3 a půl roku a stále nespí celou noc a sám

U nás je to dost podobné jako u @juldaska. Naše 3 a půl letá slečna spala do cca roku a třičtvrtě ve své postýlce (v ložnici) a sice se v noci jednou dvakrát vzbudila, ale dala jsem jen napít a spinkala dál. Večery taky v pohodě, většinou tedy usnula u prsa, kojila jsem rok a půl a potom usínala sama a v pohodě. Pak jsme jí přesunuli do větší postele a do svého pokojíčku a jakmile věděla, že může vylézt, hned byla venku a sama ne a ne usnout, někdy stačilo, že jsem byla jen v pokojíčku, někdy jsem si lehla na zem vedle ní dokud neusne. No a v noci, když se probudila, šupky dupky za námi. Zkraje jsme jí vraceli do postýlky, ale pak už nás to prostě přestalo bavit, uprostřed noci dvacetkrát za hodinu vstát z postele a jít za malou 😝 Takže postupem času jsme to vzdali a nechali ji spát u nás a spí tam doteď. Večer většinou usíná ve své posteli, ale v noci, když se vzbudí, jde k nám. Taky mi to trochu vadí, ale máme teď doma ještě miminko, takže jsem ráda, že jsem v posteli a nemusím vysvětlovat rozespalému a vztekajícímu se dítěti, že má spát u sebe.. Už takhle se kvůli druhé slečně budím několikrát za noc, takže když se Sofi probudí, přesune se k nám a hned usneme. Až bude Vali větší, chceme holky udělat společný pokoj v současné ložnici, tak trochu doufám v to, že až tam bude se ségrou, bude tam už spát celou noc. Tak uvidíme...

@katyxq ten článek je dobrý, já mám o tom i knížku, prvního syna jsem asi první 4m se snažila naučit na postýlku, v noci se budil každý 2 hod.,všichni mi říkali, že dítě do postele nepatří, ale už jsem byla na pokraji sil a nakonec si ho tam vzala a najednou jsem se docela vyspala, mladšího syna jsem si dala už v porodnici do postele a krásně spal 🙂

@nicole_1 je smutný, že je mezi lidma tolik mýtu o potřebách malých dětí ☹ ... ehm, před porodem jsem měla postýlku na druhém konci postele než je manželská postel - tedy vzdálenost několika metrů, asi druhý nebo třetí den po přǐjezdu z porodnice byla postýlak u naší postele a pár dní na to malá u nás, od dvou a čtvrt roku má postýlku bez bočnice u nás jako "balkón", ale stejně v noci přeleze ke mně, já ji pak (pokud neusnu) přesunu zpátky, neb už je velká a poněkud zabírá prostor (a spát ajko zkroucenec nic moc), k ránu jimuzl u sebe nechám. Ale taky se mi stalo, že jsem se probudila s přeleženou rukou a netušila, jak se mi na ní malá ocitla 😀 (teda odhaduju, že přilezla, položila mi hlavu na hruď/rameno a jak usnula, tak se svezla na stranu a ležela mi tudíž na ruce).

já si ale třeba nemyslím , že pokud se takto budí několikrát za noc uplně každou noc, to jsou noční můry, my je taky mívali, pokud se jí třeba něco zdálo lehla jsem si za ní do postele, počkala až bude spat a pak zas odešla do ložnice nebo jsem prostě usla tam a až jsem se vzbudila jsem přelezla, bylo to tisíckrát a ještě tisíckrát bude, pokud vím ,že se jim něco špatnýho zdá, nebo že je něco bolí, že jsou nemocní, tak je přece nenechám zavřený někde řvat , myslím ,že o to tu ani nikomu nejde. já teda vidím problém i hlavně v tom že chodí spát tak pozdě to já bych nesnesla , spí po obědě že večer chodí tak pozdě? nebo ji necháváte vzhůru pokud vyloženě neodpadne ve stoje? nechci nikoho odsuzovat, ale já bych teda tak dlouho dítě vzhůru nenechala, a nejen pro to že chci večer mít čas i na sebe. prostě jsou o půl osmé v posteli a o tom se mnou diskutovat nebudou ví že prostě musí jít a pokud dcera která teda od 2,5 let po o nespí usne třeba v autě a spí dejme tomu půl hodiny třeba od 6 do půl 7 tak je jasný že neusne v půl 8 tak usne třeba v půl 9 ale prostě v té půl 8 v té posteli bude a bude už ležet a odpočívat a nebude mi tu skákat po hlavě, prostě leží a usne později ale nenechala jsem ji nikdy vzhůru dýl, i když jsme byli na dovolené kde ostatní děti lítali do 10 večer, prostě se v 7 rozloučila , šla jsem ji umýt , přečíst pohádku a spát, vím, že kdyby i později šla byla by přes den strašně unavená, takže je to dobře pro obě strany, navíc to dítě musí z tebe cítit , že to stopro ty tak chceš , jak vycítí jen trochu nějaké tvoje pochyby, začně tě testovat co vydržíš

Naše nejmladší to měla stejně a chodí do 1. třídy. usíná nejdřív v 11 a kolem 5 se stěhovala k nám... nějak jsme to přecházeli a pak jsme jí to zakázali. Byla jsem těhotná a bála jsem se že v noci mě omylem kopne do břicha, tak když přišla jsem jí doprovodili zpátky a bylo 1. den strašný, 2. den strašný, 3. den už stečilo jen říct "CO TADY DĚLÁŠ? 4. den přišla a stačil jeden pohled a 5. de ani neobtěžovala přijít. pití dát na noční stolek... nenuti t spát v 8... Naše holky vědí, že v 8 jdou umytý v pyžamu do pokoje a když u toho nebudou ječet, nebude z toho bordel a nepoteče krev, tak si můžou dělat co chtějí do kdy chtějí...

@slunicqqo ale každý dítě má jinou potřebu spánku, někdo musí spát 10h a někdo jen 8h, kamarádce syn chodí spávat taky v 22h a vstává v 6h ráno, když by ji usnul v 20h, tak ve 4h je už vzhůru a to taky občas býval když jako batole spával i přes den, mně kluci taky usínali pozdě, co jsme zrušili odpo spaní usnou v 21h a vstávají v 7h, ale já jsem teda radši at usnou později a ráno déle spí, kdyby vstávali brzy ráno, tak jsem celý den k nepoužití já

@slunicqqo naše jedna se v 8 vypne a druhá dřív jak v 11 neusne má to tak od maličkata od dvou let a to v 6 ráno vstává do školky a řádí jako prdlá, prostě, nikdy nikoho nedonutíš usnout v 8 podle norem... v 8 jsou všechny 3 v pokojíčku a když neječí, nedělají bordel a neteče krev, můžou si dělat co chtějí do kdy chtějí, ale v 6 ráno nekompromisně vstávají...

@slunicqqo naše malá ve dne obvykle nespí, pokud usne, tak až někdy po třetí a jak spí déle jak půl hodiny, tak uspat ji před devátou, spíš desátou a později je zhola nemožné .. navíc je ten typ, že čím je unavenější, tím je aktivnější a odhadnout správnou dobu k ukládání je teda náročné, ale jak se přetáhne, uspávání jsou muka. A běžně chodí spát tak o půl deváté a vstává kolem půl osmé. Každé dítě je unikát ... a každá rodina má taky jiný rytmus, my jsme všichni spací typ sova, jdeme spát pozdě a vstáváme ne hned při svítání. A jen tak ležet a koukat (navíc sama) s její povahou a aktivitou - těžká fantasy.

@katyxq mělo by se rozlišovat jestli jde o zaostalý emoční vývoj nebo jestli se jedná zlozvyk....

Nehledě na to, že tím musí trpět i partnerský život....

Náš právě taky chodí spát odpoledne....ale jsem za to ráda, protože nejen že to je za celý den hoďka - dvě klidu, no teď už spíš ta hoďka, tak i proto, že on je pak strašně protivnej, unavenej...nebudu ho trápit aby se přemáhal...proto pak chodí spát dlouho no...ale byly dny, kdy jsme někde byly a nemohl jít spát a když jsme přišly domu, tak usnul třeba v 7-8 a spal tak do 10 a od té doby kňourání a celá noc bdění...to jsem pak ješte víc jak cebil....sice nevím jak to budem dělat až budem vstávat do práce a do školky, to asi umřem 😀 ale co jiného dělat...on se sám v pokoji bojí a stalo se mi dvakrát za ty 3 a púl roku, že spal celou noc...víckrát ne

@pissskotka
a co nějaká lampička, která bude svítit než usne popř. mu pustit pohádky na kazeťáku🙂

@zuzana_ka mi byly kvůli spánku malé i na neurologii - a je naprosto zdravá, akorát schopnostmi i podle EEG odpovídá staršímu dítěti, takže závěr je, že divoké usínání, buzení, potřeba kontaktu je od toho, že mozek jede příliš rychle a moc se s tím dělat nedá (a netvrdím, že je to snadné, ale čím víc jsme my v klidu a natlačíme ji do nečeho, na co není připravená, tím ona o něco lépe spí). Tolik k té individualitě dítěte, prostě je motoricky a inteligenčně napřed, ale o to víc potřebuje emocionální podporu, velmi mnoho kontaktu a pozornosti (což není nezralost nebo rozmar, ale opravdu potřeba).

@katyxq Osobně si myslím, že by se děti měli směrovat za určitým cílem a né je omlouvat nějakým vývojem. Pokud je malé dítě zvyklé spávat s rodiči v posteli, tak jak má vědět, že má spávat samo, potom se nedivím, že se bojí a leze rodičům do postele....

@pissskotka Můžeš uvolnit pocity zoufalství i ostatní pocity s tím spojené. Podívej se na manuálek FasterEFTu v článku na mém fotoblogu. Ale je dost obecný, pokud budeš mít dotazy nebo se víc zorientvat, zvu Tě do skupiny Emoční terapie.

@zuzana_ka ano, děti mají mít hranice - ale nepůjdu přes její potřeby 🙂 (vážně, neznáš ji, já už se díky ní naučila, že dost věcí jde dělat jinak a vlastně i lépe, než jsem si myslela dříve).
Aneb https://www.modrykonik.cz/blog/romcovaklarka/article/laskou-nerozmazlis/ 😉

@katyxq
Děti, jejíž rodiče se snaží aby spali sami v posteli, nemusí být hned nemilovány 🙂. Jde jen o to, aby se jim to rozumně vysvětlilo, proč mají spávat samy.
Zadavatelka tématu, chce chodit do práce a je logické, že se chce vyspat, proto očekává řešení a né, že se dozví, jak potlačuje emoční vývoj svého dítěte nebo že je to normální a má se s tím smířit.
Děti si velice rychle zvykají na různé zlozvyky jako třeba dudlík či obědvání před televizí a pokud maminka svolí spát jednu noc v manželské posteli, druhý den to dítě zkusí znovu a znovu se dočká povolení, tak třetí den je to automatická věc a hrozně se zlobí, proč už má zákaz...
Ale i tak se tento zlozvyk dá odbourat rychleji, než u dětí, kteří bez výjimky spí od mala s rodiči každodenně v jedné posteli, to už je opravdu potřeba spávat s někým a dovolím si tvrdit, že je to na škodu - medvědí služba.... 🙂

@zuzana_ka jde o to, co je zlozvyk, co je přání a co potřeba 😉, toť vše ... ale každá maminka zná své dítě nejlépe. A taky je to o nastavení rodiče (daném povahou a výchovou, zkušenostmi).
Proto jsem třeba psala o té postýlce jako balkón, když dítě stejně přijde a rodiče probudí. Protože pak je možné, že se probudí kousek od rodičů, koukne na ně a bude spát dál a oni o tom ani nebudou vědět.

Já se přidávám, je to hrozný zlozvyk to společné spaní. Naše malá má od léta vlastní pokojíček, do té doby spala s námi v posteli. Jako malá spala v postýlce, úplně bez problémů, nic jsme nemuseli řešit. Jen když se k ránu vzbudila, tak už jsem si jí nechávala u sebe, rychleji usnula a vyspali jsme se víc všichni a to je nejdůležitější podle mě. Když se všichni dost vyspí, tak se všechno ostatní řeší lépe. Když už byla větší, cca od roku už jsem jí do postýlky nedávala a spala rovnou s náma. Jenže jak je malá teď v pokojíčku, tak mě se tak špatně spí 😀 , prostě mi to její tělíčko vedle mě chybí. No pěkný zlozvyk jsem si vypěstovala 😀 .

Jinak moje zkušenost i z okolí je, že u prvního dítěte je ten tlak na samostatné spaní v postýlce mnohem větší než u druhého.

@zuzana_ka nemyslím si, že musí za každou cenu trpět partnerský život, já měla s manželem 5 let oddělený lože, spával v jiném pokoji, kvůli tomu aby se vyspal,protože kluci spávali se mnou a náš intimní život to nepoznamenala spíš naopak, byla jsem na tom líp než kamarádky co měli chlapa vedle sebe v ložnici...a každému vyhovuje něco jiného, a hlavně kdyby jsi mluvila s nějakým psychologem, tak by ti řekl, že tvé názory jsou docela scestné
@pissskotka odpo spánek bych mu nebrala a holt to musíš pozdní usínání ještě vydržet, syn spával odpo do 4,5let, a chodil spávat v 22h, když nešel spát byl celý odpo uknouraný a protivný a někdy měl i teplotu, ted v těch 4, 5 letech už konečně odpo spánek nepotřebuje a usíná kolem 20.30h, a co si dát do pokojíku k němu nějakou postel a spávat tam s nim ze začátku, takhle naučila spát syna kamarádka v pojíku, spával tam s nim manžel, a pak tam s nim býval jen na usínání
A taky bych odbourala to noční pití, to bude asi nejhorší boj, pokud mu doopravdy dáváš napít, ale dítě by nemělo v noci pít,kor když má ještě plínku, můj syn má taky s počuráváním v noci problémy a nesmí 2hod.před spaním pít, 1-2x za noc ho dávám čůrat, ale pít v noci by neměl...u toho bych začla prvně 😉

@katyxq určitě je to jen o rodičích a jejich dětech, každý má to své. Někdo dítěti dovolí spávat někdo ne 🙂
Naše malá usíná sama v postýlce, občas se v noci probudí s pláčem, tak jí přenesu k nám do postele a hned usne a pokud neusnu já sama, tak jí šoupnu zpět do její postýlky. Ráno jak se probudí, tak si sama hraje🙂
U takového malého dítěte to beru, těžko jí vysvětlím, že se nemá čeho bát atd. ale ve chvíli, kdy už bude na čase jí nějakým směrem posouvat a vychovávat, tak bych byla ráda aby pochopila, že manželská postel je výsada rodičů a že ona má svoje místečko🙂

@nicole_1 Nechápu proč by měl být můj názor zcestný? Vysvětli!!!

@pissskotka ja to idem riesit tak, ze dieta bude mat vlastnu postel vedla mojej. Myslim ze toto bude dobre riesenie pre mna aj pre dieta.

moje dvojcata 2,5 roku taky chteji furt spat se mnou v posteli a me to nevyhovuje. vubec se nevyspim. a to mame vedle sebe 3 velky postele a poatylku jako balkon. jenze oni chteji spat nalepeni na me, celou noc se vrti, kopou me ze vsech stran... jsem nevyspana, unavena, vztekla. taky nevim, jak je naucit spat "na miste". a to je kazdy vecer uspavam a jsem s nimi tak dlouho, dokud neusnou. miluji je nade vse, ale toro je fakt vycerpavajici.

@zuzana_ka protože striktně zavrhuješ spaní s rodiči jako kdyby to bylo něco špatného a dítě má spát za každou cenu samo, přitom to není žádná pravda jak už to tu bylo několikrát psáno, každé dítě má jiné potřeby...píšeš tu jen, že dítě má spát samo, autorka chtěla názory a rady od lidí, kteří s tim mají zkušenost a zřejmě nechce tu metodu, že ze dne na den dítěti zakáže s nim spát a nechá ho v pokoji vyřvat...

@nicole_1 Striktně je až moc silné slovo viz můj poslední příspěvek katyxq, ale ano jsem zastánce spaní každý ve svém hlavně v tom věku, kdy už má dítě na to rozum a hlavně kdy to rodičům začne vadit.

Já jsem se snažila pomoct zakladatelce nápadem s lampičkou nebo pohádkama na rozdíl od tebe, ty si napsala ve svém prvním příspěvku, že radu nemáš! Akorát tu všechny zahlcuješ svým způsobem života, kdy spíš v jiné ložnici než manžel, navíc s dost velkýma dětma, kteří už ledacos chápou, že je to vlastně v pořádku a kdo to tak nemá, je špatný rodič. Akorát tu omlouváš svojí opičí lásku!

Apropo, kde v mém příspěvku si četla, ted tě cituji "že ze dne na den dítěti zakáže s nim spát a nechá ho v pokoji vyřvat... "

každé dítě možná má jinou potřebu spánku , ale pokud se to vzdá po prvním dnu tak je to podle mě blbost, navíc já mám odzkoušeno, že čím jde dcera spát později, tím vstává dříve, a jako bonus je protivná a nevyspaná a pokud někdo nechá dítě usnout třeba až pozdě odpoledne a třeba do půl 5 spí tak je jasný, že mu neusne v 8. já třeba pokud neusnula do 13hodin nejdýl tak jsem ji už za žádnou cenu usnout nenechala, radši přežiju protivný odpoledne než aby mi tu skákala do půlnoci po hlavě jen proto, že odpol usnula později a spala dýl než by měla, a hlavně základem je aby dítě bylo vylítaný a utahaný, když bude třeba celý odpol sedět před telkou nebo doma stavět lego, tak večer tak unavený nebude. my jak se vzbudí, chodíme ven, od toho co děti sami chodí , kočárek zásadně neberu , beru ho jen když jedeme na celej den kvůli spaní, jinak chodí po svých, občas když je nejhůř je třeba pár metrů poponesu jinak jdou samy a ochotně prostě jsou tak zvyklý odmalička, obě v roce a půl dávali v pohodě třeba hodinovou procházku bez toho aniž bych je musela nest, nebo když jdeme na hřiště není to zrovna blízko tak jdou z domu po svých, i zpět a k tomu tam lítají celý odpoledne, takže když mají takovej pohyb a v podstatě se nezastaví třeba od 3 do půl jsou takto pořád v pohybu tak jsou pak večer unavení akorát a do té postele se i těší a hlavně jak už jsem psala musí to dítě cítit že ty to tak chceš jinak jakoukoliv tvou pochybnost dítě vycítí, mě dcera v pohodě usne kolem té 8 zaleze do postele do 5 minut spí oba dva , ale taky vím, že když by se něco slavilo tak by vydržela vzhůru třeba do 9 ale bude pak už přetažená

@pissskotka nejspíš se bojí spát sám právě proto, že jste ho nechali vybrečet, nemá ten pocit jistoty, že tu budete, když vás potřebuje (a tak se pořád a pořád chodí ujišťovat) ... nespokojené potřeby maličkých dětí se často vrací později v horší nebo méně společensky uspokojivé variantě (závislostmi na věcech, drogách, jiných lidech - party apod.) - a léčba na to je jediná, ty potřeby začít uspokojovat

syn bude mít v lednu 3 roky a ve svém pokoji spí většinou tak 2-3 hodiny pak se vzbudí a jde za náma do ložnice a tam spí do rána ☹ a holka bude mít 5 a taky se stává že v noci příjde za náma,a ta spí celou noc až snad poslední rok......takže žádná rada asi moc není než vydržet.