Těžký rozchod
Ahojte,
Mam velke trapeni. Jsem 19tt, a prave jsme se s pritelem rozesli. Je mi teprve 19, jemu 20 a byli jsme spolu dva roky. Miminko bylo neplanovane, ale nechali jsme si ho s tim, ze to spolecne zvladneme, pristi tyden jsme se meli spolu stehovat do bytu, vse uz bylo vyrizeno, a nejednou ze dne na den je vsemu konec. Nas vztah teda nebyl nikdy dokonalej, jsme dotiz odlisni, ja chci o vsem mluvit, kazdy problem resim, jsem citlivka, a on ve vsem pravy opak, tak jsme se casto hadali, ale i tak jsme se moc milovali, a mame milion zazitku, a zvladli spolu obrovske prekazky, v tezkych chvilich me vetsinou podrzel. Ted behem tehotenstvi, se hadky stupnovali, zacalo mi vadit vice veci, chova se jak pubertal vsechno musim zarizovat ja,byt, litacky po doktorech, pracaku, zarizeni do bytu, do toho 14tihodinove smeny. Zacala jsem mu hodne davat najevo, aby se zacal chovat dospele a zodpovedne, myslim ze pobiram rozum behem tehotenstvi a chci uz zit jsko dospely clovek, prece jen me ceka obrovska zodpovednost, dite. Pritel casto kouri marihuanu, je silene urazlivy, nekdy az agresivni, snazila jsem se mu vsechny spatne veci zakazovat, a udelat z nej rozumneho chlapa, jsem si 100% jista ze uz bysme se nehadali, nevim jestli neni vina i na me strane, jestli semnou treba nemlati hormony. Ale pritel se semnou na tehotenstvi nepodili, o vybavicku se staram ja sama, brisko mi nepohladi, kdyz nadsene rikam ze citim pohyby tak s nim to nic nedela, uplny nezajem. Nekdy zas na druhou stranu rika ze nas ma rad, ze to zvladneme, jednou tak a po druhe tak. Zade je pravda ze myva vycitky svedomi co se tyce jeho chovani. Predevcirem to vyvrcholilo, nejak jsme se bavili i s jeho matkou, a ona mu rekla ze by se mel vzpamatovat, a chovat normalne a neustale se me zastavala. A on se strasne urazil a zacal me ignorovat. Tak jsem odjela domu. Vecer jsem mu jen poprals dobrou noc a ons mi na to rekl ze nechce me ani dite, ze ho nezajimame... Dokonce se me zeptal ze az si zacne novy vztah jestli mi o om ma rikat, ze ted nikoho nema sle ze byc chtel, a mysli na to. Strasne me to ranilo, casto rikaval dksrede veci v rozcileni. Ale tohle si opravdu nezaslouzim, od te doby (2dny) se mi neozval, vcera mel narozeniny tak sel urcite nekam do klubu. Ja se mu take neozyvam, chtela bych nejak zapomenout, ale je to opravdu tezke, prtoze mi to prijde zbytecne, zazila jsem s nim tolik peknych chvil, tolikrat mi pomohl v tech nejtezsich chvilich, jen ta jeho povaha je problem. Vetsinou se mi po par dni ozve a je stastnej ze me slysi a chce me hned u sebe a dela ze nic. Ale ted nevim jsk to bude. Prijdu si sama, je mi strasne uzko, denne naspim 4 hodiny max, v noci vubec nemuzu spat, casto mi tvrdne bricho, ztracim chut k jidlu s nejhorsi je, ze zttracim zajem i o miminko. Pritom jsem se na neho tak strasne moc tesila, furt o nem mluvila. Ale ted pro me nic nema cenu, nevydrzim chvili sedet, ani lezet, cas mi ubyha neskutecne pomalu, nic se mi nechce. Vim, chce to cas, ale ty pocity uzkosti a samoty jsou silene, nezvladam to. Muzete mi nejak poradit, jak se z toho dostanu? Dekuji
@xdrak102
Je to hrozne, ze nas to potka zrovna v obdobi, ktere je nejkrasnejsi cast zivota:(
Ale dneska se to asi deje bezne.. Ano pocitam s tim ze bude urcite lepe, jen prekonat ty tezke chvilky... Porad tomu davam nadeji...
@terezka74284 @shine2015 jasne, je to hlavne na terce, jen jsem chtela napsat, jak to citim, 1) nemel by byt takto snadno zprosten zodpovednosti za sve dite 2) i to mimi by melo asi mit sanci vedet a mit kontakt na sveho otce 3) je-li tam vstricna babicka/maminka otce netrhala bych tuto vazbu... ale pisu jen, jak to citim ja... rozumim, ze nemusite souhlasit...
@kackakastanka
Neberu vam vas nazor, kazdej mame nejaky🙂 a od toho je tahle diskuze..
Sama jeste nevim jak to udelam... Treba vsechno bude jeste jinak... :(
@shine2015
Vubec se jako nejaky otec nechova!!!ani spetka zajmu!!!
Pred hodinou mi volal, podekoval mi za prani, byl prijemnej a slusnej, jen jsem mu tekla ze nema zac a ahoj a zavesila jsem, za 10 min volal znovu a rikal ze mu mamka rikala ze si chci vzit nejake veci, ktere jsem u neho mela nachystane az se odstehujem, ja mu rekla ze se domluvim s jeho mamkou aby mi to predala ona(nechci jej videt) a on ze mu rekla at si to resime my, najednou:/... Rekla jsem mu ze to nespecha... Uz neznel tak prijemne, rekl mi ze je mu spatne(ma kocovinu), to bylo vse.
Nechci aby mi volal znovu, doopravdy chci zapomenout a vzpamatovat se, ted jsem zas slysela jeho hlas a opet smutnim... Myslite ze me bude zitra opet kontaktovat?
Bude tě kontaktovat spíš jeho špatné svědomí. I v nejtěším drsňákovi se to hne a pak volá, pozdravuje, vyzvídá po známých, já toho zažila... Je ale potřeba, aby se choval jako dospělý muž a s tím nemá věk nic společného. Dřív byli kluci zvyklí přijít z vojny, oženit se a podle toho se chovat. Dnes je to mu bohužel jinak.
Ty jsi krásná holka, jak tu padlo, sama nebudeš, ikdyž budeš mít dítě a chlapi to pak vidí jinak, jasně že se nechtějí starat o cizí dítě, proč taky. Ale ty jim jistě učaruješ 🙂
za mě - vybodni se na to a neztrácej čas. Možná se změní, ale bude to chtít čas, jestli několik týdnů, měsíců nebo let? ....
Já jsem měla v rodném listě taky biologického otce, který mě ale jen udělal a pak se na mámu vybodnul, takový vzor díky nechci. Měla jsem skvělého otčíma, který mě vychovával, měl rád a ikdyž se s mámou rozešel, je mým vzorem. Nevím, zda bych chtěla, aby se mé dítě scházelo nebo vídalo s mužem, kterého Terka popisuje. Ikdyž je to otec, vl. dárce spermie v jeho případě. otec a táta je rozdíl.
@astyna
Na jednu stranu doufam ze se mu rozsviti, sle na druhou stranu na nej zapomenout... Asi uz to mysli vazne kdyz se me ptal na ty veci ze? Chtela bych vymazat pamet:( ja to takhle nechtela, nepredstavovala jsem si ze budu s mimcem bydlet u taty, ja to tak proste nechci... Chtela jsem byt s nim a delala sem pro to vse, porad tomu neruzim, vzdyt jsem se tak snazila, za co to mam, za tu dobrotu? Jinak dekuji moc za kompliment🙂!
@astyna ok, ale to uz pises o tom, ze nemel vubec zajem a tvuj nebiologicky tatinek byl fajn, to uz jsme ale o mnoho let dale, nez je tereza ted...
vyzivovovaci povinnost ma, pokud se nepletu, i k tereze, nejen k decku...a hlavne si myslim, ze treba casem zmoudri, proste bych nepalila ted mosty, je strasne mladej, jeste kluk, spouste chlapu by trvalo i v petatriceti se srovnat s tim, ze budou tatove a mit odpovednost, nemel ani priklad ve svem otci... proste bych ho hned neodstrihavala... nechala bych tomu trochu casu... aby mel sanci, prijit k rozumu...
A z čeho si myslíš, že to ten studentík bude platit, pokud ovšem nemá už práci, to jsem přehlédla. Přejde to na jeho rodiče, kteří samozřejmě odmítnou a chudáka Terku budou honit po soudech, prokazování otcovství...brr nechtěla bych. zažila to kamarádka, pak to raději stáhla, protože ani po roce se nedočkala peněz a co projezdila po soudech...
Já jsem jen psala, že ve svém věku určitě potká kluka, který ji bude mít upřímně rád - i to malé. A to bude pravý táta pro to dítě - ne kluk, který neví, co chce. Ikdyž v jeho věku je to trošku očekávané.
Já ho neodstřihávala, psala jsem, že možná dojde k rozumu, ale co má dělat do té doby? Držet celibát 😀
Zníš jako rozumná holka a určitě se to nějak vymrví. Ono to taky může být zítra hned všechno jinak.
@kackakastanka
Myslite ze je sance sby se vzpamatoval? Nejhorsi je ze nema nikoho kdo by ho podporil a domluvil mu. Jeho kamaradi mu rikaji ze si znici zivot, do toho to huleni, nekdy nejake nashvaly s byvalkama..
@astyna
Ano, pracuje. Ale jeho otec se k jeho mame zachoval stejne a ta zustala sama a on neplatil alimenty,prisel o praci a nema nic, tak jeho mamka musela zivit sama ze sve vyplaty dva kluky. A rika ze muj ex je celej jeho tata.
@astyna
Ano, dopadne to tak jak ma, cas to zaridi.
@terezka74284 ja nevim, ale proste bych nepalila ted mosty a byla bych v kontaktu,
@astyna muzes mit uplne pravdu a terka treba brzo nekoho potka... a tento nebude nikdy pouzitelnej.. a taky muze prozrit a chytit se za hlavu
spolecne dite je proste obrovsky zavazek pro oba a neresila bych to hned absolutnim palenim mostu, kde neni cesta zpet, dala bych mu sanci prozrit...
to ze dvakrat volal bych brala pozitivne, predlozila bych mu moji predstavu o jeho odpovednosti, je to i jeho dite... at ma o cem premyslet
@kackakastanka
Je tezke s nim dite resit, kdyz neprojevil za celych 5 mesicu zajem... A sam mi rekl ze ja ani dite ho nezajimame, byli jsme pohadani, ale proc mu treba nedojde ze thle se nerika, a treba se neomluvi? Ja bych treba vzivote nerekla nekomu kdo me miluje.. Strasne to cloveka rani.. Jestli mi zitra zavola s zepta se jestli prijedu, nebo jestli je to definitivni, vubec nevim co nych mela odpovedet...
@terezka74284 terko, kluci nejsou holky, jsou uplne jini nez my, jsou i svetle vyjimky, ale mezi dvacetiletymi je asi tezke je hledat, to, ze neni jeho, jsou jen takove srabacke kecy z jeho strany, ma hruzu z odpovednosti a chce se ji zbavit, je to jeste malej a vyplasenej kluk, ja ho tim neomlouvam, jen se snazim naznacit, ze je fakt silene mladej na moudrost muze...
nic vic, nic min, decko cekate, takze je treba to resit, bud za sebou zavri dvere a zapomen na nej, nebo mu rekni, ze dite je, jak dobre vi, jeho, a ze jsi cekala, ze te ma rad a ze se o vas postara, pokud ne, budes se muset zaridit bez nej, ale ja znovu rikam, ze bych ho nezbavovala odpovednosti a do rodneho listu bych ho uvedla a vyzivne pro tebe i dite bych po nem chtela, uz jsem rekla, co jsem mohla, drzim ti palce a preji stesti a zdrave miminko, jdu pect cukrovi 🙂
@terezka74284 mám jen něco málo k tomu všemu...dost, co bych řekla já, tu bylo řečeno....ale....já mám tohle to za sebou..je to přesně rok....a nejhorší bylo období, kdy už jsem se začala smiřovat a byla jsem už šťastná i bez něj....a pak to začalo...sms, telefonáty, e-maily, dělal ze sebe chudáka, ale i kamaráda, co najednou měl o mě zajem....dokonce ho jednou zavalila lavina na horách a on mi to musel hned napsat...no strašný prostě...a to pro mě bylo to nejhorší....stát si za svým a nesežrat mu to zas všechno...a pak to přišlo...strašně se mi ulevilo...
@pet359
To me mrzi, ze to muselo potkat i vas. To on se nelituje, spis jsme se vzdy pohadali, a max za tyden to nevydrzel a ozval se a potreboval me u sebe, je strasne palicatej, no na ranu...
Porad se mi honi jedina otazka hlavou: miluje me?
Chtela bych aby se nejak 100% vyjadril do tydne, protoze jsme se pristi tyden v nedeli meli stehovat, a majitel s tim stale pocita. Vubec mevim jak to bude. Nechci bydlet s mimcem u otce:( takhle jsem si to absolutne nepredstavovala.. Jsem vazne v koncich.
@terezka74284 chápu tě....ono asi skoro nikdy není rozchod to, co si člověk představuje...zvlášť v tomhle hezkém období....nemůžeš po něm chtít, aby se vyjádřil během týdne...chápu, že jste se měli stěhovat a tohle všechno....když ale na něj budeš takhle tlačit, tak ti asi nejspíš řekne, že tohle nechce (podle mě si přijde nucenej k něčemu..)...ty jsi prostě jinde, ty jsi vyzrálá, ale on absolutně ne...jak psaly holky...vykašlala bych se na to....nebo chceš čekat 10 nebo 15 let nebo třeba i jen rok nebo dva až vyspěje? je potřeba, aby byl zodpovědný teď....já vím, že ty pořád doufáš....no, ty k tomu rozhodnutí musíš přijít hlavně sama....podle mě, kdyby přišel zítra za tebou, tak mu skočíš kolem krku...promiň....to je ale chyba. takhle se nikdy nezmění...byl by si tebou jistý..
@pet359
Ja do toho sla hlavne proto, ze mi sliboval ze to zvladneme, zacal hodne makat, vsem se chlubil ze se budeme stehovat, takze i pres nejake ty hadky jsem myslela ze to zvladnem, opravdu jsme zvladli uz hodne prekazek.
Ale pak mu vzdycky cvakne, a jede si ty svoje nazory ze za vsehno muzou ostatni. Ja vim, ze to prejde. Jen je to proste cerstvy a jsem z toho spatna, myslim ze je to normalni. Muzu si za to sama. Stejne tak me trapi, ze budu muset bydlet jen s otcem v jednom byte, se kterym si nerozumim, a jeste k tomu s mimcem. Absolutne si to nedovedu predstavit. Myslela jsem ze bude vse jinak, od zacatku to probihalo dobre, rekl mi ze semnou bude u porodu, casto chapal moje vykyvy, hodnekrat brecel...proste sla jsem do toho s tim ze to 100% zvladneme s ze ho miluju, a ted jsem dopadla uplne sama, nemam vedle koho usinat, probrecene noci bez spanku, nema me kdo obejmout, pohladit, povzbudit, nemam si s kym povidat, je to sileny, ta uzkost, bezmoc s kdyz nevim co mam delat, zase mu zavolat a snazit se to resit? Nebo ho nechat at si to uvedomi? Nebo co kdyz za to muzu jen ja? Co kdyz jsem js tak hrozna? Honi se mi milion otazek a nic nevim, strasne si preju at tohle obdobi prejde s doufam ze pak si reknu ze me to posililo a budu o neco silnejsi. A nakonec budu stastna s mimcem. Jen tohle prekonat.
@terezka74284 Terezko, moc držím palečky, aby jsi to všechno s miminkem zvládla. Máš to hrozně těžké, ale určitě to zvládneš, miminko Ti dá neuvěřitelnou sílu.
Nemůžeš se nastěhovat do nového bytu sama? Přítel možná potřebuje čas, aby si to všechno srovnal v hlavě. Nech ho být, jemu to dojde. Možná je problém ta marihuana. Zvládneš to 😉
přesně tyhle otázky se mi honily hlavou taky....co když za to opravdu můžu jen já? až jsem došla kolikrát k tomu, že ještě já jsem se mu omluvila nebo udělala ten krok....ač se choval on jako ( s prominutím) hovado...věděl, jak na mě...pět let jsem si říkala, že se třeba změní, měl i dobré chvíle....a to mě vůbec utvrdilo, že to bude dobré...a pak si jel to svoje....kolik jsem probrečela nocí...čekala na něj...trpěla jeho nálady, jeho výčitky, pak už jsem se (podle něj) jen blbě podívala a bylo zle...když jsem slyšela klíče v zámku, tak jsem se bála, s jakou náladou přijde domů....a pak se to ve mě zlomilo a řekla jsem si dost...trvalo mi to pět let....pět let trápení....
@tsasenka
Dobry den, moc dekuji za podporu. Bohuzel sama byt nemuzu, sotva jsem dodelala skolu, nemam ted na nic narok. Strasne jsem na sebe nastvana, ze tim ublizuju miminku, jsem neschopna,nezvladam to, neni ted pro me zadna dobra vec co bx me drzela nad vodou, miminko ano, ale potrebuju i nekoho obejmout,pocitit trochu lasky.. Doma se me furt na sechny ptaji, rypou do me, nadavaji na ex sproste, vycitaji mi to, ani spetka pochopeni, nenechaji me chvili samotnou, nejradeji bych utekla nekam... Je toho strasne moc najednou,vlastne ani nevim jak to bude, do ted ksem to vedela, a najednou je vse jinak, porad tomu nemuzu uverit.
@pet359
To je mi moc lito, ze jste si tohle musela prozit...
U me to nastesti tak dlouho neni, asi bych tak dlouho nevydrzela.kdybych jen vedela co mam delat.
@terezka74284 Já jsem měla miminko na vysoké, zůstala jsem u manželových rodičů. Taky to tam nebylo růžové (válčila jsem s tchýní, bylo to šílené).
Nejsi neschopná, jsi statečná, že jdeš do toho sama s miminkem. Jestli ostatní rýpou, na rovinu jim řekni, že je to pro Tebe těžké a jestli Ti nechtějí pomoct, ať Tě nechají na pokoji. Sama si přece dost uvědomuješ, v jaké jsi situaci.
Já nevím, jestli Ti to pomůže, ale zkus třeba pohladit bříško a být s "miminkem". Ono Tě má moc rádo už teď. Vykašli se na ostatní, co mají blbé řeči. Miminko má teď jenom a jenom Tebe. Jsi pro něj jediná na světě. A věř mi, že Tě miluje. I když je to těžké, zkus se hodit do klidu, hlavě kvůli tomu nádhernému človíčkovi 🙂 Kdyby mohlo, vzalo by Tě kolem krku a řeklo, že Tě má moc rádo a že to spolu zvládnete.
@terezka74284 to jsem ti jen chtěla nastínit, jak by to mohlo být...a samozřejmě nemusí....jen říkám z vlastní zkušenosti, že když člověk pořád doufá, tak to někdy vede...no, do pekel....a sám v sobě to ví, že to nemá cenu, ale nedokáže si to jinak v ten moment představit...přála bych ti, aby sis to v sobě rozhodla a uvědomila si vše co nejdřív, aby ses netrápila jako teď....já to vím také, že je to hrozně těžké, ale na vše teď koukáš strašně negativně, neříkej si věty typu: nemám vedle koho usínat, absolutně si neumím představit, jak to bude dál....naopak zkus být trochu pozitivní.. když jsem odcházela, měla jsem strašný strach z toho, co bude, neuměla jsem si představit ho den nevidět, i když byl takový, jaký byl..ale zvyk je železná košile...ale vždy je to taky o tom, jak člověk na tu situaci nahlíží...
@terezka74284 ahoj to je fakt smutný, že se chová tak hrozně k těhotný..sama si vzpomínám jak jsem byla v tom stavu věčně na měkko a neumím si představit kdyby byl na mě chlap takhle zlej😢 nicméně bych tam viděla naději právě v tý marihuaně, resp. v tom, že takový hovado nemusí být sám o sobě, ale dělá to z něj právě ta závislost..tudíž kdyby přestal, možná by se dost hodil do klidu..nevím to je různý a to musíš vědět ty..další věc je, že chlap obecně teprve až když to dítě uvidí, mu dojde o co go..můj chlap taky býval celkem punk..ale už je tedy starší a dávno dospěl..těhotenství teda taky moc neprožíval, i když pomáhal a byl hodnej, ale co s ním udělala naše malá, to je fakt sladký..je z ní úplně hotovej a vyloženě si to užívá, ale musel jí prostě vidět live..mno co tím chci říc..naděje je vždy, ale je fakt, že on by musel sám chtít se změnit např. přestat kouřit..každopádně bych ho teď nechala, aby si uvědomil, že takhle se k tobě chovat nemůže jinak o tebe přijde..je to blbý kvůli tomu bydlení..ale i kdyby vám to nakonec nevyšlo, tak jak už tu holky psaly, uvidíš, že to tvoje děťátko tě naplní nekonečnou láskou stačí si počkat☺
@mialagia
Ahoj🙂 dekuji za prispevek🙂
Ano, 100% je to travou to jsem si jista, on by i prestal, ale vsichni jeho kamosi to kouri taky, a denne se s nima styka...
Nez jsme cekali dite tsk jsem to tak moc neresila, jako vadilo mi to... Ja nekourim, natoz travu, jsem abstinent, nenapila jsem se ani nepamatuju. No proste tyhle veci k zivotu nepotrebuju, dokazu se bavit i bez nich. Ta trava mi zacala vadit az moc ted behem tehotenstvi, za 1. Mi to silene smrdi, kor v tehotenstvi, vsak znate to, ze par veci vam najednou proste smrdi nebo je nemuzete je citit, a hlavne to jeho otresne chovani. Byl vzdycky z toho uplne mimo. Ja uz skrs mimco chtela zacit zit dospely zivot, protoze s mimcem a bydlenim prijde plno povinnosti a starosti. Casto jsem mu procistila zaludek a byl z toho spatnej s chtel prestat ale nejak to nikdy nevyslo. Ale neustale mu opakuji, ze ho podporim jak jen budu moct a moc rada. A jsem si jista ze kdyby prestal tak se uz nehadame, on se dotiz hada s kazdym, s jeho mamkou ktera by pro nej udelala cokoliv a je to zlata zenska, tak i k ni se chova otresne. Az je mi z toho do breku. Uprimne, co kdybych ho poslala ven s kocarkem a on si u tiho zahulil? Nebo by kocarek nekde zapomnel? To je proste sileny!
Je to na nem, zustane uplne sam pokud si neuvedomi.
@kristyn.g
Tak tak, meli jsme se pristi tyden stehovat do bytecku, ktery jsem sehnala ja, nebyl semnou schopny jit ani na prohlidku, ta jsem mu pak byt popsala a rikal ze berem, tak jsem to zaridila on zaplatil zalohu a ted asi nic nbude i kdyz majitel to jeste nevi. Docela me to mrzi, hnala jsem se porad po obchodech nakupovala veskere potrebne veci, a ted je mi to uplne zbytecne, no aspon velke ponauceni, spolehat se pouze sama na sebe!🙂 nejsem prece jeho matka ze jo... Dve deti bych doma asi nedala:D