Skoro dvouleté dítě v noci nespí

Adámek byl to samé, ale přešlo ho to asi v roce a čtvrt-půl? už si to přesně nepamatuju, tady ty časové údaje mi díky tomu mizernému spaní lítají :D Každopádně jsem odstavovala ve 14m a nepomohlo to. Resp asi na týden ano, ale pak se najelo do starých kolejí nespánku. Jako bys psala o nás, ve dne dá tak hodinku... Víceméně ze dne na den pak začal spát víc. Absolutně netuším, čím to bylo, co vlastně pomohlo, protože se nic nezměnilo...Teďka už spinká celou noc (díkybohuzatydary), jde spát okolo 20-půl 9 a vstáváme teda okolo 5 hodiny ráno, někdy se to trošku protáhne, jindy je vstávačka ve 4. Mezitím když se vzbudí, tak si sám vyleze z postýlky a jde se přitulit, pak spíme spolu až do rána. Držím palce, aby u vás nastalo něco podobného! Asi bych taky zkusila odjet na víkend, kdyby náhodou..

Jinak teda co mě ještě napadá, tak jsem si všimla, že spinká líp (jako ono už to lepší bylo, ale mám pocit, že se to ještě třeba o hodinku protáhlo) od té doby, co bere rybí tuk.

@hope09 ne nikdy sám neusne. Vždy musím uspat. Ale usne během pár minut. Kdybych odešla a nechala ho tam tak se udusí jak bude řvát. Už jsem to jednou v úplném naštvaní a vyčerpání zkoušela. Po třech minutách řevu byl modrý a skoro nedýchal. Pak z toho byl týden rozhozený nepustil mě od sebe na pár kroků jak se bál že ho zase někde nechám samotného. Tak že tohle už oprsvdu nezkouším. Mě uspávani nevadí. S tím problém není, jen to spaní no.

Asi te nepotesim, ale podle mě je jediná šance to vydržet. Mám doma skoro totéž, co ty, ale už dvojité...starší dcerka od 4 mesicu, co zacly lézt zuby, spala strasne, někdy jak píšeš ty (první část noci šla, ale druhá hrůza), když akutně rostly zuby, tak jsme nespaly vubec, někdy půlhodinové intervaly celou noc...byla jsem z toho úplně vyšťavena a zkusila vše možné, bez efektu...V jejich 19 měsících jsem zjistila druhé tehotenstvi, tak jsem i díky hornonalnimu úbytku mléka skončila s kojením. Po třech nocích se spánek zlepšil, ale usinani bylo šílené, klidne i dvě hodiny...přesto se v noci budila s silenym revem cca 3x-4x za noc...můj odjezd na víkend nepomohl, u babiček byl spánek stejně hrozny...pak se to ale kolem dvou let zlepšilo, už se třeba budila jen jednou za noc...po dvou letech to bylo ještě lepší, budila se jen sem tam, přišlo mi, ze roli hrál úplněk...nicméně si myslím, ze předně šlo o zpracovávání vjemů a s tím spojené hledání bezpečí v noci...od cca 2,5let spi většinou celou noc a jak dudek (nevzbudi ji ani rvouci bracha), nicméně usinani je občas stále boj a odpolední spánek si zrušila už v těch dvou letech...pro ni je proste spánek jakoby trest 😏 druhé ditko, syn, s menšími odlišnostmi skoro totéž, akorát on se narodil veliký (a dle doktoru tím pádem i hladovějsi) a od narozeni jsme nespali dele jak tři hodiny v kuse (teď má 1,5roku)...opět nezabírá nic, ale jsem s tím smirenejsi, tak mě to tolik nestve, jen ta únava je někdy fakt silena no... z vyčerpání a zdravotních důvodu jsem ukoncila kojeni už ve 13mesicich, krátké zlepšení a následně zas zhoršení...teď aktuálně posledních 14 dni děs a hrůza...tak občas tatínek vezme děti na den, půl den pryc a ja doma dospavam. Proste asi máme citlivější děti... kdo tohle nezažil, nepochopí...mě teď hodně pomaha, ze mám kamarádku, která to má obdobně, ze se spolu muzem sdílet, taky jsem se s tím smířila, predtim jsem si pořad říkala, ze asi dělám něco špatně, když nespí a všem okolo spi děti celou noc...Musím se pousmat nad některými radami, protože opravdu kdo nezažil, nepochopí a nevěří, ze když už někdo se takto sdílí, tak z těch obecných veci už vyzkoušel vše 😉 my jsme si nakonec našli způsob, který nám je v tom těžkém období nejprijemnejsi a snažíme se to tedy kompenzovat jinak...spime všichni čtyři spolu na velke posteli (taky přiřazena postel a postýlka k naši manželské), když to jde, chodim spát se synem po obědě, o víkendu aspoň jeden den ráno s detma vstává manžel, když už je velká krize, bere manžel děti a ja dospavam...jen doufám, ze se to postupně samo zlepší okolo těch dvou let jakonu dcerky...přeji, ať to vše zvládneš a vydrzis! Třeba najdeš finticku, která vam pomůže a pak se s ni podelis 😉 PS: nejsem zastánce nechat dite vyrvat, ale z nouze už jsem to taky parkrat zkusila a jako u vas - věž efektu, akorát se skoro udusila a poblila 😀 proste čtut tvé příspěvky jako něco, co je skoro jak od nás z domu 😀

A doplním, ze mi stále ani skoro už čtyřleta dcera neusina sama, ale lezim s ni a uspavam... to stejně mladší syn...ale mám synovce stejně starého jako je syn, a ten usina sám v postýlce od rocku, přitom mají výchovu a tak obdobně...takže proste některým dětem vyhovuje usinat samo, u některých to ale neprojde, ani kdyby se člověk stavěl na hlavu 😀

@aurelie34 To ne, nechat vyřvat určitě ne. Ale jinak myslím, že v tom je zakopaný pes. Jak neumí usnout sám, tak v noci jakmile dojde do lehčí fáze spánku, tak se hned vzbudí a chce se zase nechat uspat. Zároveň je ale nešťastný, že se vzbudil, když by chtěl spinkat, jen prostě neumí sám zabrat. Měli jsme to podobně a jakmile se naučil syn usnout sám, tak začal spát pořádně i v noci. Bez buzení. A tím sám nemyslím, že odejdeš z pokoje a necháš ho tam, ale že usne v momentě, kdy sám leží v postýlce, nechováš ho a nemluvíš na něj. Zkuste nějaký večerní rituál, že se půjde spinkat, pak položit do postýlky, plyšák, zazpívat/ pohádku, popřej dobrou noc a jdi. Když začne plakat, tak se k němu vrať, pohlaď ho, řekni že jsi tam s ním a ať spinká a zase jdi a jakmile začne plakat, tak se zase vrať. Klidně mu tam pak i stůj u postýlky, aby tě viděl, pohlaď ho, ale další uspávací aktivity vynech..