Naše malá bude mít za 2 měsíce 2 roky. Od narození jako by nepotřebovala spánek k životu. V klidu usne jen při delší cestě autem.Jinak je to před každým spaním o nervy. Zkoušeli jsme už všechno možné. Nechce spát přes den ani večer v jakoukoliv hodinu a nikdy se neunaví. Někdy se dokonce tak vzteká, že nechce spinkat až se jí začne zvedat žaludek a zvrací. Nijak ji nenutíme, ale spát přece musí. Když už po velkých scénách usne, spí celkem dobře.
Máte to někdo podobně, co s tím ?
@mullerovaj a co zkusit tu svítící želvu? 🙂
@nerreidda Koukala jsem, je to hezký. Máme doma chůvičku s projekcemi hvězdné oblohy, která se průběžně mění, k tomu různé druhy hudby.To se líbí, ale jinak nic.
Moje bývalá kolegyně měla dceru, která od narození velmi málo spala, jak ve dne, tak v noci. Třeba jen 6 hodin z 24. Sice neplakala, ale i tak to bylo hodně náročné. Postupně se to zlepšilo až s věkem... Já teď s usínáním dcery řeším něco podobného, většinou se nevzteká, ale taky vymýšlí všechno možné - čurat, kakat, napít... Chci zkusit teď knížku O králíčkovi, který by chtěl usnout (Carl-Johan Forssén Ehrlin). Třeba to k něčemu bude...
Moc asi neporadím, ale popíšu, jak to máme my s dcerou. V něčem jsou ty naše dcery stejné... Malá je od narození nespavec nebo horší spavec. Když byla malé miminko, stačilo jí klidně jen 30 min. dopoledne a 30 min. odpoledne. Bez spaní zvládla celý den v 8 či 9 měsících. Nyní jsou jí 2. Po obědě ještě občas jde, nebo já jí prostě nutím, ale ne vždycky usne, večer chodí většinou bez problémů. Ale musím být sama v pokoji, spát v miminkovské postýlce (dostala už velkou, ale to je o nervy. To je schopná chodit dolů za námi a usínání trvá i 2 hodiny), takže jsem ji dala zpět do miminkovské, ze které nevyleze. Ale někdy je to se řvem (a opravdu jinak se to nedá nazvat), vymýšlí si, že chce to a to, pak je schopná i hodinu na mě křičet, že mě miluje a nespí, někdy je to fakt o nervy, ale naučila jsem se být pevná a vydržet to, a hlavně večer, prostě je noc, spát se musí a ona křičet celou noc nevydrží. Výhoda je, že nemá tak dlouhou výdrž a bydlíme v domě. Svoji holčičku miluji, nikdy jsem nebyla zastánce vyřvání, ale někdy to jinak prostě nejde. Je mi to líto, ale i já musím někdy nabírat energii, přes den má hodně energie, je dost živá, upovídaná, vzteká se, křičí, ječí a dny jsou dost náročné. Když ji vezmu do ložnice, je schopná 2 hodiny, lítat po posteli, skákat, sedět na nás, povídat, běhat po ložnici, tam je usínání nereálné. Poslední dobou se mi osvědčilo nechat ji zapnutou lampičku (takovou tu kytku z Ikea). Jinak od malička má takového mega plyšáka, bez kterého neusne a donedávna měla dudlíka, kterým se
uklidnila. Na noc jsem si ji, právě kvůli tomu usínání, naučila na mlíko, z čehož nejsem úplně
šťastná, ale potom také lépe usíná. Peklo to je, když jsme někde pryč a máme spát všichni v jedné místnosti a ještě v cizím prostředí. Ale ono se to časem poddá, i když je to někdy dost náročné, je zdravá a to je to nej. 🙂 Jo a když byla malé miminko, usínala krásně bez problémů sama, syna jsme naopak museli uspávat na míči, tak jsem si ji vždycky chválila. Ale abych ji taky jen nehanila, ale dnes jsme byli na výletě, chodili jsme hodně venku mezi zvířátky, spoustu nových zážitků po obědě nespala a v 7 šla krásně spát a usnula hned. Akorát každý den není prostě posvícení...
@veverun tu knížku jsme dostali k vanocu od babic. Vůbec na tom nic není. Hned v úvodu se píše, že se musí vždy dočíst celá i když dítě spí. A že se musí číst pořád dokola. A v jeden večer i několikrát celá. A není to nějak krátká knížka. To se dá udělat s jakoukoli knížkou. Je to blbost..
@dana3262 To právě nejde, v mé přítomnosti řádí a nechce spát a pak to přeleze tu hranici času usnutí a je unavená a je to ještě horší. Zrovna minule jsem to po nějaké době zkusila, abychom spali
všichni v ložnici. Po 2 hodinách, kdy skákala, řádila atd. jsem ji dala do své postýlky. A vzhledem k tomu, že máme děti 2, musí v tom být nějaký režim, protože nemůžu být 2 hodiny v pokojíčku než malá usne a mít malého samotného dole, on by to tam ani nevydržel...
myslím, že to je téměř každé dítě..:D
Jak to tady čtu, je vidět, že některé děti jsou stejný model, jako ta naše. Asi to chce hlavně pevnější nervy a časem se to snad nějak vyvine k lepšímu. Spíš mám pocit, že čím víc se člověk snaží najít řešení, tím víc je to na palici. Žádný návod není univerzální. Za dve roky života naší malé jsme nenašli radu, která by se dala na 100% použít a měla nějaký dlouhodobější výsledek.
Děkuji všem za cenné rady. Nakonec mě asi nejvíc uklidnilo, že to tak nemáme zdaleka sami, že takových dětí je víc a není to nic nenormálního.
@mullerovaj moje 5tileta spi rekla bych jeste min a ma to tak v podstate od narozeni, to pres den nespala vubec a vnoci se budila jako ostatni deti, takze to byl s ni zazitek. Jedine co jsme ji naucili je ze kolem 8 musi byt v posteli a do 6 rano nesmi nikoho budit, pres to nejede vlak. Svetlo mit smi, muze si cist nebo tise hrat v posteli, nesmi budit sestru, alespon ne do tech 6ti... Proste ji malo spanku k zivotu staci...
moje dite nechce spát 😎
My jsme to dopracovali až k tomu, že ve 21 měsících neusne přes den a je vzhůru vkuse, myslíte, že je to moc krkavčí. Jediný způsob by byl naložit ho do auta, to usne i přes den, jinak ne ani doma ani v kočárku. Ale večerní uspávání je oproti tomu med, tuhý za 5 minut když si sám řekne a pak spí cca 11-12 hodin. Nemůžu se zbavit pocitu, že je to blbě a že by měl spát, aby se dobře vyvíjel.
@mymetka - když spí v noci 11 - 12 hodin, tak si myslím, že je to úplně v pohodě....můj syn jako miminko prvních několik měsíců přes den spal třeba jen 2x půl hodiny....pak časem začal spát odpoledne déle, ale do 2 let spal zásadně jen venku v kočárku, klidně přede dveřmi ve stojícím kočáru, ale prostě venku.....doma v postýlce ne....pak si zvyknul i doma a v necelých 3 letech pro jistotu přestal přes den spát úplně....prostě mu stačilo, co naspal v noci....večer usínal kolem 19 - 20 h a ráno byl nejpozději v 7 vzhůru, většinou spíš kolem 6, jeden čas běžně vstával i v půl páté....
Tak já se taky musím pochlubit, kam jsme to dopracovali s naším nespavcem. Spát se jí stále nechce nikdy a večer to navíc korunuje tím, že na nás v 10 večer volá do chůvičky :
Pusťte mě ven, já nechci spinkat, mě to tady nebaví. Naštěstí z postýlky neutíká, ikdyž už to dávno umí.
@mullerovaj hmm, taky dobrý, sociálku na vás 🙂
No já mám zrovna pocit, že jsem to zakřikla.