostě je hodně náročný. Mám ještě druhého syna a tomu říkám dítě za odměnu, bráchu miluje.
ja bych se objednala do PPP a tam pradi jak s nim pracovat a co se skolkou. Psychologa bych volila az po tom ale ja si myslim ze si vas treba pozvou znova a budou chtit veskere vyš. ... psychologa,neurologa apod takze stejne tam pujdete
odkud jste? dám vám doporučení pro neurovývojovou terapii. Jak zaznělo výše, mohou to být primární reflexy, vysoká senzitivita....dejte vědět, písnu vám odkaz
Vážně si myslíte, že když řeknete jdem vlevo a dítě chce vpravo, tak když ustoupíte sníží se tím respekt? A když se dítě zeptá proč vlevo a ne vpravo jaký je argument? Protože jsem to řekla? Protože jsem matka a ty mě musíš poslouchat?
Otázka do diskuze, neříkám, že je to špatně, opravdu mě to zajímá. Občas taky něco zákážu jen z pozice autority, pak si vlastně říkám proč...
@lis6 ne, tak to nemyslim. Kdyby to bylo v jakemkoliv jinem poradi, tak klidne pujdu doprava, ale ted to bylo pouze z pocitu moci a vybojovani sveho slova, aby videl, ze ma nad vsema moc. Nevim jak to popsat, proste to byl jasny rozmar a ustouput jsem v tu chvili nemohla. Rekla jsem mu, ze vi, ze kdyz to jde, davam mu na vyber, ale ze s sebou mame psa a vzdy chodime touto cestou domu, ze doprava muzeme priste, kdyz se na tom domluvime.
Ucitelky mi mimo jine rekly, ze jim na prochazce udelal to, ze vystoupil z rady a sel jinym smerem a rikal pujdem tudy a neslo mu vysvetlit, ze ne, ze se jde jinou cestou a tohle byla temer totozna situace, tak to proste neslo.
Nicmene ted po vikendu mam dobry pocit, byl to skvely vikend, dost veci jsme si vysvetlili, hodne poslouchal, sveril se, ze v podstate se tak chova, protoze diky tomu bude moct zustat s nama doma. Tak jsem mu vysvetlila, ze takto to nefunguje, tak uvidim co zitra.
Moc diky za rady, jinak ta hypersensibilita tam bude urcite taky, udelala jsem i test a krom snad 2bodu ma vsechno. Skoda, ze o tom neni nejaka poradna literatura.
Psychologa zatim vyhledavat nebudu, budu verit, ze se to ted zas srovna do jeho beznych lumpackych projevu a nebude to uz takto vyhrocene. Uvidime. Kdyby ne, pomoc vyhledam,
Jeste jednou diky.
O vysoké citlivosti právě v poslední době vyšlo vícero knih i podcast, zkus ještě zapatrat ;)
@squezy tohle napíše pouze někdo, kdo nemá s tímto žádnou zkušenost a má děti “ kam je postavím, tam je najdu”. Jsem na toto naprosto alergická, protože moje švagrová na moje dítě vždy reagovala tak jako ty. Mám 4 děti a pouze jedno bylo stejně náročné jako dítě tazatelky. Myslíš, že tři z nich jsem vychovávala jinak, než to čtvrté? Asi těžko, že? A z mého náročného dítěte vyrostl slušný, dnes již dospělý člověk, který je v životě mnohem úspěšnější, než děti mé švagrové.
Nečetla jsem komentáře, ale doplnila bych Omega 3 (zejména kluci ho potřebují více než holky) a kromě toho PPP bych se podívala po neurovyvojove stimulaci, případně překontrolovat přetrvávající primární reflexy, může ho tam něco dráždit.
@janylu já mám sice jen 2, ale taky jsou povahově takto. A kolikrát jsem si říkala, jak je vtipné, že když nám někde dělá starší "ostudu", tak to jsme nejhorší rodiče, neumíme si ani srovnat dítě a spousty a spousty odsuzujících pohledů, ale když jsme někde jen s mladší, která se nevzteká, poslouchá, na všechny se usmívá, tak to nás všichni chválí, jak je hrozně hodná, úžasná a jak je VYCHOVANÁ. 😃 Přitom to vůbec není zásluha rodičů, ale jen loterie na povahu.
@cherie24 ano, mam to naprosto stejne. Stejne “odsuzovani” a stejne vychvalováni. Mladsi je milionovy: vydrzi si prohlizet knizky atd atd, na kazdyho se usmiva… starsi je sice urputny; ale milionovy a pozorny v jinych vecech. A desne sikovny - na kole se naucil hned a jeste mu nebyli 3, na zimnich bruslich uz jezdi bez opory atd atd, vsimne si na me kazde zmeny, umi krasne polichotit (maminko, mas jinx uces, moc ti to slusi, jsi hezka holka… mas krasnou bundu, novou? Moc se mi libi. Dekuji, zes mi uvarila ryzi a dala mi to na zluty talir, ten mam moc rad, dekuji ti za to)Urcite je jeho divokost dana povahou, proto jsem to verejne neresila a usmernovala, nemenila, jen toho ted posledni dny bylo opravdu vice. Tak snad je to jen obdobi, uvidim, no.
Ach jo, je strasne smutne, ze kdyz kluk je klukem je hned v ocich ostatnich zlobive dite,nebo ma nejakou poruchu v podobe Adhd. Doporucuju poslechnout si dovychovat.cz jak se nezblaznit z vychovy kluku. Myslim, ze se v tom najdes a dost pochopis.
Syn byl taky bezproblemový a od 3 let to začalo. Pořád řeším jak na něj. Aktuálně mi dost pomohl minikurz zdarma od Dovychovat (psycholog Milan Studnička), který se zaměřuje na problémové chování dětí. Snažím se aplikovat jeho teorie a nám to pomáhá. A prosím tě, co to je s těmi černými puntíky?
@klpoiu Taky mě napadlo Dovychovat, mají super rady i vysvětlení, proč si kluci musí projít zlobením, aby se z nich stali opravdoví muži a jak jsou jiní oproti holkám a ovlivňují je všudypřítomné ženy.
On tě nechce naštvat - viz cesta doprava a doleva. Mně došlo, že není moc věcí, co si děti můžou rozhodnout a někdy prostě chtějí a tzv. di vymýšlí. I moje mladší třeba kdo ji bude koupat a klidně to změní. Ničemu to nevadí.
Jeden známý chodí k terapeutovi a ten není zastánce tahání dětí k psychologovi, ale začít u sebe. Změnit přístup. Ve výchově si zpracováváme svoje traumata z dětství a je to sakra těžké.
Autorko, ráda bych tě uklidnila, ale myslím si, že pokud je malý živelný a soutěživý, že z toho jen tak nevyroste. 🙈 Něco se lepší a něco horší. Moje dcera je přesně to dítě, které na povely nereaguje, neposlouchá buď že nechce nebo ani nevnímá a během půl hodiny nákupu dokáže srazit několik lidí košíčkem a 2x převrátit celý košík i s nákupem na sebe (ten kovový ne ty malé plastové 🤦🏼♀️). K tomu si ještě střihne pár vynucovacích scén, lehání si do prostřed uličky je normálka. Ani nepočítám, kolikrát jsme odcházeli z obchodu s monoklem. Já už se kolem sebe nerozhlížím a na žádné kolemjdoucí nekoukám, radši ... Prostě nevychované smrádě. 🙂 A mladší způsobně jezdí s košíčkem, nabírá do sáčku, dává na pás, čeká na povely, já ukazuju, ona nakupuje a na všechny se usmívá, zdraví je, něco jim vypraví, prostě zlatíčko. 🤷 Přitom když chce, tak je starší moc šikovná a hodná holka. Rozumí všemu, je velmi chytrá, citlivá, zvídavá a moc ráda tvoří. Tenkrát nám i psycholožka říkala, že co se "samo" nespraví do 3 let, tak už to zůstane a už z toho dítě nevyroste. S tím už je pak třeba pracovat. Já nejvíc nezvládám její vzteklost a emoce. Z nezvládnutých emocí by mohla vycházet i ta synova soutěživost u vás. Na neposlušnost se nakonec nejvíc osvědčilo, jí nechat prožít následky a to klidně dost drsně. I to máme z poradny. 😃 Zkrátka odmítáš se obout? Ok, půjdeš bosa i ve sněhu, tvoje volba. Nechceš se oblíkat? Dobrý, já odjíždím na čas a ty jedeš polonahá nebo v pyžamu. Nechceš si čistit zuby, nebudu se s tebou prát, ale nedostaneš jediný kousek sladkého, ani ochutnat od nás. Vždycky z toho byla šílená scéna i vystoupení pro veřejnost, ale pak už stačí jen připomenout, jak to bylo minule a hned funguje. 😆
Jinak všude jsou dost dlouhé pořadníky, takže doporučuji řešit, co nejdříve. Standardně je to 4 - 6 měsíců, než se vůbec někam dostanete. Kolikrát pak i stačí jedno sezení, kdy vám něco poradí a pro zlepšení to není třeba dál rozmazávat. 🙂
@cherie24 syn je zcela normální dítě, které ale od 1,5 roka nejí. Nebo má jen omezené množství potravin, které sní. Citlivost na pachy, konzistence. Přitom slizy atd.miluje. Ale cokoliv je u ramen, to nezvládá. Neřešila jsem to. PAS nemá a tak jsem to brala, že hold má jiné potřeby. Jenže poslední cca rok se zhoršilo chování. Ve školce je milionový. Ale prostě nezvládá velké emoce - nejhorší to je, když cítí nespravedlnost. Nedokáže to říct v klidu atd. Hned vybuchne.
První, kdo nám to řekl, byla logopedka. Že má zvýšenou senzitivitu v okolí pusinky. Řešíme jen běžné R a Ř. Ale nemůžeme sáhnout do pusinky. Nebo teda já už muzu, to už máme natrénované.
Pak mi to říkala učitelka ve školce. Že byla na semináři a že to úplně sedi na E a že je báječný, jak s tím pracujeme. Já trochu v šoku.
Vyhledala jsem informace, pobrečela si a začala s pomoci logopedky pátrat. Ještě dodám, ze jsem speciální pedagog a mám kolem sebe kamarádky logopedky a speciální pedagožky, které mi poskytují rady.
Vyhledali jsme centrum v Praze, kde proběhlo vstupní vyšetření a bylo zjištěno, že tam jsou přetrvávající primární reflexy, zablokovaný krk, uši, jazylka atd. Byl nám stanoven plán, kdy jezdíme k nim na fyzioterapii. Plus cvicime doma. A potom plán ergoterapie na snížení té citlivosti. Vše je opravdu skvěle promyšlené.
Hned po prvním odblokování se intenzivní chování snížilo tak o 80%!! Nevěřila bych tomu. Ale měli jsme doma hysterii téměř denně. A potom jen 1x měsíc. A to před nemoci. Což mi teď vysvětlila, že při nemoci se to vše stáhne a podráždí.
Teď momentálně prodělal chřipku a to teda byl zase zážitek. Ale už to alespoň chápu.
Jinak ve školce nám vyšli vstříc kvůli jídlu. Ale máme malou soukromou školku, kde máme spolecne obědy a každý svoje svačiny. Vyšla nám vstříc i pediatrička, která proste mu tam tu špachtli nedá, když to nemůže ani citit.
Ano, v první chvíli to možná zní děsivě. Ale není! Ty děti jsou úplně normální!! Úplně! Syn je normálně zralý do školy, má kamarády, lidi ho mají rádi. Jen hold má v něčem jiné potřeby. Ale to každý z nás.
Učíme se oba zvládat vše v klidu, domluvou, komunikaci. A já vím, že mu ničím neuskodim, když budeme na fyzio a ergo jezdit. Prave naopak. Pomáhá to správnému držení těla, řeči, správnému psaní, předchází to obtížím ve škole atd.