Květušce už je 9 měsíců a já si uvědomila, že sobě i jí dlužím porodní příběh. A tak si ho sem odložím 🙂 

TP vycházel dost rozpačitě na Silvestra nebo Nový rok. Jediné, z čeho jsem měla obavy, aby se třetátku nechtělo na svět dřív a já nestrávila třeba vánoce v porodnici. Květuška mé přání vyslyšela a hezky si počkala až do půli ledna 😀 Rodit po třetí a čekat do 42tt je zážitek pro tělo i mysl. Ale v tomto směru musím vychválit porodnici Šternberk, že ani náznakem po 40tt nikdo nezmínil to zakázané slovo (vyvolání).

Poslíčky jsme měla snad už od vánoc, ale ty opravdu bolestivé, začaly v noci před blížícím se porodem. 

13.1.2020 je ráno cca 8hod, předškoláka jsem ještě odvezla do školy, venku hnusně, sníh, zledovatělá cesta, vánice, to správné počasí na klouzanici v serpentinách ecce homo směr Šternberk, proto mně muž raději vezl už s 1.bolestivou kontrakci, po zkušenosti s 2.porodem, který byl hodinový fičák...

9.30 cestou v autě mi uplně ustály kontrakce, byly cca po 20min a celkem nebolestivé, takže se na příjmu divili, co tam jako vysmátá a s taškou do porodnice dělám...vyšetření cca na 1 prst, křivky nic moc...no co s vámi máme dělat...já už domů nechtěla. Chtěla jsem porodit! Jsem 41+0 a citím, že dnes porodím...nikam nejedu. Tak mi PA doporučila, at se jdu ještě projít po městě, dám si lehký oběd a okolo 15hod se vrátím...

12hod tak si dávám menu v restauraci, měli segedín a já neodolala, snažím se aby si nikdo nevšimnul jak se občas křivím jak paragraf s blížící se kontrakcí 😀 

Po neblahé první zkušenosti (Brno Bohunice 2014, nesnesitelné monitory vleže bez možnosti pohybu, řízené tlačení vleže na zádech, oxy, KE, nástřih, separace) jsem si už v 7tt domluvila svou PA, která má smlouvu s Vyškovem. Celé těhu probíhalo bez komplikací a já se těšila na porod. V hlavě si představovala jak dojedu do porodnice, tam si mně převezme má PA a já tak max do hodky porodím nejlépe vkleče a bez poranění samozřejmě 🙂 No a ono se mi to splnilo! V neděli večer 20.8. ve 20hod jsem synovi ještě přečetla pohádku na dobrounoc a cítila, že bolesti už nejsou jen poslíčci nebo tvrdnutí, ale že musím zatnout zuby, tak mně v uspávání vystřídal muž a já s úsměvem na rtech, že se konečně (40+3) něco děje, dobalila poslední věci a volala PA, že se sejdem ve Vyškově. Vlny byly po 7min a trochu jsem si připadala jak vystrašená prvorodička, co jede do porodky s prvním píchnutím, ale než jsme dojeli do porodnice, byly už vlny po 5min, 21.30 dorazila PA, vstupní monitor už probíhal na mou žádost ve stoje, ten už se ale nedodělal, protože konec zápisu už byl na všech 4 s hlasitou vokalizací 😀 Došel dr.Vašíček, velký gentlman (už jsem ho znala z dvou poraden), chtěl mi podávat ruku a představit se, zeptal se, jak se mi vede, ale došlo mu, že už je pozdě na nějaké dekorum 😀 konstatoval, že jsem na 8 a že můžeme na porodní box, než jsem ale došla k boxu (uplně na konci chodby, takový velký s vanou a sprchou), 3x jsem si na chodbě klekla a už cítila jak miminko sestupuje, na boxu už mi PA dala jen žíněnku na zem, světlo šlo jen ze sprchy, jinak tma a ticho, byla jsem na kolenou, zapřena lokty a hlavou o zem, PA mi chránila hráz teplými ručníky a já nechala tělo tlačit, napřed praskla plodovka, pak jsem cítila hlavičku a přitlačila jen na porod tělíčka. Syn se narodil 22.28, hodinku a něco po příjezdu do porodnice, měl 4,04kg, 51cm, hlava 37cm a já byla bez poranění! Neproběhla žádná medikace před ani po, placenta vyšla taky sama do pul hod. Syna jsem měla pořád u sebe a i když jsem zvažovala ambu porod, nakonec jsem v porodnici setrvala 3 noci na nadstandardu a bez reverzu mně pustili domů dřív než po 72hod. 

Celé těhotenství jsem si představovala jaký to asi bude, četla si porody jiných, a zjištovala, jak to je opravdu u každé ženy jiné a jedinečné, o to víc jsem byla zvědavá, jaké to bude u mně, a zvědavost mi pomáhala (kromě výsledku - miminka) se na porod těšit. Celý poslední měsíc jsem se prolévala maliníkem, jedla arnicu homeopatika, byla jsem aktivní až do poslední chvíle, a doufala v to, že můj porod bude prostě rychlý, ačkoliv první - A POVEDLO SE. Rychlý opravdu byl, ale ta bolest, to bylo PEKLO. A já můžu jenom děkovat Bohu, že pouze 4  -hodinové 🙂

Takže můj porod začal v neděli 15.6. - 3 dny po TP. Byla slunná neděle, a já ještě sekala zahradu, plela rybízy a užívala si hezké odpoledne s přítelem.

13hod - chystám nedělní oběd a začínám cítit menstruační bolesti, nic u čeho by nešlo dovařit

14hod - zkouším si zapisovat intervaly, ale nebaví mně to, a říkám si jestli to stejně nejsou poslíčci

16hod - tak znovu zkouším psát intervaly a zjištuju, že jsou docela pravidelné, skoro přesně co 10 min

18hod - píšu kamarádce, co má podobný termín zprávu: "Celý den už mám bolesti menstruační, teď už to je fakt nepříjemné, pořád ale co 8min. Jestli to jsou jen poslíčci, tak mně jebne 😀 "